Uzákonit další metody volebních podvodů – hlavní úkol vládních nul

PETR HÁJEK 

Teprve teď dostává smysl pětikoalice neschopných všehoschopných. Všechny manipulace volebními zákony z dílny ústavního soudu Pavla Rychetského pointuje připravovaná změna volebních pravidel takzvaným korespondenčním hlasováním. Andrej Babiš s Tomiem Okamurou již avizovali, že jejich hnutí ve sněmovně během „projednávání“ tohoto dalšího skandálního zákona přistoupí k obstrukcím. Je to ostatně jediné, co mohou dělat, ačkoli vědí, co víme všichni:

Umožnění zasáhnout do výsledku všeobecných (parlamentních) voleb statisícům občanů žijícím v zahraničí, kteří sice mají české občanství, ale na životě ve své původní vlasti se až na nepatrné výjimky nijak nepodílejí, je již dopředu jisté. Proč? Před týdnem to zde pregnantně vyjádřil Jiří Minčič: „Protože 108.“ Tedy počet poslanců, kteří vpravdě bolševicky jednotně hlasují pro všechny progresivistické šílenosti fialové vlády.

Jeden z mála viditelných zástupců oné stále se tenčící části „starých“ členů vládní ODS, kteří se nesmířili s tím, že původně svobodymilovná Klausova strana se stala levičáckou havlistickou prodlouženou paží Bruselu (čti Berlína) a Washingtonu, se nemýlí: Ve třech číslicích shrnul beznaděj nejméně miliónu občanů, kteří sice ve své vlasti žijí, chodí k volbám, ale ve sněmovně (o vládě ani nemluvě) je kvůli manipulacím s volebním systémem nikdo nezastupuje. Smyslem zákona o korespondenční volbě je tuto nerovnost ještě prohloubit.

Je z toho cesta?

Smích satanův

Další ránu volebnímu systému si samozřejmě tvůrci zákona uvědomují. Vždyť právě kvůli tomu další neústavní obludné znásilnění pravidel připravují. Nejde o to, že by snad Češi v zahraničí nyní nemohli volit. Je to ale pro ně prý „nepohodlné“ cestovat na zastupitelské úřady. Faktický – a v podstatě nijak zvlášť netajený smysl je dvojí: Dostat do republiky více hlasů „propgresivistům“ – a především umožnit další typ volebních podvodů (dle amerického vzoru).

Výstavní nuly z polomrtvého mafiánského STANu (Rakušan) či TOP 09 (Pekarová) prostě bojují o život. V případě TOP 09 je fyzicky mrtvá sice jen polovina z dvojice zakladatelů Kalousek – Schwarzenberg, ale dosud se (mediálně) cukající živá polovina je už naštěstí definitivně mrtvá politicky – i když si to ve svém domnělém „nadčlověčenství“ nechce přiznat, tváří se bojovně a chtěla by do bruselské (i z našich krvavých daní) luxusně honorované trafiky.

Nepochybně ji v tom utvrdily i monstrózní pohřební obřady za přisprostlého Rakušana, jež svými rozměry snad předčily i „gottwaldovské“ pohřbívání a politické svatořečení jeho „privatizačního komplice“ z popřevratových časů. To, že jej na cestu do (tentokrát opravdového) podsvětí doprovodily „doporučující projevy“ jednoho zaměstnance Husákova normalizačního ministerstva průmyslu (Halík) či komunistického rozvědčíka z téže doby (Pávek 107), je jen příznačným ironickým šklebem superlháře satana (skutečného majitele také všech korporátních médií).

Je osudem všech nul, že si svou bezvýznamnost kompenzují touhou po státních postech, funkcích a poctách – které si pak vzájemně udělují. Jaká strašlivá je třeba ironie slavnosti předcházející Schwarzenbergovo „odcházení“, při níž (nominální katolík – právě tak jako Miroslav Kalousek, Karel Schwarzenberg a Tomáš Halík) Petr Fiala předává „své“ vyznamenání Miroslavě Němcové, ideové dvojnici TOPkové-Pekarové. Nic není náhoda. Mene tekel „(sčetl jsem, zvážil a rozděluji“).

