5.9.2020
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Multikulturní soužití

Všechno je v islámu a všechno není boží

Sdílejte článek:

HATEM BERREZOUGA

BERREZOUGAV „Šaría vs. lidská práva“ jsme viděli, že šaría představuje neoddělitelný soubor třech hlavních zdrojů; Korán, Sunna (Mohamedova tradice) a konsensus muslimských juristů (Ižmá´). Jako správní monoteisté si muslimové, či spíše jejich duchovní, vymysleli vlastní Trojci. A jak bývá zvykem v jiných kulturách, přisuzovali těmto souborům, jejichž vznik je od sebe odděluje několik století, status neomylnosti a jednotu božského zjevení. Většinou argumentují tím, že Mohamedova tradice vysvětluje Korán a muslimští juristé používají jak Korán, tak tradici, aby lépe objasnili veřejnosti, co v Koránu či v tradici není jasné, anebo dedukovali nová pravidla pro nově vzniklé problematiky. Například Korán stručně mluvil o povinnosti modlitby, tradice ukázala způsob jejího provedení a juristé dále roztřídili vodu používanou k rituální očistě do různých kategorií. Zní to hezky a logicky, a kvůli tomu také muslimové obhajují neomylnost šaríi a absencí rozporuplnosti mezi Koránem a tradicí; všechno pochází od Alláha, a kdo dává v potaz omylnost či nepravdivost jednoho ze zmíněných souborů, odpadá od islámu.


Taková argumentace ale neobstojí další test, jako například, muslimové se opírají o Korán, když chtějí obhajovat svobodu vyznání a citují verše typu – žádné donucování ve víře, a kdo chce, ať věří a kdo nechce, ať nevěří. Ale zároveň zavírají oči na tradici, která naopak tvrdí, že kdo změní svou víru, ztratí i svou hlavu. Navíc moudrá šaría dává podrobné návody, jak nechat odpadlíka hladovět, dokud nezmění názor; v opačném případě za svou odlišnou volbu ztratí nárok na život.

A teď otázka za milion dolarů, za kterou Vám samozřejmě rád zaplatí bohatý arabský šejch ze zálivu a ne chudý tuniský učitel jazyků z Česka, jak je vůbec možné nazývat takový zjevný a nebezpečný paradox v islámu, který rozhoduje o životě a smrti, interpretací?

Takových paradoxů je v islámu habaděj. Osobně si myslím, že v tom tkví celá problematika islámu, a jak se říká „ďábel se skrývá v detailech“. A kvůli tomu je velice snadné, aby běžný muslim či konvertita sklouzl do mnoha forem extremismu a fanatismu. Nejdříve je seznámen s rádoby mírumilovnými koránskými verši, pak je uveden do méně mírumilovné tradice, až je zasvěcen do umění Markýze de Sade, které vyvrcholí sebevražednými atentáty v šaríi.

Proto neustále říkám těm muslimům a těm, kteří jim víc škodí, než pomáhají s prázdnými hesly jako „Not in my Name“, že bohužel všechno je v islámu a je to také i v jeho jménu. Je jen otázka, v jakém levelu se ten daný muslim nebo konvertita nachází. Není to pravidlo, ale bývá to tak: čím vyšší level v praxi a ortodoxii, tím větší narcis a případný magor se z něj stane.

Je smutné, že žijeme v moderní globální době, kde islám představuje jediné problematické světové náboženství a potřebuje sebereflexi jako sůl a ne setrvání v negaci a v apologetice, kde muslimové v islámském rozvráceném světě jako Emmet v Apokalypsburgu, zpívají „Všechno je tu boží…“

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky