![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Svoboda roku 1968? Jen další z českých historických mýtů
JINDŘICH ČECH
České etnikum si většinově myslí, jak mu vpád vojsk Varšavské smlouvy vzal cestu ke svobodě… Jaké svobodě? Socialismu s lidskou tváří? Tuhle mantru opakoval kdejaký idiot. Nikdo neřekl „jděte už s tím socializmem do prdele, chceme kapitalismus, chceme být zemí západního typu. Svoboda roku 1968? Jen další z českých historických mýtů, byla to jen rvačka mezi soudruhy, stejně jako pozdější samet, ale české etnikum si vždy vybere raději líbivou pohádku než prostou realitu.
.
Sovětský svaz už nějaký čas s nevolí sledoval drobné společenské uvolnění v Československu, které Rusové považovali za naprostou devastaci socialistické morálky. Málokdo dnes a i tehdy věděl, že to ale byl ministr vnitra Barák, kdo umožnil v Praze otevření divadla Semafor a že to bylo ministerstvo vnitra které dalo do vínku této scéně dva magnetofony a jinou zvukovou aparaturu rovněž na přání ministra Baráka. Nepřičítejme mu ovšem altruismus bez míry a hranic. Barák prostě hledal nějaké využití pro pražskou mládež, která začala dělat VB značné starosti. Semafor a kavárna Luxor měli být místy kde se mládež vyblbne aniž to skončí rvačkou s policií. Tam se mohli lidé zasmát dvojsmyslným vtipům, získat pocit jakéhosi uvolnění a pak dál loajálně robotovat na panském. Zcela zřejmý faktor Pražského jara ovšem bylo obyčejné vědomí, že takhle už to dál nejde a i z toho důvodu, že tisíce ruských poradců a jejich bezbřehá blbost a arogance na všech úrovních řízení stačily znechutit už i mnohé jinak věrné členy komunistické strany.
V roce 1962 se Sovětský svaz rozhodl pro útočnou strategii Varšavského paktu vůči Západu, čímž neobyčejně vzrostla strategická úloha Československa sousedícího s Rakouskem a SRN. Jenže československý prezident Antonín Novotný požadavek rozmístit na území Československa jaderné zbraně a sovětské vojenské jednotky Rusům třikrát odmítl. A to navzdory tajné smlouvě o umístění nukleárních zbraní na území ČSR uzavřené ministry zahraničí SSSR a Československa v roce 1965. Po posledním jeho odmítnutí odletěl Brežněv z návštěvy Prahy do Bratislavy za Alexandrem Dubčekem, za s nejvyšší pravděpodobností vyškoleným a „spícím“ sovětským agentem, a s jeho přispěním pak SSSR zařídil Novotného vystřídání v čele KSČ. Saša byl vždy pravý soudruh oddaný Moskvě a kovaný bolševik – na 13. sjezdu KSČ v roce 1966 pronesl silně protizápadní řeč a dožadoval se „nepřetržité bolševizace“ KSČ v duchu Klementa Gottwalda. Již před létem 1968 podepsal tajnou direktivu pro zřizování koncentračních táborů pro politické odpůrce KSČ. Kdyby nevtrhl do Československa v srpnu 1968 SSSR s vojsky zemí Varšavské smlouvy, postarala by se KSČ v čele s Dubčekem o likvidaci svých politických odpůrců sama, možná hůře, než to o několik měsíců později udělal Husák a jeho soldateska.
