Švédskem před parlamentními volbami zmítá násilná kriminalita

Švédskem, kde se budou 11. září 2022 konat parlamentní volby, otřásá vlna násilných trestných činů, která nemá v moderní skandinávské historii obdoby.

Zločinnost se vůbec poprvé dostala na první místo žebříčku nejzávažnějších obav voličů. „Budou to unikátní švédské volby s velmi neobvyklým dominujícím tématem,“ řekl deníku Dagens Nyheter profesor politologie Göteborské univerzity Henrik Ekengren Oscarsson. 41 % dotázaných voličů uvedlo, že právo a pořádek jsou nejdůležitějšími společenskými a politickými problémy.

Patrik Öhberg, politolog z institutu SOM-institutet, konstatoval, že „jde o první volební kampaň v moderní době, kdy je toto téma tak důležité, že o něm musí diskutovat všechny strany, ať chtějí, nebo ne.“ Z této situace by mohli těžit Umírněná strana, Křesťanští demokraté a Švédští demokraté. Na druhé straně politického spektra by to mohlo uškodit Levicové straně, Straně zelených a vládnoucím Sociálním demokratům.

Sociální demokraté stojí v čele švédské vlády od roku 2014. Během těchto osmi let kriminalita v celé zemi lavinovitě vzrostla na současnou neúnosnou úroveň. Švédsko v posledních letech zažívá útoky zahrnující použití bomb, ručních granátů a jiných výbušných zařízení každý týden, někdy i několikrát týdně.

V listopadu 2021 odstoupil z funkce předsedy strany a premiéra Stefan Löfven a první švédskou premiérkou se stala Magdalena Andersson. V dubnu 2022 došlo v několika švédských městech k násilným nepokojům a útokům muslimů proti policii, když se protiislámský aktivista Rasmus Paludan pokusil spálit výtisky Koránu. Magdalena Andersson tehdy připustila, že k násilnému chování gangů přispěla nedostatečná integrace, a prohlásila, že existují „silné síly, které jsou připraveny zajít až do krajnosti, jen aby poškodily naši společnost.“

Podle deníku Aftonbladet Magdalena Andersson řekla: „Segregace zašla tak daleko, že ve Švédsku nyní existují paralelní společnosti.“ „Žijeme ve stejné zemi, ale v naprosto odlišné realitě…. Zatímco probíhala rozsáhlá imigrace, tak integrace imigrantů selhala. Naše společnost k tomuto problému přistoupila příliš slabě.“

Ke stejnému závěru dospěla i řada politiků, kteří tyto problémy desítky let do značné míry zanedbávali. Ulf Kristersson, předseda liberálně-konzervativní Umírněné strany, byl v srpnu 2022 spoluautorem sloupku, v němž přiznal, že „Švédsko ztratilo kontrolu nad kriminalitou. Násilí se stále stupňuje a pachatelé jsou stále mladší.“

K současným problémům bohužel přispěly všechny strany zastoupené ve švédském parlamentu (Riksdagu), s výjimkou pravicových Švédských demokratů.

Dokonce i mainstreamová média, jako je BBC, přiznávají, že Švédsko má nejvyšší počet vražd střelnou zbraní na milion obyvatel v Evropě. V oficiální zprávě švédské vlády zveřejněné v roce 2021 se uvádí, že každý rok zemřou ve Švédsku při přestřelkách čtyři lidé na milion obyvatel. Evropský průměr přitom je 1,6 osoby na milion obyvatel. Ze statistik vyplývá, že 85 % podezřelých, kteří se ve Švédsku podílejí na smrtících přestřelkách, se narodilo v zahraničí nebo pochází z přistěhovaleckého prostředí. V poslední době se bombové útoky a střelba rozšířily i mimo největší města. Po sérii přestřelek v menším městě Örebro místní policejní šéf uvedl, že tam nejen vzrostl počet gangů, ale že se staly i násilnějšími. „Před deseti lety třeba někoho zmlátili, pak přešli na střelbu do nohou a teď se střílejí do hlavy,“ řekl Mattias Forssten agentuře Reuters.

