Svátek politické písně a tance v evropském městě kultury

ŠTĚPÁN CHÁB

Stala se věc nevídaná. Kulturním městem Evropské unie pro rok 2024 se stalo rakouské město Bad Ischl. A tam to také razantně oslavili. Už v lednu, ale takové zprávy, ty nezestárnou. Naopak, zrají a linou se kolem nebohé oběti jako parádně hladový škrtič. Úvodní oslava města kultury byla plná epileptických záchvatů, nahoty, vousatých žen a jakéhosi opaku ke slovu kultura. Holt, evropské město kultury pro rok 2024, tam slovo kultura nepatří. Jinak řečeno, Evropské město antikultury sebezbožštění a zohavení člověka jako bytosti kdysi vyšší, než je výkal zanechaný bezcitným pejskařem uprostřed chodníku.

Concerto No. 4 in F minor, Op. 8, RV 297, L’inverno, Allegro non molto (in F minor). To je sonáta Antonia Vivaldiho z jeho nejznámějšího houslového koncertu Čtvero ročních období. Je to zaslouženě notoricky známá a krásná skladba italského kněze, barokního hudebního skladatele a houslového génia. Ukazuje to vyšší, co naše kultura dokázala vyplodit. Má krásná a moudrá paní se ráda zabývala (teď už ji to přešlo) domorodými náboženstvími a kulturami. Rádi jsme se o tom hádali, dohadovali, přetlačovali se. U toho patřičně odsuzovala bílou civilizaci jako chamtivou, hamižnou a neduchovní. Na to jsem jí vždycky říkal – ukaž mi indiánského Mozarta, ukaž mi tu dokonale nádhernou hudbu, umění, tu neskonalou technologickou představivost, to snění, převedené do skutečnosti. To, že se bílá civilizace stala chamtivou a hamižnou, jí hodnotově (doufám) vyvažuje to, že se stala zároveň nedostižnou v pojetí lidského ducha a pochopení krásy jako lidského umění a jejího zachycení na plátno, notový part nebo na stránky knihy, případně na technický nákres. I Vivaldiho Čtvero ročních období je ukázkou nepřekonatelné velikosti ducha člověka.

Rozezněly se úvodní něžné tony Vivaldiho sonáty. Ze stínu na pódiu vychází žena v kabátu. Vyzývavě obhlédne obecenstvo, a pak si začne kabát s příslibem rozepínat. No, s příslibem. Když kabát odhodí, stojí na jevišti před obecenstvem, na náměstí města Bad Ischl, města evropské kultury, nahá, jak ji pánbu stvořil a ona se v průběhu života v jídelně dožrala. To už se Vivaldiho jemná a krásná hudba nabírá na obrátkách. Ženština, nejspíš novodobá umělkyně, do rytmu sonáty třese stehny, ohanbí vyvalené do obecenstva, třese svými špeky, do rytmu si pohazuje se svými mléčnými žlázami. Snad na znamení zimy, protože Vivaldiho sonáta opěvuje právě zimu jako roční období. Do toho se posypává pudrem, snad na znamení padajícího sněhu.

Po dokonání znásilnění Vivaldiho sonáty vběhne na jeviště dalších několik obnažených inkluzivních jedinců a v rytmu slaboduchého disca prožijí svých několik trýznivých minut v jakýchsi záchvatech epilepsie, které mají být nejspíš tancem. Moderním zpodobněním zimy a kultury. Na jevišti přítomni nazí invalidé, černoch i jakási nebinární osoba, hezky dle progresivních standardů.

Předskokana této obskurní násilnosti dělal Conchita Wurst, rakouský zpěvák, který vyhrál kdysi Eurovizi za to, že se převlékl za ženu. I na oslavě Evropského města kultury stanul na pódiu v této své póze.

Mou pozornost nikdy nijak zvlášť nepřitahoval balet. Ale má paní, krásná a moudrá, se jednu dobu zakoukala do Sergeje Polunina. Baleťáka z Ukrajiny. Nebo z Ruska. Čert aby se v tom vyznal, odkud. Jednou jsem četl dětem pohádku před spaním. A když jsem poté připílil k sobě do pokoje, má paní zrovna sledovala Polunina na YouTube. Dala pauzu, pohovořili jsme, a když odešla, se zlým okem jsem si soka z Ukrajiny nebo z Ruska pustil. A ano, musím uznat, že ač jeho výběr doprovodné hudby byl řádně kýčovitý a nudný, jeho pohyby byly obdivuhodné. Ladné, krásné. Další dovedení krásy do vrcholné polohy a zpodobněné člověkem. To byl tanec, hodný toho označení.

Božínku, a to obecenstvo. Většinou v seniorských letech. Udivilo mě, proč z jejich řad nepřiletělo rajče. Jak to, že se prostě neobrátili k takovému ponížení lidské důstojnosti zády? Jak to, že se radostně, uvědoměle, soudružsky usmívali a pohupovali se do rytmu pleskání mléčných žláz? To je rakouská veřejnost už tolik otupělá, že nevidí, jak před ní už ale doslovně tančí nahý císař?

Programu progresivních nahých tanečníků a Conchitě Wurst předcházel jódlující sbor, kde učinkovaly desítky dětí. Rakouský OSPOD si tak může udělat čárečku za kulturní vyžití potomků našich jižních sousedů.

Ano, slyším ten jediný hodnověrný argument, že umění má vyvolávat debatu. A že i mě vypuštěné bohnické oddělení v Bad Ischl zvedlo ze židle. Onen kulturní zážitek tak splnil své poslání. No jo, a víte, jak bouřlivé diskuse umí vyvolat psí exkrement na chodníku?

Na rok 2028 připadl los Evropského města kultury na České Budějovice. Jsem zvědavý, s čím přijdou čeští dotační umělci. A jestli u toho budou používat lubrikační gel.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 109,34 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Nový strategický obchodní plán pošty. Zhoršovat své služby - 12.3.2025
• Vetchý: Přijde milion frustrovaných ukrajinských mužů a kolaps systému - 12.3.2025
• Zbrojení a jeho základní problémy - 12.3.2025

(29 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...