Novotný už tušil že jsou patrně jeho dny sečteny, ale nehodlal se vzdát. Za pomoci svého hocha na špinavou práci Mamuly začal jednat. Okamžitě po odjezdu Brežněva (9. prosince) začíná Novotný organizovat opatření k likvidaci svých politických oponentů v KSČ. Věrný Miroslav Mamula (který pravděpodobně pracoval na obě strany) informuje představitele armády a bezpečnosti o připravovaném úderu proti nepřátelům ve straně. Gomulka v té době zuřivě čistil Polsko a rozpoutal divokou antisemitskou kampaň a Novotný spolu s Mamulou se netajili s názorem že Gomulka koná správně. Na Mamulův pokyn vypracovávala Bezpečnost seznamy osob které měli být v hodinu H zatčeny a jejich počet šel do tisíců. Některé tankové a motorizované jednotky armády v okolí Prahy byly uvedeny do stavu bojové pohotovosti stejně jako celý policejní aparát a Lidové milice. Zároveň se chystala kapacita věznic a vyšetřovatelů. Podle očitých svědků bylo o komfort Lidových milicí hlavně jejího štábu postaráno. Lidové milice si zřídily sídlo svého štábu v budově Politické akademie Klementa Gottwalda, jen pár kroků od sídla kontrarozvědky v Sadové ulici. Štáb statečně popíjel a čekal na rozkaz k hodině H. Při své opilosti členové štábu ztratili zábrany, vyjadřovali svou touhu po akci a radost z toho, že se bude zavírat – Dubček a jeho slovenští nacionalisté, sionisti, hajzlové z kultury a také profesor Šik. Několik členů Politické akademie o všem neprodleně informovalo své přátele na ÚV. Generál Prchlík, náčelník hlavní politické správy ČSLA okamžitě informoval Dubčeka, okamžitě také o těchto veletajných přípravách, píše francouzský Le Monde. 19. až 21. prosince se schází ÚV KSČ a po zuřivé hádce mezi Novotným a Hendrychem je Novotný přehlasován a výsledek rozdělení funkce prezidenta a prvního tajemníka KSČ je 5:5. Novotný konstatuje že se ve straně vytvořila nepřátelská frakce a dává pokyn k zahájení akce. Jenže armáda se nezapojuje a akci zastavuje generál Martin Dzůr (sovětský agent) který telefonicky informuje svého známého generála Pepicha a ten s celým okruhem velitelů úspěšně sabotuje Mamulův program. Dzůr i Pepich mají proč, oba jsou na seznamu 1032 vojáků kteří mají být zatčeni. Jen generál Janko se snaží zachránit situaci a svolává do Prahy 2. ledna poradu velitelů vojenských okruhů a jejich štábů. Kolder, osoba která se rovněž radila 8. prosince s Brežněvem, dává Novotnému ultimátum aby svolal zasedání ÚV, toho času na “vánočních prázdninách”. To se sejde 5. ledna a v jeho průběhu vyhovuje ÚV jeho “žádosti” a uvolňuje ho z místa prvního tajemníka. Odpůrci Novotného jsou si jisti jeho pomstou a rozjedou sérii masových veřejných schůzí a hledají podporu proti Novotnému. Popud k tomu dává nový první tajemník Alexandr Dubček. 23. února informuje prostřednictvím armádního deníku “Obrana lidu” generál Pepich veřejnost o tom že v prosinci připravoval Novotný vojenský puč. Dubček pro jistotu odvolává ohlášenou přehlídku lidových milicí. 25. února prchá do zahraničí generál Šejna, Novotného přítel, tajemník Hlavního výboru KSČ na MNO. 14. března páchá sebevraždu generál Janko, náměstek ministra národní obrany. Pod tlakem zveřejněných odhalení a atmosféry svobody která se často nespravedlivě obrací osobně proti Novotnému, tento abdikuje 22. března i jako prezident republiky. Občané, alespoň jejich většina se radovala z iluze svobody, i z toho že se mohlo psát i dosud tabuizovaných věcech jako byla smrt Jana Masaryka. Nové vedení ovšem neváhalo v zájmu získání lidové podpory jít k jeho hrobu položit 7. března věnce.
Účelem uvolnění cenzury po lednu 1968 bylo vyvolat vůči Novotnému tzv. hněv pracujícího lidu a dát mu volný průchod ve sdělovacích prostředcích, aby se usnadnilo jeho odvolání z funkce prezidenta, což KSČ sama formálně učinit nemohla. Ovšem odvolanou cenzuru už pak nešlo bez použití represí znova nastolit a soudruhům se začala situace vymykat z rukou. Češi prostě reagovali jinak než ruské stádo, které byli kremelští soudruzi zvyklí absolutně ovládat.
