Zrušit zbytek veta v EU? Lisabonská smlouva zrušila veto v migraci a energetice – a podívejte, co z toho bylo!

Historie se opakuje tak mechanicky, až je to úplné dejá vu. Zatímco před 16 lety čeští novináři propagovali, že Lisabonská smlouva musí omezit „nedemokratický princip veta, který dával v radě ministrů EU jednotlivým státům monarchistické právo blokovat usnesení, na nichž se shodla velká většina unijních zemí“… Dnes prezident Pavel propaguje zrušení Veta v EU s tím, že „nemůžeme dovolit, aby jeden stát využil právo veta a vydíral tak všechny ostatní“.

Odhlédněme teď od principu, že ta údajná demokratičnost vůle silnějších států EU bez našeho Veta neznamená nic jiného, než starý odporný princip „O nás bez nás“, proti kterému cedily slzy a pot generace našich předků.

Odhlédněme teď od principu, že iniciativa na zrušení Veta v EU naprosto nepopiratelně vychází z Německa na základě tamních partikulárních zájmů:

Poté v Evropském parlamentu začala pracovat skupina poslanců složená převážně z Němců (zpravodaji byli 4 Němci a Belgičan Guy Verhofstadt), kteří připravili změny smluv v souladu s německou koaliční dohodou

Ošéfovali si volby v Polsku aby padla tato opozice, a jaké důvody k tomu asi tak mají.

To všechno se dá okecávat, a také to okecáváno bude. Strategie bude jednoduchá – odvést pozornost od podstatného k nepodstatnému a utopit ji v bažině řečiček a technikalit. Namísto toho se tedy podívejme na empirickou historii, kterou nikdo okecat nemůže.

Co je největší bolestí české ekonomiky a nejkontroverznějším tématem politiky poslední roky? Samozřejmě energetika. Zoufalá snaha prosadit, aby nám vůbec bylo dovoleno postavit nové jaderné bloky a nebylo to zakázáno Taxonomií Green Dealu. Zoufalá snaha vysvětlit v Bruselu, že nám nemají nařídit nahradit všechny naše tepelné elektrárny větrníky a solárníky, které reálně dodávají jen zlomek instalovaného výkonu.

Cena silové elektřiny, zabíjející náš průmysl. Proč se Čechům prodává elektřina za evropské ceny z evropské burzy namísto nižších domácích. Proč neuzavřeme výhodné dlouhodobé kontrakty na plyn a namísto toho bereme výhradně krátkodobé na drahém spotu. A naposledy hřebíček do rakve průmyslu, zvýšení cen elektřiny průmyslu až o stovky milionů ročně díky zrušení úlev na co jiného, než samozřejmě poplatek za OZE.

Proč to všechno?

Protože Topolánkova ODS udělala fatální strategickou chybu a Lisabonskou smlouvou se vzdala práva Veta v energetické politice. Proto teď podobu naší energetiky a cenu naší elektřiny diktují fanatičtí, ideologicky dogmatičtí a od reality zcela odtržení němečtí Zelení, kteří nechtějí dovolit jaderné bloky. Nedovolí dlouhodobé kontrakty na plyn a zavřou nám uhelné elektrárny bez náhrady, aby vznikla energetická nouze. Všude chtějí instalovat OZE bez ohledu na nespolehlivost dodávek, výtěžnost a fyzikální zákony. A nejraději by nám vzali i naši rozvodnou síť a řídili si ji ve prospěch OZE bez ohledu na nás z Německa.

Co je další z nejkontroverznějších bolestí české politiky již přes 10 let? Na čem mj. staví svou kariéru Babiš? Masová migrace a hrozba, že nám EU přerozdělí masu migrantů absolutně neochotných k integraci. Ale proč je to vůbec politické téma? Proč vůbec česká politika řeší nějakou hrozbu přerozdělování migrantů? Proč to neskončí prostě odmítavým postojem vlády – a pro masovou imigraci z Blízkého východu nebyla nikdy žádná vláda?

Proč to všechno?

Protože za premiéra Topolánka udělala kompletně česká politická scéna dohromady naprosto fatální chybu a Lisabonskou smlouvou se vzdala práva Veta v otázce migrační politiky. Proto nás „kvalifikovaná většina“ přijímačů migrantů v EU může převálcovat a poslat je k nám, a proto se tomu české vlády zoufale snaží zabránit výpalným, ústupky a takzvanými „kompromisy“. Jedině proto.

