
Útok na Babiše a od slov k násilí. Vláda sklízí, co zasela
PZ
Včerejší útok berlí do hlavy na Andreje Babiše v Dobré není jen „incident“, ale především další varovný maják, kam až jsme pod současnou vládou došli. Když se roky normalizuje dehumanizace oponentů, nenávist a strašení, dřív nebo později padne i první rána.
V pondělí 1. září 2025 byl v Dobré na Frýdecko-Místecku během kontaktní kampaně napaden předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Útočník jej udeřil do hlavy francouzskou holí. Policie muže na místě zadržela a předběžně čin kvalifikovala jako výtržnictví. Babiš odjel na vyšetření do nemocnice, absolvoval CT a podle mluvčího ANO mu lékaři doporučili klid. Expremiér dnešní program zrušil. Premiér Petr Fiala i ministr vnitra Vít Rakušan útok odsoudili. To vše jsou fakta. A právě tato fakta ukazují, že jsme se v Česku dopracovali k bodu, kdy politická frustrace, roky živená z nejvyšších pater moci, přetéká do fyzického násilí.
Nejde o náhodu z čistého nebe. Vláda a její političtí spojenci roky místo přesvědčování budují obraz „nepřítele“, do kterého si lze beztrestně kopnout. Dnes slovem, zítra holí. Tah na branku? Místo věcných argumentů negativní kampaně a vysmívání oponentům. Připomeňme si „kreativní“ web Nejhorsipremier.cz, kterým koalice Spolu vracela úder Hnutí ANO. Zábavná internetová hříčka? Anebo další příspěvek k normalizaci veřejné šikany, kde se soupeř redukuje na terč? Kdo seje vítr, sklízí bouři. A takto budovaná kultura politického pohrdání se prostě jednou vrátí.
Bezpečnostní stránka věci je přitom dlouhodobě podceňována. Ochrana politiků na „kontaktních“ akcích je, slovy bývalého elitního policisty, „noční můra bodyguardů“ a stoprocentně zabezpečit ji nelze. O to větší odpovědnost mají ti, kdo udávají tón společenské debaty: místo přilévání oleje do ohně mají plamen snižovat. Vláda to nedělá. A když pak v davu vystřelí pěst nebo padne rána holí, tváří se překvapeně.
Že nejde o přepjaté moralizování, ukazují nedávné příklady ze zahraničí. Na Slovensku 15. května 2024 předsedu vlády Roberta Fica postřelil atentátník z bezprostřední blízkosti a premiér přežil po několika operacích. Tato tragédie probudila Slovensko do reality, v níž je politické násilí reálnou hrozbou, nikoli literární metaforou.
Ve Spojených státech 13. července 2024 zasáhla střela u volebního pódia Donalda Trumpa do ucha. Jeden člověk v publiku zemřel a další byli vážně zraněni; po sérii odhalení o bezpečnostních selháních šéfka Secret Service rezignovala. I tam platilo, že toxická rétorika a normalizace násilného jazyka připravují půdu pro skutečné násilí. Chceme-li se této americké i slovenské trajektorii vyhnout, musíme začít u těch, kdo dnes vládnou. Začít u jejich slov, jejich kampaní a jejich odpovědnosti.
Někdo namítne, že včerejší čin v Dobré policie „jen“ předběžně hodnotí jako výtržnictví a motiv dosud neznáme. To je sice pravda, ale také to na pointě nic nemění. Politická moc nese odpovědnost za klima v zemi. Pokud vládní tábor a jeho nejhlasitější příznivci dlouhodobě rozdělují společnost na „slušné“ a „dezoláty“, když místo dialogu volí dehonestaci a místo zklidnění tlačí na emoce, netvařme se, že násilí je meteorologická náhoda. V takto nastaveném prostředí stačí jedna jiskra. V Dobré už přeskočila.
Co s tím? Za prvé: okamžité ukončení kampaní, které z lidí dělají karikatury. Za druhé: jasná politická dohoda, že fyzické napadání oponentů je červená linie, ať jde o Babiše, Fialu, kohokoliv. A za třetí: vláda musí přestat imitovat sociální sítě a vrátit se k odpovědnému jazyku, a to nejen po útoku, ale hlavně před ním. Jinak to, co dnes „jen“ bolí, může jednou zabíjet. Slovensko i Amerika jsou dostatečně varovným zrcadlem.
prvnizpravy.cz
- Rakušan tvrdí, že se proti němu chystá útok - 3.9.2025
- Na začátku i konci to dopadne stejně - 3.9.2025
- Martin Kupka a Dozimetr: Středočeská stopa velké kauzy - 3.9.2025
Tak tak, babiš sklízí co zasel.