Dubček, neschopen realizovat Brežněvovi pokyny, otálel se svým svolením k umístění sovětských vojsk a potácel se od zdi ke zdi. Svůj pobyt v Československu i prodlužovala sovětská armáda dlící tam na spojovacím vojenském cvičení Varšavské smlouvy, čekajíc, až to Dubček zařídí . Ten k tomu nenašel odvahu, a tak sovětská armáda musela na pár týdnů zemi potupně opustit.
Dubček už nebyl schopen kontrolovat masy a média a Moskva s ním začala jednat jako s agentem, který selhal a svůj úkol nesplnil.
Již v dubnu 1968 se československá rozvědka dověděla prostřednictvím svého agenta ve francouzské zpravodajské službě o sovětském plánu umístit své jednotky v Československu i bez československého souhlasu. Dubček byl o tom záměru neprodleně informován. V květnu v Moskvě Rusové Dubčekovi svůj požadavek upřesnili na 10 000 až 12 0000 vojáků Varšavského paktu na československém území. Kdyby nevtrhl do Československa v srpnu 1968 SSSR s vojsky zemí Varšavské smlouvy, postarala by se KSČ o likvidaci svých politických odpůrců sama, jen o několik měsíců později.
Pražské jaro 1968 bylo tedy zřejmě jen doprovodným sledem událostí ke snaze umístit sovětská vojska v Československu, v podstatě jakousi kouřovou clonou, stejně jako odstranění Novotného který byl podezírán ruskou stranou že chce být český Ceaușescu. Česká veřejnost vnímá Pražské jaro jako příslib svobody ale to je naprostý omyl. Šlo jen o cynickou akci KGB a jejích českých pomahačů na území ruské kolonie zvané Československo…
Ty,jo.Tak sa idem vyspat a rano si to precitam opat…To su veci.
“ kolonie zvané Československo…“
Pokial pamat sluzi, nemozem zabudnut jediny moment toho tragickeho rana. Cerstvo zmaturovany s papierom v ruke som sa nahlasil u podniku Skoda a robil som poskoka na stavebnom projekte v Kladne. Peniaze extremne slusne, dvojnasobne ako potravinovy technolog niekde na Slovensku. Nezabudnem tie zdesene tvare starych driicov zo vsetkych kutov republiky. Co vsetko sa zomlelo za dalsich dni a tyzdnov je prilis komplikovane pre rozum mladika veku 21 rokov. Invazia so mnou paradne zatriasla a otvorila jak oci, tak hranice. Ono to nebolo jednoduche, ale chcelo to trpezlivost a vieru. Dodnes po 54 rokoch som nemal jedinu pricinu lutovat moju „velezradu“. Mimo faktu ze som sa neodvazil nasilu prekrocit hranice naspat a ist na pohreb vlastnemu otcovi. To som prehltol. A tak ako pozorovatel z daleka a vysoka nikomu nezavidim ako s nim osud doma vyzametal. Zaroven neospevujem divoky, zbesnely, pomyleny a moralne zmagoreny zapad co dnes pod zamienkou dobra, s pouzitim lzi a podrazov na najvyssej urovni vy@$&@ s celou EU. To ale nie je moja vina na tom som sa nepricinil. Skoda a katastrofalna tragedia ze zem ktora prekypovala talentom v zdravotnictve, priemysle, v umeni, dokazala pod vedenim zaskodnikov klesnut hlbsie ako brucho velryby. Pod taktovkou moronov, zradcov, a zlodejov. Velmi dobre ba az hanbne stedro platenych zlodejov.
Tohle jsem tu psal už před rokem. Inu, není každý doma prorokem. Je dobře, že už to leze ven i jinými dírami.
Už se těším na nějakého debila, jak tu bude masturbovat na téma „reformní komunisté“. Všechno je to jeden ksindl, kterým hýbe jediné – peníze. Nemá sebemenší význam v tom hledat nějaké vyšší cíle.
