27.6.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Z blogu Vox Populi: Chodíte na internetové diskuze a neberete si servítky? Pak pozor, udavačská chamraď si na vás brousí zuby!

Sdílejte článek:

SLOVANKA

Udavač, bonzák, práskač. Slova, která vždy poukazovala na nejhorší spodinu společnosti, na bezcharakterní, většinou zakomplexované jedince, kteří si své ubohé životy musí “hojit” na udávání jiných. Byli zde vždy  a každý režim jich více či méně využíval. Úroveň totality daného režimu je znatelná právě i na tom, jak dalece je těchto bezpáteřních individuí režimem využíváno.

holinek23Už jako malé děti jsme nesnášeli žalobníčky. Dětský kolektiv je většinou ze svého středu vyčleňoval, ostatně, kdo by chtěl bezcharakterního práskače za kamaráda. A tak to bylo vždy a nejen mezi dětmi. Pamatuji si, že ještě za minulého režimu jsme přemýšleli o tom, kdo k “nim” asi patří. Samozřejmě mám na mysli tehdejší udavače, estébáky. Nikdo si nebyl jistý, před kým může hovořit “na plnou hubu” a před kým si musí hlídat každé slovo.

Nikdy v minulosti nebyla doba, kdy by se práskačů nevyužívalo. Mám samozřejmě na mysli bonzáky, kteří vždy udávali své spoluobčany, jejichž názory zrovna nesouzněly s režimem, který v té či oné době panoval. Většinou se však udavači za svoji nekalou činnost alespoň styděli. Dnes je však již zcela jiná doba, protože práskači se svojí nekalou činností nadšeně chlubí a dokonce je mladým podsouváno, že udávání je činností bohulibou a pro společnost přínosnou. A mnozí z nich tomu snad skutečně i věří.

Veškerá cenzura, které se u nás říká kulantně “boj proti dezinformacím” je samozřejmě podporována vládnoucím systémem. K cenzuře, bonzování  a následnému stíhání nedochází jen u nás, ale v celé Evropě. Nicméně i tak jsme jistými lídry šmírování, práskání a cenzury a to tím, že hlavní protagonistkou cenzury v rámci 4. říše je Jourová, která má toto portfolio v EK na starosti. 

Ale i na národní úrovni je práskání, bonzování a trestání za často v afektu vyslovené výroky, velmi silně podporováno. Nestačí již pouhé tzv. “ministerstvo pravdy” – CTHH, založené ještě za ministra Chovance, nestačí Kartouzovi práskačtí elfové, Al Hamajdova předsudečná nenávist a různé další individuální cenzorské počiny, k nimž se jejich protagonisté hrdě hlásí.

V minulých dnech tak byl k poměrně slušné stávající udavačské síti vytvořen i samostatný odbor extremismu a terorismu v rámci pražské policie. Ten vznikl v květnu přeměnou původního 9. oddělení obecné kriminality, které se problematikou dlouhodobě zabývalo, a nyní čítá 31 lidí. Čím se má tento odbor zabývat? Cituji z vyjádření tiskové mluvčí pražské policie:

„Jednou z kapitol, které tento odbor řeší, je i problematika předsudečného násilí. Tedy násilí motivovaného předsudky útočníka. Nejčastěji se s ním setkáváme na sociálních sítích ve formě nenávistných příspěvků.“

Předsudečná nenávist, předsudečné násilí. Nové pojmy současného režimu, které může využít proti svým odpůrcům, kteří nebudou v dostatečné míře využívat jisté autocenzury. Nutno podotknout, že už nyní je jisté, že cenzura bude selektivní, nenávist povolená a nepovolená. Tedy nesmíte vyjádřit nenávist k muslimům, islámu, muslimské invazi, EU, menšinám (ať už rasovým či sexuálním) či třeba k těm, kdo vše uvedené bezvýhradně podporují.

Většině z nás se někdy za život stalo, že se nám vůči komukoli, třeba i v rámci přátel či rodiny, podařilo v silném afektu vyslovit: “Já tě zabiju!”. Ale samozřejmě ani na vteřinu jsme toto prohlášení nemysleli vážně. Verbální útok v afektu je často pochopitelný a i ten, kdo je cílem podobného výroku, moc dobře ví, že tento výrok má jen podtrhnout fakt, že se na vás ten, kdo vám něco podobného sdělí, zlobí.