Smích argumentům

Zavedení korespondenční volby pro „nominální“ Čechy roztroušené po světě, kteří o dění ve své rodné hroudě vědí většinově jen ze lží korporátních médií, je téhož druhu. Nuly v rolích sociálních inženýrů doufají, že jim to pomůže udržet se při (politickém) životě navzdory soustavnému ničení českého státu a národů, které v něm stále ještě žijí (než je pomocí bruselských zákonů podepsaných Rakušanem postupně vytěsní, a pak vystřídá ukrajinská, muslimská a německá menšino-většina).

Z hlediska výsledku je tedy naprosto zbytečné proti obscénnímu zákonu argumentovat. Chechtají se všem logickým argumentům smíchem, jenž má onen hlubší původ. Že u nás jejich budoucí voliči nežijí, neplatí daně, nevytvářejí hodnoty, naopak jen často pro svůj privátní hmotný prospěch využívají znalosti (typicky lékaři, technici a další vysokoškolsky vzdělaní), které – za peníze daňových poplatníků, jež opustili – nabyly doma?

Že o zemi a jejích skutečných problémech (a tužbách ignorované – zčásti stále mlčící) většiny nic nevědí? Že jen přijali – k „úspěchu“ jim nic jiného nezbývá – sebevražednou ideologii Západu, který se stále více podobá systému, před nímž mnozí ještě před převratem uprchli? A že mají jeho daleko zdegenerovanější verzi svými „hlasy“ pomoci opět instalovat u nás skrze nuly shrbené před svými zahraničními protektory jako ti předpřevratoví?

Chachacha…

Smích tragikomický

Poté, co bidenovští socialisté v USA především pomocí „korespondenčních“ podvodů ukradli Donaldu Trumpovi prezidentský úřad, prohlásil Petr Fiala (v listopadu 2020 – tehdy v parlamentní opozici) na adresu korespondenčního hlasování, jehož zavedení mělo v programu Babišovo ANO:

„Nové formy hlasování představují riziko. Pro demokracii je důležitá důvěra lidí a taky přijetí porážky jako legální i legitimní. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování. (…) Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit.“

Také vás to lechtá pod bránicí? Ve skutečný hurónský smích (takový ten ze zoufalství) propuknete, když uslyšíte, čím současný předseda poslaneckého klubu (nominální katolík) ODS Marek Benda lži svého šéfa vysvětluje. Fialova slova před třemi roky prý mířila jen proti zavádění „vnitrostátního“ korespondenčního hlasování. A to i nyní strana odmítá. Jaký že je v těch neústavních podvodech rozdíl? Ne ne, to bychom se zase dostali ke zbytečným argumentům.

Smích babišovský

ANO, které nyní slibuje, že bude proti schválení zákona o korespondenčním hlasování zahraničních majitelů českých pasů obstruovat ve sněmovně „se spacáky“, totiž skutečně jeho zavedení ve svém vládním programu – když bylo stranou pemiéra – mělo. Jenže k jeho prosazení nemělo sílu. Už tak se dosti tragikomicky a zoufale pralo s lidovým odporem, který vyvolalo covidistickou a vakcinační diktaturou. Ta je dnes (neprávem a nebezpečně) zasunuta do nevědomí hrůzami, které instalují Rakušané (živí i mrtví) SPOLU ve fialovém roztoku s pirátskými a (nominálně katolickými) lidovci, o nichž je už asi každé slovo zbytečné.

V programovém prohlášení Babišovy vlády z roku 2018 nás Velký Andrej ujišťuje: „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám včetně zavedení korespondenční volby.“ Rakušanové se nyní právem chechtají. Že prý jsou zvědaví, s jakými výmluvami si ANIO-NE ponese do sněmovny spacáky – když přece chtěli totéž, co jim dnes pekarovsko – bartošovsko – rakušanovsko – jurečkovsko – fialové nuly přinášejí na stříbrném podnosu.