Z gubernie jsme se stali provincií.
Je to leda změna labelu,
protože externí nadnárodní pijavice se zjevně
na těle našeho národa řádně pomnožily.
Byl to stejně jako např. v Maďarsku v r.1956 pokus o převrat, kde byli hlavním hybatelem prozápadní sionisté. Seznam jmen není problém sem dodat. Stejný modus operandi byl později v Polsku, kde „Solidarita“ byla složena hlavně z jewish lidí, skutečná jewish jména polských revolucionářů je možné sem dodat. A stejné to bylo v r. 2014 na Ukrajině, kde to byl jewish převrat!
A u nás v r. 1968:
“Jakousi generální zkouškou na stažení bolševismu z oběhu byl v Československu tzv. obrodný proces na jaře 1968, jehož vůdcem byl Žid Eduard Goldstücker. Židé, kteří koncipovali rok 1968, E. Goldstücker, J. Pelikán, L. Vaculík, J. Kohout, J. Hájek, I. Klíma, O. Šik, A. J. Liehm, E. Löbl, O. Černík, J. Procházka, V. Šilhán, F. Kriegl atd., pokud se toho dožili, byli rovněž mezi iniciátory převzetí moci v roce 1989. Revize komunismu v Československu v roce 1968 měla usnadnit postupnou anexi území Československa ‘Západem’ a dospět tak k podobným stavům jako nyní po roce 1989. Tomuto plánu KGB však v SSSR odporovala skupina euroasijců, kteří byli v ‘opozici’ vůči KSSS a KGB a byli soustředěni kolem GRU – vojenské zpravodajské služby. GRU byla proti plánu KGB na revizi idejí, programu a personálního řízení KSČ v ČSSR. Maršál Ogarkov, který řídil generální štáb armády SSSR, se spolu s maršálem Grečkem proti plánu postavili a zahájili okupaci Československa proti vůli KGB.”
(Miroslav Dolejší)
K roku 1968 se výše vyjadřuje i Alexandr Dugin. Rovněž v těchto souvislostech zmiňuje Žida Eduarda Goldstückera. Viz: Geopolitika maršála Ogarkova – str. 24
Je vůbec možné, že jsou naši lidé úplně tak blbí a toto neví a ani nemají zájem si zjistit jak vše se stalo a v či režii?
Kdyby se tehdejší převrat povedl, tak bychom tady celý ten nynější bordel měli o 20 let dřív a k tomu např. dárek 2 milionů afroarabů a Němci? Tak ti by nám zajisté udělali spoustu příkoří. Ti nás vždycky nenáviděli! Benešovy dekrety by byly anulovány a co by udělali s Československem nechtějte vědět. Slovensko by separovali, ale z ČR bylo další připojené území jim podřízených slovanských slouhů.
Podle některých historiků byla intervence státu Varšavské smlouvy do ČR v roce 1968 jen preventivní akt, který měl zabránit obdobnému pokusu armád Západu, které měly stát na českých hranicích. Zda je to pravda, či ne, není dnes důležité, ale zkuste si položit otázku, jak by vypadala ČR po vpádu vojsk Západu?
Vládu a veškerý majetek by okamžitě přebral Západ a západní firmy, to se ostatně stalo po roce 1989. Čechům a Slovákům by ale byla uměle zvyšována životní úroveň, protože by se staly výkladní skříní propagandy vůči ostatním zemím východního bloku. Pravděpodobně byl nedošlo k rozpadu Československa. Nové elity by to určitě nedovolily, nejméně do pádu SSSR.
Češi by se do pádu SSSR měly ekonomicky asi na úrovni Portugalska, Španělska, tedy ekonomicky lépe než za reálného socialismu. Byla by jim sice slibována německá životní úroveň, ale slib by nebyl nikdy dodržen. Nicméně na dovolené v bývalé Jugoslávii by měla většina populace.
