
Politická korektnost české veřejnosti vadí
PZ
Většina Čechů vnímá politickou korektnost negativně. Kritici ji považují za zbytečné omezování svobody slova a cenzuru, zastánci kupříkladu jako ochranu menšin.
Podle výsledků průzkumu více než 36 % dotázaných uvedlo, že jim politická korektnost vadí, a dalších 27,7 % ji označilo za spíše nepřijatelnou. Dohromady tedy téměř 64 % respondentů vnímá politickou korektnost negativně.
Naopak pouze 11,9 % účastníků průzkumu uvedlo, že jim politická korektnost nevadí, a dalších 10,8 % ji spíše podporuje. Přibližně 13,5 % dotázaných si v této otázce nebylo jistých a odpovědělo „nevím“.
Tato čísla ukazují, že většina společnosti vnímá politickou korektnost jako překážku nebo obtěžující prvek v komunikaci. Tento trend lze pozorovat nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích, kde se stále častěji objevují debaty o tom, zda politická korektnost nevede k umlčování některých názorů.
Kritici však upozorňují, že tento koncept se v praxi často překlápí do formy cenzury, která omezuje svobodnou diskusi. Podle nich politická korektnost vede k autocenzuře, kdy se lidé bojí vyjadřovat své názory, aby nebyli nařčeni z urážek nebo xenofobie. Zvláště mezi staršími generacemi existuje obava, že současná kultura „politické korektnosti“ vede k potlačování tradičních hodnot a otevřené debaty.
Debata o politické korektnosti se také často objevuje v souvislosti s tématy jako genderová rovnost, migrace nebo svoboda projevu. Například v akademických kruzích se vedou diskuze o tom, zda je správné měnit tradiční výrazy kvůli citlivosti některých skupin obyvatel.
Otázkou však zůstává, zda tento přístup nebude v budoucnu měněn pod vlivem mezinárodních trendů a společenského vývoje. Politická korektnost se totiž stále častěji stává součástí firemní kultury, veřejného diskurzu a školního vzdělávání.
Jisté je, že debata na toto téma bude pokračovat i nadále, ať už ve veřejném prostoru, nebo v každodenních rozhovorech mezi občany.
- Kdo ničí Evropu? EU! - 20.2.2025
- Trumpova administrativa: Mluví pravdu a šetří - 20.2.2025
- Další zadlužení? A co pak? - 20.2.2025
největším průšvihem takzvané korektnosti neboli nuceného držhubného je, že NESMÍ pojmenovat skutečný problém, jenže pokud problém nepojmenujete, není možné ho nikdy vyřešit je to začarovaný kruh a strkání hlav do písku a na konci je obrovský malér
Menšiny se mají chovat tak, aby nedráždily majoritu.
Jestli by SANEP namísto nějaké korektnosti neměl řešit spíše naprosté opovrhování demokracií mezi politiky. Jestli by se neměl spíše ptát, zda občanům nevadí, když většina politických stran dopředu prohlašuje, že jim nezáleží na vůli voliče a se svými politickými oponenty prostě jednat nehodlají. Z tohoto důvodu mj. vznikla před dvaceti lety opoziční smlouva, jejíž důsledky pociťujeme dodnes.
Nevadí mi korektnost, vadí mi pokrytectví, vadí mi lež, vadí mi překrucování skutečnosti za tzv. korektnost vydávané. Pravda z podstaty věci nemůže být nekorektní. Jestliže se někde stane zločin, nemůže být nekorektní zveřejnit, kdo byl jeho pachatelem, ať už to byl muslim, Rom, bílý feťák, Ukrajinec nebo jakýkoli magor. Pravda je prvním krokem k potřebným nápravným opatřením. Dopouštějí se například Romové více trestných činů, než bílí? Proč? Co se s tím dá dělat? Problém, který se nesmí pojmenovat, nelze řešit.