NATO dodýchává

Debaty o budoucnosti světa po ukrajinské válce už se vysmekly z alternativních médií a také Geopolitical Futures (GPF)  bývalého předního analytika CIA George Friedmana si kladou otázku, jaká bude geopolitická strategie Spojených států po konci starého světového pořádku. Je to dáno tím, že změna ve strategickém vnímání Ruska nepředstavuje nic menšího než revoluci.

Představa, že Rusko je následníkem „hrozby“ v podobě někdejšího Sovětského svazu, už dávno neplatí, ale bylo dost těch, komu toto zpozdilé vnímání protivníka vyhovovalo. „Převratné změny jsou proto obvykle vedeny těmi, kdo neinvestovali do stávajícího uspořádání,“ konstatuje ve své analýze v GPF Kamran Bokchari.

NATO by se mohlo změnit a Evropané by převzali hlavní odpovědnost za evropskou obranu. Alternativně by Evropa mohla vytvořit nový subjekt kolektivní bezpečnosti a přizpůsobit tomu zkušenosti získané v rámci NATO, dovozuje z toho.

Tady do toho autorovi skočím a připomenu, že Donald Trump vyjadřoval rozmrzelost nad pokračující existencí NATO už během svého prvního funkčního období. Ale zatímco se to původně interpretovalo jako nedostatek peněz na straně Evropanů, novějším zjištěním je spíše nedostatek hrozby, která by ty peníze ospravedlnila.

Vraťme se ale k analýze na GPF. Autor vychází z prohlášení amerického ministra zahraničních věcí Marca Rubia po skončení prvního kola rozhovorů s ruskou delegací vedenou ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v saúdskoarabském Rijádu. Vidí plán obnovy vztahů s Putinovým režimem ve třech krocích. První spočívá v obnově normálních diplomatických vztahů, druhý se bude týkat způsobů ukončení války na Ukrajině a třetí bude hledat posílení vztahů Washingtonu s Moskvou i na strategické a geoekonomické úrovni.

Jak Bokchari zdůrazňuje, cíle Washingtonu teď dalece přesahují dosažení příměří na Ukrajině: „Agenda popsaná ministrem zahraničí neukazuje na nic menšího než na revoluci ve strategickém vnímání Ruska ze strany Spojených států.“

Nabízí následující výklad změny:

Ještě tří desetiletí od rozpadu Sovětského svazu vnímal Západ Ruskou federaci jako nástupnického protivníka. Výkony ruské armády ve válce proti Ukrajině však objasnily, že není takovou mocností, jakou bývala. Jenže nějakou dobu trvá, než státy a jejich veřejnost rozpoznají novou realitu a přizpůsobí se jí. Toto přizpůsobení přitom nemusí nutně probíhat současně, jak o tom svědčí skepse a dokonce odpor Američanů vůči současné diplomacii Bílého domu s Kremlem.

„Status quo je známý a pohodlný; změna je znepokojující a často děsivá. Narušení tak obvykle vedou ti, kteří nejsou do zavedených pořádků nijak zainteresováni,“ připomíná autor. Zároveň však nevidí, že by Trumpova administrativa měla kompletní plán na nový způsob fungování. Zatím je poháněna jen přesvědčením, že obvyklé postupy nefungují – což je názor, který americká veřejnost široce sdílí.

V případě Ruska jeho invaze na Ukrajinu ukázala, že nepředstavuje žádnou konvenční vojenskou hrozbu v globálním měřítku. Představuje však hrozbu pro Evropu, ale takovou, kterou Evropané zvládnou. Velká Británie, Francie a Německo se již zabývají myšlenkou evropské obranné architektury. Otázkou je, jakou roli budou v budoucí bezpečnosti kontinentu hrát Spojené státy.

Mezitím NATO stále existuje, ale jen těžko se vývojově přesouvá od svého původního účelu bránit válkou zničenou západní Evropu před mnohem větší vojenskou a ideologickou hrozbou z Východu.