Vyšší životní úroveň by byla „vykompenzována“ masovou migrací a v ČSR by dnes bylo nejméně 10% obyvatel s nebílou barvou pleti. V zemi by byly imigrantské no go zóny a města by sužoval imigrantský teror. Islamizace země by byla již pravděpodobně nevratná.
Země by byla prolezlá nejrůznějšími gender a LGBT úchylnostmi, „duhová manželství“ a adopce dětí homosexuály by byla dávno realitou.
Zkrátka byli by jsme takový chudší západní kolonie již tehdy a islamizační politika by nás postihla o 20 let dříve.. Bylo to něco, co jsme opravdu chtěli?
Karel IV take vyvezl vsecko zlato z Cech do Vatikanu a nenazrana katolicka cirkev tu jeste zavedla placene odpustky hrichu.Jako dnes je to z elektrikou,nebyl jedinny duvod tu u nas elektriku zdrazovat.?.
Ad Leopold. Proč ta nevraživost? Vždyť to není pravda. Přeji pěkný den.
Co neni pravda,ze odevzdavame nase penize-miliardy z dani na Lipskou burzu,jako vypalne a sami si nasi vyrobenou elektriku musime za draho kupovat zpatky?
Zajímavý pohled z jiného úhlu:
K výročí 21. 08. 1968
21. 08. 1968 – datum intervence vojsk Varšavské smlouvy v tehdejším Československu. Operace se zúčastnila vojska Sovětského svazu (převážně z ukrajinských posádek), Maďarska, Polska, Bulharska a Německé demokratické republiky. Účast odmítlo ceausescovské Rumunsko.
Nejhorší okamžik česko-ruských vztahů v historii, který, zneužíván již 30 let po rozpadu Sovětského svazu naší (neo)liberální politickou garniturou, dominující v médiích, dodnes paralyzuje vztah podstatné části české společnosti k Rusku.
Ať už šlo skutečně „pouze“ o údajnou snahu o zdokonalení socialismu („s lidskou tváří“) a ne o další pokus Západu o rozvrácení východního bloku, tentokrát v Československu, o čemž svědčí aktivizace mnoha sil odkazujících na orientaci Československa před Mnichovem a podporovaných finančně západními institucemi (později v emigraci různí „obrodní činitelé“ přiznávali, že Československo mělo být finálně demokratizováno podle západních vzorů a získat německé a francouzské úvěry a příslušně posílit odpovídající vazby), způsob (ne)řízení tehdejších procesů ze strany Dubčekova vedení byl naprosto neadekvátní vzhledem k vývoji situace. V lepším případě šlo o neodpovědnost a naivitu.
Výrok: „Eto vaše dělo“ generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, Ukrajince Brežněva v Čierné nad Tisou si vysvětlili spíš jako „dělejte si co chcete,“ než jako „je to vaše odpovědnost,“ což byla chyba.
To nic nemění na tom, že sovětské vedení nedokázalo věci přiměřeně vyřešit na politické úrovni a zasáhlo na nejnižší řídící prioritě – použilo silové řešení v podobě otevřené vojenské intervence, což zatěžuje česko-ruské vztahy dodnes.
Osobně jsem názoru, že události roku 1968 nebyly samostatnou československou záležitostí, ale integrální součástí globální mocenské „hry“ na studenoválečné světové šachovnici.
Postoj českého národa k Rusku byl od 19. století charakterizován pocitem slovanské vzájemnosti a po 2. světové válce také uznáním rozhodujících zásluh Sovětského svazu na osvobození Československa a porážce fašismu v Evropě. Jedinou stranou v konfliktu, která z událostí roku 1968 v Československu profitovala, tak byly západní elity. Západu se totiž přece jen podařilo přinutit vyhrocením vnitropolitického vývoje v Československu s pomocí domácí 5. kolony brežněvovské sovětské vedení k výše uvedenému zákroku a dosáhnout tak alespoň osudového zlomu, pokud jde vztah většiny české a slovenské společnosti k Sovětskému svazu (potažmo k Rusku).
