Kdo má právo určit, co si mám myslet?

Podle volebních výsledků se zdá, navzdory úspěchu i malých stran v komunálu, že jsou dvě názorově odlišné strany. Profialová a ti druzí. Myslím, že tomu tak není a už existují dvě názorově odlišná tvrdá jádra, která jsou za určitých okolností ochotná jít do nekompromisního střetu. Uprostřed stojí ta největší část, která váhá, jestli se to vyplatí – nebo není schopná pobrat, že je už hodně špatně, případně se probrat z naivní představy, že to přeci tak nemůže být, přeci nám nebudou lhát. Jenomže, dle mého mínění, se už váhy zvrhly ve prospěch těch, kdo si o budoucnosti iluze nedělají a jasně vidí, že tato vláda pracuje proti zájmu tohoto státu a táhne nás do propasti. Důkazem toho jsou dvě velké demonstrace. Reálně projevený odpor. Hysterická reakce z vládních míst tomu jednoznačně nasvědčuje. Účast byla překvapením pro nás všechny, i pro politický mainstream.  A demonstrace ani odpor proti této vládě nekončí, to mohu zodpovědně říci.

A jaký je tedy váš pohled na vyjádření českých politiků v čele státu směrem k organizátorům nebo i účastníkům demonstrace? Padala slova o proruských postojích a podobně.

A proč by někdo nemohl mít proruské postoje? Kdo má právo nakazovat, co si mám myslet, určovat, jaký mám mít názor? To, že jsou probruselské, potažmo americké postoje náplní všech politických pořadů veřejnoprávní televize, často ve formě směšné a primitivní propagandy, že se nepřipouští k vyjádření druhá strana, posiluje jen pocit podezření, že tu něco není v pořádku. Zvláště u národa, který už informační embargo a jednostrannou propagandu už zažil. 

A že tu něco není v pořádku, jen dokazuje skutečnost, že se připravuje zákon proti dezinformacím. Jakýsi Havlík z Novinek u toho téměř juchá, když článek nadepíše, že dezinformační weby mají namále! Podle legislativců, pokračuje článek, tím nedojde k popření práva vytvářet a šířit informace, omezen ale bude jejich dosah.

Já si vzpomínám, že za minulého režimu také neexistoval zákon, že se nesmí poslouchat třeba Hlas Ameriky, ale rušením se omezoval jeho dosah. Pak, že dvakrát nevkročíš do téže řeky! Paradoxem je, že ani Velká Británie za války nepřikročila k zakazování a omezován německé propagandy šířené rádiem.

Podle mluvčí ministerstva vnitra by měla být principem blokace online zdrojů, které ohrožují národní bezpečnost. Půjde o případy, kdy dezinformace nebo propaganda můžou ohrozit svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy země nebo značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost státu. Tato formulace nebezpečně připomíná nechvalně známý zákon na ochranu lidově demokratické republiky z roku 1948. Jak dlouho bude trvat, než bude tento zákon protlačený do Sbírky zákonů jako trestní čin se sazbou odnětí svobody? Kdo bude tím ohrožujícím zdrojem zítra? Občan s jiným názorem?

Už dříve jste vládní politiky prostřednictvím našich rozhovorů varoval, že lidé mohou „vzít do ruky klacky“. Jak daleko je od toho současná vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a Starostů?

To se stává v případě, že vláda ztrácí důvěru podstatné části společnosti a dopady této vládní politiky občany existenčně ohrožuje. A že si je vláda vědoma, že k těm klackům může dojít, jsou pokusy, zdánlivě nevinné, jak si to v blízké budoucnosti pohlídat. Začínají u státních zaměstnanců, protože zjistili, že se na jejich loajalitu nemohou bezvýhradně spoléhat.  Mezi protivládními demonstranty byl jich nezanedbatelný počet. Tak nastoupil KRIT, Krizový informační tým oficiálně pod ministerstvem vnitra, který má sledovat nálady ve státní správě, v duchu jednotného vládního názoru vysvětlovat mimo jiné, že energetická krize je následkem ruské invaze. Ale v dokumentu se také otevřeně mluví o možných politických otřesech v důsledku energetické krize, že, cituji opět, část společnosti se radikalizuje a volá po změně politické reprezentace. Nehledě na to, že mi tento útvar připomíná oddělení pro zvláštní úkoly v minulém režimu, si tato vláda už připouští i ty klacky. Není to pokrok?

