Kdo u nás zlevňuje potraviny?
LUKÁŠ KOVANDA
Je to taková ekonomická dojmologie. Vláda tvrdí, jak svým tlakem dosáhla poklesu cen potravin. A prodejci nám tu měsíce tvrdili, jak jsou vysoké ceny důsledkem války na Ukrajině. Ale všechno je trochu jinak.
Češi mají dnes stejnou inflaci jako Slováci. Podle nejnovějších, dubnových dat Eurostatu činí v obou zemích zhruba 14 procent. Přitom rozhodně nelze vyloučit, že již za květen bude mít Česko nižší inflaci než Slovensko. V letošním roce totiž klesá inflace v Česku přibližně čtyřikrát rychleji než ta slovenská. A tento trend bude patrně pokračovat i v příštích měsících.
Je ovšem pravda, že v Česku inflace klesá z vyššího základu, přičemž takovýto pokles může být objektivně snadnější než ten ze základu nižšího. Jde o cenný poznatek do debaty, nakolik by inflaci v Česku snížilo, pokud by země místo koruny platila eurem. Slovenský příklad potvrzuje, že euro samo o sobě inflaci vlastně snižovat nemusí.
Ke zpomalování inflace v Česku přispívá konečně i příznivější vývoj cen potravin.
Premiér Petr Fiala se minulý týden při sněmovních interpelacích nechal slyšet, že „ceny potravin klesají“ a že prý „je to výsledek tlaku naší vlády“. Tento výrok si žádá hlubší rozbor.
Pravdou je, že potraviny zlevňují. Ovšem jen z měsíce na měsíc. Meziročně jsou stále výrazně dražší. Třeba vejce letos v dubnu zdražovala v porovnání s loňským dubnem o více než 40 procent, přičemž mezi letošním březnem a dubnem zlevnila o třináct procent. Dlouhodobě veřejnost uvykla spíše cenám před oním více než 40procentním zdražením uplynulých dvanácti měsíců. Takže považuje vejce za abnormálně drahá stále. I když, pravda, už ne až tak moc abnormálně drahá jako v březnu či únoru letošního roku. Když něco zdraží o hodně a pak to trochu zlevní, politici by měli volit přece jenom opatrnější slovník. Zatím jde spíše – v meziročním pohledu – o zmírňování tempa zdražování, ne o zlevňování.
Tak čípak je to peří?
A je tedy meziměsíční pokles cen potravin dílem vlády? Nikoli. Jedná se především o výsledek slabší poptávky obyvatel Česka na jedné straně a poklesu cen vstupů výrobců na straně druhé. Pokles cen vstupů je výsledkem dění ve světě, jako je snížení cen plynu, ropy či rostoucí obava z ekonomického propadu USA. S tím česká vláda opravdu nemá nic společného.
Slabší poptávka Čechů je dalším zdrojem příznivějšího cenového vývoje. Vždyť nejlepším lékem na inflaci je inflace. Když například potraviny zdraží natolik, že si jich lidé nemohou kupovat tolik jako před zdražením, vzniká tím přirozeně tlak na přibrzdění až zastavení cenového růstu. A hle – podle březnových dat Českého statistického úřadu klesly maloobchodní tržby za potraviny meziročně reálně o bezmála devět procent. Obyvatelé Česka si tedy letos kupují o takřka desetinu potravin méně než loni touto dobou. Loni totiž ještě mnozí disponovali polštářem úspor z doby pandemie. Jenže ten už se od té doby ztenčil, případně zcela zmizel. Na probíhající pokles svých tržeb musí prodejci zkrátka reagovat tak, že utlumí dosavadní nárůst svých cen.
Přitom ještě loni se například obchodní řetězce vezly na vlně takzvané maržové inflace. Maržová inflace představuje výrazný nárůst podílu marží a zisků firem a podniků (ať už jde o obchodní řetězce, energetické podniky a mnohé další) na celkovém výkonu ekonomiky. Navýšení marží nad běžný rámec firmám a podnikům umožnil do značné míry fabulativní narativ údajně prudce inflačního dopadu války na Ukrajině. Ta sice náklady firmám zvýšila, ale lidé jim uvěřili, že daleko více, než tomu ve skutečnosti bylo.
Maržová inflace je klíčovým vysvětlením toho, proč česká ekonomika jako celek loni solidně bohatla, v očištění o inflaci o 2,5 procenta, zatímco lidé historicky rekordně chudli, jelikož jejich výdělky se propadly po očištění o inflaci o 7,5 procenta.