Alena Schillerová to za poslanecký klub ANO zkusila nastřelit: „Viděli jsme, co se dělo v Rakousku, kde se musely prezidentské volby kvůli chybnému postupu při započítávání korespondenčních hlasů dokonce opakovat. Viděli jsme, k čemu korespondenční hlasy vedly při prezidentských volbách v USA, kde část společnosti odmítla výsledky uznat a došlo k útoku na Kapitol. Proto jsme také korespondenční volbu v České republice nikdy nenavrhli,“ tvrdí Schillerová. „Pokud si to koalice protlačí, tak už neexistuje nikdo, kdo by mohl svobodu při rozhodování zaručit. A to všechno jenom kvůli tomu, že koalice chce udělat všechno pro to, aby se jednotlivé strany udržely ve Sněmovně.“

Smích Stalinův

Rozesmála vás tou roztomilou neobratností? Co také má říkat? Že skandální prezidentské volby v Rakousku, které musely kvůli příliš zjevným podvodům s korespondenčními hlasy opakovat, proběhly už v roce 2016, zatímco Babišovo vládní prohlášení vzniklo až o dva roky později? Že proti výsledkům amerického korespondenčního podvodu nejen neprotestovali, ale naopak Bidenovi gratulovali? No – vždyť to byl teprve první „argumentační“ nástřel. Jistě přijdou s nějakým vylepšeným. Věřit lze v tomto směru pouze Okamurovi, který byl proti korespondenčnímu podvodu od počátku. A jaký div, že také především proti němu jsou „zahraniční hlasy“ odrodilců namířeny.

Korespondenční volba je až skandálně protiústavní, protože s ní končí hlavní zásada teoreticky svobodných voleb: tajnost hlasování. Jenže co jim do ústavy, to už nám přece předvedli nesčetněkrát! Ostatně tak velká změna to zase nebude. Volby ani nyní nejsou svobodné a tajné. Podivná čísla z „elektronického sčítání“ posledních volebních výsledků připomněla Stalinovo: „Není důležité, kdo volí, ale kdo hlasy počítá.“ Jím se nyní – společně s instalací státního kapitalismu (vydávaného i v SSSR za komunismus) – Západ věrně řídí.

Smích (ne)zamrzlý

Korespondenční hlasování mají i na Slovensku. A přesto zvítězil Robert Fico. I v Maďarsku, kde vládne (zahraničními Maďary) nenáviděný Victor Orbán. I v Nizozemsku, kde právě zvítězil Geert Wilders. Též v Německu, kde je možné volit korespondenčně i „doma“ – ač Alternativa pro Německo (AfD) neustále upozorňuje na zjevné volební podvody s tm spojené, a přestože držitelé moci AfD ignorují, získává mezi lidmi stále silnější podporu.

V USA se Bidenovci pokoušejí dovézt si další a další milióny voličů ze států Latinské Ameriky, ale nejspíš jim to rovněž nakonec nebude nic platné. Jihoameričané jsou totiž většinou katolíky nejen nominálně, takže „pokrokové hrůzy“ dementního – nominálního katolíka –  Bidena odmítají, a budou volit spíše pronásledovaného DonaldaTrumpa.

Až pětikoaliční zločinci za Babišova divadelního odporu schválí korespondenční hlasování, neměl by nám proto zamrznout smích na rtech (když už, tak spíše kvůli „globálnímu oteplování“). Pokusů s volebními podvody bude přibývat v celém „západním“ okolí – k němuž nás převrat odsoudil – geometrickou řadou. Volby možná nakonec třeba i zakážou. Protože je to celé stále víc neudržitelné. Proti rozumu. Proti srdci. Proti člověku. Proti Bohu. To už je docela velká síla.

Neznamená to ale, že bychom neměli nic dělat. Právě naopak. Protože věřící – co nejsou jen nominální – znají starou pravdu: Pomoz si – a Pán Bůh ti pomůže. Stručně latinsky: ora et labora. Pro nevěřící platí alespoň ta druhá část věčného kategorického imperativu.

Protože platí další známé přísloví, že nejlépe se směje ten, kdo se směje naposled. A to zaručeně nebude ironický superlhář zastoupený na Schwarzenbergově pohřbu zaměstnancem Husákova ministerstva a sovětským rozvědčíkem. Vím to jistě.

Mám to z nejlepších zdrojů.

Absolutních.