Oportunismus ODS, neschopnost Pirátů a proradnost STAN

Selhání koaliční vlády: Oportunismus ODS, neschopnost Pirátů a proradnost STAN

Současná koaliční vláda, která se pyšnila sliby o spolupráci, změně a modernizaci, se ukazuje jako roztříštěný kolos, kde každý z hráčů sleduje pouze vlastní zájmy. Zatímco premiér Petr Fiala útočí na Piráty a pokouší se z jejich odvolání udělat krok k předstírané očistě vládní práce, selhání se neomezuje jen na jednu stranu. Do tohoto politického marasmu nyní patří i hnutí STAN, které svým chováním ukazuje, že loajalita a čest v politice často nemají místo.

STAN: Zrada Pirátů a prázdné sliby

STAN, původně partner Pirátů, s nimiž šel do voleb v roce 2021, se po volbách ukázal jako ne zcela upřímný spojenec. Piráti, kteří spoléhali na koaliční dohodu a vzájemnou podporu, byli ve volbách neférově vykroužkováni na dno kandidátky, což STAN otevřelo dveře k větší moci, než by jinak dosáhl. Je třeba si připomenout, že toto vykroužkování bylo možná legální, ale v kontextu předvolebních dohod působí jako jasná zrada a selhání koaličního ducha.

Nyní, kdy se koalice otřásá v základech a situace se stává neudržitelnou, přichází další rána od STANu. Předseda hnutí Vít Rakušan nechce dodržet slib, že pokud Piráti odejdou z vlády, odejde i STAN. Před volbami se hovořilo o jednotě a spolupráci, o vzájemném respektu a loajalitě mezi těmito dvěma subjekty. Nyní ale STAN ukazuje, že sliby zůstávají jen slovy, když přijde na lámání chleba. To, že nyní Rakušan otáčí a místo odchodu z vlády volí pragmatické setrvání, ukazuje na to, že mu více záleží na zachování moci než na dodržení dřívějších závazků.

ODS, STAN a Piráti: Kdo se zde ještě může nazývat důvěryhodným?

Je jasné, že Petr Fiala v celé situaci působí jako oportunista, který se snaží využít selhání Pirátů k vlastnímu prospěchu. Nejde však o jediné selhání v této vládě. Pokud se podíváme na STAN, je zřejmé, že loajalita je pro ně především strategií, jak dosáhnout moci – a když už moc drží, nemají žádný zájem na tom, aby se řídili předvolebními dohodami. Piráti zase ukázali, že neumí efektivně prosazovat své politické cíle a nezvládají resorty ve kterých předstírali expertizu, a nyní sklízí ovoce své neschopnosti ve formě politické izolace.

Zatímco Fiala vyhání Bartoše z vlády s argumentem, že digitalizace selhala, STAN se tváří, že všechno je v pořádku, a odmítá opustit koalici, přestože byli k takovému kroku zavázáni. Tento postoj je nejen pokrytecký, ale i zcela postrádá integritu všech zúčastněných, na kterou se ve volbách tak často odkazovali. Takový přístup navíc demoralizuje voliče, kteří chtěli ve volbách vidět změnu a očekávali skutečné naplnění předvolebních slibů. A co vidí? Horší jednání, než kterákoliv polistopadová vláda mohla byť jen naznačit.

Vyvodit odpovědnost: Je čas na nové volby?

Podíváme-li se na celé současné vládní seskupení, vidíme pouze selhání, oportunismus a zradu principů, na kterých měla koalice stát. ODS nedokázala zajistit fungující vedení a předstírá, že problémy s digitalizací jsou pouze na bedrech Pirátů, je „překvapena“ jejich neschopností. STAN bezostyšně porušuje své sliby a setrvává u moci za každou cenu. Piráti zase působí komicky na ministerstvu zahraničí (pana Lipavského bere vážně snad jenom jeho Facebooková bublina) a byli politicky zcela přechytračeni svými vlastními koaličními partnery a neschopni prosadit své klíčové priority ani předvést odborné znalosti a dovednosti, které slibovali (pamatujete, když Andreji Babišovi zavrávoral systém na prodej dálničních známek? Přes víkend zvládli naprogramovat lepší systém. Škoda, že to nezvládli se stavebním řízením).

V této situaci by bylo jediným rozumným krokem vyvodit politickou odpovědnost (která je v první řadě na premiérovi Fialovi a ODS) a rozpustit vládu. České republice by prospěly nové volby, které by daly možnost voličům znovu rozhodnout, jakým směrem se země má vydat. Pokračování v této vládní frašce jen prohloubi nedůvěru ve schopnost vládních politických stran jednat v zájmu občanů, místo toho, aby sledovaly pouze své vlastní mocenské ambice.

Odpovědnost nespočívá jen na jednotlivých stranách, ale na celé vládě, která selhala ve své roli jakožto vůdce země v náročných dobách. Pokud není schopna fungovat efektivně a důvěryhodně, pak musí přijít změna – a tou změnou by měla být možnost občanů promluvit v nových volbách a vybrat nové politické vedení.