Pavlova hra: Jde o prachy na Ukrajinu a čas pro skartovačky

Máme za sebou 17. listopad, kdy se na Národní třídě nadávalo do „fašistů“ a pořádaly demonstrace Milionu chvilek. Poprvé se ale také hlasitěji mluví o tom, že tento svátek si přivlastnily některé názorové skupiny. Co bychom si měli v tento výroční den připomínat podle vás?

Vzhledem k tomu, kdo si toto výročí přivlastnil, k čemu je využíváno, a vzhledem k tomu, že je pro přežití národa nutné, abychom začali pomyslné příkopy mezi námi odstraňovat, tak oficiálně asi radši nic.

Obávám se, že v tomto směru si pro příštích pár let budeme muset vystačit s Vánocemi, Velikonocemi, Silvestrem a mistrovstvím světa v ledním hokeji.

Byla ustavena nová Sněmovna, vy jste se stal členem hospodářského výboru a výboru pro mediální záležitosti, a rovněž stálé komise pro kontrolu BIS. Co jsou pro vás v tomto volebním období hlavní priority?

Pokud se se ptáte na „služby“, tak, stejně jako u policie, armády i justice, jejich odpolitizování.

Jak tomu odpolitizování mám rozumět?

Tak, že je nutné, aby všechny uvedené složky pracovaly dle politického zadání demokraticky zvolených politiků, nikoli, aby toto zadání samy vytvářely. Je to nutné pro zachování, či spíše pro obnovu demokracie v ČR.

Uvedené složky mají mít politické zadání? Není to naopak útok na demokracii? Co když to zadání bude „zlikvidujte politickou konkurenci“?

Politickým zadáním myslím naplňování programu, a nevšiml jsem si, že by strany budoucí koalice měly v programu likvidaci politické konkurence. Ostatně; pokud by to v programu měly, tak by, a to zcela po právu, nemohly být připuštěny k volbám, protože takový program odporuje demokracii.

Bude tedy třeba, aby se Sněmovna více zasadila o to, aby tajná služba byla důsledněji kontrolována?

Ve smyslu právě uvedeného ano. Ti příslušníci uvedených složek, kteří ovšem i nadále budou mít politické ambice, samozřejmě ale musí dostat možnost vstoupit do nějaké z politických stran, popřípadě si založit stranu vlastní, následně se zúčastnit voleb, a podle jejich výsledku prosazovat svoje politické vidění světa. Jen si musí uvědomit, že se to neslučuje se statutem příslušníka uvedených složek…

Kromě toho byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny váš předseda Tomio Okamura. Provázela to krajně nedůstojná atmosféra, včetně osobního útoku jeho blízkého. Máte pocit, že poslanci nové opozice stále chtějí kultivovat politické prostředí, o čemž mluvili celé minulé čtyři roky?

Oni to tak možná ani nemyslí, protože si vlastně už ani neuvědomují, co říkají.

Až tak vážné to podle vás je?

Ano, myslím. Víte, pro liberální demokraty se flusání těch nejsprostších urážek a nadávek po všech, kdo s nimi nesouhlasí, stalo tak zažitým standardem komunikace, že se dnes zcela upřímně diví tomu, že by někomu ty flusance mohly vadit. Jejich překvapení, že tomu tak není, je proto skutečně autentické. Mimochodem, termín „liberální demokrat“ lze používat pouze jako terminus technicus, protože ti lidé nejsou v drtivé většině ani demokraté, ani liberální.

Co s tím tedy dělat?

Nevím. Možná by pomohlo zvednout věk, kdy lidé mohou kandidovat do Poslanecké sněmovny na čtyřicet let, jako je tomu například u voleb do Senátu.

Myslíte si, že by to pomohlo?

Myslím, že s přibývajícími lety každý, tedy každý, kdo není úplný hlupák, pochopí, že svět není černobílý a že je lepší, když se spolu lidé domluví na nějakém kompromisu, než když spolu válčí. Když to řeknu sportovní terminologií, tak v politice je dlouhodobě udržitelné pouze vítězství 60:40. Pokud chcete vyhrát 100:0, tak riskujete, že příště zase 100:0 prohrajete, což pro společnost znamená ztrátu kontinuity a potácení se ode zdi ke zdi, což v krajním případě vede k občanské válce. No a čím je člověk starší, tím se mu představa občanské války, a to v jakékoli formě, zamlouvá méně.

Při ustanovování sněmovních orgánů došlo k situaci, kdy jste byl nominován na místopředsedu výboru pro média a nebyl jste zvolen i přesto, že koalice ANO, SPD a Motoristé má ve výboru většinu. Jak k tomu došlo? Nový předseda TOP 09 se vám pak na sociálních sítích posmíval, že jste pro sebe zapomněl hlasovat, čímž jste prý dokázal, že patříte právě do SPD.

Ano, to je přesně to, o čem jsem teď mluvil. Pan kolega Havel se mi líbí, protože je to velmi ambiciózní a sebevědomý mladý muž. Bohužel možná právě proto si neuvědomil, že posledních zhruba třicet let bylo nepsaným pravidlem, že ve volbách tohoto typu ten, o kom se hlasovalo, sám pro sebe ruku nezvedá, protože předpokládá, že dohoda o obsazení vedení příslušného výboru bude dodržena.

