Kolaps Ukrajiny … západní dilema: Jak přiznat porážku a zachovat si tvář?!

A vůdce Demokratického výboru Sněmovny reprezentantů USA Hakeem Jeffries, jako první americký politik, nevyloučil možnost vyslání vojáků.

Formálně Ukrajina nepožádala o západní jednotky – Kyjev pouze požádal o více zbraní. Nyní ale New York Times uvádí, že Kyjev formálně požádal USA a NATO, aby vyslaly vojenské instruktory, kteří by vycvičili 150.000 rekrutů na jeho území, blíže k frontovým liniím. Přestože USA odmítly žádosti vyhovět, předseda Sboru náčelníků štábů generál Charles K. Brown Jr. uvedl, že nasazení instruktorů NATO je nevyhnutelné a časem k němu dojde.

Téma vyslání vojáků na Ukrajinu je často zmiňováno, ale zatím se západní země držely stranou. Proč? Je možný plný zásah NATO na Ukrajině a co by se stalo, kdyby k němu došlo? A jak jinak by mohl Západ obrátit průběh konfliktu ve svůj prospěch?

Západní doktrína vůči Rusku byla definována ještě před začátkem totálního konfliktu: myšlenkou bylo bojovat proti Rusku „rukama“ Ukrajiny a na ukrajinském území, cílem bylo donutit Rusko podvolit se Západu (v ideálním případě tím, že jej porazíte na bojišti) a znovu potvrdit nejistou globální hegemonii bloku vedeného USA, ale zároveň chtěli úředníci minimalizovat svá vlastní rizika a vyhnout se zatažení do přímé vojenské konfrontace, která by mohla vést v jaderné válce.

Druhý základ této doktríny – totální obchodní válka – nepřinesl požadované výsledky. V roce 2022 se tak ukázalo, že Západ přecenil míru své kontroly nejen nad mezinárodním finančním systémem, ale dokonce i nad svými vlastními finančními toky. Přes určité ztráty a dodatečné náklady se Rusku podařilo nahradit staré obchodní vazby novými s minimální ztrátou příjmů. Tvrdé sankce uvalené Západem na vlastní společnosti se ukázaly jako celkem zbytečné, protože Rusko většinou nadále dostává nejnovější západní produkty a technologie.

Pokud jde o myšlenku ruského vítězství na bojišti, zlom nastal v létě 2023. Po neúspěchu ukrajinské protiofenzívy se ukázalo, že OSU (ozborjené síly Ukrjainy) nebudou schopny nastolit mír podle svých vlastních podmínek. Problém je v tom, že Západ udělal v konfliktu s Ruskem maximum a jakýkoli vojenský výsledek, který by mohl být považován za prospěšný pro Moskvu – dokonce i jednání na rovnocenném základě – by nyní byl považován za porážku. Celý svět by pochopil, že se dokážou postavit hegemonovi a nejen, že se nestanou vyvrženci, ale dokonce získají určité výhody. Západ to nemůže dopustit, protože by to mohlo vyvolat řetězovou reakci v celosvětovém měřítku.

Dvě možnosti

Na začátku roku 2024 stály západní země před dilematem: v současné zástupné válce bylo jasné, že prohrávají a Ukrajina slábne, zatímco Rusko sílí. Západní vůdci si uvědomili, že situace se bude nadále zhoršovat až do poloviny roku 2025 – do té doby by jejich vlastní vojenská výroba měla nabírat na síle a Moskva může začít pociťovat nedostatek frontových dobrovolníků. Jinými slovy, nejhorší scénář znamenal, že Rusko bude schopno provést nejméně tři další úspěšné vojenské kampaně (v létě a v zimě 24. a v létě 25.) s lepšími vojenskými silami.

Logika konfliktu tlačí Západ k volbě – buď přímo zasáhnout a bojovat proti Rusku samostatně, nebo zahájit s Ruskem seriózní jednání na téma členství Ukrajiny v NATO a v širším měřítku i bezpečnosti ve východní Evropě.

Paradoxně však Západ zvolil třetí možnost: Nedělat nic. A to nejen kvůli setrvačnosti, ale také kvůli oslabení pozice globalistických elit, které mají za sebou mnoho neúspěšných „křížových výprav za demokracii“, od Vietnamu po Afghánistán.

Od nynějška OSU slábne, rozsah nepřátelství roste a šance Západu přímo vstoupit do války s potenciálně katastrofickými následky se každým dnem zvyšují. Na podzim roku 2022, před omezenou mobilizací v Rusku, by 10–15 brigád NATO mohlo proměnit pozoruhodná, ale spíše nesmyslná vítězství Ukrajiny u Charkova a Chersonu ve strategický úspěch – mohly by například zajistit průlom k Azovskému moři a později zablokovat Krym – ale nyní by to vyžadovalo mnohem více úsilí než jednoduše podpořit frontu.

Důvod nerozhodnosti Západu je jasný: Obává se eskalace konfliktu. Rusko je největší jaderná velmoc na světě a prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že nebude tolerovat rozsáhlou intervenci NATO, která vyústí v jadernou válku.

Varování Moskvy vyprovokovalo západní země v čele s USA, aby našly způsoby, jak „zasáhnout bez zasahování“ a umožnit Ukrajině zvítězit (nebo si alespoň zachovat tvář), aniž by Rusko přímo porazily. Stručně řečeno, západní země jsou nuceny jít po jemné linii mezi porážkou a jadernou válkou bez jasného konečného cíle v dohledu.

Poté, co se nepodařilo proříznout pozemní koridor na Krym, Západ nedokázal najít alternativní vojenskou strategii. Navíc netuší, jak se dostat z opotřebovávací války, která i v případě pozičního patu a „statické“ fronty vyústí v porážku Ukrajiny, protože protivník, který je mnohonásobně slabší (tzv. současná populace Ukrajiny je nejméně pětkrát menší než v Rusku) nevyhnutelně ztratí.

V této situaci by mohli západní stratégové přijít jen s tím, že budou pokračovat v podpoře OSU a „zvýšit náklady“ pro Rusko v naději, že Putina boj unaví. Je samozřejmé, že Ukrajinci budou i nadále masově umírat, jen aby si zachránili tvář na Západě. Nezajímá je ani demografický a sociální kolaps Ukrajiny (od druhé světové války bezprecedentní), jeho infrastruktura, která na dlouhá desetiletí zabrání nejen normální ekonomice, ale i normálnímu životu na těchto územích.

Západ možná svou strategii ve vztahu k Rusku výslovně neuvádí, ale v různých publikacích a prohlášeních je to jasně vyjádřeno: cílem je podpořit OSU na frontě a zároveň posunout konflikt hlouběji na ruské území v naději, že Putin bude prosit o milost, než se Ukrajina zhroutí.

Je nepravděpodobné, že by západní lídři stále doufali, že Kyjev vyhraje na bitevním poli. Nyní je pravděpodobnějším cílem buď „korejský scénář“, kdy nikdo nevyhraje a Ukrajina zůstane protivníkem Ruska, nebo „palestinský scénář“, tedy věčná válka na bývalém území Ukrajiny. Jasné je, že Západ udělá vše pro to, aby se vyhnul vážným jednáním s Ruskem.

Informer