O budoucnosti Velké Británie

Oficiální vyhlášení vlády islámu může být až za mnoho let. A možná to bude spojeno s rozdělením země.

Všimněte si, jak málo pozornosti to vzbudilo. Dokonce i pro radikální opozici je to druhořadé téma, které není srovnatelně důležité jako to, koho urazil nějaký mentálně méněcenný úředníček, jeho jméno si za pár měsíců ani nebudeme pamatovat.

Přidávám komentář Martina Konvičky:

„V Británii se zhmotnila černá můra svobodomyslných lidí:

De facto tam vládne koalice ultralevicových “woke” lepševiků, pouličních mohamedánských bojůvek a staré dědičné gentry, to vše pod taktovkou bankéřů z City.

Dovedu si představit, jak si lepševici a gentry mnou ruce – machometáni jsou mladí, nesofistikovaní a nezkušení vládnout, dobří tak k zastrašení či mlácení domorodých nižších tříd – a ničemu jinému.

Což je, podle mě, tragický omyl. Oni si ti neopeřená islámští kluci (a jejich opeřenější tátové, muftíové a imámové) brzy uvědomí, že se s nimi současné vyšší třídy nechtějí dělit – a přitom na nich stojí a padá jejich kontrola nad zemí. A potom začne mazec.

Woke hysterkám, kastrátům a bábrlím, které si nestihly užít v 60. letech, se dohromady nic nestane, respektive dostanou přesně to, co celou dobu chtějí (plodné soudružky snědá mimina a přes držku, zbytek pouze to druhé). Horší to bude s gentry. Ti totiž ještě pořád vlastní a kontrolují statky, které jsou naprosto fyzicky hmatatelné, jsou vidět, nelze je schovat, a hlavně slouží jako statusové symboly všude na světě, i v Africe či Arábii. Drahé nemovitosti, půdu, luxusní vozy, závodní koně, rodinné šperky a jiné cennosti. Muslimští imámové a “community leaders” budou chtít taky – a ne podíl. Všechno.

Potom se uvidí, zda policie, která dnes těm snědým klukům vaří kafe a dělá ochranku, dokáže staré anglické rodiny ochránit.

Dám si dvojitý popcorn.“

Ve skutečnosti to není na dvojitý popcorn, protože na řadu budou přicházet další evropské státy. A mimochodem, i Rusko je ve vztahu k islámu ve velmi složité situaci, což je ještě komplikováno tím, že ruští konzervativci se na islám dívají v zásadě stejně jako vítačské puberťačky. Což Martin Konvička dobře ví. S tím popcornem to byla nadsázka.

Co je ale to podstatné:

Nadvládu islámu nezavedla jen muslimská komunita. Nezavedlo ji ani spojenectví muslimů a multikulturních aktivistů. Klíčovou roli hrály ještě další dvě skupiny: jednou z nich je „stará gentry“, tedy stará anglická šlechta, včetně anglické rodiny, ale také úctyhodná střední třída. Ty rodiny, pro které bylo typické dobré vzdělání, vkus, vysoká inteligence a věrnost impériu. Ty rodiny, jejichž příslušníky najdete na místech primářů, právníků, policejních ředitelů, ředitelů gymnázií, vyšších státních úředníků, ale i umělců a vědců. A to vše, jak Martin Konvička správně vypíchl, „pod taktovkou bankéřů ze City“. Jenže bankéři ze City často pocházejí ze stejných rodin.

Dojde v dalším kole řada i na ně? Jak je možné, že to nevidí?

Pro vysvětlení musíme chápat, že i muslimská komunita je třídně rozdělená. Pokud jste Angličanem z vyšší třídy, není vaším přirozeným partnerem pákistánský gangster, který unáší holky z dělnických rodin. Není jím ani imám, který vypadá jako loupežník z pohádky o Lotrandovi. Muslimskou komunitu pro vás zastupuje starší pán s perfektně zastřiženým plnovousem v obleku šitém na míru, který dokáže působit vzdělaně a mluví kultivovaně, i když zastává stejné názory jako ta vraždící chátra na ulicích. Který je pro vás důležitým zákazníkem nebo sponzorem. I Nigel Farage je už na takových lidech částečně závislý.

Martin Konvička má pravdu, že tihle lidé mohou chtít majetky dosavadních anglických vyšších tříd a že to může být hodně konfliktní. Ale taky nemusí. Společenské vrstvy se mohou přirozeně prolínat. Bílí Angličané mohou přestupovat na islám (to už se v britských vyšších třídách velmi často děje – doporučuji Murrayho knihu Islamophilia: A Very Metropolitan Malady). Samozřejmě s tím, že na začátku se většina nových muslimů ujistí, že to je čistě formální, a po čase to formální být přestane. Vedle toho budou hrát roli smíšené sňatky, kdy mladá rodina bude samozřejmě islámská. Prostředí vyšších tříd je silně konkurenční, takže ti, kdo se nepřizpůsobí, budou vyřazeni a nahrazeni. Ale nebude jich mnoho.

Za jednu až dvě generace bude mít Velká Británie islámskou vládnoucí vrstvu. Jasně, že obyčejní muslimové budou mít vztek na povrchní, bezbožné a odpadlické elity. Jenže islámská civilizace má víc než tisíc let zkušeností s despotickým vládnutím a udržováním mas ve strachu. Ať už jsou ty masy islámské nebo neislámské.

To je samozřejmě jen jeden ze scénářů. Ale scénář poměrně pravděpodobný.

Jenže v muslimském světě je stabilita horší než konflikty. Obsahuje pomalou likvidaci všeho, co připomíná předmuslimské období, včetně vědy, umění, svobody, rodinného života, citového života a rozumného hospodaření. Postupné přibližování k tomu ideálu, jímž je společnost sedmého století, která byla podle víry všech muslimů tím nejdokonalejším, co se kdy na světě objevilo. Bez ropy, která to může obalit bohatstvím a nádherou a učinit zdánlivě snesitelnějším. Pár lahví whisky dovezené z ciziny můžete schovat, ale pěstování vědy a umění neschováte.

Zatím se ale Angličané mohou utěšovat, že někteří muslimští učenci četli v 10. století Aristotela. Ono to sice nemá s jejich situací nic společného, ale zní to pěkně.