
Univerzity nebo „mlýny na tituly“?
IVAN DAVID
Dnes trochu odbočím od aktuální války – i když některé boje na akademické půdě, zejména o granty, posty a tituly si s válkou „naostro“ příliš nezadají.
11. října jsem při rutinním procházení webů našel velmi zajímavý článek bloggera Vlka o „mlýnu na tituly“ mj. i na Mendelově univerzitě v Brně, kterou po nějakou dobu vedla nynější prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Problém se netýká jen jedné univerzity. Podrobnosti dodal další blogger Petr Kreuz:
„V lednu 2021 byla uveřejněna dokumentace plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce a rodiny Christine Aschbacherové. Dizertace byla obhájena v létě 2020 na Slovenské technické univerzitě. Ministryně vzápětí rezignovala.“
A další informace:
„V lednu tohoto roku proběhla českými médii zpráva, že končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně profesorka Danuše Nerudová vyzvala svého zvoleného nástupce profesora Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je Adamovo nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe v několika jeho vědeckých publikacích. K tomuto závěru dospěla mezinárodní komise, která od listopadu 2021 prověřovala 12 Adamových publikací.“
Kreuz dodává: „Nemohu si pomoci, ale při tom, co jsem se za poslední rok dozvěděl o dění kolem Mendelovy univerzity, nevím, zda mám se mám při sledování nynějších „obav“ rektorky Nerudové být naštvaný, nebo se začít smát. Také je na místě se ptát předsednictva ČKR a předsedy Učené společnosti ČR přinejmenším na to, kde byli poslední rok a proč se probudili až nyní….
V lednu 2021 upozornil rakouský mediální analytik a renomovaný specialista na otázky akademické etiky a správné vědecké praxe Univ. Doz. Dr. Stefan Weber na to, že soukromá salcburská vzdělávací agentura IfM „zprostředkuje“ za poplatek ve výši 25 000,- Euro (tj. bezmála 650 tisíc Kč při tehdejším kurzu) doktorské studium na Provozně ekonomické fakultě (PEF). Takovéto „externí“ „zprostředkování“ doktorátů za úplatu (na něž v případě MendelU upozornil S. Weber) je v Rakousku považováno za vysoce neetické jednání. V Německu je tato činnost v posledních cca 10-11 letech prakticky zakázaná. V některých případech je tam dokonce považována za trestný čin, a to jako úplatkářství, resp. přijímání úplatku. To nejpřesvědčivěji dokládá kauza bývalého profesora hannoverské právnické fakulty Thomase Abeltshausera, jenž byl za přijímání poplatků/úplatků od doktorandů prostřednictvím soukromé agentury odsouzen v roce 2008 příslušným zemským soudem ke třem letům odnětí svobody nepodmíněně, tedy na německé poměry ke značně drastickému trestu. V Abeltshauserově kauze bylo německou policií a státním zastupitelstvím pro možné úplatkářství prošetřováno přibližně sto vysokoškolských učitelů s potenciálními vazbami na zmíněnou zprostředkovatelskou agenturu. Což bylo, přirozeně, pro německé vysoké školy a jejich učitele velmi pádným důvodem se napříště podobným agenturám na hony vyhýbat…“ Tolik Petr Kreuz, odkaz v komentáři.
Ne tak Mendelova univerzita. Cituji přímo zmíněného „lovce plagiátorů“ Stefana Webera:
„The Shadow Universities (Part I): Salcburská zprostředkovatelna doktorských titulů nabízí rychlý doktorát za 25 000 eur na Mendelově univerzitě v Brně.
Kauza ministryně Aschbacherové nejenže konečně otřásla politiky a zvýšila povědomí o problematice plagiátorství a obecné nekvalitnosti vědeckých prací (pokud se podíváte pozorně, existují dokonce čtyři dimenze: 1. pravé plagiátorství; 2. nedbalé citování/zneužívání ze „srov.“ 3. neznalost jazyka a 4. nekvalitní výzkum. Bláboly a nesrozumitelnost řadím pod 3.
