
Neexistuje žádná klimatická krize; existuje pouze krize zkorumpovaných politiků a institucí
SLOVANKA
I přes bezpočet množících se důkazů o tom, že celá takzvaná „klimatická krize“ je jeden velký podvod – a v kontextu celkových dopadů možná největší v dějinách lidstva – se stále prosazuje na něm založená politika Green Dealu.
Skutečným cílem této politiky je snížení životní úrovně a destrukce zemí, kde se tato politika prosazuje. Odstrašujícím příkladem byla před pár lety Srí Lanka, která dva roky poté, co se stala „první plně udržitelnou zemí světa“ takřka zbankrotovala, což vedlo k masovým nepokojům a vyhnání vládce ze země.
Stejným směrem se pod vedením EU vydává i Evropa, i když její kroky následují i další země, zejména jihoamerické, dále Kanada, Austrálie a některé státy USA.
Tato politika je prosazována i v situaci, kdy realita zcela popírá to, co klimatická propaganda podává jako nezpochybnitelná fakta.
Rekordní úrody a rostoucí ledové příkrovy jsou empirickými důkazy, které zpochybňují ortodoxii klimatických alarmistů. Ignorování těchto informací je nejen nevědecké, ale i nemorální. Krize není v naší atmosféře; je ve zkorumpovaných institucích a politicích.
O Antarktidě koluje spousta bizarních historek – včetně přítomnosti UFO, ztracené civilizace a cesty do nitra Země. Všechny jsou obecně odmítány jako absurdní. Přesto jsou některá všeobecně přijímaná tvrzení o změně klimatu a ledových příkrovech na nejjižnějším konci planety stejně přitažená za vlasy.
Světu se denně říká, že rostoucí hladiny CO2 způsobují tání polárního ledu, snižují výnosy plodin a ženou lidstvo k vyhynutí.
„Zaveďte radikální dekarbonizaci, nebo jsme všichni mrtví!“ je výkřik našich osvícených vládců, jako by nás výměna žárovek za LED a zákaz benzínových aut ušetřila jejich předpovězené apokalypsy.
Požadují okamžité ekonomické harakiri, na základě předpovědích počasí založených na pseudovědě a naprostém podvodu.
Reálná data – od rekordních brazilských úrod až po oživení antarktického ledu – odhalují klimatickou křížovou výpravu za neopodstatněnou hysterií, kterou je.
Brazilský zemědělský triumf
Brazilský institut geografie a statistiky předpovídá, že produkce obilovin, luštěnin a olejnatých semen letos přesáhne 325 milionů metrických tun, což představuje 11% nárůst oproti roku 2024.
Podle Zahraniční zemědělské služby amerického ministerstva zemědělství se očekává, že produkce sójových bobů, další základní plodiny globální potravinové bezpečnosti, v Brazílii dosáhne 161 milionů metrických tun, což představuje 6% nárůst oproti předchozímu roku.
Brazilská Národní dodavatelská korporace předpovídá celkovou produkci obilí na více než 322 milionů metrických tun, což je o více než 8 % více než v předchozí sklizni, přičemž rýže vede s téměř 10% nárůstem osevní plochy.
Co to znamená? Tato čísla svědčí o prosperujícím zemědělském sektoru, který živí miliony lidí po celém světě. Úspěch Brazílie zpochybňuje hrozivá varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) OSN o rostoucích emisích CO2 a teplotách, které narušují zemědělství.
Teplejší klima a vyšší hladiny CO2 podporují růst rostlin, protože teplo prodlužuje vegetační období a CO2 působí jako přírodní hnojivo, což jsou fakta patrná po celém světě.
Obnova ledu v Antarktidě
Daleko na jih od Brazílie, v mrazivé krajině Antarktidy, je vyvrácen další klimatický mýtus. Antarktida, ukázkový příklad předpovědí klimatických katastrof, poprvé po desetiletích rozšiřuje své zásoby ledu.
Nedávná data ukazují, že antarktický ledový příkrov roste. Mezi lety 2021 a 2023 antarktický led nabíral na hmotnosti přibližně 108 metrických gigatun ročně, což bylo způsobeno anomální akumulací srážek.
Toto představuje první trvalý růst ledu za několik desetiletí a mělo by se to stát hlavní zprávou. Tání polárního ledu se již dlouho používá k ospravedlnění naléhavých politických intervencí – od nulových čistých emisí přes omezení ropy a plynu až po uhlíkové odpustky.
Říkali nám, že rostoucí emise CO₂ znamená nevyhnutelnou ztrátu ledu a katastrofický vzestup hladiny moří. Ale když led roste, místo aby se zmenšoval, klimatický establishment mlčí.
Proč lidé, kterým je svěřena globální klimatická politika, ignorují nebo odmítají taková data? A co je důležitější, proč tvůrci politik zdvojnásobují úsilí o ekonomicky destruktivní klimatické programy, když fyzický svět je v rozporu s jejich modely?
Někteří nezávislí výzkumníci, farmáři a energetičtí analytici varují před chybnými předpoklady, které jsou základem klimatického narativu. Často jsou však umlčováni nebo označováni za „popírače“ – termín, jehož cílem je spíše zastavit bádání než podnítit diskusi.
Rekordní úrody a rostoucí ledové příkrovy jsou empirickými důkazy, které zpochybňují klimatickou ortodoxii. Ignorování těchto informací je nejen nevědecké, ale i nemorální.
IPCC, údajný zlatý standard pro klimatologii, vybudoval celé politické rámce kolem předpokladu nevratné ztráty polárního ledu a nevyhnutelného klimatického kolapsu v důsledku využívání fosilních paliv.
Tyto rámce byly ve velkém přijaty politiky po celém světě.
Co se tedy stane, když příroda odmítne následovat jejich politické scénáře? Nic. Politický vlak se neustále pohybuje, poháněn setrvačností, institucionální pýchou a osobní arogancí.
Krize není v naší atmosféře. Je ve zkorumpovaných institucích charakteristických skupinovým myšlením a touhou po moci…
- Po třech letech pohrdání - 19.5.2025
- Fialova vláda likviduje tunelem jménem Ukrajina Českou republiku - 19.5.2025
- Důvěra v ČT je nízká. Drtivá většina Čechů ji nesleduje - 19.5.2025