19. srpna 2022 byl při střelbě v Malmö, třetím největším švédském městě, zabit jeden muž a jedna žena byla s vážnými zraněními převezena do nemocnice. K útoku došlo ve velkém nákupním centru Emporia. Podle policie měl zavražděný muž vazby na zločinecký gang, avšak těžce zraněná žena byla zřejmě jen nevinnou kolemjdoucí. Pachatel během rušného odpoledne uvnitř jednoho z největších nákupních center v zemi vypálil mnoho ran. Snadno mohl zranit nebo zabít mnoho dalších lidí, třeba i neúmyslně.

K vraždě se přiznal patnáctiletý chlapec, který byl zatčen v Malmö. Bohužel toto není ani zdaleka ojedinělý případ. Z více než 8 200 osob, které švédská policie ke konci roku 2021 identifikovala jako členy zločineckých gangů, bylo téměř 15 % osob mladších 18 let. Některé gangy verbují mladistvé. Podle švédského právního systému mohou vzhledem ke svému nízkému věku očekávat mírnější tresty a mohou se dokonce i vyhnout vězení. Přitom věznice ve Švédsku jsou již nyní přeplněné.

Švédská policie, která čelí masivní vlně kriminality, je přetížená a nemá dostatek personálu. Znepokojivý počet vražd není nikdy objasněn a mnoho menších trestných činů zůstává prakticky nepotrestáno.

Švédsko se během pouhých dvou generací změnilo z jedné z nejbezpečnějších zemí na světě na jednu z nejnebezpečnějších zemí v Evropě. Během téže doby masová imigrace dramaticky změnila švédskou populaci. 1,2 milionu osob oprávněných volit ve volbách v září 2022 se narodilo mimo Švédsko – volit tak může asi o 200 000 cizinců více než v předchozích volbách v roce 2018. Téměř každý čtvrtý prvovolič ve věku 18-21 let se narodil v zahraničí nebo se v zahraničí narodili oba jeho rodiče. V centru Malmö má téměř každá druhá osoba oprávněná poprvé volit zahraniční původ.

Muslimští přistěhovalci ve Švédsku, stejně jako v jiných evropských zemích, v drtivé většině volí Sociální demokraty nebo jiné socialistické či levicové strany. V současné době jsou však již tak početní a sebevědomí, že si zakládají i vlastní politické strany. Mikail Yüksel, muslim tureckého původu, stojí v čele strany Partiet Nyans, která má příznivce ve městech, jako je Malmö. Yüksel se zasazoval například o to, aby bylo spáleno jedno umělecké dílo zesnulého švédského umělce Larse Vilkse, protože je údajně islamofobní.

Basem Mahmoud je imám působící ve čtvrti Rosengård v Malmö, kde převažují muslimové. Židy označil za „potomky prasat a opic“ a prohlásil, že „pouze cituje Korán“ a že se těší na „velkou bitvu“, po které se všichni nemuslimové budou muset podřídit muslimům. Obhajoval také brutální vraždu francouzského učitele Samuela Patyho v roce 2020, kterého sťal čečenský muslim poté, co ve škole učil studenty o svobodě projevu. (Poznámka překladatele: Samuel Paty ukázal žákům karikatury proroka Mohameda.)

V kázání v únoru 2022 Mahmúd napadl švédské školy a sociální služby a prohlásil, že muslimové přebírají vládu v zemi. „Švédsko je naše,“ řekl. „Je naše, ať se jim to [Švédům] líbí, nebo ne. Za deset až patnáct let bude naše.“

Švédsko již léta džihádisty dováží i vyváží. Někteří muslimové se po roce 2014 vydali z Evropy na Blízký východ, aby podpořili samozvaný Islámský stát, pravděpodobně nejbrutálnější teroristickou organizaci na světě. Zatímco mnozí z nich tam zemřeli, někteří z těch, kteří přežili, se v posledních letech vrátili do Evropy. Tito navrátilci přímo i nepřímo podporovali brutální teroristické útoky, masakry, stínání hlav a dražby otroků. Přesto mnozí z nich po návratu do Švédska nečelili žádnému skutečnému trestu. Některé místní samosprávy jim dokonce nabídly bezplatné získání řidičského průkazu a příspěvky na bydlení ve snaze tyto zatvrzelé džihádisty znovu začlenit do švédské společnosti.

