Vyhrát nejde, umírat se musí

Předkládám Seymoura Hershe a jeho nejnovější článek k Ukrajině, nazvaný „Železná piňata“.

Hershův článek na Substacku má ještě podtitul: „Putin je nepřítel, kterého Západ nemůže svrhnout – tak proč Biden stále trvá na válce?“

Hersh pokračuje:

„Zahraničněpolitické problémy prezidenta Bidena na Blízkém východě a na Ukrajině jsou skličující, zejména ve volebním roce. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou se může blížit vojenskému konci, tedy ne prostřednictvím vyjednávání. Armáda Vladimira Putina už na Ukrajině pevně zapustila kořeny, více než kdy jindy, a ukrajinská armáda s nedostatečným obsazením a vybavením čelí v nejlepším případě patové situaci a trvalé ztrátě čtyř oblastí. V podstatě jde o porážku.

Nesporné znovuzvolení ruského prezidenta o víkendu bylo podle demokratických standardů fraškou, zejména po smrti vězněného disidenta Alexeje Navalného minulý měsíc. Účast 77 procent byla největší od pádu Sovětského svazu a Putin získal 87 procent hlasů. ‚Byl to stejný proces‘ jako v dřívějších ruských volbách, řekl mi sžíravě informovaný americký úředník. ‚Rusové tak hlasovali, protože to bylo v jejich zájmu. Lidé museli volit.‘

I uprostřed obtížné a nákladné války, kterou zahájil, má Putin Rusko pevně v rukou, navzdory řadě západních sankcí a zbožných přání ve Washingtonu, že americké vojenské znalosti, zbraně a nadšení pro válku mají ukončit jeho moc. Biden s očima zavázanýma ideologií chce bonbónek změny režimu, ale Putin se ukázal jako železná piñata. (Mexická slavnostní schránka na bonbóny, kterou děti rozbíjí klacky, pozn, překl.)

Americký prezident se neustále točí kolem své osy. Nebylo divu, že se Biden na začátku svého projevu o stavu Unie 7. března rozhodl obrátit na Putina a válku na Ukrajině. On a jeho pracovníci zahraniční politiky umístili ‚minimalizaci‘ Putina na první místo svého seznamu úkolů od té doby, co nastoupil do úřadu. Biden řekl Kongresu, že Rusko ‚je na pochodu‘ a Putinovým záměrem je ‚zasít chaos v celé Evropě i mimo ni. Pokud si někdo v této místnosti myslí, že Putin se zastaví na Ukrajině, ujišťuji vás, že nezastaví. . . . Historie se dívá. . . Evropa je v ohrožení.‘

Přesto dal jasně najevo, bez špetky ironie, že bezprostřední ruská hrozba NATO a jednota západní Evropy nestačí k tomu, aby ve volebním roce riskoval životy amerických vojáků. ‚Na Ukrajině nejsou žádní američtí vojáci ve válce a jsem rozhodnut to tak i nadále zachovat,‘ řekl.

Ale samozřejmě, my novináři, kteří jsme strávili život ve Washingtonu, rychle zjistíme, že politická slova nemají žádný význam, a důležité je to, co Biden neřekl.

V celé americké zpravodajské komunitě je jasné, že Ukrajina má malou šanci vyhrát válku. Její hlavní protiofenzíva loňského roku se nezdařila, armáda je vyčerpaná a chybí jí munice a vojenští experti zde v USA předpověděli, že Putin posílí svou kontrolu nad východní Ukrajinou a čtyřmi pohraničními oblastmi, které dobyl, dále se přesune i do Charkova, druhého největšího město Ukrajiny, asi dvacet mil od ruských hranic. Ukrajina přestála ruské útoky na Charkov na začátku války a po úspěšných protiofenzívách v roce 2022 konečně převzala kontrolu nad městem. Od té doby ho držela, byť nejistou rukou.

Charkov, založený v 17. století, má na Ukrajině a v Rusku zvláštní postavení jako dějiště čtyř brutálních pozičních bitev proti jedné z posledních zbývajících německých tankových divizí ve druhé světové válce. Německo vyhrálo poslední bitvu v roce 1943, ale bylo to poslední významné vítězství jeho vyčerpané armády ve válce. Město je nyní vnímáno jako zranitelné vůči obnovenému ruskému útoku.