Pro úplnost dodávám politováníhodnou statistiku. V souvislosti se srpnovou intervencí a tzv. dočasným pobytem sovětských vojsk za více než 20 let, do roku 1991, zemřelo 402 československých občanů, z toho 137 do konce roku 1968. Většina obětí, 248 osob, připadla na dopravní nehody. Pro srovnání – německou nacistickou okupaci v letech 1939 – 45 zaplatilo životem na 360.000 občanů Československa.
PS: Když si sečtete všechny franské a německé vpády a řádění na našem území, počínaje Sámovou říší, Velkou Moravou, přes středověk, zejména husitství, až po nacistickou okupaci (jejíž součástí byly nota bene! dokonce plány na „konečné řešení české otázky“ ve formě finální genocidy českého národa na našem území a úplně likvidace české státnosti), plus rozsáhlou genocidu českého lidu a vyloupení země Švédy za třicetileté války, stejně jako další konflikty s bližšími a vzdálenějšími sousedy, což vše trvalo přes tisíc let a neustále se opakovalo, viz jen česká historie za měsíc srpen, uvidíte, že intervence z roku 1968 a následný pobyt vojsk je jedinou negací v česko-ruských vztazích v dějinách. Mediálně a politicky však tato událost dosud zastiňuje veškeré ostatní staleté negativní historické zkušenosti českých zemí s jinými státy a národy, třebaže je s nimy svým faktickým materiálním dopadem nesrovnatelná…
/Příspěvek je aktualizovanou verzí části kapitoly Českého historického kalendáře „SRPEN V ČESKÝCH DĚJINÁCH“, celá kapitola věnovaná událostem v českých dějinách připadajících na měsíc srpen je zde – https://kaliyuga0.webnode.cz/news/srpen-v-ceskych-dejinach3/
Více zde: https://kaliyuga0.webnode.cz/news/k-vyroci-21-08-1968/
Maxime, díky! Obávám se ale, že pro řadu těch, kteří se sem zcela nepochybně (až se probudí) vyblinkají svými „sofistikovanými moudry“, bude tohle nepochopitelné jako diferenciální rovnice s parametry… Takže už se na ty trollíky typu „malého velkého“ docela těším!
Maxime mas naprostou pravdu. Tady je taky ale videt, ze cloveka nejvic sklame zrada pritele, navic skoro pribuznyho(obrazne). Od konkurence(germani) clovek zadny zazraky neceka, vi ze mu jdou po krku uz dobrej 1000 let, ale zrada “bratra slovana” te zlomi. Osobne si myslim, ze 68’ byla nejvetsi chyba SSSR.
Tak takovyhle podrobnosti neznam, ale leta letouci tvrdim, ze slo o boj komunistu s komunisty. Obyc cesky clovek tomu jenom prihlizel. O zadnou demkoratizaci neslo. Stejne jako komunistum kolem Husaka v dobe prestavby.Ja k Sasovi zadnou romantickou naklonnost nenam. Byl to on, co podepsal pendrekovy zakon. Vsechno potvrdilo i jeho chovani po 89’. Nabubrelej komunista co si nedovedl svet predstavit bez svy moci. V 68 tyhle kurvy si hrali na spasitele, 20 let od 48’ jim ale nic z toho nevadilo.
Podívejme se do historie, kdo „komunisty“ vlastně vyrobil. Lenin to nebyl, ten už jen „lízal smetanu“. Spíš mě napadá jistý pán s plnovousem a hřívou, jehož také byly kdysi plné knihy a v prvomájových průvodech se hrdě nesly transparenty s jeho podobiznou. A jaké že to byl národnosti (a etnika)?
… ale ono to nevadilo v té době ani americkému presidentovi… představte si, že by se socialismus rozpadl
a západ by ztratil nepřítele…. dopadlo by to stejně jako v 89. jenom o dvacet let dříve
Jo. Kdyby západ nepřítele neměl, musel by si ho vymyslet. Však na tom taky usilovně pracuje. Myslím, že ve všech jewropských zemích jsou obyčejní lidé už tak nasr..aní, že nepřítele mít zaručeně bude – jenže tam, kde ho nepředpokládal.