Na začátku roku 2022 byl z vyhrožování policii obviněn muž, který na svém balkoně v Broby, městečku s asi 3 000 obyvateli na jihu Švédska, vyvěsil prapor, který byl podobný vlajce Islámského státu. Policistům řekl, že jim usekne hlavy, a později tvrdil, že se mu policisté mstí.

Norberg, stará hornická obec ve středním Švédsku, má zhruba 4 500 obyvatel. V dubnu 2022 zde byl zatčen čtyřicetiletý muž, který zřejmě pochází z Afghánistánu, za znásilnění a pokus o vraždu ženy, kterou strčil do staré důlní šachty. Muž přišel do Švédska v migrační vlně v roce 2015, a přestože mu bylo odepřeno povolení k pobytu, tak v zemi zůstal. Podle všeho požádal svoji oběť o ruku, a když jej odmítla, tak ji znásilnil a shodil do staré důlní šachty. Když se později vrátil a zjistil, že ještě žije, tak po ní házel kameny, aby ji zabil. Nějakým zázrakem žena přežila a po dvou dnech strávených v opuštěném dole byla zachráněna. Je možné, že tento zločinec zavraždil i svou bývalou ženu.

V červenci 2022 se stala obětí brutálního pokusu o vraždu devítiletá švédská dívka. Tento čin se odehrál na dětském hřišti ve městě Skellefteå na severu Švédska. Dívka byla znásilněna a poté zbita do bezvědomí. Podezřelým je přistěhovalec z Etiopie. Původně tvrdil, že je mu 13 let, ale pravděpodobně je o několik let starší. Pouhý týden před tímto pokusem o vraždu mu bylo uděleno povolení k trvalému pobytu ve Švédsku, přestože byl v místní komunitě označován za „chodící ruční granát“.

Švédsko patří mezi země s nejvyšším počtem zaznamenaných znásilnění na milion obyvatel na světě. V roce 2018 státní televizní stanice SVT informovala, že 58 % mužů odsouzených ve Švédsku za znásilnění a pokusy o znásilnění v předchozích pěti letech se narodilo v zahraničí. Některé z nejbrutálnějších případů znásilnění byly spáchány muslimskými a africkými migranty.

Zločinecký gang Černá sekera je mezinárodní a extrémně násilnická zločinecká organizace s kořeny v Nigérii. Je jedním z mnoha konkurenčních zločineckých gangů, které se ve Švédsku etablovaly. Oficiální policejní zpráva z roku 2019 uvádí, že jen ve Stockholmu v současnosti působí nejméně 50 různých zločineckých gangů. Ty jsou navíc stále agresivnější a násilnější. Skandinávské země tradičně neměly silné organizované zločinecké skupiny srovnatelné s jihoitalskou mafií. Nyní ve Švédsku působí desítky různých skupin a klanů, které mezi sebou soupeří o kontrolu nad místním trhem s narkotiky, penězi za ochranu a dalšími nelegálními aktivitami. Některým z nich se dokonce podařilo vytvořit zločineckou infrastrukturu s vazbami na právníky a úředníky. Téměř všechny byly do země importovány od 70. let 20. století. Mnoho těchto zločinců pochází z mnohem brutálnějších a cyničtějších společností islámského světa a Afriky a komfortní skandinávská vězení je od páchání zločinů neodradí.

Tyto problémy se již bohužel neomezují jen na největší švédská města a šíří se i do menších měst a dokonce i do venkovských oblastí po celé zemi. Například Kalmar, relativně malé středověké město historického významu, již zažil několik smrtících přestřelek gangů.

V prosinci 2019 přepadli tři maskovaní muži restauraci ve městě Gislaved a mačetou zavraždili šedesátiletého Švéda.

Švédům, kteří chtějí, aby jejich rodiny byly v bezpečí před násilnou kriminalitou, dochází ve Švédsku lokality, kam by se mohli přestěhovat – pokud se ovšem nerozhodnou svou vlast opustit úplně, jak už mnozí činí.