
Himl hergot donrvetr, to jsme to dopracovali
ŠTĚPÁN CHÁB
Po třech měsících jsem si na poště vsadil u Sazky. Jeden sloupeček. Jen tak trochu popudit po čase pánaboha. To já tak dělám (a už neudělám). Jdu z pošty a vidím. Nevsadil jsem si u Sazky, ale u nějakého Allwyna.
A tak jsem si začmuchal na zadané téma. Do Sazky přišla nová doba odčeštění. Muselo se rebrandovat. Začít s tou světovostí. Protože víc nese hrubka v angličtině, než velmi elegantní název v češtině, kterému rozumí každý už z kontextu samotného slova. Čeština prostě páchne provincionalismem, malostí, takovou upachtěnou nudou všednosti.
Nakoukněme do roku 1918. Z trosek první světové války i rakousko-uherské monarchie se zvedá Československo. Hrdé, velké, plné nadšení. Zvedá se na pevných nohách národního obrození (toho obrození, které naše tajná služba BIS označuje za proruský narativ). Konečně, po těch staletích násilného poněmčování a cíleného ponižování a ničení češtiny, se může národ hrdě postavit za svůj jazyk. A se slovy o hrdosti vyrazit na výlet na Kokořín nikoliv se Staatsbahnen, ale s Československými státními dráhami.
Po roce 1918 se stala čeština a slovenština dominantním jazykem. Ze zákona i podle práva národa na své sebeurčení. To, co bylo staletí potlačované, vyprýštilo na povrch. Ve společnosti se s hrdostí a nadšením pojmenovávalo všechno česky. Česky se mluvilo, česky se vládlo.
Tehdejší atmosféra v zemi viděla v češtině naprosto klíčový prvek pro udržení kultury a sebevědomí národa. Protože národ je společenství jazykové a kulturní. Společný jazyk a opatrovnická láska k němu definují národ, zbavují ho onoho škaredého rakousko-uherského chápání Čechů jako masy obyvatel, kterým se musí vládnout. Vždyť jazyk není jen prostředkem dorozumění, nýbrž výrazem duševního života národa. Jazyk není jen nástroj dorozumění, ale nositel hodnot, morálky, kultury, národní jedinečnosti.
A tady je asi to zásadní poznání. Kdo se vzdává svého jazyka, vzdává se sám sebe. Po vzniku první republiky to chápali. Čerstvě se oklepali z několikasetletého porobení a snahy český jazyk zadupat násilně do hliněné podlahy nějaké zapadlé pastoušky. Teď už to tak nechápeme. Český jazyk, tak bohatý a krásný, se zadupává do už laminátové plovoucí podlahy nakoupené ve slevě nikoliv násilně a pod hrozbou, ale pod jařmem jakési světovosti. Národní jazyk je provinční, bezvýznamný, překážející. Jak malomyslně hloupý postoj.
A hlavně hloupý prefabrikát doby.
Vezměte si, že jedete na nějakou pěknou exotickou dovolenou. A všude tam budou k dostání jen globální věci, které jsou k dostání i u vás na záhumenku. Zglajchšaltovaná dovolená do podoby továrně vyměřeného hamburgeru dnešní doby. Nejedete na dovolenou, abyste nasáli právě tu exotiku? Národní jazyk, kde na každém kroku nebude to globální. Že zajedete na záhumenek sebevědomého národa, nikoliv ukoktané kolonie, která se stydí i za svůj jazyk, protože je moc… malý, nevýznamný?
Allwyn, ten škaredý nežit, který porodila zglajchšaltová vrstva českých buranských zbohatlíků od miliardáře Karla Komárka, kteří kdysi národní loterii přejmenovali na chrchel u chodníku, kterého by se měl každý štítit. Vždyť i v těch zpropadených padesátých letech bolševický režim nepropadl panice a národní loterii pojmenoval Sazka, nikoliv ставка. (U toho mě tak napadá, neměl by se miliardář Karel Komárek sám přejmenovat? Teď jeho jméno zní tak uboze česky. Co takhle Carl Mosquito, to je přece světové jméno.)
Allwyn je příznak úpadku. Návrat zpět do jazykového kolonialismu. Ale teď už s nadšením, ne s vnitřním odporem.
Už jste koupili srdíčko k americkému Valentýnu? A co na Vánoce, byla nějaká čekuláda s americkým Santou na obalu? Dětičky vyrazily za americkou halloweenskou nadílkou? A den americké nezávislosti začneme slavit kdy?
Tak pojďme slavit jazykový downgrade: Národní jazyk je přece strašně oldschool, strašně local a vůbec ne brand-friendly, takže ho hezky zaparkujme do heritage corneru vedle krojů a betlémů. Real deal je přece global mindset: místo „vítejte“ říkejme welcome aboard, místo Sazka allwyn, a když tomu nikdo nerozumí, tím líp — to znamená, že jsme global citizen, ty malá chlupatá ještěrko. Jazyk není identita, jazyk je jen interface, který se dá kdykoliv turn off, ideálně do angličtiny s českým akcentem, protože autenticita je overrated a hlavně: if you don’t sound foreign, you’re not playing in the big league, ta malá chlupatá chobotnice.