V minulých dnech probíhalo ve Vojenském Újezdu Libava cvičení vojenských expertů na elektronický boj. Tématem byla dezinformační činnost na sociálních sítích. Jedná se o velké množství zavádějících informací, odkazů a tak podobně, kterým podléhají jednodušší a internetově negramotní lidé.

Na co se připravuje armáda, která nemůže mít v popisu práce sledovat občanskou komunikaci? Na výjimečný stav? Na válku? Vláda se bojí. Ví, že nejedná v zájmu této země, ale v zájmu cizích cílů a že její oficiální propaganda selhává.

Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje českou veřejnost, že zásoby plynu jsou dostatečné a vláda nenechá nikoho padnout. Jak velkou důvěru v něj máte?

Vláda, která jednostranně zastupuje cizí zájmy, bez ohledu na zadluženost této země podporuje válku, která není v našem zájmu, vydává na její podporu stovky miliard, která jako jedna dnes už z mála zemí v Evropě slepě poslouchá bruselské příkazy s dopady na existenci vlastního obyvatelstva, nemůže mít důvěru žádného soudně uvažujícího člověka. Tato vláda musí skončit, pokud nemáme skončit my v bídě a totální závislosti na Německu.

Co znamená pro Českou republiku útok na oba plynovody Nord Stream?

Totální kolaps, protože odpovídající množství plynu, které by tento propad nahradilo, nelze v současné době získat. Povídání o LNG, terminálech, zásobnících a tak dále, kterým nás naše vláda krmí, jsou falešné, má jen uklidnit obyvatelstvo. Lodí není dostatek, zásobníky jsou předmětem obchodu, roury do Česka z terminálů prostě nejsou. Abychom postavili naši produkci elektřiny přímo proti dodávkám plynu bez prostředníků, k tomu se naše vláda neodváží, to jí protektor nedovolí. Tak zbude zase jen ten klacek.

Po likvidaci potrubí se najednou rozhostilo podivné ticho. Původně, podle unijní legislativy, měly tento čin vyšetřovat spolu Německo, Dánsko a Švédsko. Rusko bylo odmítnuto už v počátku. Teď Švédové odstavili i Německo s odůvodněním, že Švédsko má vyšší bezpečnostní standardy vyšetřování a opatření proti úniku informací než Evropská unie. Jakápak hra se tu odehrává?

Německo se rozhodlo pomoci průmyslu i domácnostem tím, že rázně zastropuje ceny energií. Nelíbí se to Evropské unii. Německý průmysl a firmy by pak prý měly konkurenční výhodu, protože okolní země na stejnou podporu například nemají finance. Co vy na to?

Ukazuje se, že německá opatření silně zvýhodňují německý průmysl, že ta solidarita, ta svatá kráva evropských hodnot, dostává silně na zadek. Že solidarita je solidaritou, pokud je to výhodné pro Německo. Pro nás jen další důkaz, že se tento spolek začíná rozpadávat, že bychom měli být připraveni na vlastní samostatnou hospodářskou politiku. Jenže s touto vládou to asi nepůjde. Takže zase jen ten klacek.

Ukazuje se v krizích, že když dojde na pověstné lámání chleba, každý stát se nakonec zachová podle sebe, nikoliv podle pravidel Unie? Zmínit můžeme odlišné postoje k migrační krizi, covidu a zavírání hranice nebo k právě probíhající energetické krizi?

