Jak šel Mirek z nemocnice na vánoce domů

DARINA KOCSISOVÁ

V září 2021 Mirek oslavil 80. narozeniny. Už to nebyl ten statný sebevědomý pán, jako dříve, ale ustrašený senior. V sobotu 13.11.2021 měl Mirek první příznaky – začal pokašlávat. Bylo jasné, že je to covid, protože jeho žena s covidem doma těžce bojovala týden a nikde jinde, než s ní nebyl.

Bojovala s covidem doma, naštěstí. Kdyby nebyla brala ten Isoprinosin, který si sehnala předtím preventivně sama, kdo ví, jak by ji bylo. Kdyby srážela obvyklou oblíbenou pilulkou (pilulkou na horečky, vždyť je taky protizánětlivá!) tu teplotu, která přispěchala v nemoci tělu na pomoc, kdo ví, jak by to dopadlo.

Pravda je, že nemusela bojovat s covidem vůbec, kdyby si ho nebývala přivezla z lázní. V lázních ho vlastně také nemusela dostat, kdyby tam používali zaměstnanci zdravý selský rozum a neposlouchali bláboly z médií a od politiků. Myslím, že se tam v lázních, kde byla zavřená 4 týdny a pozorovala to šíření covidu po celé budově, nemusel ten covid šířit tak rychle a masivně, kdyby nebyla pozornost zaměřena na buzeraci tzv. neočkovaných, zatímco ti ostatní tzv. odpovědní naprosto volně mohli přispívat k šíření covidu, před kterým je tzv. vakcína nechránila. Myslím, že ten covid vůbec nemusel do lázní proniknout, kdyby …… ale dost, kdoví, kam bychom takovou úvahou došli. Zpět k Mirkovi.

Prostě bylo zřejmé, že Mirek covid má. Tedy mně to bylo zřejmé, jeho dcerám ani ženě ne. Někteří si mysleli, že ho chrání 2 dávky očkování, někteří, že ho zachrání náš zdravotní systém, který má přeci pacienta na prvním místě a s covidem už si po těch 8 měsících umí poradit. Já jsem nespoléhala ani na jedno z toho, protože jsem se mnohokrát v životě přesvědčila, že člověk má spoléhat hlavně sám na sebe. A taky, že za sebe nese největší odpovědnost. V sobotu to tedy nikdo neřešil, jen jsem začala preventivně hledat místa pro testování, protože byl víkend a bylo jasné, že bez testu se s ním ve zdravotnictví nikdo bavit nebude.

K testu se dostali až v neděli a jen k antigenu, protože ve velkém okresním městě na Moravě prostě PCR test dostupný nebyl. V Praze a okolí to bylo úplně jinak – tam se testovalo hlava nehlava 7 dnů v týdnu od rána do večera. Mirek měl v neděli pozitivní antigen. Pro někoho překvapení, pro mě ne, aspoň jsme teď všichni měli v jednom jasno. Na potvrzení bylo napsáno „Pozitivní“ a proto setrvejte… a vyčkejte do výsledku PCR testu (působilo to na čtenáře zprávy tak, že vzorek z Antigenního testu poslali dál na PCR rozbor).

V pondělí 14.11. ráno volala Mirkova žena obvodnímu lékaři, že má 3. den příznaky a že se to zhoršuje. Ten ale řekl, že nic nemůže dělat, dokud nebude PCR, a na ten, že ho pošle hygiena. Tak čekali. Hygiena přeci byla v té době akční, měli čas obvolávat rodiny a kontrolovat, jestli negativní děti sedí doma, když jsou v karanténě a nesmějí do školy. Čekali až do večera, jestli přijde výsledek PCR nebo se ozve hygiena. Marně. Manželka byla z toho stále nervóznější.

V úterý 15.11. ráno bylo Mirkovi už hodně zle, už byly nervózní i dcery a zjistily, že žádný PCR výsledek není v dohledu, že vlastně ani nebyl test provedený. Tak chtěli Mirka poslat na PCR bez doporučení hygieny, když hygiena nemá čas řešit přednostně seniory v těžkém stavu. Jenže absolvovat PCR test znamenalo postavit se u nemocnice do dlouhé fronty, možná na pár hodin s horečkou v 80 letech, venkovní teploty lehce nad nulou!