Kauza ministryně Aschbacherové také vedla k diskusi o „titulovém průmyslu“ v Rakousku a sousedních zemích. V Rakousku se zjevně mimo dosah všech akreditačních a kvalitativních orgánů rozvinul vzkvétající obchodní model pro „doktorandské stáže“ ve východní a jihovýchodní Evropě. Když se podíváte na webové stránky příslušných poskytovatelů, rychle zjistíte, že zde jde o všechno – jen ne o vědu, obsah, vzrušující výzkumnou otázku, společenský problém k řešení, nové vědecké území nebo inovace – a o standardy kvality.
A takto vypadá přihláška do doktorského studia od poskytovatele v Salcburku: Slibuje se rychlá cesta k doktorátu, „pro který nemusíte nijak výrazně omezovat svou kariéru ani soukromý život“. Suma sumárum, do Brna stačí jet za tři roky šestkrát. Ani disertační práce nemusí být příliš obsáhlá: „Změnil se i kvantitativní rozsah disertační práce, stala se kompaktnější.“ Nakonec se organizátor „doktorandské turistiky“ netají cílovou skupinou:
„Nejvyšší akademický titul nabízí optimální možnosti pro vrcholový management nebo pozdější učitelské či manažerské pozice na technických vysokých školách a univerzitách. Známé korporace nyní také očekávají od členů dozorčí rady titul PhD nebo doktorát.“
Je vlastně úžasné, jak otevřeně se zde inzeruje, že si klienti mohou koupit rychlou cestu k doktorátu a že obsah evidentně nehraje vůbec žádnou roli. Moje otázka nyní zní: kolik lidí takový program používá a může doktorskou práci napsat také ghostwriter (nájemný autor)? Kolik držitelů titulů nich tedy zaplatilo kolem 50 000 eur a za svůj doktorát a vůbec na něm nepracovalo?
Provozně ekonomická fakulta brněnské univerzity zjevně dělá se salcburským zprostředkovatelem doktorátů skvělé obchody. Zároveň je známým hráčem na poli výzkumu vědecké integrity a již zorganizovala konferenci „Plagiátorství napříč Evropou a mimo ni“. Jak se k sobě oboje hodí? Peníze z Rakouska nesmrdí. Ale kteří supervizoři a hodnotitelé jsou zapojeni a kolik vybírají? Vědec z Brna mi píše e-mailem:
„Jsem šokován, jak je obrovský a hluboký je rozsah tohoto problému. Prosím, věřte mi, že nejsem zapojen. Slyšel jsem několik příběhů o studentech, kteří prošli s nekvalitními diplomovými pracemi, ale nebylo to nic mimořádného ve srovnání se studenty z jiných zemí. Neměl jsem ponětí o skutečném rozsahu problému. Je to nechutné.“
Dávalo by dobrý smysl, kdyby se novela univerzitního zákona v Rakousku nezaměřovala pouze na plagiátorství a ghostwriting, ale také zakázala všechny tyto zprostředkovatelny pro „mlýny na tituly“. Protože nejen plagiátorství a ghostwriting, ale také ony přispívají k prolhanosti společnosti.“
Tím končí profesor Weber svou stať o „stínových univerzitách“, část I., věnováno Mendelově univerzitě v Brně, v době, kdy rektorkou byla Danuše Nerudová.
Koupit se dá i profesérský titul, viz Fialenko
Jedna, v té době, hodně blízká známá sháněla peníze na získání – zakoupení titulu na soukromé vysoké škole pro svou dceru. Když jsem se jí řekl, že bez maturity je VŠ problém, tak sem nic nechápal. No a moje prohlášení, že podvodníky nepodporuji byl konec přátelství. Dnes má dcerunka bez maturity MBA – Master of Business Andministration a rozdává rozumy.
Čili lepší ouřada. Zlatá právnická fakulta Plzeň.
Já bych z toho nedělal takovou vědu. Sám jsem za totáče diplomovou práci komplet opsal ze zdrojů, které mi naservíroval můj vedoucí. A titul byl v kapse. A ani jsem nemusel nic platit. Rozum tím jeden nezíská ale ani netratí.