To samé lze v současnosti napsat o “ agreorovi “
V.V.Putinovi a hlavně o jeho speciální opreraci
v západním regionu díávné ruské říše Ukrajiny
Trefa Fantomas !!! Komouši se vzájemně bili s jinými komouši. A židi jim do toho remcali. Rvali se o koryta. Vznikli tzv. „osmašedesátníci“… tedy komouši, na které nezbylo koryto. Tahle stoka komoušů nám diktovala život po 1989 a ještě dnes tady sedí na prameni, viz: Rychetský. A stále dělají bordel a zasévají v lidech nenávist a poslušně poskakují podle vzoru Brusel. Tam je ten jejich sen neomarxiszmu.
No rychig! Charta jich byla plna! Od 48 slapali brazdu, ohaneli se Gottwaldem, podepisovali petice na Horakovou a v 68’ prozreli! Navic si myslim, ze pri vsi te smule, mel ceskej narod stesti, ze tomu tehda v Moskve bacoval henten Breznev. Byt tam Chruscev…….
To jsem se včera kochal a plakal smíchy, když jsem viděl skupinku samotných protektorátních politiků, jak osamoceně bez plánovaných davů povinně oslavovali 21. srpen.
Bože to byla nádhera. Lidi se na ně vykašlali. Nikdo netvořil „sváteční“ průvod a nikdo neprovolával budovatelská evropská hesla.
Stáli tam jak nahnaní svazáci, aby si u vrchnosti udělali čárku.
Božínku, to byla nádhera, když bylo vidět přes horlivou snahu ČT, že to veřejnost ignoruje. Redaktůrek ČT horlivě honil po ulici náhodné kolemjdoucí a snažil se vnutit divákům význam této jinak povedené trapné taškařice.
Toš vidím, že i v ČT se někdy najde super
program! Ale až bude podobných přibývat, tak tu bednu zase možná zprovozním, zatím má trest na doživotí.
Daniel Herman: Komunismus není slučitelný se svobodou. Už jen ta myšlenka je zvrácená … proto se herman nechal laicizovat, aby ten vládní debakl nepadl na zdiskreditovanou církev, která je prosudeťácká a klerofašistická. komunizmus v rouchu beránčím. pozor, od zpooovědi k zpooovědi jdou.
Jaderné zbraně pod správou SSV SA na našem území byly oficiálně přiznány až v r. 1984 na podzim. Byl to fakt nebo už zde byly dříve? To nedokážu věrohodně posoudit. Nelze uvěřit tomu, že by takovýto drastický čin byl nepovšimnut a úspěšně potlačován tolik let. A to bez přispění hlásných trub „svobody a demokracie“ z Mnichova. Pravdou ovšem je, že každému vojenskému objektu, který podléhal nějakému režimu utajení (k němuž se obyčejný občan nemohl přiblížit bez následných perzekucí a problémů) byl okamžitě označován za jadernou základu, ačkoliv šlo o palposty PVO či základnu taktických raket, které ovšem ve správě ČSLA měly JEN klasickou trhavou hlavici, nic víc. S tím jsem se setkal několikrát, hlavně tady v Západních Čechách.
Druhá věc byla, a to mám ověřeno, že pro případný válečný konflikt VS proti NATO chyběl ČSSR citelný počet chlapů ve věku „do zbraně“. Nedostatek by v dohledné době nevyřešila ani plánovaná rozmnožovací akce, která později vešla ve známost jako „Husákovy děti“. VS tedy potřebovala k vyrovnání počtů nasunout na naše území okamžitě větší množství vojska, čemuž se Novotný a část vedení státu bránili. Proto museli být odstraněni tzv. pučem konzervativního křídla (Bilak a spol.), které vyvolalo vstup vojsk VS na naše území a vznik stálých posádek S.A. Pro připomenutí – Děčín, Mimoň / Ralsko, Turnov, Mladá Boleslav, Lysá / Milovice, … Dále ve vnitrozemí Česká Třebová, Šumperk, Olomouc atd. Seskupení vojsk a techniky nemohlo uniknout pozornosti jak ČSSR tak NSR, USA apod. Nějaké řeči o zradě a nečekaném přepadu jsou pouze havlovina. NATO bylo samozřejmě o akci bylo informováno a bylo dojednáno několik limitních podmínek. Vedení státu bylo již v té době ochromeno a neschopno vážnějšího odporu – samozřejmě diplomatického.