Jasné zhoršující se příznaky nemoci, jasné okolnosti (covid manželka) a k tomu pozitivní antigenní test stále nestačily k zahájení léčby ze strany zdravotnictví. Obvodní lékař ani hygiena nejevili zájem. Věděli jsme, co věděl málokdo, že má nárok na monoklonální protilátky, které mohou pomoci. Jenomže bez PCR mu je stejně nedají a na něj čekat v té frontě nezvládne , nehledě na to, jak by se mu tam venku mohlo přitížit. Zavolali tedy 155. Je totiž háček, že ty monoklonální protilátky pomáhaly v počátečním stadiu, ale v počátečním stadiu to nikdo neřešil. Přitom u zesláblého seniora se to může zvrtnout rychle.

Rychlá odvezla Mirka do nemocnice, kde po několika vyšetřeních a čekání na chodbě mu zjistili jednostranný zápal plic. Pan doktor mu dal na výběr: buď monoklonální protilátky a domů nebo zůstat v nemocnici, ale bez nich, a léčit zápal plic. Co si měl děda Mirek vybrat? Těžké rozhodování pro jakéhokoliv laika, natož pro vystrašeného seniora s horečkou. Volal rodině o pomoc. Asi na protilátky bylo pozdě, tak tam zůstal, dostal antibiotika.

Ve čtvrtek 17.11. dostal kyslíkovou masku na občasné okysličení. Na pokoji s ním bydlel jeden očkovaný senior a neočkovaný muž středního věku.

V pátek 18.11. byl Mirek nevyspaný, ten druhý senior v noci strašně kašlal.

V sobotu 19.11. převezli toho druhého seniora na ARO a mladý muž se chystal domů.

V neděli 20.11. Mirka poslali na CT a zjistili, že covidový zápal plic je oboustranný, naštěstí teplota už nebyla tak vysoká.

V úterý 22.11 je stále v nemocnici a doufáme, i když velkou naději lékaři po týdnu Mirkovi nedávají.

Takto jsme měli přímé zpravodajství z velké okresní nemocnice každý den. On totiž Mirek neměl ani nic jiného na rozptýlení, než občas zavolat tlačítkovým telefonem své ženě, kterou za ním nepustili. Ani dcery tam za nim nepustili, tak mu aspoň dcery nosily nějaké dobroty a vitamíny na přilepšenou a prosily sestřičky o předání. Bylo zvláštní, že byla vydaná vyhláška o povinném očkování zdravotního personálu, když Mirka v pohodě zvládaly ošetřovat neočkované sestřičky a nevypadaly, že jsou vystrašené ani ve skafandru, jak to podávali v TV. Bylo to čím dál divnější. Do pokoje přibyl další senior, tentokrát s covidem po 3 dávkách mRNA očkování.

Lékaři konstatovali asi po 2 týdnech, že Mirek covid už nemám. Pak za několik dnů, že už nemá ani zápal plic. Ale domů jít nemůže, protože by to tam nezvládl. Mirek je tam už 3 týdny, je prosinec 6.12. a manželka Mirka pláče, protože je bezmocná. Za ním nemůže, on domů také ne a nikdo ji nedává ani naději, i když už mu vlastně nic není.

Mirek se bál jít domů ze svého rozhodnutí, protože byl slabý, neměl chuť na jídlo, byl vystrašený. Měl problém dojít k oknu, na WC. Co by si doma počal sám bez těch odborných kapacit a bez těch přístrojů kolem? A jak by taky nebyl vystrašený. Víte jak vypadá nemocniční strava? O zdravé výživě nebo lákavém vzhledu si můžete nechat jen zdát. A péče lékařů a sester? Hlavně, aby měl po ruce tu masku s kyslíkem a mohl si občas zahučet. Na krácení času žádná televize, ze které se sypou nesmysly. Dobře, aspoň byl Mirek chráněn před desinformacemi. Třeba, když ředitel té nemocnice, ve které Mirek ležel, v hlavních zprávách večer říkal, že je potřeba se očkovat, protože u nich leží v těžkém stavu jen neočkovaní pacienti. Aha, tak tedy dvě dávky Mirka se braly jako, že je neočkovaný? A totéž u těch dalších, co měli v sobě během roku 2021 celkem 2-3 dávky proti covidu? To ten účinek rychle vyprchal! Nebo pan ředitel nevěděl, co se děje u něj v budově? Nebo …?

