22.11.2024
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Ochota bojovat za vlast

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

U příležitost pětatřicátého výročí „sametové revoluce“ byly zpracovány a publikovány nejrůznější průzkumy. Jeden si objednala i organizace, nazývaná Paměť národa. Což je, pro informaci, sdružení, fungující pod propagandistickou neziskovkou Post Bellum, Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. Mělo jít o postoje občanů ČR k demokracii, k nebezpečí rozšíření ukrajinské války a tak podobně. Jenže… tuzemské občanstvo se už zjevně přestalo žinýrovat a některé výsledky tak zadavatele poněkud šokovaly.

Průzkum zpracovala agentura NMS Market Research. A jedním z okruhů otázek, pokládaných respondentům, byla jejich ochota, jít za naši vlast bojovat. Výsledek? Více než polovina občanů by rozhodně nebyla ochotná bránit naši zemi v případě napadení. Zcela jistě by se do války zapojilo jen 29 % Čechů! Přitom, jak vyplývá z jiných částí průzkumu, drtivá většina našich občanů se označuje za vlastence. Přes 70 procent Čechů vnímá pociťuje hrdost na svou zemi… Ten rozdíl mezi většinově pozitivním vztahem k zemi a současně neochotou za ni bojovat se dá vysvětlit jedině tak, že lidé začali pečlivě rozlišovat mezi zemí a režimem či vládou.

Ještě zajímavější je, podívat se na tato čísla v kontextu. Podobných průzkumů totiž proběhlo v posledních šesti letech hned několik. Takže – ještě loni by bylo ochotno narukovat do války za svoji vlast 39% lidí. V roce 2020 to bylo dokonce 51%. A letos jen 29%… Ta rychlost sešupu k nule je dechberoucí. Co se jen mohlo okolo roku 2020 pokazit, nebo změnit?

Možná by stálo za to si připomenout tři data. To první, 11. prosince 2019, je den, kdy byla poprvé veřejnosti představena dohoda, nazvaná Green deal. Druhé, 17. prosince 2021, je datem jmenování vlády Petra Fialy, která (během českého předsednictví EU) pomohla prosadit zpřísnění limitů Green dealu a „zařídila“ jeho přímý dopad i na běžné občany. Tím třetím je pak, samozřejmě, 24. únor 2022. Den, kdy se celý náš liberální establishment radostně a po hlavě vrhl do „válčení s Rusem“, obětujíc tomu všechno, včetně životní úrovně vlastního obyvatelstva.

Jak to souvisí s ochotou bojovat za stát? Víc, než si myslíte. K takovému boji je totiž třeba silné motivace. Protože riskovat život, to není jen tak. Každý má jen jeden a dost na něm lpí. Takže je třeba výrazného stimulu, aby občánek své obavy a pud sebezáchovy překonal. Nejčastějším takovým stimulem je strach o své blízké, o budoucnost své rodiny a případně i takové té „širší rodiny“. Národa. Protože národ, odvozený od slova rod, to jsou vlastně vzdálenější příbuzní. Musí tu být zkrátka obava, že zvítězí-li nepřítel, bude hůř. Mnohem hůř.

A teď se podívejme na toho „nepřítele“. Kdo je naším nepřítelem? Abychom ho brali vážně, musí takový nepřítel splňovat dvě kritéria. Musí nám „nepřát“, od toho je nepřítel. Tedy musí chtít věci pro nás špatné. Po jejichž realizací se budeme mít hůř. Nebo tady dokonce vůbec nebudeme. Za druhé – musí být schopen (a ochoten) to zlo prakticky realizovat. Jestliže nás někdo nemá rád, sídlí na druhé straně světa a nemá prostředky, jak tuto „nelásku“ dopravit k nám, tak je nám lhostejný. Stejně jako když nás sice nemiluje, ale současně jsme pod jeho rozlišovací schopnost, takže nad námi mávne rukou.

Co z toho vyplývá? Že oficiální, válečná propaganda, je zcela mimo. Její „bubák“ nefunguje. Lidé si sami, většinově (byť třeba jen intuitivně) vyhodnotili, že Čína je daleko a mává nad zemičkou naší velikosti rukou, Irán nemá ty prostředky a Rus? Ten na nás kašle, nic tu nepotřebuje a navíc, od Rusa a jeho systému jaksi nevychází žádné požadavky, které by sociální a ekonomickou situaci běžného, pracujícího člověka nějak výrazněji zhoršily. Naproti tomu takový Brusel…

Pět let praktického naplňování Green dealu a skoro tři roky politiky „vše pro Ukrajinu“, otevřely spoustě tuzemských občanů oči. Najednou vidí, že na nich a jejich rodinách tady skutečně nezáleží vůbec nikomu. Ani v Bruselu, ani ve Strakově akademii. A navíc, v průběhu posledních let unikly plány budoucnosti, kterou jim panstvo chystá. Lidé s hrůzou zjistili, že už si za pár let nepořídí běžná, spolehlivá a levná auta, že už nebudou smět ve svých, draze zaplacených domech, normálně topit a pak, časem, že je i o ty domy systém připraví. Samozřejmě, že v souladu se zákonem. Třeba podle Unijní Směrnice 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 O energetické náročnosti budov…

Takže si to shrňme. Panstvo by si přálo, aby se lidé s nadšením, dobrovolně a hromadně hlásili do války za „hodnoty“. Za Evropu, za lidská práva, za liberální režim… a tak podobně. Aby riskovali své životy za nejrůznější Dozimetry a Pekarové, za Gay pride a další dávku pro nechtěného migranta, za politické neziskovky, za bezuhlíkovou budoucnost a za další předání kompetencí do Bruselu… A až se pak, jednou, jako invalidé z té války navrátí, tak je manželka uvítá chutnými cvrčky, které přivezla na kole ze supermarketu a oni zjistí, že už jim barák nepatří, protože rodina neměla na uhlíkovou daň za nedosti zateplený objekt… Jejda, páni politici a komentátoři, to je teď najednou pohoršeného údivu, že se do toho většině obyvatelstva nechce!

Jak tedy číst čísla průzkumu o ochotě bránit vlast? Vcelku pozitivně. Lidé se (opět) naučili rozlišovat mezi pojmy vlast a režim. A pro stávající partu u moci si rozhodně žíly trhat nehodlají. Vyhodnotili ji jako větší hrozbu pro svou budoucnost, než případnou okupaci cizí mocností. Většinově už také prozřeli, kde sídlí jejich skutečný nepřítel. Entita, která to s nimi nemyslí dobře a má prostředky, jak zlo prosadit. A že většinově nehodlají bránit svůj stát? Inu, jak rychle ochota k obraně poklesla, tak může zase stoupnout. Jakmile se občané přesvědčí, se režim opět bere za jejich životy a hodnoty a že se „vláda věcí jejich k nim zase navrací“.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (36 votes, average: 4,97 out of 5)
Loading...
46 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)