Nemusíte mi věřit, je to vaše právo, ale já v tom vidím důkaz tolik známého posluhování cizím zájmům, porušení spojeneckých norem a dalšího selhání především anglosaského světa, který opět položil malý stát na oltář svých zájmů – ostatně jak mnohokrát předtím a mnohokrát potom.
V článku , jen drobnost, která unikla – dovoz z USA atomových zbraní do okupovaného Německa, které v ČSSR VS neměla.
Oficiální status sovětských raket (tuším SS20) byl přiznán v r. 1984 na základě výzbroje Pershingy v NATO, abych upřesnil svůj předchozí příspěvek.
Ano, zajímavá jsou fakta o třech objektech „Javor“ na uskladnění jaderných hlavic operačně-taktického raketového komplexu Temp-S (9K76/9M76B, OTR-12).
Javor 50 asi 8 km jihovýchodně od Bíliny, Javor 51 asi 2,5 km severně od Borovna a Míšova ve VVP Jince, Javor 52 asi 4 km severně od Bělé p. B. ve VVP Ralsko.
O jejich vybudování rozhodl SSSR v roce 1965 jako reakci na 79 kusů americké střely krátkého doletu, vytvořené pro evropské válčiště a rozmisťované v západním Německu. MGM-31 Pershing mohla být vybavena jadernou hlavicí ve třech variantách (60 kt, 200 kt, 460 kt – což odpovídá přibližně pěti, 15, 35 hirošimským bombám). Dolet střely byl variabilní (185 km – 740 km s bezpečnostní rezervou 111 km) s relativně vysokou přesností (CEP = 260 m)…
O „Pražské jaro“, Dubčeka a spol. zřejmě vůbec nešlo…
Zaslechl jsem též názor, že celé Pražské jaro bylo něco jako falešná vlajka pro nasunutí S.A. na území ČSSR. Přišlo mi to tehdy poněkud přehnané, ovšem s přibývající dobou a světovými událostmi…
Na všem špatném lze najít i něco dobrého
https://cz24.news/jak-by-dnes-vypadala-cr-kdyby-nas-v-roce-1968-obsadily-zeme-zapadu-byla-by-islamizace-zeme-nevratna-jako-ve-francii-belgii-nebo-anglii/
Ukrajinský pas soudruha Brežněva. https://news.pn/ru/blogs/91188
Když se dívám na to titulní foto, tak bych zvracel 🤮🤮🤮 to je hnus a vždycky si musíc představit zdejší oba ňunísky, jak jsou do sebe zakousnutý a napíchnutý přes ty jejich zástrčky na První signální. 🤮🤮🤮🙏🙏🤦♂️🤦♂️💩💩
berte to jako okultně-biblický rituál jistého kmene ve věčné válce o planetu a nebudete tak rozvrkočený
Jak válka na Ukrajině pokračuje, americká bezpečnostní pomoc se přesouvá ke dlouhodobější kampaň, která pravděpodobně udrží více amerických vojáků v Evropě do budoucna a bude zahrnovat další zhruba 3 miliardy dolarů na pomoc na výcvik a vybavení ukrajinských sil pro boj po léta. přijít, řekli američtí představitelé.
zdroj článek s nadpisem Živě: Macron slibuje „dlouhodobou“ podporu EU Ukrajině v předvečer Dne nezávislosti
link zde
https://www.france24.com/en/europe/20220823-live-russia-targets-zaporizhzhia-region-as-kyiv-bans-independence-day-festivities