„NATO by se mohlo změnit a Evropané převzít hlavní odpovědnost za evropskou obranu, ale na rozdíl od mezinárodních politických partnerství vojenské aliance potřebují jasné velitelské struktury. Je třeba vypracovat nové operační pokyny a pravidla nasazení, což vyžaduje čas. Alternativně by Evropa mohla vytvořit nový subjekt kolektivní bezpečnosti a přizpůsobit tomu zkušenosti získané v rámci NATO,“ shrnuje autor.

https://geopoliticalfutures.com/the-us-geostrategy-and-the-old-world-order/

Následuje otázka, jak by to tedy bylo s účastí USA. Tady se autor pouští do spekulací, že přerušení nepřátelství na Ukrajině bude jen dočasné. Tím však jde proti záměru, který obě strany opakovaně zdůrazňovaly, že právě takovému vývoji se snaží vyhnout. Nicméně těžiště americké obrany se přesouvá jinam:

„Základem změny paradigmatu v zahraniční politice USA je myšlenka, že současné bezpečnostní závazky země neodpovídají potenciálním hrozbám. Rusko není Sovětský svaz a tři roky válečného konfliktu ho ještě více oslabily. Írán v uplynulém roce rovněž utrpěl obrovský úder, zejména po pádu Asadova režimu v Sýrii. Ještě důležitější je, že Čína se nachází uprostřed velké hospodářské krize, která omezuje její schopnost vojensky působit, ačkoli zůstává výzvou pro americkou převahu, zejména v technologické oblasti,“ píše Kamran Bokhari. Co myslel tou čínskou krizí, není jasné, ale ani tady se zřejmě nepřikládá od kotel.

Na českém webu nabízí dobré shrnutí vyjednávacích pozic americké a ruské delegace v Rijádu příspěvek Jeleny Paniny, když reprodukuje i následná prohlášení obou stran. Přebírám to a zdůrazňuji podstatné.

https://www.pokec24.cz/politika/jelena-panina-vysledek-schuzky-v-rijadu-agenda-jednani-mezi-putinem-a-trumpem-se-dostava-na-novou-uroven/

Prohlášení americké strany

“Existuje mimořádná příležitost ke spolupráci, pokud bude tento konflikt vyřešen za přijatelných podmínek. Otevře to cestu k partnerství s Ruskem – jak v geopolitice, tak v ekonomice,” řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Kromě toho:

• Práce na ukončení konfliktu na Ukrajině bude vyžadovat „složitou a obtížnou diplomacii“ po dlouhou dobu;

• Situaci lze řešit pouze se souhlasem všech stran, podmínky musí být přijatelné pro všechny;

• Ukončení bojů bude vyžadovat ústupky ze všech stran;

• Trump chce konflikt na Ukrajině spravedlivě ukončit a zabránit jeho opakování „za dva-tři roky“;

• Washington vyjednává s oběma stranami ukrajinského konfliktu, včetně Kyjeva;

• EU musí být někdy u jednacího stolu, protože uvalila sankce na Rusko;

• Sankce proti Moskvě jsou důsledkem konfliktu na Ukrajině a úkolem Washingtonu je ukončit jej;

• Ruská strana je nezastupitelná při řešení vojenských akcí na Ukrajině;

• Delegace USA a Ruska nestanovily datum bilaterálního summitu Trumpa a Putina;

• Práce na obnovení normálního provozu diplomatických misí obou zemí by mohly být poměrně rychlé, což se stane další fází vyjednávacích aktivit mezi Washingtonem a Moskvou;

• Spojené státy považují za nemožné vést jednání s Ruskem o Ukrajině bez běžné práce diplomatických misí;

• Otázka obnovení činnosti konzulátů v obou zemích zůstává otevřená;

• Moskva a Washington se dohodly, že urovnání situace by mělo být pevné, udržitelné a přijatelné pro všechny strany;

• Strany plánují pokračovat ve vzájemné interakci, aby zajistily včasný a produktivní průběh procesu;

• Setkání v Rijádu bylo „důležitým krokem vpřed“ k ukončení konfliktu na Ukrajině, ale bude zapotřebí dalších kroků;
• Spojené státy se považují za jedinou stranu schopnou dosáhnout mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou.

