Tohle už není Švédsko: Procházka čtvrtí, kde přebírá vládu šaría

SLOVANKA

Örebro je jedním z nejvíce obohacovaných švédských měst, konkurovat mu může snad jen Malmö. Tak jako všude jinde v Evropě dochází i ve Švédsku nejprve k převzetí jednotlivých čtvrtí, aby bylo o něco později převzato celé město – a později i země.

Zajímavá reportáž z poměrně nové čtvrti Vivalla nám názorně ukazuje, jak došlo k tomu, že se město postupně stalo jakýmsi mikrochalífátem.

Opět je třeba hledat prvotní problém u socialistů, kteří kdysi vyhlásili Švédsko za multikulturní zemi a v duchu tohoto prohlášení také vedli celou politiku.

Čtvrť ze 60. let se tak stala velmi rychle multikulturní právě proto, že nové byty byly přednostně přidělovány těm, kteří údajně zemi svojí „rozmanitostí“ obohacují.

Vydejte se tedy na malou procházku čtvrtí, kde žije nejvíc vojáků ISIS, kteří odejeli bojovat ze Švédska do Sýrie – a kde se postupem času stalo původní obyvatelstvo zanedbatelnou menšinou…

Ve Vivalle běží každodenní život jako obvykle: děti – z nichž některé dívky jsou v hidžábu – na cestě domů ze školy, lidé procházející náměstím, malé obchůdky se otevírají a zavírají.

Současně mnoho obyvatel popisuje paralelní vývoj pod povrchem: postupný posun v bezpečí, soudržnosti a místních normách.

V jejich příbězích se objevuje okres, kde se změny v průběhu času stávají stále hmatatelnějšími a kde se otázky bezpečnosti a odpovědnosti staly součástí každodenní diskuse. Samnytt oblast navštívil a vedl rozhovory s obyvateli.

Vivalla byla postavena jako čtvrť optimismu. Dnes oblast funguje spíše jako studie toho, jak rychle se může rezidenční oblast proměnit, když politická rozhodnutí nejsou založena na sociálních realitách.

Nepokoje, cestovatelé ISIS, nábor gangů a opakované střelby zanechaly stopu na Vivalle zejména v posledních 20 letech. A to navzdory miliardovým projektům, intervenčním týmům a investicím, které měly po desetiletí za cíl změnit směřování této čtvrti.

Nikdy to však nezměnili.

Když byla Vivalla koncem 60. let dokončena, myšlenka byla jednoduchá: vybudují se moderní byty pro obyčejné švédské rodiny.

Netrvalo mnoho desetiletí, než se tento obraz zhroutil. Během 80. a 90. let se demografie radikálně změnila, protože se zvýšilo přijetí zahraničních skupin, často s slabým etablováním na trhu práce.

Politici mluvili o rozmanitosti. Obyvatelé mluvili o nejistotě. Čtvrť hovořila o integraci. Policie mluvila o ztrátě kontroly.

Když se Vivalla konečně ocitla na policejním seznamu „zvlášť zranitelných oblastí,“ šlo především o formalizaci něčeho, co obyvatelé už věděli: že oblast se vyvinula v paralelní systém, kde společenské normy, problémy veřejného pořádku a kriminalita řídí každodenní život.

V roce 2025 v centru Vivally. Foto: Jonas Andersson

Nepokoje a násilí: signály, které byly ignorovány

Vivalla je známá některými z nejvýznamnějších událostí v historii švédských předměstí. Nepokoje v roce 2013, při kterých byla napadena policie a záchranné složky, nebyly ojedinělým incidentem, ale vyvrcholením několika let rostoucího napětí.

Spolu s odhaleními o místních lidech, kteří odcestovali do Sýrie, aby se připojili k ISIS a s rostoucím tlakem místních gangů, se oblast dostala do celonárodní debaty.

Pokud byl nějaký okamžik, kdy politici mohli jednat důrazně, bylo to právě toto. Místo toho následovaly další projekty, další investice a další zprávy – bez zásadních změn.

Střelby, loupeže a násilné trestné činy mladistvých pokračovaly, zatímco původní Švédové se stěhovali, jakmile jim to finance dovolily.