- Trochu to dře - 12.2.2026
- Král je nahý - 12.2.2026
- Napadá mě minimálně pět osobností, které by mohly nahradit Petra Pavla - 12.2.2026


Lajntuch, špacír, štokrle, fajnšmekr, slova které jsem se v dětství naučila od babičky, v rodině se běžně používaly, díky „sepjetí“ během historie. Nebylo jich tak mnoho, ale staly se součástí běžné mluvy. Ale to co se na nás navalilo teď, to není ani hezké, ani potřebné a už vůbec ne obohacující! Przní náš krásný český jazyk! Tak děkuji za vtipné shrnutí těch obratů:-)
Ano, za nás už jich nebylo mnoho a měly mile starodávný zvuk. Ale než ti „flastenci“ začali prosazovat „slovanštinu“, usazovaly jemnosttantýnky své niesky ke kafétiši k frýštyku z butrtajgu na ažůrovaném tištuchu. A my jsme teď v této fázi: angličtina je hoch, interesant a cárt, česky mluví jen dýnstmojdl. Ale články jako tento ukazují, že už se to převrací, že brzy budeme bojovat za nosočistoplenu, ličbu a rukonohoklapkostroj!
Čeština je krásný jazyk! Opatrujme si ten poklad. Tečka:-)
Český jazyk má krkolomná slova. Abychom si nelámali krk, používáme cizinštinu.
Mějte se hezky
Kdo nemluví cizinsky, jako by nebyl.
Mějte se hezky.
Ve světě hlupáků, věřících, že angličtina je důležitější než matematika, se nic jiného nedalo čekat. Všichni chtějí být za každou cenu světoví, bohužel jsou jen trapní. Ze všech těch Fujdor, Alvinů a Sinem musí být přitom každému normálnímu člověku na blití.
Na vině není ale jen angličtina. chceš-li být „in“ vraž tam jakékoli cizí, vznešeně znějící slovo (první byly tuším cereálie), dobře poslouží i nový tuzemský patvar (manipulátor výroby, asistent prodeje etc.).
P.S. Že je zle, jsem pochopil v momentu, kdy se mi pipka z dnes už neexistujícího PJ Softu (nemá nic společného se současnými PJ Software) ze dne na den začala do telefonu hlásit jako „pídží soft“. Po mých námitkách, že půjde patrně o omyl, že nechci žádný „píčí soft“ ale českou firmu „pj soft“ toho na pár týdnů nechala…
Vždyť ty novotvary jsou nádherné.
Třeba takový „tvůrce obsahu“, to musí být gényjus.
Na druhou stranu – třeba soudružka Afroameričanová anglicky moc neuměla a nakoupila nám takový old junk, že se z toho posserreme, až to budeme všechno platit. Je to nějaký nevyvážený.🤓
Tak proč jim dáváš prachy hloupý Chábe, když se ti nelíbí?
Kecama nic nezměníš.
„A den americké nezávislosti začneme slavit kdy?“ — to by možná nebylo nejhorší, třeba by si pár lidí přečetlo Deklaraci nezávisloti a někteří ji i pochopili.
přece 15.3.1939 , někteří už ho slaví dávno 🤣 , jiní mají oslavu zase 21.8.1968 , jako pepa107
Dalo by se na to také koukat jinak. Dalo by se také říct, že kdyby na světě mluvili všichni stejnou řečí, ubylo by sporů a nepochopení. Poznali bychom, že lidé za hranicemi nebo na opačném konci světa jsou vlastně stejní jako my, že je trápí stejné věci. Možná bychom se přestali i nenávidět, kdo ví….
Tohle je naivita hraničící s debilitou.
Hmmmm…. a viděl jste někdy interakci frakofonních kanaďanů s francouzi? Asi neee, co? Společný jazyk vážně nepomáhá, je to o něčem úplně jiném.
Navíc, jazyk utváří kulturu a kultura utváří jazyk – proč myslíte, že národy se složitými jazyky vyprodukovaly nadprůměrné množství světových špiček v tolika oborech? Moderní angličtina je primitivní jazyk, který se dovede naučit s trochou snahy každý – ale nese to právě své ovoce v blbnutí anglofonních národů.
Společný jazyk je samozřejmě první krok. Třeba k tomu, aby nás nemohla média manipulovat a my se mohli přesvědčit na vlastní uši. Něco jako třeba vojáci v WWI, když se jednou takhle o vánocích sešli s nepřítelem a zjistili, že vlastně nechápou, proč musí mezi sebou bojovat.