Podobných historických příkladů, v čem jsme se v Lisabonu vzdali evropského Veta a jak se to pak záhy obrátilo proti nám s hořkými a bolestnými následky, by šla najít ještě spousta. Vřele doporučuji přečíst autentické vzpomínky bývalých europoslanců a účastníků Evropského Konventu, jak reálně vypadá „bruselská verze demokracie“.

Proč je to tak důležité? Protože demokraticky zvolení poslanci a senátoři v Parlamentu ČR nemají žádné právo odmítnout cokoli, co si EU odhlasuje, i kdyby by k tomu měli hypotetickou 100% shodu mezi sebou a mandát 100% oprávněných voličů v ČR. Článek 4 Smlouvy o EU ve znění Lisabonské smlouvy hovoří jasně:

„Členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie.“

A bez Veta jsme prozměnu tak malí, že i kdyby těch 100% voličů v ČR poslalo do Europarlamentu europoslance vždy hlasující proti – stejně nemohou zabránit odhlasování vůbec ničeho „kvalifikovanou většinou“ v EU. To je ta slavná „evropská demokracie“. Nemít právo Veta v Bruselu tedy znamená již „vždy a všude o nás bez nás“ – bez jakékoli šance kdykoli cokoli jakkoli ovlivnit jakýmikoli budoucími volbami. Faktický konec parlamentní demokracie, pokud se mě ptáte na můj názor.

Dodnes se neví, proč tehdy premiér Topolánek otočil ohledně Euroústavy kosmeticky předělané do Lisabonu a najednou se stal jejím cynicky horlivým zastáncem. Traduje se legenda, že to bylo poté, co si jej pozval na kobereček jistý západoevropský potentát. Dost napoví, co ve svém oficiálním projevu uvedl pro Lisabon jako hlavní argument:

Lisabonská smlouva je cenou za naši existenci ve společenství, můžeme si položit pouze jedinou základní otázku: Je ta cena příliš vysoká, nebo není? Nepřijímám názor, že ta cena je nulová, stejně jako nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že se nic nestane, když ji odmítneme zaplatit.

Dnes premiér Fiala v Bruselu trpně snáší verbální výprask od europoslance Guy Verhofstadta, známého agresivního extremisty, fanatika a demagoga, jak se opovážil ještě neschválit zrušení Veta?! Na domácí frontě Verhofstadtovi ozlomvaz horlivě sekunduje prezident Pavel, který všem od vojáků až po novináře vykládá, že se prostě musíme našeho Veta vzdát a tečka.

Škoda, že jsou naši premiéři v konfrontaci s agresí eurofederalistů příliš pasivní, slušní a neschopní bránit se. Verhofstadt by zasloužil zpucovat, jakým právem se řadová europoslanecká nula opovažuje řvát na premiéra suverénního státu. Že nemá absolutně žádný nárok nám vnucovat zřeknutí se našeho posvátného práva veta. A že pokud bude nadále překračovat všechny meze drzosti, agresivity a překračování pravomocí, klidně mu můžeme názorně předvést, jak doopravdy vypadá „zneužívání veta“.

Ale to je samozřejmě jen naivní představa, taková politická pohádka. Takovou sílu v sobě v Bruselu nenašel ani verbálně-euroskeptický Babiš, který naopak v Bruselu všechno s úklonou podepsal a odkýval. Nenašel by ji nejspíše ani žádný jiný z politiků. Všichni politici dobře vědí, kdo je na koni a za kým stojí jaká síla. A že sebesilnějšímu domácímu politikovi nakonec mohou zlomit vaz třeba ekonomické tlaky od politických podnikatelů, kterým by kvůli jeho vzpurnosti EU sáhla na dotační drogu.

Reálně ale je možné necouvnout a nekompromisně držet linii Veta alespoň potichu, činy a ne slovy. Zrušení Veta v EU lze totiž prosadit jedině úpravou základních smluv EU s naší aktivní kolaborací, s naším podpisem. Proto Verhofstadt řval na Fialu, aby už podepsal, stejně jako kdysi soudruzi v Moskvě. To jediné, co je potřeba udělat, je – nedělat nic.

Hlavně nepodepisovat!

Ztráty zbytku práva Veta se za žádnou cenu nikdy vzdát nesmíme, nebo tím přestane existovat jakákoli demokracie i suverenita v ČR. Proto je nutné neustále připomínat a rozmazávat, jak strašlivě destruktivně a s jak dlouhodobými následky EU zneužila naše minulé, lisabonské, vzdání se Veta proti nám. A omlacovat to o hlavu agresivním propagandistům nedemokratické eurofederace, jako je prezident Pavel.