Premiér Fiala stále nepochopil, že se zodpovídá občanům. Žene Česko do války?

Celá taškařice začala v úterý, kdy koalice Spolu oficiálně zahájila svou „diskotékovou“ kampaň do letošních sněmovních voleb. Pokračovalo to v tentýž den, když řada koaličních poslanců nestihla včas doběhnout z onoho zahájení kampaně do sněmovny na svou vlastní mimořádnou schůzi, kde se měla projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Pomyslné vyvrcholení pak přišlo následující den, ve středu 26. března. Pro kontext je však potřeba chronologicky připomenout události, které tomu předcházely. Na začátku března vláda schválila postupné navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně, a to až do roku 2030. O týden později svolal předseda vlády schůzku o obranyschopnosti a bezpečnosti, na kterou pozval i opozici. Z opozičních stran však dorazili pouze Piráti.

Předseda SPD Tomio Okamura schůzku odmítl s tím, že Fialův kabinet rozhodl o růstu obranných výdajů „o nás bez nás“. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš pak Petru Fialovi vzkázal, že mu nechce dělat komparz v předvolební kampani. O problematice prý chce diskutovat veřejně na plénu sněmovny.

Fialova vláda našla nové politické dno

A přesně to se mělo dít tuto středu. Hnutí ANO totiž po vzájemné výměně několika dopisů mezi Babišem a Fialou svolalo na tento den mimořádnou schůzi sněmovny. Ta však začala tím, že ministryně obrany Jana Černochová (ODS) všem zúčastněným oznámila, že schůze bude neveřejná, neboť na ní vystoupí i náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, jenž prozradí jakési utajované informace.

Takový záměr se logicky nelíbil ani hnutí ANO, ani SPD. Opozice se následně marně snažila prosadit, aby se uzavřené jednání vztahovalo jen na Řehkovo vystoupení a netýkalo se projevů řečníků s přednostním právem. To jí však nebylo umožněno, a tak se na protest odmítla uzavřeného jednání zúčastnit. Andrej Babiš byl podle svých slov v šoku, místopředsedkyně ANO Alena Schillerová pak mluvila o snaze umlčet opozici.

„Jejich bojkot ukazuje, že jim nešlo o seriózní diskuzi o bezpečnosti, ale o divadlo pro voliče, o show před kamerami,“ zkritizoval počínání opozice premiér Fiala s tím, že o bezpečnost České republiky se nezajímá ani hnutí ANO, ani SPD. Máme to ale lišáckého ministerského předsedu, jen co je pravda. Hnutí ANO chtělo veřejně na půdě sněmovny vysvětlit svou kritiku toho, jakým způsobem vláda hospodaří s financemi na zbrojení. Tak se vládní koalice postarala o to, aby tomu zamezila.

Piráti, kteří se sněmovního jednání za zavřenými dveřmi účastnili jako jediní z opozice, se nad postupem vládní koalice rovněž pozastavovali. „Vláda velmi nedostatečně vysvětlila, proč to vlastně potřebuje, bylo to úplně na poslední chvílí. Žádné zásadní supertajné informace tam nepadly. Vláda neveřejné jednání tak trochu zneužila, aby se vyhnula otevřené konfrontaci s ANO,“ nechal se slyšet předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Veřejnost musí vědět, zda vláda žene Česko do války

A to je přesně ten bod, do kterého se vládní koalice chtěla v rámci své předvolební kampaně dostat. Babiš svolal mimořádnou schůzi, kde chtěl veřejně na plénu sněmovny projednat obranyschopnost a bezpečnost ČR. Vládní koalice se na poslední chvíli rozhodla, že schůze bude naopak neveřejná. Tím do toho sice hodila vidle opozici, ale hlavně českým daňovým poplatníkům. Jsou to totiž právě oni, z jejichž kapes se bude financovat ono navýšení výdajů na obranu.

Premiér Petr Fiala zkrátka stále nechápe (nebo spíš odmítá chápat), že se on i jeho vláda zodpovídá českým občanům. A zdaleka ne pouze těm, kteří v roce 2021 volili koalici Spolu nebo PirSTAN – zkrátka naprosto všem. A ti všichni mají právo znát informace, na co se použijí jejich peníze. Ti všichni mají právo vědět, zda současná vláda čirou náhodou nežene český národ do války. Mnozí se toho totiž celkem oprávněně obávají…

Jak to tehdy bylo se schůzkou na Hradě?

Sám osobně naprosto rozumím tomu, proč opozice trvala na veřejném projednání schůze. V živé paměti mám totiž loňské březnové jednání zástupců koalice a opozice s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě o důchodové reformě. To se konalo 28. března loňského roku, Andrej Babiš byl tou dobou na dovolené, ze které se vrátil 2. dubna.

Tento údaj o návratu Babiše z dovolené je velice důležitý, neboť vládní koalice a její příznivci dodnes celé tehdejší jednání hodnotí tak, že Babiš poté, co se vrátil z dovolené, zavelel a Alena Schillerová (která se schůzky zúčastnila) na to konto změnila své stanovisko k projednávaným tématům – zejména k otázce zvyšování věku odchodu do důchodu.

To však není pravda, jak dokládají výroky z tiskové konference ihned po jednání a z rozhovorů z téhož nebo z následujícího dne:

„My jsme se dotkli odchodu do důchodu. Tam jsme se domluvili, že potřebujeme pravidelný pětiletý materiál, který zpracovává ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda ho schvaluje vždy do 30. 6., letos je ta pětiletá perioda, která nastane. To je klíčové, abychom se bavili o věku do důchodu, abychom viděli konkrétní data. My jsme se bavili o přístupu, o způsobu, jakým to nastavit, to znamená, zda tam nastavit strop, což by byla spíš pro nás cesta, zda tam zachovat pětiletý interval, anebo tam nechat tu automatiku, kterou navrhuje ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Ta debata musí být pevně svázána s debatou o náročných profesích,“ řekla Alena Schillerová 28. března 2024 na tiskové konferenci po jednání prezidenta se zástupci koalice a opozice o důchodech.

„Co se týče prodloužení věku odchodu do důchodu, chceme počkat na analytický materiál, tam nám vyplyne doba dožití, tam nám vyplynou důležitá data, která doteď v podstatě nemáme. Ale říkáme otevřeně, že my bychom rádi šli jinou cestou, ale o tom bude ta debata příště,“ doplnila na stejném brífinku.

Tentýž den pak v Událostech na České televizi prohlásila: „Rozhodně je předčasné říkat, že bychom se na něčem shodli, to určitě ne.“ Jenže v tu chvíli už si žila verze koalice a prezidenta Pavla o tom, že v otázce zvyšování věku odchodu do důchodu nastala shoda i s opozicí, svým vlastním životem. „To se nezakládá na pravdě. Takto jsme se neshodli. My se nemůžeme na ničem domluvit, když jsme neviděli ta data. Ale nesouhlasíme s automatickým nárůstem, který ministerstvo navrhuje,“ nechala se slyšet Schillerová 29. března 2024 v rozhovoru pro Novinky.

Bezpečnostní riziko sedí v křesle premiéra

A nyní se posuneme zpátky do současnosti. Podle vládní koalice představuje opozice bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Vzhledem k výše popsanému jsem však přesvědčený, že největší bezpečnostní riziko pro tuto zemi právě sedí v křesle ministerského předsedy…