28.4.2020
Kategorie: Ekonomika

Proč je zelenina tak drahá?

Sdílejte článek:

LIBOR ČÍHAL

Česká republika má dlouhodobou kladnou obchodní bilanci, ale na čem to spočívá? Podle staťáku např. v 2017 celkový kladný převis 163 miliard, ale ve většině rozhodujících kategorií záporná bilance, pouze zpracovatelský průmysl, kam patří i potraviny, má kladné saldo 269 miliard zásluhou vývozu motorových vozidel. Rozdíl vývozu a dovozu v podkategorii motorová vozidla činí neuvěřitelných 444 miliard. Ostatní podkategorie těžce deficitní, včetně tradičních komodit jako textil, farmaka, chemie atd. V potravinách v roce 2017 deficit 41 miliard, léky 50 miliard. Tyto statistiky by nás měly vyburcovat, jsou extrémně nebezpečně nasměrovány.


Potravin dovážíme za 150 miliard, vyvážíme za 108 miliard, detailní statistiky má možná k dispozici MZe, ty by asi potvrdily, co signalizuje pohled na regály v supermarketu, že závislost na importu potravin bude mít fatální rozměr. Kromě aut jsme se z exportní země proměnili na závislého ekonomického trpaslíka.

Koronavirová epidemie by nám mohla připravit nečekaný cenový šok při nákupu v supermarketu. Evropskounijní zemědělská politika je extrémě deformovaná, nejenže brzdí přirozenou ekonomickou evoluci a rozvoj národního zemědělství, které je fundamentem dlouhodobé prosperity, ale připraví nám i další překvapení, o nichž zatím nikdo nic neví. Potravinovou závislostí na západní Evropě je náš stát silně zranitelný. Evropské statistiky agrárního exportu jsou udivující, řadu let se nemění procentní podíl jednotlivých zemí na celkovém vnitroevropském exportu, zdá se, že by bylo logické, kdyby např. podíl Rumunska, Bulharska, Řecka atd. narůstal, oproti zemědělskému exportu Francie, Německa, Holandska. Není tomu tak, procentní podíl je z neznámého důvodu dlouhodobě stále stejný. Závěr může být pouze jeden, buď někdo statistiky deformuje nebo deformuje zemědělskou politiku.

Místo toho, aby rostlo zemědělství v Rumunsku a jinde, kde jsou pro to optimální podmínky, statisíce (miliony?) Rumunů, Bulharů, Marokánců, Poláků, Ukrajinců atd. míří každoročně do Německa, Francie, Španělska na sezonní práce v zemědělství. Dnes, když jsou hranice zavřeny, nemá kdo v západní Evropě pracovat na polích.

Západoevropan odvykl práci. Nehledě na karanténu musí např. Finsko i nyní dovážet gastarbeitery z Ukrajiny. V severní Itálii pracuje na zemědělských plantážích velké procento lidí z Moldavie, přes sto tisíc Rumunů, 40 tisíc Indů, tisíce Senegalců a dalších. V Itálii vládne striktní karanténa, ale ministryně zemědělství se sešla s rumunským velvyslancem, aby se našla nějaká možnost i v karanténě pro několik tisíc rumunských nádeníků, kteří zachrání italské zemědělství. Náměstek italské ministryně dokonce řekl, že nádeníci nemusí mít strach z viru, Itálie pro ně zorganizuje lékařskou kontrolu na vyšší úrovni. Němci vedou jednání s Rumuny, jak urychleně najít cestu pro 80 tisíc Rumunů potřebných pro jarní práce. V Bildu citují jednoho německého zemědělce, říká, že Rumuni i Poláci jsou úžasní nádeníci, pracují i o víkendu a svátcích.

V Andaluzii je 21% lidí nezaměstnaných, na sběr jahod musí do Andaluzie přijet 22 tisíc lidí z východní Evropy, 26 tisíc mimo EU (hlavně Marokánci). Poradce andaluzské vlády Risio Blanco říká, že i kdyby se nezaměstnanému Andaluzanovi přiložila pistole k čelu, na pole nepůjde pracovat, dá přednost menším penězům ze sociální podpory než o trochu větší sumě na poli. Ve Francii je vysoká nezaměstnanost, ale v agrárním sektoru se konstantně nedostává 200 tisíc pracovních sil.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (31 votes, average: 4,61 out of 5)
Loading...