Sláva rakousko-uherskému vzdělávacímu systému!
no věda to není, ale problém jo. Když chce některá kandidovat, ne-li přímo se stát presidentkou, tak by měla představovat něco, jako morální křišťál. Stejně, jako Václav Havel
Nakonec, i naše bruselská drahá Vůdkyně Lejnová je plagiátorkou jakési gynekologické studie. I náš ideo ochránce a potírač ru desinformac, strážce jediné správné pravdy, deviant Janda, je plagiátorem, proto opustil VŠ studia.
Jsou to jen kopie wahabistických madrás. Akorát v těch madrasách nemají takovou morálku, ani příležitost, kterou předvedly slečny budoucí uvědomělé progresivní soudkyně kamarádící se s TOP09 cigánem Ferinou…
Hon za tituly?
Co je úplně hrozné, je, jak psal MUDR David kupováná titulů pro majetné děti na soukromých universitách. Nevím, jak je to dnes u nás, je mi 80let a mů vnuk navštěvuje VŠCHT Praha a dost se potí. Moje vnučka nastupuje na KU Matematicko fysikální fakultu. Oba jsou nadaní a obory si vybrali sami. Já sám mám průmyslovku a ČVUT strojní fakultu. Studoval jsem v létec 1960 -1965 a nemohu říci, že na strojní fakultě mě někdo protěžoval – nastaupujících bylo 1200 a na premoci nás byl o 220. Vyučovali nás profesoři , kteří v minulosti byli strojařskými špičkami a dnes jejich jména jsou ve spolku Realistická energetika a ekologie – jsou to odpůrci změny klimatu lidským zásahem a opravdové ekologie. Tenkrát jsme v 1.ročníku pracovali od 6-12 v určeném strojírenském závodu a od 14- 19 jsme absolvovali přednášky a cvičení dle vzoru Baťových mladých mužů a praxe byla ukončena učňovskou zkouškou. Bylo to tvrdý ale myslím, že seto vyplatilo. V POLDI jsem analyzoval hutní procesy a navrhl a se svou skupinou aplikoval systém objednávka- ocel-tváření- testování -fakturace, všichni ve skupině byli na úrovní. Také moji další spolupracovníci, když jsem pak v 1993 -1998 pracoval na analýze strojírenských procesů v systému Diamac byli na úrovni. V létech 2000 až do 2013 jsem přicházel do styku s absolventy nových evropských „univerzit“ , kteří při úvodním pohovoru se podivovali, že by měli umět např SQL, vytvářet datová schemeta a webové služby apod. Ti studovali v programu Erasmus v čr i v zahraničí a jejich výsledky nebyly uspokojující. To již byly produkty západního přístupu k tech vzdělání. No a vůbec se nemíním vyjadřovat k „společenským vědám“ provozovaných na KU, Mendelově brněnské univerzitě a podobným úpadkovým soukromým školám , kde se provozuzuje hromadné blafání na BGLD++ a sociologii , nepotřebné nikomu a k ničemu.
Dříve se režimu potřebným rozdávaly tituly RSDr., tedy „rerum socialium doctor“, humorně pak přezdívané Rozhodnutím Strany Doktor. Typickým ústavem, na kterém bylo možno titul získat, byla např. Vysoká škola politická ÚV KSČ v Praze (tzv. Vokovická Sorbonna).
No a dneska se to akorát neřeší rudou knížkou, ale prachama. Nic nového pod sluncem, svinstvo pořád stejné, adepti pořád stejní.
Řeknu Vám ale, že nemuset se za dosaženou akademickou klasifikaci stydět, ani pro její politický, či finanční původ, je velmi povznášející pocit.
Tyhle osoby se stydět neuměj.
Tak to máte dobré. Já ne že bych se styděl za titul, ale není se vůbec čím pyšnit. Někdy během 2.ročníku gymnázia jsem to se vzdělávacím systémem vzdal a přestal se učit. Pak už jsem si jen došel pro maturitu a později pro diplom Ing.
Asi jste podobně jako mis 12 studoval o dost dříve než já. Mně to stihlo v 70. letech a tehdy to už byla do značné míry pedagogická pohroma. Ale tuším, že dnes je to ještě daleko horší.
Však je to také poznat na inteligenci mládeže!!, katastrofa! Starší lidi i bez středních škol jsou na tom mnohem lépe než dnešní vysokoškoláci volící stále dokola Fijalový fašistický hnus!!