Jo, prvá republika znamenala jisté vzepětí češství, ale to tu bylo za Habsburka dávno – ona ta monarchie nebyla zdaleka tak hrozná, jak se s oblibou píše v učebnicích. Na Národní divadlo dal největší částku Franz Josef ze svého – jak na stavbu, tak na opravu. Germanizace jazyka, která v řadě slov přežila bez úhony dodnes, byla spíše přirozeným vývojem koexistence dvou jazyků na jednom území, v jednom městě. Něco málo bylo dáno aktivismem českých hejsků, kteří na poněmčování stavěli kariéru, ale to byl spíše drobek. Naopak dnešní prznění jazyka je cílevědomé a v základu vedené katedrou bohemistiky University Karlovy – existuje slovníček českého humanitního názvosloví, na kterém si udělal docenturu jistý pan Hausenblas a které v praxi spočívá v tom, že pro cokoliv našli nějaké více či méně vhodné řecké či latinské slovo a zprznili ho. Takže podle našich češtinologů je správně například pojem:
evaluace produktorů komunikátů v extraedukační realitě
Tady je jádro pudla, ti, kdož by měli o jazyk dbát jej buď prakticky neovládají a mají slovní zásobu na úrovni mateřské školky a nebo jej cíleně likvidují. Na tohle pak chtě nechtě naskakují všichni učiteleé, protože projít pedagogickou fakultou bez osvojení těchto prasečin nelze. Taktéž nelze projít ani žurnalistikou, filozofií (tedy tmářstvím: zoofos je temnota, sofia je moudrost), sociologií atd. No a výsledek vidíme, pitomci se nad tím ani nezamyslí – takže na UJAKu zjevně studuje elita, nám to tam tenkrát přišlo k smíchu a trvalo nejméně deset minut, než nám přednášející vysvětlila, že ty paskvily myslí vážně a že se opírají o odbornou vědeckou práci. Vůbec nechápala co se nám na tom nezdá.
Plný souhlas v tom, že likvidace všeho národního je plánovaná, cílená a odborně prováděná.
Ale většina chce být světoobčany a za svůj původ se stydí, takže si to vlastně zasloužíme skončit jako odstaveček v dějepisu zaniklých kultur.
Dnešní gojim dobytek chce být biorobotem v korporátu. Nechce udržovat a budovat cokoli domácího a originálního. To druhé znamená přemýšlet, což je pro gojim dobytek horší než smrt.
Naopak dnešní prznění jazyka je cílevědomé a v základu vedené katedrou bohemistiky University Karlovy…
A ono to samozřejmě není jen prznění českého jazyka, ale též české historie, českých tradicí, českého kulturního odkazu. Je to cílené a bohužel to má podporu právě u mladých, kteří se tím cítí nejmíň celoevropští!
Ani národní buditelé často restaurující český jazyk pomocí ruskojazyčných opor,ani třicetiletá okupace bývalého Československa štřední skupinou spřátelených vojsk tak brutálně nezahnojily český jazyk ruštinou tak,jako zprzněníé angličnína vycházející z mluvidel,per a klkávesnic ubožáků ubližuje naší mateřštině,nářečím ba i slangu.
Ty anglo/americké hrdelní skřeky se marně snaží nahratit jazyk učenců latinu a tak ji trapně zůstavá trpký údělděkomunikovadla častoi namyšlených a arogantích tupců
Proboha!!
Sazka se prostě stala součástí nadnárodního koncernu s názvem Allwyn. Jinak se nic nemění, Sportka zůstává při starém, všechno zůstává při starém.
Lze to zjistit na pár kliknutí. Třeba místo přihlouplého mudrování a moralizování.
Tah si Bóřo vsaď, alespoň tam,vyhraješ snad
To má být vtipné, nebo jste opravdu takový blbec??
Uz delsi dobu pozoruji tupost ceskeho naroda. Nejdriv to bylo nemceni, same hamry, sramciry, pane Novak a ted sopy, eventy, sumity a destinace. Halovini, Valentyni a kdovi co vsechno. Nic z toho neni nase tradice a dejiny. Jeste zacne 107 davat milost krocanum a budete slavit den nezavislosti, tak mne tak naserete, ze budu skavit 20. 4. narozeniny naseho spasitele. Bohuzel nezvladl svuj primarni cil a ti se nam ted msti globalistickou anglosaskou zidovinou. Rockefelerove, Rotschildi, Schwabove i Lejno tak mluvi. Jednoho dne, ktery budeme slavit jako den osvobozeni, se budou ucit rustinu.
Manzelka mne nekdy kara, ze jsem si svuj clanek jeste jednou neprecetl a ze v nem bylo spousta chyb. Mia kulpa, ale snazim se psat dobrou cestinou a i po 60 letech v citzne nam kazdy rika, jak dobre mluvime cesky. Venku mluvime cizinecky, ale doma cesky. I nase deti mluvi obstojne cesky.
Vazte si sve reci, je krasna.
Jen kreteni, kteri se citi dulezitymi, mluvi michanou hamatilkou. Nemci tomu rikaji, Heimatslose Gesellen.