Večer plný překvapení aneb dějiny začaly zase běžet …

Sdílejte článek:

LUCIE SULOVSKÁ

Včerejší večer byl plný překvapení. Spojené státy a Rusko společně hlasovaly proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. A pak společně s Čínou za rezoluci OSN o rychlém ukončení války. Trump odmítl nazvat Putina diktátorem (ačkoli o týden dříve označil Zelenského za diktátora) a řekl, že s ním vyjednává ekonomické dohody, včetně dohody o nerostných surovinách.

Trump také vzbudil senzaci prohlášením, že Putin není proti vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu, ačkoli Moskva předtím neustále tvrdila, že je to pro ni absolutně nepřijatelné. Pravda, Putin sám svůj souhlas mírovým jednotkám nepotvrdil. Ale z Moskvy zatím nepřišlo ani žádné dementi, a to už měl dneska Peskov tiskovku.

Mezi dalšími důležitými prohlášeními Trumpa je i potvrzení, že navrhuje schéma „nejprve uzavření příměří, pak volby, pak mírové dohody“. Celkově neustále zdůrazňoval, že jeho jednání s Moskvou probíhají velmi dobře. Macron se také po schůzce s Trumpem zachoval nečekaně. Den předtím média naznačila, že se ho pokusí přesvědčit, aby upustil od bilaterálních jednání s Putinem.

Francouzský prezident však učinil zcela jiná prohlášení. Řekl, že „nadešel čas obnovit dialog s Putinem“. Víceméně podpořil jeho „dohodu o nerostech“, kterou se nyní Američané pokoušejí vnutit Ukrajině, a donutili by tak Kyjev splatit USA neexistující dluh ve výši stovek miliard dolarů. Macron také po Trumpovi zopakoval, že příměří by na Ukrajině mohlo začít během několika týdnů. A vyslovil se jasně proti konfiskaci zmrazených ruských aktiv (kterou Zelenskyj požaduje).

Rovněž Putin pak učinil řadu spektakulárních prohlášení.

Doslova hodinu poté, co Trump oznámil jednání o přírodních zdrojích s Ruskem, svolal Putin schůzku o těžbě vzácných kovů s tím, že jejich naleziště v Rusku jsou mnohem větší než na Ukrajině. A potvrdil, že s Trumpem skutečně probíhá dialog ohledně společných projektů v této oblasti.

Poté učinil několik prohlášení najednou, jejichž hlavní podstata byla asi tato: „Trump a já opravdu chceme ukončit válku co nejrychleji, ale ten toxický Zelenskyj je proti, protože se bojí prohry v poválečných volbách“.

Řekl také, že „není proti zachování ukrajinské státnosti“ („pokud odtamtud nebude pro Rusko přicházet žádná hrozba“) a prohlásil, že ho nezajímá, že Trump chce odebrat Ukrajině nerostné bohatství.

„To není naše věc,“ řekl Putin, jako by chtěl dát najevo, že Trump může dělat, co uzná za vhodné v části Ukrajiny ovládané Kyjevem. Putin navíc řekl, že Trump „chce uzdravit situaci na Ukrajině“.

Putin také podpořil Trumpův návrh na oboustranné snížení vojenských výdajů o 50 % v USA i v Rusku. To znělo jako ostrá disonance na pozadí řečí o nutnosti zvýšit vojenské výdaje v Evropě (ačkoli je jasné, že Rusko může vojenské výdaje snížit pouze v případě, že válka na Ukrajině skončí).

A vůbec, Putin se o Trumpovi a jeho iniciativách vyjadřoval velmi pozitivně.

To znamená, že navenek vidíme jednotu mezi Ruskem a Spojenými státy v mnoha otázkách, včetně války na Ukrajině, bezprecedentní od Putinova přátelství s Georgem W. Bushem na počátku 21. století.

Co to všechno znamená?

1) Podle jedné verze, která je dost rozšířená v liberálních kruzích EU a na Ukrajině, se v současné době vytváří aliance mezi Moskvou a Washingtonem, aby se postavila „liberální“ Evropě. A v rámci této aliance byl již dohodnut plán na ukončení války na Ukrajině za určitých podmínek výhodných pro Putina a Trumpa, včetně uznání dobytých ukrajinských území za ruská. Navíc jde o zbavení moci Zelenského, který se dle nich „zdiskreditoval kolaborací“ s Bidenem.
Jako ústupek Kyjevu a Evropě je Putin připraven povolit nasazení mírových jednotek, aby se urychlil podpis dohody (i když, zopakujme, není potvrzeno, že to Putin Trumpovi skutečně slíbil – ohledně mírových sil zatím Kreml nic nepotvrdil ani nepopřel).

Má se také za to (je to evidentní), že cílem Washingtonu, kvůli kterému se sbližuje s Kremlem, je odtrhnout Rusko od Číny. Skutečnost, že Čína veřejně podpořila proces vyjednávání mezi Trumpem a Putinem, a také včera hlasovala společně s USA a Ruskem pro americkou rezoluci v OSN o rychlém ukončení války, však ukazuje, že situace není zase až tak lineárně jednoduchá. A že vztah v trojúhelníku USA-Čína-Rusko může být hlubší, než se vnějším pozorovatelům zdá.

Také v prohlášení o snižování vojenských rozpočtů poměrně zapadlo, že bylo řečeno, že by se toho měla účastnit i Čína.

