Obchodníci s klimatem jako obchodníci se zázračnými hrnci

Podstata

Podstata tohoto přístupu prodávajícího je naprosto jasná. Zblbnout svou oběť. Zakázat jí, aby se rozmýšlela a hodnotila onu „šíleně výhodnou nabídku“ racionálně, chladným rozborem kladů a záporů.

Je třeba v oběti vzbudit dojem, že kápla na cosi naprosto jedinečného, co pro ni bude obrovským přínosem, pokud ovšem okamžitě zareaguje na nabídku a ono zboží si nechá poslat. A s tím přijde smlouva, která, v rozporu s dobrými mravy, znesnadňuje vrácení zboží, slibovanými benefity vůbec, ale naprosto vůbec, neoplývající.

Ty hrnce v titulku jsou vzpomínkou na prodejce „zázračných hrnců“, které stačí jen chvíli nahřívat na plotně a ony pak samy vaří. A ušetří obrovské množství energie, takže cena třiceti tisíc Kč je vlastně velice výhodná. A někteří prodejci to celé ještě akcentovali vyvezením kontaktovaných potenciálních zákazníků, vesměs důchodců, do nějakého venkovského pohostinského zařízení (s nějakým pohoštěním), které vytvořilo u obětí pocit zavázanosti ve stylu „když nás tedy (za stovku) vyvezli a pohostili, tak si od nich ten hrnec za 30 000 (v ceně sotva desetiny) tedy koupíme“.

Tohle prostě funguje, to je psychology propracované a marketing takto postavený se vyplácí, pokud ovšem nejsou ve státě slušné zákony, chránící občany před podobnými gaunery. Což například u nás, vinou především ODS, rozhodně nejsou.

Analogie

Žene se na nás klimatická katastrofa. Musíme ji co nejrychleji odvrátit tím, že otevřeme své peněženky a vyplázneme obnos, proti kterému je cena oněch zázračných hrnců, co samy vaří a ušetří šíleně moc energie, naprosto zanedbatelná.

Pocit viny je zde navozován manipulací, že kdo se nechce podílet na Záchraně Planety, ohrožuje obyvatele tropických zemí, kteří se upečou, a také lední medvědy, kteří se utopí. Byť je oboje, pochopitelně, nesmysl. Veškerá oteplení se kolem rovníku projevují nejméně a jejich vliv narůstá směrem k pólům. A utopení lední medvědi jsou podvod a manipulace, což bylo prokázáno už před mnoha lety. Navíc lední medvědi jsou v podstatě albinotická forma klasického medvěda hnědého (jaký občas zabloudí ze Slovenska i k nám), která se (z vývojového hlediska nedávno) od něj odštěpila. Takže nezanikne žádný „naprosto jedinečný a nenahraditelný druh“, i kdyby skutečně k nějaké katastrofě došlo.

A, stejně, jako ten podvod s hrnci, to funguje. U naivnějších a méně vzdělaných lidí je takto vyvolána představa, že pokud nejdou s proudem, vyvolají naprosto šílenou katastrofu, která bude jejich (spolu)vinou.

Časová tíseň

Klima se mění v průběhu desetiletí až několika staletí, ale aktivisté naléhají, že „včera bylo pozdě“ je třeba udělat co nejméně vratné změny v ekonomice i uspořádání společnosti. „Včera bylo pozdě“ na to, aby byla zrušena demokracie a moc ve společnosti byla předána zeleným sovětům (nebo, píchni jako řízni, fýrerům), které hloupým a nevzdělaným občanům ukáží onu pravou cestu, na níž budou vyždímáni z veškerých financí a dalších aktiv a jejich nemovitosti budou kvůli jejich neschopnosti finančně utáhnout zelené nesmysly zabaveny, protože o nic jiného než o peníze a další benefity se, stejně jako v případě těch zázračných hrnců, nekoná a konat ani nemůže.

Hlavně nesmí vzniknout časový prostor na hodnocení údajných důkazů antropogennosti změny klimatu („no, ty přece zná každý; že je vy neznáte? to je přece vaše vina!“) i možnosti klima nějakými opatřeními skutečně změnit. „Jen provedeme dekarbonizaci, (a nověji ještě demetanizaci) a nastane ráj“, srovnatelný s beztřídní společností, budovanou komunisty, případně se společenstvím árijských nadlidí, jaké slibovali nacisté. A musí se to celé udělat šup šup, a kdo je proti, je zaostalý nepřátelský element, kterého je třeba nemilosrdně zlikvidovat, jak bolševici likvidovali „třídní nepřátele“ nebo nacisté Židy.

