Kterak se Blyštivý Péťa přihlásil k odkazu Magdy Goebbelsové

V pozadí jsou slyšet výstřely ruských děl.

28. dubna 1945 píše Magda Goebbelsová svému synovi Haraldu Quandtovi, bojovníku Luftwaffe, o kterém ani nevěděla, jestli je ještě naživu: „… Naše velkolepá myšlenka se zhroutila a se vším, co jsem v životě poznala krásné, obdivuhodné, ušlechtilé a dobré. Svět, který přijde po Führerovi a nacionálním socialismu, už nemá cenu žít, a proto jsem sem přivedla i děti. Jsou příliš dobří pro život, který po nás přijde, a Bůh mi ve své shovívavosti porozumí, když jim sama dám vysvobození. Budete i nadále žít a mám k vám jen jednu modlitbu: pamatujte, že jste Němec, nikdy nedělejte nic, co by bylo v rozporu se ctí, a ujistěte se, že váš život nedělá naši smrt marnou. Děti jsou úžasné. Bez pomoci se o sebe postarají v této víc než primitivní situaci. Ať už spí na podlaze, ať se mohou umýt, ať už mají jídlo nebo cokoli … nikdy si nestěžují ani nepláčou. Bombardování otřáslo bunkrem. Větší chrání ty menší a jejich přítomnost zde je již požehnáním tím, že každou chvíli dostávají úsměv od Führera. […] Věř! Věrný sobě, věrný lidem a věrný své zemi. V každém ohledu!… Buďte na sebe hrdí a snažte se na nás hrdě a šťastně vzpomínat. Každý musí jednoho dne zemřít a není to krásnější žít krátce, se ctí a odvahou, než mít dlouhý život v hanebných podmínkách?“.

Následně Magda otrávila svých šest dětí – Helgu, Hildu, Helmuta, Holde, Heddu a Heide – přičemž asi tušíte, proč se všechna jejich jména začínala na H. H – jako Hitler. Pak i ona rozkousla ampuli s kyanidem. Obětovala se, a protože budoucnost by nebyla dle jejich představ, obětovala i svoje děti.

Premiér Petr Fiala (zvaný též Blyštivý Péťa) dnes na Twitteru napsal: „Začíná advent, už je tu první adventní neděle. Není to ale úplně klidná doba, jak by asi měla být. Všichni se snažíme dohnat, co jsme během roku nestihli. Ale je to hezká doba, těšíme se na Vánoce. Je to období očekávání, radosti a naděje. Není důvod, abychom toto pozitivní očekávání nevztáhli i na příští rok. V adventu můžeme přemýšlet nad tím, jakou budoucnost vlastně chceme. Abychom měli hezké Vánoce, aby z nich měli radost naši blízcí, jsme připraveni hodně udělat a obětovat. Není to tak i s naší zemí? Jsme ochotni přijmout nezbytné změny, abychom zajistili dobrou budoucnost našich dětí? I nad tím můžeme přemýšlet během adventu.“

Pominu, že ospravedlňovat pokles životního standardu od předsedy tzv. „prorůstové vlády“ ohledy na budoucnost dětí je chucpe.

Fiala svými výkřiky stále více a více připomíná kolaborantského radu Zedniceka z Hrabalova románu Ostře sledované vlaky, kterého tak mistrně ztvárnil Vlastimil Brodský. Hrabal Zednicekovo kolaborantství de facto také osvětluje zvrácenými obavami o děti: „Rada Zednicek nejdřív rozložil kapesní mapu Evropy, aby úvodem probral a osvětlil vojenskou situaci říšských armád. Když rozevřel tu mapu, objevily se v ní díry. To bylo tím, jak rada Zednicek nosil tu mapu v kapse a prodřel ji v přeložení rohy. Ale každá ta díra na mapě byla veliká jako Švýcarsko. A Zednicek podával výklad o situaci armád v Karpatech, kde bojovala pátá armáda von Mansfelda, armáda, ve které bojoval i jeho syn Břetislav Zednicek, ale na mapě ta pátá armáda pořád ještě byla v té prodřené díře, už týden to bylo, co do ní vešla, pořád ještě se nedostala z toho kotle, ve kterém bojoval Zednickův syn, který tak jako otec neuměl pořádně německy a přihlásil se k Němcům tím, že si odstranil čárku a háček ze svého jména. A dál vykládal rada Zednicek a kreslil tužkou na té malé mapě kruhy, které ve skutečnosti byly veliké jak Černé moře, a ty kruhy byly kotle, které co nevidět začne uzavírat říšská armáda kolem nepřátel, tužkou kreslil rada Zednicek přesuny říšských vojsk přes Malou Asii do Afriky, kde do kotle uzavřel anglická vojska a potom přes Španělsko se dostal do týlu amerických armád, a přitom přešel rada Zednicek na situaci v protektorátu, kde nastává totální nasazení, které se projevuje opatřením, jež zjednoduší školství, uzavřou se muzea, výstavy, zastaví se některé vlaky a sporty se budou provozovat jen v neděli.“

Nic, vůbec nic Vám to nepřipomíná?!

V Menzlově filmu z roku 1966 to rada Zednicek korunuje slovy: „Situace našich vojsk, BOJUJÍCÍCH ZA BLAHO VŠECH NÁRODŮ, AŤ UŽ CHTĚJÍ NEBO NECHTĚJÍ, je kromobyčejně příznivá.“ A když se ho na to bojování zeptá jeden z přítomných otázkou „A proooč?!“, rada Zednicek vybuchne „Protože si to Vůdce přeje a basta!“.

Já našeho Péťu chápu. On už asi rok nosí ten černý prsten, který mu prý hlídá dobrý spánek a nějaké ty životní funkce (což je po té řadě úprav zřejmě zapotřebí). Nevím, zda si náš derniér nastudoval návod k použití, ale Gandalf tam četl: „Jeden prsten vládne všem –  Jeden jim všem káže –  Jeden všechny přivede – do temnoty sváže“. Prsten začíná být neklidný, protože cítí, že se blíží Hora Osudu. Tak pudí našeho Gluma, aby dal božstvu ještě víc a víc! Takže včera v Dubaji náš Světový lídr prohlásil: „Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 mil. Kč) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně“.

Hurááá, budeme první rozvojovou zemí, která bude podporovat rozvojové země! To chceš!

Inu, jak říkal soudruh Moláček už v roce 2017 – „S klimatickou změnou se nám vyplatí bojovat, i kdyby neexistovala!“.

No a to se, Horste, vyplatí!

Hlavně, když Tě platí…