V povolebním rozhovoru minulý pátek Putin zopakoval své podmínky pro mírová jednání s ukrajinskou vládou v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. ‚Pro nás by bylo směšné vést nyní jednání jen proto, že jim [ukrajinské armádě] dochází munice,‘ řekl spřátelenému ruskému televiznímu novináři. ‚Nicméně jsme otevřeni vážné diskusi a toužíme vyřešit všechny konflikty, zejména tento, mírovými prostředky.‘

‚Jsme připraveni vyjednávat? Určitě ano,‘ řekl, ‚ale rozhodně nejsme připraveni na rozhovory, které jsou založeny na nějakém druhu zbožného přání, které přichází po užití psychofarmak, ale jsme připraveni na rozhovory založené na realitě, která se vyvinula, jak tomu v takových případech je, přímo na zemi.‘

Americký představitel, který je informován o probíhajících rozhovorech mezi vůdci obou válečných armád, uvedl, že představitelé Bidenovy administrativy ve spolupráci se Zelenským nadále odmítají jakékoli šance na významný pokrok v mírových rozhovorech. Realita je podle něj taková, ‚že sporné regiony‘ – čtyři oblasti dříve pod kontrolou Ukrajiny a Krymu – ‚od severu na jih a od východu na západ všechny patří Rusku. Tak o tom přestaňte mluvit a domluvte se. Právě teď by Putin mohl dojít do Lvova‘ – poblíž hranic s Polskem na západní Ukrajině – ‚ale co by získal, pokud jde o jeho současnou dominanci? Kolísání USA a mír doma? Chce Charkov a dostane ho, když přinutí Zelenského kapitulovat.‘

‚Před několika měsíci, před Putinovým znovuzvolením jsme byli na pokraji rozumného vyjednávání a Zelenského vojenské degradace. Američtí vůdci tuto možnost pochopili a dali Zelenskému ultimátum – Žádné vyjednávání nebo urovnání, jinak nebudeme podporovat vaši vládu 45 miliardami dolarů v nevojenských fondech [které nyní Ukrajina ročně dostává]. Biden vsadil své prezidentství na to, že se vypořádá s ruskou hrozbou pro NATO a přelstí monstrum, a za žádných okolností teď nezmění kurs, a konec je nevyhnutelný. Pro Ukrajinu nevede žádná cesta k vítězství a skončí to tím, že Putin jako historická ikona v Rusku získá od Západu národní klenot [Charkov].‘

K chaosu přispívá neúčinnost amerických sankcí při odrazování Putina od jeho válečných plánů. Minulý týden Economist shrnul rozsah selhání. ‚Ruská ekonomika byla přepracována. Vývoz ropy obchází sankce a je dodáván na globální jih. Západní značky od BMW po H&M byly nahrazeny čínskými a místními náhražkami. . . . Domácí disent byl udušen.‘

Economist rozhodně není přítelem Ruska, přesto přidal varování čerpané ze zkušeností Velké Británie se studenou válkou: ‚Ruská schopnost ochromit globální instituce nastolené po roce 1945, v neposlední řadě Radu bezpečnosti OSN, by neměla být podceňována. Rusko se proměnilo v nihilistu a nepředvídatelného nepřítele liberálního světového řádu, který se snaží narušit a sabotovat. Je jako Severní Korea nebo Írán na steroidech, vyzbrojené tisíci jaderných hlavic.‘

Toto je svět, který Bidenova administrativa pěstuje. Bidenovo odmítnutí hledat střední cestu ve válce na Ukrajině spolu s neschopností kontrolovat pokračující izraelský útok v Gaze se stane jeho politickou odpovědností v kampani proti Donaldu Trumpovi, který varuje před nekonečným násilím, pokud v listopadu prohraje prezidentské volby.

Pokračujeme v tom nejlepším, co Biden vymyslel, tedy prázdných slovech, ať mluví o příměří v Gaze či závazku, že na frontu na Ukrajinu nebudou posláni žádní američtí vojáci. Prezident také slibuje, že Spojené státy budou nadále platit za to, aby Ukrajinci bojovali a umírali v zástupné válce, která by mohla být ukončena,“ uzavírá svůj článek Seymour Hersh.

https://seymourhersh.substack.com/p/the-iron-clad-pinata?publication_id=1377040&post_id=142813510&isFreemail=false&r=1rd7rc&triedRedirect=true&utm_source=substack&utm_medium=email