Šiřitelům klimalží je jasné, že prakticky nic z toho, co hlásají, před racionálním rozborem a konfrontací jak s učebnicovými fakty, tak i logikou, prostě neobstojí, proto se snaží stůj co stůj tyto prvky z hodnocení klimatu eliminovat. A současně omezovat prostor pro jakoukoli vědu v této oblasti.

A je jasné, že se šíření takovýchto škodlivých nesmyslů nejlépe daří v prostředí s omezeným tokem informací, do něhož navíc intenzívně zasahuje jednak státní moc, jednak různé nacistoidní a bolševikoidní nevládní organizace, většinou naplněné lidmi, neschopnými se uživit poctivou prací. Protože v takovém prostředí mohou klimalháři bezuzdně blábolit nesmysly, zatímco, zatímco fakta, která jsou s těmi nesmysly v rozporu, jsou postavena mimo zákon.

Intelektuální degradace

Naši vládní soudruzi už v tichosti připravili změnu osnov. Má být zredukována výuka matematiky, fyziky a dalších exaktních oborů a vytvořen prostor pro „výchovu“ ekologickou a LGBTQ+ multigendero multikulturní.

Ponechme nyní stranou ten druhý z neomarxistických projektů. Zaměřme se na onu „ekologickou výchovu“. Explicitně upozorňuji, že „výchovu“, nikoli nauku. Výchova, to je žvástání bez jakýchkoli fakt a bez jakéhokoli smyslu. Výtvarná výchova – je hodnotnější Leonardova Mona Lisa, nebo pozlacený exkrement, vystavený v moderní galerii? Kdo to ví, kdo to rozhodne? Argumenty pro obě řešení jsou přibližně stejné a stejně neexaktní. Hudební výchova – je hodnotnější Beethovenova devátá, nebo zvukový záznam větrů u prasete (nebo jeho transkripce do notového záznamu)? Jistě bychom našli spoustu avantgardních umělců, kteří by byli pro to druhé. A našli bychom mezi nimi i osobnosti neotřesitelné autority – už Leoš Janáček si pořizoval z různých přírodních zvuků notový záznam a následně tyto záznamy uplatňoval ve svém díle. Jestli zaznamenal i ty prasečí větry, nevím, ale protože občas ve své době ještě jezdil koněspřežnými vozidly, je docela dobře možné, že by se mezi jeho náčrty k budoucí inspiraci našly větry koňské. Rozhodně nechci zlehčovat tohoto Pana Umělce; jen konstatovat, že mnozí, pracující podobnou metodikou, si ta velká písmena opravdu nezaslouží.

Tím jsem jen chtěl, byť trochu názorněji, naznačit, že u „výchovy“ nejde naprosto o nic exaktního, vše je závislé na osobnosti vychovatele i vychovávaného a žádné rozhodnutí není možno nijak exaktně doložit coby správnější či méně správné a všechny se míjí s jakýmkoli náznakem na faktech založené objektivity.

Jistěže něco jiného by byla „ekologická nauka“, zařazená někam do posledních ročníků jak základní tak střední školy, navazující na dříve probíranou látku v oborech jako je fyzika, chemie, biologie, případně zeměpis a dějepis, a využívající nějaký rozumný matematický aparát. To je ovšem v naprostém rozporu s cílem této akce.

Největším nepřítelem ekologie (ve smyslu pavědecké ideologie, předstírající vztah k ekologii coby vědě), je chytrý a vzdělaný člověk, chápající podstatu ekologických jevů na vědecké bázi. Vzniku něčeho takového je třeba zabránit, to je jasný program současného ministerstva školství, protože ono „takové“ by jen posilovalo tábor kritiků a odpůrců ekologických nesmyslů, jako je třeba Green Deal. A pokud ono to bude ještě navíc umět počítat (nejlepší by bylo obnovit množiny, aby děcka co nejvíc zhlouply), je zde riziko, že občané dokáží alespoň částečně rozklíčovat finanční toky mezi „ekologií“ a jejími hlasateli a koryfeji.

Stát tedy pracuje na inteligenční a vzdělanostní degradaci budoucích (de)generací, aby si hochštapleři s klimatem udrželi mocenské pozice. A oddálil se moment, kdy budou muset za své zlovolné jednání zaplatit účet.

Ekologové si tedy počínají naprosto stejně jako různí podvodní prodejci pochybného zboží. Nelze se tomu divit, celé antropogenní oteplování klimatu i „klimatická nouze“ nejsou nic jiného než podvodné zboží, analogie toho, co tu prodávali různí podvodní zlatokopové v 90. letech, než se podařilo alespoň trochu vyčistit legislativu a trestat tento lidský odpad alespoň za porušení zákazu podomní nabídky zboží a služeb, což má dnes vyvěšeno na vstupech skoro každá ves.