25.2.2025
Kategorie: Ekonomika

S optimismem na bodu mrazu

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Český statistický úřad přišel s informací, že spotřebitelé jsou opatrní stran výhledu do budoucnosti. Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku byla nejnižší za poslední rok. A to je co říct, protože před rokem se spotřebitelé vykuleně hrabali z čerstvě doznívající inflace, která zvedla ceny spotřebního zboží o 30 %, a už rok jsme krmeni jásavými hesly o tom, že už je dobře.

„Navzdory svižně rostoucím mzdám, nízké nezaměstnanosti a relativně krotké inflaci zůstávají Češi opatrní a z ekonomické situace mají spíše horší nežli lepší pocit,“ uvedl pro Novinky analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. Relativně krotká inflace, svižně rostoucí mzdy. Já mám někdy pocit, že žiju v nějaké paralelní realitě. Proč tito experti nikdy nedodají, že ona relativně krotká inflace stojí na pevných nohou zdivočelé inflace posledních let, kdy se ceny chopily ambicí Edmunda Hillaryho a vystoupaly do výšin tak vysoko položených, až našince začaly zachvacovat závratě?

Ve stejnou dobu informace o skepsi spotřebitelů přišla zpráva o novém rekordu u cen bydlení. 110 tisíc korun za metr čtvereční. Dosáhli jsme dalšího vrcholu. Kdo nepodědí po předcích, kteří si zařídili bydlení za socialismu, ten se bude celý život potácet jako rukojmí po podnájmech. Cena bydlení stoupla podle poradenské společnosti Deloitte v porovnání s předchozím čtvrtletím o 5,8 %. Meziročně pak o 15,3 %. Za byt o rozloze 70 metrů čtverečních tak člověk zaplatí 7,7 milionu, vypočítaly Novinky. To je milé navýšení. Člověk si pak připadá jako turista zpoza železné opony v západním Německu. Všechno nablýskané, na dosah, ale člověk se toho až bojí dotknout, jak si připadá nehoden.

Proč lidé nevěří české ekonomice? „Spíše než objektivní momentální nesnáze tak domácnosti podle Hradila tíží obavy z možného nepříznivého budoucího vývoje,“ stojí v textu. Není možné, že v pohledu na realitu současnosti i tušenou budoucnost hrají sólo na vozembouch obě naráz? Tedy jak nesnáze vyjít s rozpočtem, tak i obavy, že bude ještě hůř?

Já bych se té myšlenky tolik nebál. Reality trochu ano.

U nás se na vládní úrovni mlátí penězi a zbraněmi o stůl, aby se z té naší bažiny ukázaly svaly mocnostem světa, přitom už i v Senátu jsou lidé, kteří přemýšlí o prodeji vlastní ledviny, aby uživili svoje děti. Co teprve ledviny lidí z profesí, kde se na výplatnici neskví 130 tisíc měsíčně (+ náhrady za internet, za telefon, za nájem, za cestování). Vznikne tady světově nejrozšířenější černý trh s dárcovskými ledvinami? Víte, že se dá vcelku pohodlně darovat i oko? Co se dvěma, stačí jedno. Dvě oči jsou stejně zbytečný přepych. My, ztepilí kolchozníci z České republiky, budeme vzdorovat imperialismu mocností i jednoocí. A s jakou pýchou. A srdnatostí.

Chápu, je těžká doba, lidé si musí ledacos odpustit, ale proč tu těžkou dobu politické elity po celé Evropě záměrně a velmi účinně neustále zhoršují a zhoršují? Osobně už se obávám jakékoliv zprávy z Evropské unie. Odtamtud už vychází jen zprávy o tom, jak bude řízeně ve společnosti a v peněžence hůř. Deštník proti drahotě by se v dnešní době měl pomalu přejmenovat na bunkr proti drahotě. V takové realitě žijeme, ne v té statistické, kde zítřky na růžovo malují zisky korporací a lidé tomu stejně nevěří.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)