Tak propastný rozdíl mezi výkonem ekonomiky a vývojem životní úrovně lidí nikdy v historii Česka nenastal ani vzdáleně. Loni zkrátka lidé u nás z růstu ekonomiky zpravidla neměli zhola nic, naopak na něj paradoxně dopláceli. Došlo totiž k tomu, že své covidové úspory ochotně „předali“ firmám a podnikům, tedy jejich manažerům a akcionářům, často zahraničním (do zahraničí každoročně odtékají z Česka stovky miliard korun v podobě dividend). Firmy a podniky si totiž své marže navýšily natolik, že pokryly nejen zvýšené náklady třeba v podobě dražších energií, ale ještě navíc se zahojily po covidu. Právě díky oné maržové inflaci.
Občan, tradiční otloukánek
Firmy a podniky loni vytáhly z kapes obyvatelstva jeho covidové úspory. Tyto úspory ovšem vznikly z nemalé části za cenu obrovského nárůstu veřejného zadlužení v letech 2020 až 2022, v řádu stovek miliard korun. Tyto stovky miliard bude nyní třeba splácet. Proto se lidem mají v rámci konsolidačního balíčku, představeného předminulý týden, zvýšit četné daně. Pravda, má se tedy zvýšit i firemní daň, ale její břímě beztak asi firmy přenesou na zákazníky. A pokud to nepůjde, uchýlí se k daňové optimalizaci, případně k vyvedení zisků či pracovních míst do zahraničí.
Tedy ještě upřesněme: firmy a podniky vytáhly z kapes lidí úspory, které tam ovšem byly na dluh, jejž teď budou v podobě vyšších daní splácet řadoví občané samotní, nikoli ony firmy.
lukaskovanda.cz
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net
Příspěvky za měsíc ÚNOR 2025:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Zdenka Rýznarová 250,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Včelka 1500,- Kč, Radek Bláha 300,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jaroslav a Dana Berkovi 1000,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Pavel Barvínek 91,23 Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Anonym 70,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč
Celkem za měsíc: ... 11 411,23 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.
- Americká svoboda projevu nebo evropská cenzura? - 11.2.2025
- Politický ping-pong, kde balónkem je veřejnost - 11.2.2025
- Cílem je vyvolat autocenzuru jako za totality - 11.2.2025
(18 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Život po hyperinflaci
JOSEF TĚTEK 31|12|2014 Je to pouhých šest let, co jsme mohli v přímém přenosu sledovat jednu z nejhorších hyperinflací
Příliš drahý udavačský špás
IVAN BEDNÁŘ V neděli odstartovalo Ministerstvo financí tzv. Účtenkovku. Loterii, jejímž hlavním cílem je zvýšit kontrolu nad podnikateli používajícími
картофеля и вовсе взлетела с 13,96 грн/кг до 35,23 грн/кг.
pokrač viz
https://hvylya.net/news/273103-pochti-na-20-griven-v-ukraine-prodolzhayut-rasti-ceny-na-kartofel-luk-i-kapustu
Proč to vysvětlovat tak komplikovaně.
Prostě základy mikroekonomie jasně hovoří o nabídce a poptávce.
S růstem poptávky většinově rostou ceny a naopak.
Jak jednoduché.
*
Padají šupem našponované ceny nemovitostí,
ceny elektroniky vlastně poslední tak dva roky nerostou protože je jí všude přebytek,
ikdyž „novinky“ jsou násobně drahé oproti podobným starším modelům,
ale markenink a reklama udělají své,
než kupující zjistí,
že zase skočili na špek,
a ceny postupně klesnou.
(Ale mezitím se stačili nákupem pochlubit přátelům a sousedům z ulice.)
*
Jediné co se drží jsou ty potraviny v hitlermarketech,
anžto jsou vesměs z dovozu a domácí dodavatelé zoufale zápasí s enormními náklady na energie.
Papriky stále oscilují cenově kolem té stovky, rajčata tak za 70,
pardon za 69.90 atp. odněkud ze španěl či holandu
(z pěstíren bez slunce, chutnající jako (obarvený) pěnový polystyren ze škatulí na televize).
A lidé čím více nakupují laciné tzv. „substituty“=náhražky,
takže třeba mnoho druhů „exotického“ ovoce už z prodejen prostě zmizelo.
*
Jak známo obecně platí,
že „tahounem ekonomiky“
je domácí spotřeba.
Ta ale dnes stagnuje,
takže ta fialovitá banda se nejprve rozhodla okrást důchodce o 1000 korun měsíčně (a ten flanďácký otlemený ministr plánuje další redukci valorizací důchodů i do budoucna),
a následně drze vypochodovala před kamery se zlodějnami DPH, spotřebních daní a dalších zlodějen,
u nezbytných komodit jako je voda, léky, nemovitosti (i byty ve vlastnictví na dvojnásobek) atp.
*
Takže co zase do roka a do dne zase udělá ta inflace?
Ale je to otázka výpočtu tzv. „spotřebního koše“.
