28.5.2024
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Šílenci

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Ukrajinský dron včera  zasáhl další ruskou radarovou stanici včasné výstrahy. Tentokrát se cílem stalo zařízení Voroněž M, hluboko v ruském vnitrozemí, poblíž města Orsk v Orenburžské oblasti. Jedná se už o druhý zasažený a těžce poškozený strategický radar, který slouží k varování před útokem jadernými raketami, v průběhu necelého týdne. Tím prvním byl ve čtvrtek objekt Voroněž-DM u města Armavir v Krasnodarském kraji. Rusko tak (částečně) osleplo ve směru na jih a na západ. A v této chvíli, jak už snad každému svéprávnému člověku došlo, končí veškerá legrace….

Řetěz strategických radarů dalekého dosahu obklopuje celé Rusko. Vidí do vzdálenosti cca 6000 km a jeho úkolem je potvrdit start balistických raket, oznámený družicemi včasné výstrahy. Proto sleduje prostor ve výškách od 100 do cca 1000 km nad zemským povrchem. Tedy vysoko, převysoko, nad drahami běžných letadel. Tento systém má „v popisu práce“ zachycovat mezikontinentální rakety ještě ve fázi stoupání, aby bylo možné zavčas zahájit nejrůznější protiopatření.

Z uvedeného popisu je zjevné, že poškození takovéhoto objektu nepřinese Ukrajině žádnou bojovou hodnotu. Tyto radary na bojiště nevidí a k jakékoli podpoře války proti Ukrajině jsou tak zcela nepoužitelné. Ukrajinci tedy vyplýtvali „něco“ speciálního, něco, co vcelku nepozorovaně doletí na 1800 km do ruského vnitrozemí, na cíl, který průběh války technicky, ekonomicky ani vojensky nijak neovlivňuje. Proč?

Proč napadli drahou a nedostatkovou municí něco, co je nijak neohrožuje a co Rusku v boji nepomáhá? Jaký to může mít smysl?  Budeme-li se na věc dívat z perspektivy ukrajinského generálního štábu, který řídí boje na frontě, pak se žádného rozumného zdůvodnění nedobereme. Musíme postoupit o level výše. Do politiky.

Ukrajina válku prohrává. Ani její západní podporovatelé a mentoři už nevěří v ukrajinské vítězství.  Pěkným důkazem, že někde v zákulisí už Ukrajinu i se Zelenským odepsali, mohou být slova našeho presidenta Petra Pavla. Na otázku moderátorky Sky News, zda by nyní měla Ukrajina začít vyjednávat s Ruskem a ukončit boje, nedávno prohlásil: „Musíme být realisté. Bylo by naivní říkat, že Ukrajina dokáže znovu dobýt okupovaná území v dohledné budoucnosti. Rusko se jen tak oblastí, které okupuje, nevzdá. Potřebujeme zastavit válku a pak začít debatovat o budoucím uspořádání.“  A to si pište, že než ho k téhle myšlence Kolář nabrífoval, než mu na lísteček hlavní frázi napsal a schůzku se Sky News  zorganizoval, měl to na tutti potvrzené od lidí, kteří opravdu rozhodují.

Zelenský hraje o přežití. Z jedné strany ho můžou zabít vlastní. Jako překážku k jednání s Rusem, než bude pozdě. Z druhé strany ví, že toho moc ví, a že takoví lidé jsou nebezpeční i dirigentům celé té války proti Rusku. A že by se tedy nemusel dožít důchodu, ani kdyby zavčas utekl na „spřátelené území“, do západní ciziny. Jaké má tedy možnosti? Nic moc. Ale jedno východisko by tu snad bylo. Zoufalé. Ale zoufalí lidé dělají zoufalé věci… Zatáhnout do války Západ. Dotlačit to ke třetí světové. Nebo alespoň k Evropsko – Ruské válce. S tím, že když se boří říše a hynou národy a hoří kontinenty, tak na maličkého Zelenského už nikdo myslet nebude. Šílené?

Ano, ale bohužel má, ve svém šílenství, na Západě řadu spojenců. Část evropských elit si uvědomuje, že s vítězstvím Ruska se začne lámat chleba i v západní části Evropy a že se tak jejich budoucnost a možná i svoboda a životy, ocitají v ohrožení. Že by třeba mohlo dojít k účtování za všeliké greendealy, vítačství, nespočet zákazů, 60 pohlaví a podporu migrace. V Americe zase Bidenovci zoufale ztrácejí na Trumpa, a to pár měsíců před volbami. Natolik, že by se jim nějaká dramatická válka, ve které se lid semkne kolem vedení státu, docela hodila. Zvláště, kdyby ty rachejtle lítaly za vodou, v Evropě.

Jakýmsi neformálním mluvčím těchto sil je server amerického deep státu – Foreign Affairs. Před týdnem vydal text s názvem Teorie vítězství pro Ukrajinu. Šílené čtení.  Požaduje masové nasazení zbraní dlouhého doletu. Jako že by Ukrajinci západními raketami stříleli do hlubin Ruska na vojenské i ekonomické cíle. Houšť a ještě houšť. Dál a ještě dál. Aby Rus, chtíc nechtíc, musel bránit celé území svého rozsáhlého státu. Aby rozptýlil své síly. Aby vykrvácel z tisíců škrábnutí. Doslova tu uvádějí: „…Rusko je takticky chudé, což ho činí zranitelným vůči trvalé a rozsáhlé kampani založené na bezpilotních letounech.“ Tvrdí, že by šok z útoků na nespočet míst v hloubi Ruska otřásl Putinovým režimem a vedl k potupnému žadonění Ruska o mír. Končí velice optimistickým: „Je proto nejvyšší čas, aby státy NATO přestaly padat do Putinovy pasti. (myšleno – přestali se obávat Třetí světové války) Má-li Západ dosáhnout vítězství, musí se ho přestat bát. Tak může zajistit bezpečnost pro sebe i pro Ukrajinu.“

Šéf NATO už asi nové noty dostal. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, vyhlásil, že: „…Ukrajina má právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území.“ A Velká Británie, známý protiruský popichovač a války podněcovatel, zašla ještě dál. Britský ministr zahraničí David Cameron oznámil, že Británie dala Ukrajině povolení útočit na cíle na ruském území britskými zbraněmi. Ostatně, je více než pravděpodobné, že i zásahy oněch dvou radarů včasné výstrahy proběhly za použití britské techniky a pravděpodobně i za vedení britskými specialisty. Podobně, jako loňské útoky na ruskou, černomořskou flotilu. Která také Rusa naštvaly, ale Ukrajincům na frontě nijak nepomohly…

Situace není dobrá. Krysa zahnaná do kouta, zaútočí. Politik, v zoufalé situaci, je ochoten obětovat kohokoli a cokoli, jen aby se na chvíli zachránil. Ostatně, jistý Hitler také svého času věděl, že ho Volkssturm, s patnáctiletými, vyděšenými kluky a dýchavičnými staříky, nevytrhne a Berlín neubrání. Ale přece je do té „poslední bitvy“ vrhl.

Naše možnosti, jak tyto věci ovlivnit, jsou menší než malé. Ale jedno želízko v ohni přece jen máme. Oslabit, v nadcházejících volbách, stranu války. Nevolit nejen jasně proválečné partaje Pětikoalice, ale ani náhradní Američanovo (a Bruselské) „béčko“ – záložní prozápadní tým s názvem ANO. Budou-li podobně uvažovat také občané v dalších zemích Únie, začne se jim to sypat a rozkládat dříve, než nás do té války uvrtají. Doufejme.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (45 votes, average: 4,96 out of 5)
Loading...
87 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)