Přestavme si, že by se to vystupňovalo a lidé postříleli všechny lidi ze současné vlády i z ANO. Vážně by to bylo tak špatné? A kdyby lidé vystříleli několik zlodějský vlád po sobě, třeba by se další vlády poučili a nekradly. Babiše vůbec nelituji, ale popravě řečeno máme v politice i lidi, kteří si zaslouží dostat po kebuli více. Došli jsme tak daleko, že nemá cenu řešit kdo za co může. Zde pomůže jen řídit se citátem ze Švejka: „Vinej, nevinej, berte to po řadě!“
prav: Ano, plně souhlasím s tím, co jste napsal. Co považuji za velmi pozoruhodné, že oba atentáty, které nejspíš podle plánu (samozvaných sebevyvolenců) změnit běh světa a zlikvidovat nepohodlné „potížisty“, nevyšly jen díky obrovským náhodám (náhodám??). Trumpovi ustřelili ucho (stačilo, kdyby měl hlavu o centimetr více v dráze projektilu) a u Fica taky hrála roli řada „náhod“, jejichž pravděpodobnost se pohybuje ve zlomku s čtyřmístným nebo i pětimístným jmenovatelem. Tady se pro fantasmagoristy, jako jsem já, nabízí teorie po řízení světa vyšší mocí (Bohem). A jestliže ti samozvaní sebevyvolení idioti na základě těchto indicií nepochopí, že nejspíš Boha se.rou a otravují svět furt dokola znovu a znovu, pak asi vážně není pomoci (bohužel ani nám ostatním, kterým jsou prašivé miliardy zbohatlíků u pr.d.ele. Na Klause stříleli antiperlemi, Bureš nyní dostal po kebuli fofrklackem. Tady asi andělé strážní z toho měli spíš prču než strategickou akci… Trump a Fico zemřít nesměli, což asi něco znamená…
Lepsolidi celeho sveta jsou z jednoho hnizda. Patri sem US demokraticka strana, Bruselske politbiro a sekundarne nase vladni verchuska. Ti srtili po oponentech. Z rad Reoublikanu ci u nas “dezolatu” nepadla ani facka.
Brrr, svět bez emocí, to je jako z nějakého dystopického hororu.
Pár facek a naražené kloubouky až pod uši byly i za první republiky, prakticky vlastně odjakživa.
Emoce jsou přirozenou součástí lidstva, bez nich by nebyla nejen nenávist, ale ani láska.
Jde o míru. Nežít v extrému.
Tím se toho vzteklého dědka nezastávám. Nezvládl své emoce a jistě ponese následky.
Ale nerad bych se dožil doby, kdy nějaký papaláš bude mít vzletný projev, dav bude tiše poslouchat, a sborově zatlestká až když se rozsvítí cedule aplaus.
Dle mého, v případě např.premiera Fica, měla ochranka toho střelce bez jakýchkoliv skrupulí zastřelit, a ne z nĕho udělat ještě hrdinu, modlu a oběť, stejně tak ten debil, co zaútočil na Babiše měl dostat od ochranky pořádně za vyuĉenou a ne se nyní procházet doma po dvorečku a rozdávat komentáře mediim opět být pro některé jako hrdina.
To platí stejně pro oba tábory, ať je to kdokoliv, tyto ùtoky mají mít vždy okamžitou a tvrdou odpověď od ochranky, proto jí nakonec mají, aby případný útočník věděl, že nebude jrnom za hrdinu, ale můże mít polámané kosti, nebo být mrtvý.
Pokud je ochranka bezzubá, stejně jako bývá policie, když nezasahuje v mnoha případech, tak tyto složky můžeme rozpustit, vzít si do rukou vidle, hole a postarat se a pomlátit mezi sebou sami.
Když už jsme u těch konspiračních teorií a u toho, že pokusy o vraždu nevyšli – neobjednávají si ty útoky sami na sebe politici, aby vypadali zajímavější a ukázali, jak trpí pro lid? Jistě, normální člověk by něco takového neudělal, ale tihle lidé nejsou normální. Často to jsou psychopati a od těch by takové chování očekávat šlo.