Prohlášení ruské strany

“Rozhovor byl, věřím, velmi užitečný. Nejenže jsme naslouchali, ale také se navzájem slyšeli. Mám důvod se domnívat, že americká strana začala lépe chápat naši pozici,” poznamenal ministr zahraničí Sergej Lavrov.

• Delegace byly zapojeny do navazování vztahů mezi oběma zeměmi, což bylo „docela úspěšné“;

• Vyjednavači cítili naprosté odhodlání konkrétně – aktivně rozvíjet vztahy zemí;

• Schůzka se uskutečnila na pokyn prezidentů, kteří souhlasili s osobním setkáním a pověřili nás, abychom definovali otázky, které je třeba vyřešit ještě než se začne jednat o stanovení data a trvání summitu prezidentů;

• Moskva souhlasí s postojem Rubia, že Rusko a Spojené státy se musí řídit národními zájmy;

• Moskva a Washington věří, že když se jejich zájmy neshodují, musí spíše řešit problémy, než vyvolávat konflikt;

• Rusko a Spojené státy projevily velký zájem o obnovení konzultací o geopolitických otázkách;

• Strany se dohodly, že zajistí co nejrychlejší jmenování velvyslanců v hlavních městech obou států a jednou provždy vyřeší problém práce diplomatických misí;

• Ruští zástupci informovali americkou delegaci, že přítomnost jednotek NATO na Ukrajině je pro Moskvu nepřijatelná, i kdyby byly pod záštitou Evropské unie, cizími či státními vlajkami;

• V blízké budoucnosti bude vytvořen proces pro ukrajinské urovnání;

• Konzultace mezi Ruskem a Spojenými státy o této otázce budou pravidelné, když obě strany jmenují vyjednávací týmy;

• Strany jmenují své zástupce, aby pracovali na ukončení konfliktu.

Zvláštní zástupce USA pro Ukrajinu Keith Kellogg povede jednání o urovnání na Ukrajině s Kyjevem a Evropou a Washington jmenuje samostatného zástupce pro dialog s Ruskem, řekl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.

Dále:

• Moskva a Washington se shodly na nutnosti odstranit překážky vzájemně výhodné ekonomické spolupráce;

• Spojené státy navrhly zavést moratorium na útoky na energetická zařízení, ale ruská strana naznačila, že neohrožuje civilní systémy zásobování energií a útočí pouze na zařízení, která přímo sloužila ukrajinským ozbrojeným silám;

• Ukrajinský útok na ropnou čerpací stanici Caspian Pipeline Consortium by měl posílit názor mezinárodního společenství, že Zelenského je třeba „plácnout po ruce“;

• Zástupci vedoucích ruského ministerstva zahraničí a ministerstva zahraničí USA se brzy dohodnou na setkání, jejich práce bude zaměřena na odstranění nepříjemností, které brání realizaci bilaterálních vztahů;
• Na dnešních jednáních strany ani zdaleka neprobraly vše, co aktuálně rozděluje Rusko a Spojené státy.

Prohlášení ostatních členů ruské delegace

“Dohodli jsme se, že vezmeme v potaz zájmy toho druhého, ale zároveň budeme posouvat i bilaterální vztahy, protože o to mají zájem Moskva i Washington,” řekl Jurij Ušakov.

• Schůzka prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa se pravděpodobně neuskuteční příští týden, je obtížné hovořit o konkrétních termínech;

• Moskva a Washington budou pracovat na vytvoření podmínek pro setkání vůdců;

• Strany si vzájemně nastínily své základní přístupy k situaci na Ukrajině;

• O tom, kdo bude v ruském týmu vyjednavačů pro řešení konfliktu, rozhodne Putin;

• Rusko a Spojené státy vytvoří zvláštní skupinu, která bude diskutovat o nuancích situace na Ukrajině;

• Těžko zatím říci, zda se pozice Moskvy a Washingtonu sbližují, ale v Rijádu se o tom mluvilo.

Zatím to tedy zní hodně revolučně, takže se nelze divit, že ti, kdo do stávající situace hodně „investovali“, rozhořčeně protestují proti vyhlídce totální ztráty svých životních pozic.