I o tom píší někteří komentátoři v západních médiích převážně liberálního ražení, kteří se domnívají, že Putin má pro Trumpa nějaké zvláštní kouzlo, spočívající částečně na personálním, částečně na ideologickém základě. Například:

„Očekávejte, že americké sankce proti Rusku budou brzy zrušeny. V Evropě jsou stále tací, kteří se to vše snaží racionalizovat. Argumentují na základě skrovných důkazů, že Trump by přece nechtěl, aby Rusko vyhrálo vojenský konflikt. Jiní tvrdí, že je to všechno součástí chytrého manévru USA k izolaci Číny. Ale krutou pravdou zřejmě je, že Vladimir Putin a Trump sdílejí pohrdání evropskými demokraciemi pro jejich neakceschopnost a moralizující narativ.“

Začátkem února Putin řekl, že Trump „vnese do Evropy pořádek“, a že evropské země „všechny budou stát u nohou pána a něžně vrtět ocáskem“. Tato Putinova prohlášení pak zveřejnil Trump na sociálních sítích, protože se jimi zjevně cítil polichocen.

Pokud jde o Čínu, Trump prý vyjadřuje svůj obdiv Si Ťin-pchingovi téměř stejně často jako Putinovi. „Zdá se, že chce uzavřít dohodu i s čínským vůdcem,“ píše sloupkař Financial Times Gideon Rachman.

2) Druhá verze je, že mezi USA a Ruskem neexistují žádné strategické dohody. Putin prostě reaguje na Trumpa, který chce válku co nejrychleji ukončit, a sám pro sebe řeší důležité taktické úkoly ohledně války na Ukrajině. Předpokládá, že Zelenskyj bude torpédovat jakékoli mírové dohody (odmítne i uzavřít příměří) a zároveň se bude snažit vytvořit spojenectví proti Trumpovi s Evropou. A tak může Kreml nyní Trumpovi slíbit, co chce – dokonce i souhlas s mírovými silami, nebo snížení vojenských výdajů, nebo těžbu kovů vzácných zemin na Donbasu, hliníku na Sibiři a ropy v Arktidě nebo připravenost okamžitě zastavit palbu. Cílem je ukázat, že je to Zelenskyj, a nikoli Rusko, kdo je nyní hlavní „brzdou“ mírového procesu, což obrací Trumpův hněv na ukrajinského prezidenta.

Konečným cílem je „protlačit“ Zelenského k hlavním podmínkám ukončení války (včetně jeho rezignace na funkci prezidenta). Minimálním úkolem, pokud nelze válku teď ukončit, je zajistit, aby všichni (a především Trump) viděli Zelenského jako hlavního viníka, a povzbudit USA, aby přestaly pomáhat Ukrajině a případně zrušily sankce. Obojí změní poměr sil ve válce ve prospěch Ruska. A umožní to po nějaké době vrátit se k mírovým jednáním, ale už za mnohem horších podmínek pro Kyjev než teď.

Zajímavé věci se dějí i na Blízkém východě. Americký vyslanec Witkoff právě přijíždí na sérii schůzek v regionu, aby uzavřel nové dohody. Nejsou známy všechny podrobnosti, ale patrně to směřuje k nahrazení šíitské osy půlměsíce kolem Izraele „umírněnou“ sunnitskou osou, která bude zahrnovat Sýrii a Libanon. V tomto rámci se Sýrie a Libanon připojí k politickým dohodám výměnou za miliardy, které do nich nalije Saúdská Arábie za účelem obnovy a rekonstrukce těchto zemí.

Rusko si zachová vojenskou přítomnost v Sýrii a odpojí se od šíitské osy a USA zřídí velkou vojenskou základnu v Jordánsku a pomohou Egyptu s výstavbou jaderného reaktoru pro účely výroby elektřiny. Pásmo Gazy by mohlo být předáno do správy americko-saúdských společností, které ho budou rozvíjet tak, aby sloužilo jako rychlý výjezd ke Středozemnímu moři a bylo využíváno k vývozu ropy ze zemí Perského zálivu a dovozu zboží ze Západu.

Jsem napnutá jak kšandy, jak to všechno dopadne.

About
Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc ÚNOR 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Zdenka Rýznarová 250,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Včelka 1500,- Kč, Radek Bláha 300,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jaroslav a Dana Berkovi 1000,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Pavel Barvínek 91,23 Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Anonym 70,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, ing. Pavel Hirsch 500,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Pavel Doubrava 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Ivo Filka 100,- Kč, Petr Hybl 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Miroslav Vraspír 300,- Kč, Jaroslav Zouhar 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Miroslav Koucký 100,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Miloslav Šmíd 300,- Kč, Anonym 200,- Kč, Renata Doležalová 500,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Štěpánka Štěpánková 500,- Kč, ing. Jiří Peterka 2500,- Kč, Petr Čermák 100,- Kč, Luboš Sucharda 500,- Kč, Zdeněk Lejnar 200,- Kč, ing. Jan Navrátil 1000,- Kč, Michal Olšiak 500,- Kč, Tomáš Plaček 400,- Kč, Vladimír Broul 1000,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Jaroslav Jedlička 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Jiří Smycek 200,- Kč, Růžena Duchková 100,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Martin Volný 1000,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč

Celkem za měsíc: ... 29 292,23 Kč

Vybráno 65.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.