Takže co teď? Bylo jasné, že tam v té budově to nemá nikdo zájem řešit. Ale když tam zůstane dál s tímto přístupem, tak to lepší nebude. Nemá jak nabrat sílu ani psychicky, ani fyzicky. Vánoce se blíží.

Tedy jako i jindy, nejlepší je spoléhat se sám na sebe a nečekat, že mě někdo zachrání nebo že se stane zázrak. Tedy zázraky se dějí, ale musíme jim jít naproti. Vzpomněla jsem si, jak mi jednou moje babička jako malé holce líčila:
„Víš, kdybys někdy byla dlouho upoutaná na lůžku, je důležité nezůstat bez pohybu a cvičit. Je spousta cviků na nohy, břicho atd. , které může člověk dělat v leže.“ Ano! To je ono! My musíme Mirka rozhýbat! Volala jsem jeho manželce – mám PLÁN: „Vy spolu mluvíte každý den po telefonu několikrát za den, že? Tak mu teď budeš volat pravidelně 5x denně v určitou dobu a budeš mu po telefonu říkat, co má dělat. Začneš tím, že zvedne každou ruku a každou nohu 1x. Pak přidáš počet provedení a další cviky.“ Manželka Mirka nevěřícně koukala“ „A to pomůže?“ Byla jsem rozhodná „Ano, pomůže, protože dostane motivaci a pak třeba i chuť k jídlu a bude se to postupně zlepšovat. A pokud něco neuděláme, tak se to bude jen zhoršovat.“

Manželka Mirka se ještě zeptala, jestli mu to má zavolat hned nebo až ráno. „Jasně, že hned, není nač čekat !“ Druhý den jsem se ptala na situaci. „Představ si, on tak ožil včera večer, když jsem mu ten plán řekla, že jsem z toho byla překvapená.“ Byla jsem potěšena, že plán funguje. Další den už ani nikdo Mirkovi nemusel nic říkat a přidával si sám další a další cviky. V pátek 10.12. se ke mně dostalo obloukem video, jak Mirek v nemocnici „šlape na kole“. Tedy ležel v posteli, ale s velkým nadšením točil nohama, jako kdyby jel o závod. A udivoval svým přístupem i okolí, tak ho jeden spolu bydlící natočil na svůj chytrý telefon a poslal video dál. Taky dostal chuť na jídlo a jedl nejen to, co mu tam zajistili , ale i co mu zase dcery donesly, když zjistily, že má konečně chuť i jíst. Mirek nechtěl být v nemocnici a měl plán, jak se z ní dostat.

V pondělí 13.12.2021 ranní vizita konstatovala, že Mirek je na tom lépe a nic nebrání, aby šel domů. A než se manželka Mirka nadála, stál ve dveřích. Hubený, lehčí o mnoho kilo, které ani po dvou letech zpět nenabral, ale šťastný, že je zase po měsíci se svou ženou a že je doma. Mezitím se do nemocnice dostal s covidem jeho letitý kamarád, byl 3x imunizovaný proti covidu , byl tam i na Vánoce, domů už se nevrátil a jeho žena se stala po Vánocích vdovou. A takových příběhů jsem slyšela více. Ale vždy tam bylo pozdní zahájení péče, podcenění příznaků, neadekvátní léčba, spoléhání na okolí apod.

Mirek byla na Vánoce doma se svoji milovanou ženou. A jeho žena se nestala vdovou, ani kvůli covidu, ani selhání systémů. Nejen, že už pak nešel na další dávku, ale ani nenastavil ramínko na chřipkovou vakcínu, jak do té doby vždy poslechl radu lékaře, že by ve svém věku neměl tu chřipku riskovat. Od té doby dobrovolně 2 roky riskuje a oba se se ženou drží dobře pokud jde o viry.

A mně, kdykoliv se od té doby vidíme, vřele obejme a radostně stiskne tak, že tak mě snad nikdo jiný vděčně neobejmul. A nemusí nic říkat. Oba tiše víme, že tady už nemusel být.

Poučení z příběhu? Spousta a je na každém z nás, které si vybere.

Hezké a veselé Vánoce !

A příští rok se mějte, jak chcete.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 109,34 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Nový strategický obchodní plán pošty. Zhoršovat své služby - 12.3.2025
• Vetchý: Přijde milion frustrovaných ukrajinských mužů a kolaps systému - 12.3.2025
• Zbrojení a jeho základní problémy - 12.3.2025

(12 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...