Causa Pelta aneb vstanou noví bojovníci

Zkusím zde popsat jako celou tu věc vnímám a cítím já. Přečetl jsme si i blog jedné ze svědkyň – bývalé ministryně a stávající poslankyně ČSSD Kateřiny Valachové, která podle mne taky zcela nepochopila o co v celé kauze jde a její naivita je z její funkcí volené poslankyně zákonodárného sboru – až zarážející.

Zákon o podpoře sportu byl přijat v roce 2001. Za těch dvacet let co platí jsme získali na letních olympiádách 34 a zimních pak 27 medailí spíše se vzrůstající tendencí. Sportovci jsou organizování v rámci sportovních svazů, kdy Olympijský výbor si je na Olympiádu od svazů „půjčuje“ a zajišťuje jejich účast, kdy těm nejlepším výrazně přilepší s penězi na přípravu. Tak nějak „vsadí“ na ty nejlepší koně s vidinou toho, že pak jejich úspěch „dobře prodá“ ve svých dalších jednáních se svými donátory. Zde si dovolím vyzdvihnout slovo vsadí. Toto slovo je z hráčského prostředí, které od nepaměti je spojeno zejména se sportem. Dnes se sází již na kde-co. A to i z toho důvodu, že lidi rádi pokoušejí štěstí – sází. A jelikož se v tomto oboru točí velice zajímavé peníze, tak všechny státy světa toto opečovávaní – zákonem o loteriích.

I my v české kotlině máme zákon o loteriích, který byl po mnoho let jedním ze stěžejních zdrojů financí pro český sport.Druhým byl stát. Vraťme se nyní k současnosti. Pokud si najdete zákon o sportu z roku 2001 a porovnáte ho se současným platným zněním tak tenkrát to bylo sportu a dnes je to o Vládní agentuře pro sport. Současně s přijetím posledních novel došlo k zásadní změně financování sportu . Už je jen jeden zdroj – stát, protože výnosy loterií si ponechává stát jako součást státního rozpočtu. Zde je potřeba ještě i sdělit, že ty nejvíce nebezpečné – tedy „bedny“ kam házíte peníze s vírou, že vyhrajete daní stejně jak ty u kterých musíte přemýšlet a je jedno ,zda-li nad číslem sportky nebo výsledky utkání. Novela zákona sázení dala na stejnou daňovou úroveň Zde jen k přemýšlení – proč to tak je – dostaneme se k tomu.

Malá odbočka. Česká unie sportu je zapsaný spolek spolčující celé sportovní hnutí , které si – personifikovaně – Janstu s Peltou zvolili svými představiteli. Tedy vodák, fotbalista, basketbalista i hráč kulečníku si jej v rámci demokratických principů – zvolil. Agenturního předsedu si vybral , kdo jiný než stávající premier, kdy dnes a denně vidíme, že on a jedině on ví, kde kdo má být a co má dělat..

Se změnou cesty peněz do sportu po jeho faktickém zestátnění nastali sportu nelehké časy,kdy sportovní svazy si museli pro svoje fungování velice často i půjčovat peníze s vírou budoucí dotace s různých programů, které z důvodu neznalosti prostředí ministerských či dnes agenturních zaměstnanců jsou často takové, že když to lehce nadnesu – míč si koupit můžete, ale síť do které gól padá tak již ne.

Ba co víc máme tu nejen stát, ale i třeba kraje, kde se taky politici snaží do sportu peníze dávat. Ostatně většina ligových družstev přes všechny sporty bez peněz obcí, měst a krajů by neexistovala.A kdo si myslí, že není potřeba se s někým z úrovně donátira znát, tak by měl navštívit Chocholouška.

No a dostáváme se k meritu věci. Všichni kdo dělají organizovaný sport „visí“ finančně na státu – na rozhodnutí úředníka. A žijem – kde ? V České republice v zemi, kde všichni někoho známe a máme pod kůži jedno – tu známost musíme – zobchodovat. A je jedno jestli je to sleva na nějaké zboží nebo zajištění dotace na cokoliv, kdykoliv a kdekoliv – tedy i ve sportu.

Takže Městský soud v Praze dnes soudí několik lidí, který si státní zástupce myslí, že chytil. Možná soudce dojde k rozhodnutí, že státnímu zástupci uvěří. Ovšem jestli si kdokoliv myslí, že dojde k nějaké nápravě, či že došlo k uskřinutí nějakého pomyslného nervu – žije ve snu a hluboké lži.

V systému, kde známosti, vliv a z toho pramenící korupce, která je dnes již veřejně glorifikována majoritní podporou vládnoucího hnutí se stane jen jedno – vstanou nový bojovníci.

Zde se ještě vrátím k výše popsané výzvě k přemýšlení. Opravdu si někdo myslí, že zákon o loteriích, kdy zcela nelogicky – větší společensky nebezpečný – vžilo se slovo- hazard je daňově na stejné úrovni loteriím se obešel bez nějakých jiných „janstů“ a „peltů“.

Jak se říká : „není žalobce – není soudce“. On by možná i ten první byl, kdyby nešlo o tak velké peníze, jen pro dokreslení v „hazardu“ se ročně protočí cca 250 mld. Korun, takže při zdanění 35% je těch avizovaných 11 mld, kterými politici argumentují – víceméně – všimným. Nesmíme zapomenout i na to, že v těch penězích jsou i investice třeba na hokejové haly… a že by se stavěly tam, kde není jistá společensko – politická odezva ?

Ať si každý odpoví sám.

Vše výše popsané neznamená, že by se věc nedala dělat správně, ale to by jsme museli i žít správně a to v právně pokřiveném světe možné není. Vše je o lidech a to jak volených tak i volících.

Prima dny a sledujte to – je to celkem zábava, jak jedni co věděli dělají , že neví a druzí co zatím nevěděli , čekají jak „vstanou“. A sport zůstáva – škoda – stranou.