
Kdo s čím zachází, tím také schází: Hašek, Medveděv a účet za odvahu na cizí útraty
MILENA DOUŠKOVÁ
Jestli někdo chtěl být hrdina, měl si dopředu spočítat, co to obnáší. Měl by nést důsledky svého jednání.
Svět se zbláznil. Zatímco si obyčejný člověk hlídá, za co utratí každou korunu, stát bez mrknutí oka platí ochranu pro hokejovou legendu Dominika Haška. Ne kvůli tomu, že by ho ohrožovali šílenci z ulice. Ne. Ale proto, že si dlouhodobě a veřejně nabíhal na ruský hrot.
Už dva roky slyšíme z Haškova směru výlevy plné nenávisti. Nejen proti Putinovi, ale proti všem ruským sportovcům, celému národu. Podle něj mají být izolovaní, jakoby měli lepru. Dýchat s námi stejný vzduch? Ani náhodou. Startovat na mezinárodních soutěžích? Nikdy! A přitom jde o lidi, kteří třeba nikdy s válkou nesouhlasili. Ale to už Hašek neřeší. Hází všechny do jednoho pytle.
No a teď se Medveděv, bývalý ruský prezident, taky jednou pustil do verbálního útoku. Řekl, co si o Haškovi myslí – a najednou se z Haška stává oběť. Najednou křičí: „Pomozte mi!“ A stát, v čele s Vítem Rakušanem, okamžitě koná. Poskytne mu ochranu. Za čí peníze? Za naše. Za peníze daňových poplatníků.
Nezlobte se na mě, ale tohle je přes čáru. Hašek si dlouhodobě koleduje. Říká věci, které by ve Spojených státech stačily na vyhazov z každé televize, ve Francii na žalobu, a v Rusku… no, tam se takové řeči zkrátka nezapomínají. A teď, když mu někdo odpoví podobně ostrým tónem, tak se Hašek diví, že mu to někdo vrací?
Zákon příčiny a následku funguje všude na světě. Kdo s čím zachází, tím také schází. Když se opakovaně montuju do cizího dvorku a házím špínu přes plot, musím počítat s tím, že jednou přiletí něco zpět. Ať už slovy, nebo činy. Hašek není žádné neviňátko. Hrál si na morálního mesiáše, ale choval se jako provokatér.
Ať si ochranu platí sám. My, obyčejní lidé, jsme si ji nevyžádali. Není možné, aby stát v době, kdy důchodci šetří na jídle a nemocnice zavírají oddělení, vyhazoval peníze za osobní ochranu člověka, který vědomě šlapal po diplomacii a zdravém rozumu.
Jestli někdo chtěl být hrdina, měl si dopředu spočítat, co to obnáší. Měl by nést důsledky svého jednání. A ne se spoléhat, že ho ochrání stát, který jeho slova ani neautorizoval, ani nepožadoval.
POLITIKARINA.CZ