Jak jsem psal výše: Polsko, Maďarsko, Portugalsko, Španělsko a další odmítají v té či oné míře energetickou solidaritu. Každý z těchto států si hledí více svého obyvatelstva než virtuální solidarity, která prospívá jen těm silnějším. Nakonec i ta Francie se dohodla s Německem na přímé výměně energií. Prostě nefoukalo, nepršelo a nesvítilo zrovna, když bylo potřeba a důsledky nabubřelosti levičácké politiky se dostavily. Za to fakt Putin nemůže.

Jak se vám líbí snižování hranice teploty v zaměstnání, školách a podobně?

Moje kolegyně z Trikolory, Tereza Hyťhová, to vyjádřila na stránkách Parlamentních listů zcela pregnantně: Pekarová ať si nosí kolik svetrů chce, ale ve školách musí být teplo!

Nakonec se dočkáme varianty uhelných prázdnin, jen s tím rozdílem, že nebude teplo ani doma, vše bude na příděl. Pirátský sen digitalizace, homeoffice, se začne naplňovat, pokud ovšem zrovna nevypadne proud. Lidé nebudou potřeba ani na úřadech, protože hlavní zájem bude, jak se ohřát, ne řešit třeba odpadky. Těch bude mimochodem minimum. Vše, co půjde, se bude pálit. Tak se úředníci převedou na obsluhu kamen v centrech pro teplo pro ty, kdo nebudou mít na to, si doma zatopit nebo prostě teplo nebude. Katastrofický scénář? Ne. Německo o zřízení takových center už vážně jednalo.

Vládní politici schválili jeden a půl miliardy korun jako pomoc při obnově Ukrajiny. V letech 2023 až 2025 pošle Ukrajině každý rok 500 milionů. Je to pomoc dostatečná?

Nejen to, ale i 50 miliard za zbraně dodávané do oblasti konfliktu, další padesátku ročně nás stojí národní hosté, kteří v tom balíčku dostávají nejen základní zdravotní péči, ale i nadstandardní, takovou, na kterou čeští občané musí čekat nebo si ji musí platit, případně požadovat pomoc ve sbírkách na sociálních sítích. A co za těch 500 milionů můžeme čekat? Nic. Když jsme podporovali kdysi Kubu, přišly alespoň občas zelené citrony. Takto přijde co?

Současná vláda slibovala změnu, slušnou politiku bez korupce, odpovědné hospodaření se státními financemi. Oproti tomu exministr financí Miroslav Kalousek řekl, že za podobu současného rozpočtu by se šel rituálně zastřelit. Jak se vládě po téměř roce působení daří plnit své sliby?

Rychle ta změna vzala za své. Vlastně nevzala, je to změna, jak se patří. Změna k horšímu, k vyvíjené katastrofě, po které se tento národ, tento stát nemusí už vzpamatovat. Budou se znovu parcelovat území, vznikat nové státní pseudocelky pod různými hlavičkami. Nakonec precedenty už máme. Od Kosova až po Novorusko. Polsko už má nakročeno na Ukrajině k formě nové polsko-litevsko-ukrajinské konfederaci. Nezapomínejme, že Polsko se s námi od roku 1959 dohaduje o nějakých 368 hektarů území, které chce vrátit. Soudnost žádná předtím, proč by měla být nyní při vyhrocených situacích?

Nedivil bych se, kdyby se k těmto iniciativám nové Evropy nepřidružila naše aktivistická vláda, která pořádá společné vládní zasedání s ukrajinskou vládou v Kyjevě. Maďarsko se spojuje se Srbskem a vypomáhá mu s plynem, protože poslední x-tá sankce Evropské unie znemožnila dopravu této suroviny do Srbska. V zrcadle těchto událostí nehraje rozpočet žádnou úlohu. Jen hra čísel. Rozhodovali by jiní. Pan Kalousek by se měl spíše zastřelit za podobu současné vládní politiky. Má na tomto vývoji lví podíl.