A témuž může docházet u různých diskuzí. Pokud třeba kdokoli komentuje článek, ve kterém se píše o některé ze zrůdností, k nimž díky invazistům dnes a denně po celé Evropě dochází, může dojít k tomu, že v afektu zapomene na autocenzuru a vyjádří se poněkud jadrněji.

A nyní jsme u jádra věci a toho, co se o nás očekává. Autocenzura. Dnes již víme, že žádná svoboda slova neexistuje, tedy ne pro všechny. Vyzvat třeba k podřezání a vykrvení prezidenta můžete, to jsme už zjistili. Ovšem srovnat muslimské invazisty s invazními druhy rostlin a zvířat nesmíte. Přitom neexistuje lepší a politicky korektnější srovnání. Navíc, invazní druhy rostlin a zvířat nejsou proti muslimským invazistům téměř žádným ohrožením pro nás, Evropany.

Jasný signál tomu, že současná cenzura je zaměřena jednostranně nám dávají i případy ze zahraničí. Zatímco člověk, který veřejně prezentuje nápis White lives matter je perzekuován, tak žena, která prohlásí, že na bílých životech nezáleží, je systémem chráněna. Systém nám tedy dává najevo, že to my, bílí Evropané, kteří nehodláme tvrdit, že jsme něco méně než černoši, jsme těmi podřadnými, těmi, jejichž názory musí být perzekuovány a cenzurovány, nejsou-li v souladu s názory režimními.

Už desítky lidí u nás byly souzeny a odsouzeny, většinou za výroky proti muslimům a cikánům. Přitom muslimové dnes a denně vedou nenávistná kázání proti nám, nemuslimům ve svých mešitách, na což existuje dostatek důkazů. Nikdo však nekoná, nikoho to nezajímá. Na diskuzích Romey najdete projevy často až koncentrované nenávisti cikánů vůči většinové společnosti, což ovšem nikomu nevadí. My, bílí, nepatříme-li mezi oblíbence režimu, můžeme být zcela beztrestně haněni, ponižováni, menšiny nám mohou bez jakéhokoli omezení vyhrožovat smrtí. To je totiž nenávist povolená.

Všichni víme, že od v afektu vyslovené verbální výhružky je k reálnému činu velmi daleko. Cenzura jistých výroků či názorů má tedy zcela jiné pozadí, než trestání nějakých “extremistů”. Nikdo z těch souzených a odsouzených autorů různých výroků proti muslimům či cikánům nebyl ani extremistou ani kriminálníkem ani jinak nebezpečným občanem pro tuto společnost. Kriminalizace těchto zcela bezúhonných občanů má za cíl jediné: umlčet nás. 

Problém je, že ti pro Evropu skutečně nebezpeční nám na všech úrovních vládnou. Jsou podstatou tohoto režimu, podporují islamizaci a likvidaci evropských národů, ale i původního Evropana, i když, paradoxně, většinou oni sami se jako Evropané narodili. 

Cenzura má tedy za cíl jediné: umlčet nepohodlné názory. Umlčet ty, kdo upozorňují na nespravedlnost systému, jenž protěžuje jisté skupiny na úkor většiny. Jak bude případů občanů, kteří budou za své výroky trestáni přibývat, bude přibývat i těch, kdo raději odejdou z diskuzí. Ten zbytek bude pod velmi přísnou autocenzurou. Témata, která nebudou diskutována, pak jako by neexistovala.

Nebude se diskutovat o nebezpečí islámu – problém neexistuje. Nebude se diskutovat o invazi – problém neexistuje. Nebude se diskutovat o kriminalitě či protěžování jistých menšin – problém neexistuje.

A přesně to je cílem, ke kterému má vést činnost všech novodobých bonzáků.

A ještě drobná poznámka nakonec. Pokud je toto myšleno vážně a nejde o satiru, pak nelze, než zkonstatovat, že tento režim už nemůže být zvrácenější. 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 4,85 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Už to z nich leze

    LUBOMÍR VYLÍČIL Určitě jste si povšimli, jak v poslední době přibývá „odmítačů” Globálního paktu OSN o migraci. Naposled včera, v neděli,