Militantní homosexuální aktivisté …

Manželství pro všechny – tedy pro homosexuální páry chtějí navrhnout někteří koaliční poslanci Pirátů a právě u nich má návrh velkou podporu. Jak se na něj díváte vy?

Proč podle vás není dobré nazývat svazek dvou osob stejného pohlaví manželstvím?

Manželství je označení státem posvěceného a garantovaného svazku jednoho muže a jedné ženy, který primárně slouží ku prospěchu státu a jeho budoucnosti mimo jiné tím, že manželé povijí děti. A také tím, že členové rodiny tvoří jednu kulturní a sociální jednotku, ve které se její členové navzájem podporují a předávají si hodnotové vzorce. Proto stát podporuje ty, kteří žijí v manželství. Za to vyžaduje od manželů plnění uložených povinností. Bez povolení státu se manželé ani nesmějí rozvést.

Manželství má historicky i dnes obrovský význam psychologický, statusový, emocionální, sociální, finanční a podobně. Miliony lidí – mě nevyjímaje – do něj vstupovaly jako do svatého spojení muže a ženy; vedle státní podoby svazku existuje i posvěcení církevní. Změna definice manželství tuto posvátnou představu rozbije napadrť a kus společnosti to bude cítit úkorně, navzdory tomu, že to aktivisté popírají. Proto by se svazky dvou žen a svazky dvou mužů měly definovat jinak a neměly by být svázány tolika povinnostmi a obdařeni tolika výhodami jako manželé.

Aktivisté tvrdí, že bez manželství nedostanou o milované osobě ani informaci v nemocnici.

S láskou na mě nechoďte. Polovina párů se miluje a žije nesezdaně, a tato polovina žádné zvláštní problémy v nemocnici nemá. Kdyby na tom byly tak špatně a diskriminovaně, nežily by takzvaně na psí knížku, ale vzaly by se. Asi to těm statisícům nesezdaných párů žijících v jedné domácnosti nijak nevadí. Proč to vadí jen homosexuálům? Příklad, který uvádíte, je jedním z mnoha demagogických nesmyslů, které aktivisté ve svém nesmiřitelném boji používají. Dnešním jazykem bych řekla, že jde o fejk nebo dezinformaci. Když přivezu do nemocnice kamarádku, samozřejmě že mi řeknou, jak na tom je a pustí mě za ní na pokoj. Podobné to je s péčí o děti nesezdaného partnera, se stykem po rozchodu nebo po jeho smrti.

Homosexuálové chtějí mít stejná práva jako manželé – získat vdovský důchod nebo mít společný majetek. Měly by se tyto výhody zahrnout i do registrovaného partnerství – pokud by manželství pro všechny neprošlo?

Prapůvod nastal v roce 2012 schválením nového občanského zákoníku. Dnes tak existuje dvojkolejnost práv a povinností. To je chyba, kterou konstatoval i Ústavní soud.  Právě proto jsem už před několika lety připravila návrh novely, který podmínky obou svazků sbližuje.

Dalším právem manželů je osvojit si dítě. Měli by homosexuální manželé tuto možnost mít?

Právo osvojit dítě má dnes každý jednotlivec, a že se to obecně neví, je důsledkem aktivistické demagogie. Dítě ale není hračkou, na kterou mají ti dospělí, co si rádi hrají, nějaký nárok, nějaké právo. Dítě potřebuje maminku i tatínka. Proč se nemluví o tom, co potřebují děti? Opakuji, dítě žádnou hračkou nebo obdobou domácího zvířete není. Aktivistům taky nejde o pomoc dětem, o osvojení dětí z dětských domovů ani dětí rodiči opuštěných. To totiž je možné už dnes. Jde jim o legalizaci dětí na objednávku. O nárok na dítě. O možnost kupčení s dětmi odnošenými náhradními matkami. A obchod s dětmi stát podporovat nesmí.

Ještě dodám, že do návrhu, který jsem připravila pro poslance Nachera, jsem dala možnost osvojit si dítě homosexuálním párem. S touto možností jsem počítala.