Jen pár set metrů od mešity ve Vivalle, kde před pár týdny došlo ke střelbě, potkáváme dvě švédské ženy ve věku kolem sedmdesáti let. Chtějí zůstat anonymní, říkáme jim Anna a Maria. Anna říká, že dříve pracovala v sociální správě v této oblasti.

Jak vnímáte změnu Vivally v posledních desetiletích?

„Ano, oblast byla od začátku atraktivní, všichni tu chtěli bydlet. Pamatuji si, když nám tu odmítli byt a jak jsme byli já i rodina zklamaní, že jsme místo toho dostali byt dole v centru. Ale pak se to změnilo…“

Jak to myslíte?

„Všichni vědí všechno, co se tu stalo, všechny ty nepokoje. Dnes bych si netroufla jít sem večer.“ Anna pokračuje:

„Ale ještě to tak hrozné nebylo, když jsem pracovala na úřadě sociální péče. Tehdy jsem se cítila v bezpečí, protože jsem znala většinu rodičů mladých lidí, kteří byli problematičtí.

Kdyby mi někdo vyhrožoval v centru, mohla bych ho chytit a říct: ahoj, znám tvou matku! Ale už to dál nezvládnu, jsem teď v důchodu.

Rozhovor se stočí k jednání policie a k tomu, že policejní stanice v centru Vivally je zavřená.

„Nenávist tady a tam, jde to ve vlnách. Otevřou policejní stanici, pak se to uklidní, tak zase zavřou. Měli jsme tu nějakou dobu místní policii. Pak byla stažena. Nerozumím, jaký to má smysl,“ říká Maria a pokračuje:

„Sypou peníze po celé oblasti, ale nikdo neví, kam jdou a netuší, kam že to povede.“ Rozvádí:

„V této mešitě jsou hlavně konzervativní síly, ale také frakce, která pracuje na integraci, spolupráci a podobně.“

Když říkáte konzervativci, myslíte tím salafistické nebo wahhábistické síly?

„Ano, chtějí aby se děti držely stranou, aby neměly tolik kontaktu se Švédy. Myslí si, že by neměli přijít o své mladé lidi,“ dodává Anna.

Zmiňuje také, že několik radikalizovaných mladých lidí ve Vivalle bylo ovlivněno radikálním imámem v Göteborgu  obviněným z teroru, Mehdim Ghezalim, který byl uvězněn v Guantánamu.

Mehdi Ghezali, často označovaný jako „Guantánamo Švéd“, má jasné vazby na Örebro, kde strávil část svého dětství. Po útocích z 11. září byl zatčen v Pákistánu a převezen do amerického detenčního centra Guantánamo, kde byl vězněn v letech 2002 až 2004.

Po propuštění se vrátil do Švédska a setkal se s velkým zájmem médií, zejména v Örebro, kde si mnozí stále pamatují kontroverzní tiskovou konferenci po jeho návratu.

Ghezali byl později spojován s několika islamistickými prostředími a vyšetřováními, ačkoli nikdy nebyl odsouzen za žádný teroristický zločin.

„Byl tu vždycky a měl tu svoje malé stádo. Vychoval je a oženil se s mladými dívkami,“ říká Maria.

Není pochyb o tom, že demografie se změnila, a obě ženy říkají, že už to v místě nepoznávají, a že Vivalla už nepůsobí jako švédská oblast.

Jak to vnímáte v souvislosti s příspěvkem na repatriaci, o kterém nyní mluví několik stran?

„Nerozumím, jak to má fungovat,“ říká Anna.

„Je na tom všem něco zvláštního,“ říká Maria a rozvádí:

„Minulý týden jsme měli muže, který pobodal jemu zcela neznámou ženu před Clas Ohlsonem (ukazuje na vchod do obchodu Clas Ohlson). Možná to udělal, aby mohl zůstat ve Švédsku?

Pokud jste odsouzeni za trestný čin, můžete zůstat, ale pokud budete opatrní a uděláte správnou věc, budete deportováni.“ Anna dodává:

„Takové věci se šíří mezi těmi, kdo tu žijí. Nedůvěra ke společnosti roste.“

Ženy zmíní Johana Forssella (M), kterému říkají „náš malý Johan“ – a smějí se.

