Mohou si imigranti dovolit všechno?

V Německu bylo těsně před volbami. Velkým tématem voleb byla imigrace. Přesto nedaleko památníku holokaustu zaútočil, pravděpodobně nožem, podle všech možných důkazů i svědectví, devatenáctiletý Syřan, čekající na azyl. Chycený doslova s krví oběti na oděvu.

Nebyl to první případ, kdy došlo k útoku imigranta v takto choulostivé době. A netýká se to jen Německa, podobně si počínají i imigranti v Rakousku, Francii nebo ve státech Beneluxu. V Německu je celý problém akcentován ještě i tím, že „na znamení dobré vůle“ v řadě lokalit došlo ke zrušení tradičních masopustních průvodů, protože „nechtějí dráždit“ muslimy, „slavící“ Ramadán.

Ani takovéto ústupky však nejsou dostatečně silné, aby odvrátily vražedné útoky ze strany imigrantů.

Potom se ovšem nelze ani v nejmenším divit tomu, že rostou preference „antisystémových“ stran, které jediné na tento negativní jev racionálně reagují.

Přitom imigrantům je zřejmě šumafu, že svými aktivitami posilují elektorát uvedených stran.

Jistě můžeme vznést domněnku, že imigranti z totalitních států, kde demokracie buď vůbec není, nebo tvoří formální štafáž totalitě, vládnoucí z poza těchto kulis (a proto si mohou dovolit více ministryň než některé evropské státy, včetně našeho, je to naprosto z těch samých důvodů, proč v Římě mohl být za panování císaře Caliguly senátorem jeho oblíbený kůň). A že tudíž tito cizinci nechápou souvislost mezi náladami voličů, volebními výsledky a následně politiky, i ve vztahu k nim.

Druhou možností ovšem je, že se tito lidé spoléhají na to, že politici v celé Evropě jim zobou z ruky, a že nedopustí, aby na ně byla kladena stejná kritéria jako např. na domácí kriminálníky.

Ostatně, ve Velké Británii, jak to konstatoval i pan Musk, premiéruje člověk, který na postu státního zástupce dělal zeď muslimským zločineckým gangům, které unášely a systematicky znásilňovaly něco mezi jedním a dvěma tisíci (o kterých se ví) britských puberťaček. V současnosti ten pán zuřivě reaguje na připomenutí těchto fakt, ale časová paralelnost jeho angažmá coby státního zástupce a oněch trestných činů je dohledatelná. Nečinnost, či spíše „antičinnost“ (= pomáhání pachatelům) britských úřadů se již provalily natolik, že to zatlouct nelze.

Bohužel, je nutné si položit otázku, kolik takových lidí hostí vlády, špičky policie i špičky justice v dalších státech EU (zejména těch na západ od bývalé železné opony). Lidí, kteří budou krýt zločiny imigrantů do roztrhání těla a bez jakéhokoli náznaku svědomí.

Nevolám po tom, ale faktem je, že Evropa, a zejména EU, jde do krize, která je multifaktoriální, a že vedení, jak EU, tak i jednotlivých států s několika málo výjimkami, jako je např. Maďarsko, činí naprosto nesmyslné kroky, které situaci zhoršují. Naprosto stejně si počínalo vedení Výmarské republiky, a čím jeho aktivity skončily, vědí asi všichni.

Německo má poslední šanci něčemu takovému zabránit, tj. přestat blekotat o fašistech, kde žádní nejsou, zrušit „koridor“ kolem AfD a převzít z jejího programu to, co je přípustné pro ty z demokratických stran, které si s ní troufnou jít do vlády. Jinak riskují, že se budou za pár let tlouct do hlav a volat:

„Zlatá AfD, kdybychom ji pustili k moci, nevládl by nám nyní Diktátor X, proti němuž byla jen beránčím vrněním.“

A „elity“ ostatních států by mohlo potkat něco velmi podobného, pokud by tedy jejich státy Diktátor X rovnou neslupl jako přesnídávku.

Imigranti a jejich chování vůči autochtonním obyvatelům Evropy jsou tedy problém, který každý akt jejich násilí nutně musí akcentovat. A tito obyvatelé se stále více ocitají v situaci krysy (či potkana) zahnané do kouta.