Server iDnes napsal, že jste na svém blogu nepřímo přirovnala snahu prosadit manželství pro všechny, zrušení finanční hotovosti nebo zákaz spalovacích motorů se znásilněním. „Pamatujete na kampaň proti znásilnění? Ne je prostě ne a jednoduše ne a nemusím se zpovídat, ani vám vysvětlovat své důvody,“ napsala jste pak na sociální síti. Ozvaly se reakce, že vás nikdo nenutí vzít si ženu. V čem je to podle vás podobné?

Mnozí lidé dnes nejsou schopni přečíst delší text, a tak mrknou na první odstavec a udělají si chybný závěr. Můj komentář byl o mém právu nesouhlasit. Dnes bohužel mnozí slavné voltairovské heslo: Nesouhlasím s jediným vaším slovem, ale budu se bít za právo to slovo říkat – změnili na: Smíte mluvit, jen pokud říkáte to, co já.

Psala jsem o tom, že mám právo nesouhlasit s novotami a že nemusím nikomu vysvětlovat důvody svého nesouhlasu. Bouře, která se po zveřejnění komentáře rozpoutala, je přesně potvrzením mých obav. Mnohé komentáře na sociálních sítích říkaly, že když nesouhlasím, tak mám mlčet. A to já nemohu, protože mnozí už byli umlčeni. Nesrovnávala jsem znásilnění s tím, aby se homosexuálním párům říkalo manželé. Srovnávala jsem jedno NE s druhým NE. Obě NE by měla být respektována. Chtějí aktivisté a menšiny můj respekt? Pak se musí stejně chovat i ke mně.

Už před lety byla slyšet varování, že homosexuálové budou své nároky zvyšovat – například během diskuse o registrovaném svazku, který nyní funguje. Jsou takové obavy oprávněné i nyní, nebo nikoliv?

Homosexuálové své nároky nezvyšují. Mám mezi nimi přátele a nikdo z nich není militantní a manželství nepožaduje. Nároky zvyšují hlasití aktivisté, jimž se líbí, že rozdělují národ. A pokud militantním lidem ustoupíte, vždycky budou své nároky jen zvyšovat.

Média uvádějí, že Česká republika je oproti západním zemím ohledně homosexuálního manželství zaostalá. Co vy na to?

Moje maminka říkávala: Ty chceš totéž, co mají sousedé? A když soused skočí z okna, ty skočíš taky? Jen se dobře rozhlédněte – mnohé západní společnosti už se řítí k zemi. Zahrávají si s legalizací pedofilie, s rodinným právem muslimského střihu a s dalšími výstřelky. Já skákat z okna nechci.

Současnou inflaci a rostoucí ceny pohonných hmot, potravin i energií nesou špatně hlavně nízkopříjmové rodiny, samoživitelé, senioři… Jak dokáže vláda reflektovat a reagovat na jejich tíživou situaci?

Vláda se o normální lidi nestará vůbec. V rámci své senátní kampaně jezdím po plzeňském venkově a slyším to na každém kroku. Mí voliči nechápou, co se to v té Praze děje a jak je možné, že politiky vůbec nezajímá, co se každý den řeší na venkově a čeho se bojí lidé v menších městech a na vsi.

Pomůže pětitisícový příspěvek pro rodiny s nízkým příjmem a s dětmi? Jaké kroky byste od vlády uvítala?

Obdarovaným asi na chvíli pomůže, ale promítne se nutně do inflace; a uškodí všem, kdo jsou závislí na pevných příjmech – jako důchodci a zaměstnanci, a také těm, co si celý život šetřili na stáří a teď jim inflace za pár let sežere půlku úspor. Rodinám by více pomohl boj s drahotou. Přestaňme blbnout s podnebím a nezvyšujme tím cenu energií, od které se odvíjejí další ceny.

Vnímáte v současné krizi, že z Poslanecké sněmovny vypadla levice, KSČM a ČSSD? 

Hranice mezi levicí, středem a pravicí jsou dnes rozpité a mnohé strany jsou levicové i pravicové jen názvem. Největší levicí jsou dnes Piráti. A strany s pravicovým programem a požadavky jsou médií zašlapávány do země. Tahle neschopnost diskuse a neustálé urážení názorových oponentů se jednou naší zemi i úřadujícím politikům pěkně vymstí.