Ony ty nemocnice stejně nejsou potřeba, tak se jich zbavme

V roce 60 bylo zrušeno mnoho okresů v menších městech. Udělali to Chábe komunisté komunistického státu. Nikdo neprskal, nikdo nestávkoval. To byla tenkrát taková zvláštní svoboda, a mnoho a ještě víc jiného, o které nevíte Vy vůbec nic. Jste mladý, i když až tak mladý nevypadáte, ale to je jedno.
Zdravotní péče je u nás na velmi dobré úrovni, buďte rád, protože Vaše početná rodina to může jednou dobře ocenit. Nerouhejte se, Štěpáne, nesnědl jste všechnu moudrost světa. I když se zde tak, stejně jako mnoho jiných, Vám názorově podobných, prezentujete.
Vaše psaníčka by mohla knižně vyjít jen jako pohádky pro, i ty Vaše, děti.

Prošetřete se do blahobytu s taženým opaskem nejlepšího odrážení ode dna, váš guru institut skořápkář mňoukal nebo pohrobek fanynek tenisové rakety.
*** Go raketýring forsáž.

Že by to za bolšána nějak super fungovalo si nepamatuju. Běžně se jezdilo na operace přes půl republiky. A kdo neměl kontakty, nevěděl koho čím uplácet, ten měl kulový a namísto opravených zubů protézu už třeba ve třiceti. Mezi doktory byl znatelně větší podíl totálních lemplů než dneska – stačilo, když byli správně angažovaní a prošly jim i faktické vraždy a pokusy o ně. Takže prrr, nebylo to tak růžové.
Po plyšáku byla snaha to dát do kupy, lemply vyházet, nastavit standardy a z totálně socialistického zdravotnictví, kde bylo všechno jedno se někam posunout. Bohužel se to neslo v souběhu s úprkem špiček, nebyli jsme ochotni v první vlně nastavit systém odměňování, v druhé pak ani pravomoci léčit. Takže už asi dvacet let jsou doktoři nedobrovolni v roli bohů a rozhodují kdo smí přežít za erár a koho by léčili leda tak na vlastní náklady. To spustilo druhou vlnu exodu. První odlákala jen ty nejambicióznější, ti, co to brali jako poslání setrvali.
Takže doktoři byli systematicky vyhnáni za přispění prakticky všech polistopadových vlád a skoro se obávám, že průměrná kvalifikace východních přistěhovalců bude lepší než průměr těch českých, bohužel.

Zdravotní sestry jsou na tom podobně. Půlúvazek v německu přináší zhruba trojnásobek oproti běžnému 1,5 úvazku v ČR. Já plně chápu, že ti lidé mají kus sebeústy a nechtějí skončit sedření na kost a s minimálním důchodem. Jsou hranice, kdy je pokračování prostě přijetím otroctví.

Jsou situace, kdy je racionální návrat nemožný a je nutné padnout až úplně na dno. Tam zatím zdaleka nejsme, kdo má kontakty a na úplatky, ten má péči slušnou. Zbytek má to, co si odhlasoval ve volbách. Sorry jako. Drtivá většina populaci hlasuje v každých volbách pro horší příští. Takže oslavujme tu úžasnou ukázku demokracie, radujme se, že většina má přesně to, co chtěla a po čem víc jak dvacet let volala.

Jsme v situaci, kdy o platbách rozhoduje maličká komise na ministerstvu (nebude drahé si ji koupit). Jsme v situaci, kdy pojišťovny platí přesně to, co stát nařídí a absolutně neřeší efektivitu – nesmí vydělávat, takže ani nemají motivaci starat se o vlastní kasu. Jsme v situaci, kdy neexistuje žádná seriózní kontrola léčiv a pomalu se blíží okamžik, kdy přestane být potřeba, protože tu žádná léčiva ani dostupná nebudou.

Tady už žádné státní řešení nepomůže. Jsem pro čistě komerční zdravotnictví, tedy né tu socialistickou šílenost, co mají v USA. Ale konkurence mezi nemocnicemi by byla fajn – doktory by si přetahovali a ti kvalitní by neměli důvod jít za hranice. Komerční pojištění, které mi nebude nutit nejasný sajrajt na kovid ani paralen na chřipku, ale proplatí endodoncii i s plombou, nebo jinou nákladnější věc. Pojištění, které bude pro doktory znamenat, že se mají start o mé zdraví a ne o nějaké body a výkony.