Ačkoliv se Johan Forssell narodil ve Stockholmu, má silné vazby na Örebro, kde strávil velkou část svého dětství mimo jiné v Sörbyängenu a Lillånu a hrál fotbal ve Sturehovs IF.

Dnes je jedním z nejvýznamnějších ministrů Umírněné strany a je odpovědný za migrační a azylovou politiku ve vládě.

Už dávno opustil své místní zázemí, ale stále tvoří součást příběhu politika, který dnes zastává jedno z nejdůležitějších a nejdiskutovanějších portfolií v zemi.

„Nemyslím si, že Johan ví, co dělá,“ uzavírá Maria.

Investice v hodnotě miliard dolarů – bez výsledků

Obec Örebro a stát vložily do Vivally obrovské zdroje: renovace bydlení, sociální projekty, integrační úsilí, výuku jazyků, rekreační centra, bezpečnostní opatření a kamerový dohled. Ale pokaždé, když projekt skončil, následoval ho nový, se stejným cílem a stejným problémem.

Otázkou je, zda se pokusili řešit problémy, které nejsou v zásadě organizační, ale strukturální.

Oblast, kde většina obyvatel žije na sociálních dávkách, kde mnoho dětí vyrůstá se slabými jazykovými kořeny a kde místní skupiny uplatňují sociální kontrolu, nelze podle mnohých stabilizovat více kurzy. Je to nepříjemný, ale nezbytný závěr.

Samnytt potkal Švéda ve věku kolem 65 let před restaurací a začal s ním konverzaci. Říkáme mu Sven.

Jak se cítíte ohledně vývoje ve Vivalle?

„Žiji tady od roku 1965 a Vivalla byla hezká čtvrť, když jsem vyrůstal, nebyla to špatná oblast. Byla to první, nebo největší oblast s milionem programů ve Švédsku, myslím, že zde bylo  8 000 domácností.“

Pokračuje:

„V 90. letech se věci zhoršily. V té době se sem stěhovali pouze nezaměstnaní a imigranti. Pak začal úpadek, a pak se to jen zhoršovalo a zhoršovalo. Jde ještě dál:

„Dnes se tolik nebojím jít do centra Vivally přes den, ale v noci nevím.“

Sven popisuje oblast jako zchátralou a dotýká se pojmu „zvlášť zranitelná oblast“:

„Ale teď je to klasifikováno jako zranitelná oblast, nechápu to, nezní to rozumně. To bych si nikdy nedokázal představit.“

Sven říká, že teď žije v centru Örebra a že si to tam užívá víc.

Zvažoval byste návrat do Vivally?

„Ne, ani náhodou.“

Každodenní život mezi normálností a útlakem

Jak procházíme Vivallou, objevuje se každodenní život, který obsahuje několik vrstev. Na ulici před domy si hrají děti, některé dívky v hidžábu, otevřené jsou orientální kavárny a menší obchody. Většina žen nosí hidžáb nebo nikáb.

Zároveň se opakují příběhy starších Švédů, se kterými mluvíme o paralelní realitě: o tom, kterým místům se lidé po setmění vyhýbají a o policejní přítomnosti, která často probíhá jednorázově spíše než dlouhodobě.

Několik obyvatel sdílí obraz oblasti, kde se normální a problematické věci pohybují blízko sebe. Každý, kdo ve svém bytě žije dlouho, zná dynamiku. Ví, jak může běžný každodenní život koexistovat s událostmi, které rychle mění charakter čtvrti.

Vivalla není zdaleka nejvíce ztracenou oblastí v zemi, ale rozvoj zde ukazuje, jak se může měnit obytná oblast středně velkého švédského typu, když se populace, demografie, kultura, bezpečnost a místní mocenské struktury časem mění.

Mnohé z výzev, které dnes čtvrť charakterizují, byly popsány ve zprávách a vyšetřováních během několika desetiletí. Přesto se stejné otázky opakují jak v komunálních, tak národních diskusích.

Otázky, na které stále není odpověď.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc PROSINEC 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Anonym 500,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Anonym 300,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč

Celkem za měsíc: ... 15 170,00 Kč

Vybráno 33.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• S cestovkou CK Parlament za hranice všedních dnů - 16.12.2025
• Pokuty za budoucnost - 16.12.2025
• Divide et impera dle USA - 16.12.2025

(17 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...