To by v to ale byl čert,
aby se to statistikům nepodařilo nějak zfixlovat na fialovo.
*
Ale „musíme“ nakupovat zbraně na veliko,
takže prý rychle konečně dosáhneme zvýšení nákladů na zbrojení
2 procenta z HDP
(oproti dnešním asi tak 1.2 procentům.
Přece jsme to slíbili v tom NATO.
Akorát před námi ty zelené mozky stále usilovně tají,
proti komu to vlastně budeme zítra bojovat,
když nikde kolem našich hranic není zjevně žádný nepřítel?
…
jak probíhá dělba práce mezi hitlermarkety. Všímaví nakupující už dávno zjistili, jak si je tyto soupeřící a nijak nespolupracující jednotky navzájem přeposílají, aby nedejbože, korunu pétkrát obracející zákazník nenakupoval pouze v jednom z nich. A tak mívají vždy některé položky navzájem vůči sobě levnější. Můžu kupříkladu uvést takový pór.
V kauflandu dlouhodobě 59,90 v lidlu a globusu 25,90. Takových příkladů je samozřejmě více. A potvrzením toho pak bývá, že se stejní nakupující v dané době potkají nejdříve v jednom a pak i vdruhém, či třetím obchodě. „Nešťastní“ spolubčané, kde mají pouze jeden supermarket.
Ceny potravin neklesají. To bych hódně dobře všimla.
Jč mléko 1 litr 24.90 Kč.
10 vajec 60 Kč.
1 kg mouka cca 30 Kč
1 kg cukr cca 34 Kč
Gumoví medvídci 34 Kč
Mohla bych pokračovat.
Kupuji z valné většiny zboží v akci, když se dostane na jakž takš snesitelnou úroveň.
Papriky a rajčata teď nekupuji. V akci byly např. okurky hadovky nebo hroznové víno.
Projekt Enea experimentuje s technologiemi pro obohacení pekařských výrobků o : Pizza, chléb a sušenky obohacené o proteiny zvláštního původu:
odpad ze zemědělsko-potravinářského průmyslu. 
Enea ve spolupráci s dalšími šesti výzkumnými institucemi spolupracuje na projektu zaměřeném na zlepšení nutraceutických vlastností pekařských výrobků. Toto je jedna z cest, kterou italský výzkum sleduje, aby vytvořil nové produkty schopné zaručit zdravou, kompletní a diverzifikovanou stravu, hodnota odpadu a bohatství zbytků.)))
Veganské bonbóny a přesnídávky díky zbytkům ovoce
Ve Španělsku byl zahájen projekt transformace zbytků citrusů, melounu a tomelu. Extrahovaný pektin je užitečný pro gelování a emulgaci, procesy obvykle získané s přísadami ze živočišných zdrojů–ok ok, beru ALE–cena by , ale taky pak měla být jako zbytková, t.j. potrava se zbytků, cena jako vždy ? ale…ale
Reklama nové doby- ne čerstvost, ale ze zbytků, to bude reklama…Sodu na ně))) projekt připravovaný ve Španělsku studuje využití odpadů z ovoce v potravinářském průmyslu ve výzkumu, který by mohl vést k bodu obratu schopného spojit boj proti plýtvání a veganství s pozitivním dopadem na životní prostředí a etický. Iniciativu vedou dva hispánské subjekty: Ústav agrochemie a potravinářské technologie (Ainia) a společnost Productos Lácteos Romar….
a na konci reklamy bude spot,aktuální dnešní doby ve stylu:—Joseff Švejk: Pane kolego, poraďte mně, ja jse chci dát tak k anarchistum.)))
k těm green? Tak Bon Appétit a jdeme na samosběr kůrvovců -pozn.schválně překlep. a pak spolusdíleně si je uvaříme a nameleme na zimu, ochráníme les, budeme na čerstvém vzduchu a když se vhodně oblečeme v barvách toho co vzniká když prší a svítí Oskar , tak budeme in, in, in — 2mouchy, co 3 mouchy pěti ranami )))
Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit. Národní ekonomická rada vlády (NERV) kvůli zadlužování státu doporučila omezit předčasné důchody, zpomalit valorizace či pokračovat od 30. let pak postupně dál v pomalém zvyšování důchodového věku. NERV přináší recept na schodky: pomalejší růst důchodů i vyšší daně. S doporučeními NERV zvolený prezident souhlasí, říká ekonom Marek, který mu radil v kampani.tak už víte, koho jste si zvolili? kovanda by se měl radši starat, aby ve své kampeličce klienty neoyebávali. inflační spořící účty, které de fakto nic neuspoří je klamání spotřebitele a podvod, který čnb podporuje, místo aby to dozorovala….
:negative:eurofialovej ulhanej hnus 