V tomto případě dohoda byla taková, že předsedou bude pan kolega Talíř z KDU-ČSL a že já budu místopředsedou. Když tedy pak probíhala volba předsedy, tak jsem stejně jako kolegové z ANO dle dohody hlasoval pro pana Talíře, což znamenalo, že byl zvolen předsedou, a když byla volba místopředsedy, tak jsem sám pro sebe, v rámci dobrých politických mravů, nehlasoval.

A protože Piráti, TOP 09, ODS, STAN a také nově zvolený předseda Talíř dohodu porušili, tak jsem zvolen nebyl, protože na to hlasy kolegů z ANO nestačily. Nevím… podle mého názoru je porušení dohod spíš na stydění se než na posmívání se. Ale možná už jsem jenom staromódní.

Jak se celá situace bude řešit?

Nevím, asi je při příštím zasedání výboru přehlasujeme. Poměr hlasů v mediálním výboru je 9:6.

Proč se tedy podle vás takto zachovali, když vědí, že je příště přehlasujete?

Kdybych chtěl být zlý, tak řeknu, že to bylo z frackovitosti. Protože ale zlý být nechci, tak říkám, že v tom hrála roli jistá nezkušenost, která ovšem k mládí nevyhnutelně patří.

Tlak na novou koalici směřuje zejména do agend neziskových organizací a veřejnoprávních médií. Očekáváte, že se podaří v koalici udržet shodu na poměrně radikálních změnách, představených ve vládním programu?

To nevím. Především se ale musím důrazně ohradit proti tvrzení, že požadavek, aby politická moc byla vyhrazena demokraticky zvoleným zástupcům občanů, je požadavkem radikálním. Pokud bychom totiž takový požadavek za radikální opravdu považovali, tak bychom museli konstatovat, že nežijeme v demokracii.

Jak jste celkově spokojen s programovým prohlášením nového kabinetu?

Celkově středně. S některými jeho částmi mám ale velký problém.

Se kterými?

Nezlobte se, ale své výhrady napřed musím říct koaličním partnerům. A vlastně si to budeme ještě muset prodiskutovat i v rámci SPD.

Počkejte, mám tomu rozumět tak, že pokud by programové prohlášení zůstalo tak, jak je, tak byste při hlasování vládě nevyslovil důvěru?

Na to se mě zeptejte, až bude jasné, že programové prohlášení zůstane tak, jak je a vláda bude žádat Sněmovnu o důvěru. A k tomu je ještě daleko.

Nemají ale vaši voliči právo znát váš postoj?

Moji voliči mají především právo na to, abych prosadil co nejvíce z programu, se kterým jsem do voleb šel, což tím, že svoje mantinely pro vyjednávání prozradím veřejně, rozhodně nedokážu. Co se týká mých postojů, tak si myslím, že je moji voliči znají dostatečně, protože jsem v politice už docela dlouho a celou dobu říkám v podstatě totéž.

Jak jste sám uvedl, jmenování vlády je stále v nedohlednu. Překvapilo vás, jakým způsobem prezident, který v kampani sliboval klid a uvážlivost, proces sestavování vlády pojal?

Nepřekvapilo. Už před volbami bylo jasné, že ti lidé chtějí, možná dokonce potřebují, zůstat u moci za každou cenu.

Hlavním prezidentovým argumentem je střet zájmů, který má mít Andrej Babiš. Je to podle vás tak zásadní problém, aby kvůli němu musela stát ústavní procedura a dál vládl Fialův kabinet v demisi?

Není.

A o co se tedy podle vás hraje?

Když to hodně zjednoduším a zkrátím, tak se hraje především o prachy z tzv. muniční iniciativy a o prachy, které ještě na Ukrajinu chce nasypat EU, a pak také o čas pro skartovačky.

Nechcete to víc rozvést?

Zatím ne, ale až přijde pravý čas, tak to udělám. Možná to také dělá někdo jiný.

To zní trochu tajemně.

Hlavně to zní opatrně.

Doufám, že moji voliči chápou, že mrtvý voják už nemůže bojovat.

Dobře, to téma asi necháme být. Pokud by se jmenování vlády dále protahovalo, dovedete si představit nějaké kroky směrem k prezidentovi na podporu sněmovní většiny?

Pak je v podstatě ve hře jen ústavní žaloba. V tomto ohledu si ale musíme přiznat, že prezident Pavel obsadil Ústavní soud svými lidmi, takže si o výsledku případné ústavní žaloby nedělám žádné iluze.

Vy si tedy myslíte, že existuje varianta, že Andrej Babiš nebude jmenován premiérem?

Ano, myslím si, že ta varianta nejenže reálně existuje, ale že tato varianta je prezidentovým cílem.

Co pak?

Pak zřejmě nějaká prezidentská vláda, která ovšem ve Sněmovně nezíská většinu.

A co pak?

Pak zřejmě neúspěšná ústavní žaloba.

No a další vývoj, co bude následovat?

Vzhledem k tomu, že by šlo o puč a opuštění demokratického systému vládnutí, tak to radši ani nechci domýšlet. Každý se ale může podívat do historie, jak takové puče v podstatě vždycky dopadly. U nás to bylo naposledy v únoru 1948.