
Ztráta nedůvěry
ROBERT KOTZIAN
V únoru jsem s určitou nadsázkou napsal desatero metodických zásad pro lepší lidi (níže). Jeho jádrem byla kritika určitého fanatismu lepších lidí, který je, myslím, dán ztrátou pochybností, jestli stojí na straně dobra.
Titíž lidé se současně docela často, a možná i trochu rádi, naplňují hrůzou z nedůvěry té horší části veřejnosti v demokratické instituce. Pozor, nezaměňovat s demokratickými instituty.
Žijí v představě, že nedůvěru v instituce systematicky vyvolávají zahraniční podvratné vlivy. Nejvíce, jak jinak, ty ruské. Takové vlivy jsou nejspíše realitou. Nemám důvod to zpochybňovat. Otázku, do jaké míry jsou natolik vážné, že to opravňuje třeba omezení v oblasti svobody projevu, ponechme na jindy. Jde mi teď o něco jiného.
Nikoli důvěra, ale nedůvěra lidí ve stát je pro demokracii zdravá a potřebná. Jistě, platí to jen do určité míry. Ale tvrdit, že tato míra byla překročena nebo to vážně hrozí, bych považoval za velké přehánění.
Zdá se mi, že právě tato zdravá nedůvěra v demokratické instituce a volené zástupce lepším lidem povážlivě chybí.
Výsledkem jsou náměstí zaplněná Milionem chvilek adorující konkrétní politiky. Výsledkem jsou dialogu neschopní obhájci jediného politického směru přesvědčení natolik pevně, že to v některých případech hraničí až s fanatismem.
Pochopitelně, každý máme své oblíbené politiky, ale nad okamžikem, kdy jim začneme slepě důvěřovat, bychom se měli vždy zamyslet. Přiměřená míra nedůvěry vůči politikům není jejich znevažování. Je dobře, pokud máme mezi politiky někoho, komu důvěřujeme. Ale mezi důvěrou a slepou důvěrou je propastný, řekl bych kvalitativní, rozdíl.
Je to tedy opačně, než nám tvrdí zastánci globalizovaného dobra. Nehrozí nám ztráta důvěry v demokratické instituce a jejich představitele. Naopak, hrozbou je ztráta nedůvěry či, chcete-li, zdravé skepse. Veřejným institucím, které nejsou konfrontovány se zdravou nedůvěrou v tomto smyslu, totiž hrozí, že se zvrhnou a ztratí právo nazývat se demokratickými.
METODICKÉ ZÁSADY LEPŠÍCH LIDÍ
Vypozoroval jsem desatero metodických zásad lepších lidí:
1⃣ Naše vidění světa není politika, ale objektivní dobro.
2⃣ Nesouhlas s dobrými lidmi je útok. Je to střet dobra a zla.
3⃣ Dobří lidé se netají morální převahou nad zlými lidmi.
4⃣ Zlí lidé kritikou dobrých lidí oslabují zemi. My bráníme demokracii.
5⃣ Mluvit se zlými lidmi je špatné. Poučovat zlé lidi je dobré.
6⃣ Tak trochu ničit zlé lidi je přípustné.
7⃣ Za špatnými názory jsou duševní problémy nebo služba cizí moci.
8⃣ Když zlí lidé mluví o hrozbách, je to strašení. Když slibují, je to populismus.
9⃣ Za nesprávný výsledek voleb mohou manipulace.
🔟 Když nejsme u toho, jde o všechno.


A za lepšími lidmi brzy přijdou zahraniční exekutoři.
Sedí tlustý starý žid v křesle své rezidence v Londýně, doutník v tlamě a při pohledu na demonstrace milionu prdů v Praze si slastně brumlá pod fousy: „musíme těm hloupoučkým pražanům nasypat nějaké krmení, když tak oddaně hájí naše zájmy“
At mi nekdo vysvetli, co je to, TO DOBRO. Pro kazdeho je dobro, nebo dobre, neco jineho. Pro mne je kazdy ukrous, mimo Ukradeninu zlo. Kazdy americky vojak mimo ameriku take. Pro mne je dnesni Rusko dobro, jelikoz je to neco jineho, nez byvaly Sovetsky svaz. Kdo tohle nechape, je podle mne debil. Kazdy, kdo zacne valku proti nekomu, kdo ho primo neohrozuje, je to zlo. Ze se Iran pokousi vybombardovat americke zakladny ve svem okoli, je dobre. Iran ve sve historii jeste nikoho nenapadl. Da se to rict o americanech, nebo zidech? Ti radi ve svem okoli, jak cerna ruka. Obsazuji cizi uzemi a pak se divi, ze se oklolni brani.
Ze se Rusove brani proti rozsirovani utocneho paktu NATO az na sve hranice, je dobro. Ze se politika, hlavne ta leva, roztahuje do umeni a sportu, je zle. Zakazovat Netrebkove nekde vystupovat a hokejistum hrat, jen proto, ze jsou Rusove, neni zle, ja to vylozena svinarna a za tu by se meli ti odpovedni strilet. Doufam, ze na ne jednou dojde. Bozi mlyny…… .
Tak at mi nikdo nerika, co je dobro a co je zlo, koho mam mit rad a koho ne. To si posoudin sam.
Pro mne je napriklad zlo, ty modre cary se zlutymi hovinky na ceske demnostraci. Pritom mam rad modre nebe s hvezdami, jak to namaloval Van Gogh. Kdyz to vidite v Orsy osvicene malymi reflektory, tak je vam krasne u srdce. Ten umel malovat, ne jak ti dnesni umjelci-mazalove.