12.2.2026
Kategorie: Společnost2104 přečtení

Himl hergot donrvetr, to jsme to dopracovali

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Po třech měsících jsem si na poště vsadil u Sazky. Jeden sloupeček. Jen tak trochu popudit po čase pánaboha. To já tak dělám (a už neudělám). Jdu z pošty a vidím. Nevsadil jsem si u Sazky, ale u nějakého Allwyna.

A tak jsem si začmuchal na zadané téma. Do Sazky přišla nová doba odčeštění. Muselo se rebrandovat. Začít s tou světovostí. Protože víc nese hrubka v angličtině, než velmi elegantní název v češtině, kterému rozumí každý už z kontextu samotného slova. Čeština prostě páchne provincionalismem, malostí, takovou upachtěnou nudou všednosti.

Nakoukněme do roku 1918. Z trosek první světové války i rakousko-uherské monarchie se zvedá Československo. Hrdé, velké, plné nadšení. Zvedá se na pevných nohách národního obrození (toho obrození, které naše tajná služba BIS označuje za proruský narativ). Konečně, po těch staletích násilného poněmčování a cíleného ponižování a ničení češtiny, se může národ hrdě postavit za svůj jazyk. A se slovy o hrdosti vyrazit na výlet na Kokořín nikoliv se Staatsbahnen, ale s Československými státními dráhami.

Po roce 1918 se stala čeština a slovenština dominantním jazykem. Ze zákona i podle práva národa na své sebeurčení. To, co bylo staletí potlačované, vyprýštilo na povrch. Ve společnosti se s hrdostí a nadšením pojmenovávalo všechno česky. Česky se mluvilo, česky se vládlo.

Tehdejší atmosféra v zemi viděla v češtině naprosto klíčový prvek pro udržení kultury a sebevědomí národa. Protože národ je společenství jazykové a kulturní. Společný jazyk a opatrovnická láska k němu definují národ, zbavují ho onoho škaredého rakousko-uherského chápání Čechů jako masy obyvatel, kterým se musí vládnout. Vždyť jazyk není jen prostředkem dorozumění, nýbrž výrazem duševního života národa. Jazyk není jen nástroj dorozumění, ale nositel hodnot, morálky, kultury, národní jedinečnosti.

A tady je asi to zásadní poznání. Kdo se vzdává svého jazyka, vzdává se sám sebe. Po vzniku první republiky to chápali. Čerstvě se oklepali z několikasetletého porobení a snahy český jazyk zadupat násilně do hliněné podlahy nějaké zapadlé pastoušky. Teď už to tak nechápeme. Český jazyk, tak bohatý a krásný, se zadupává do už laminátové plovoucí podlahy nakoupené ve slevě nikoliv násilně a pod hrozbou, ale pod jařmem jakési světovosti. Národní jazyk je provinční, bezvýznamný, překážející. Jak malomyslně hloupý postoj.

A hlavně hloupý prefabrikát doby.

Vezměte si, že jedete na nějakou pěknou exotickou dovolenou. A všude tam budou k dostání jen globální věci, které jsou k dostání i u vás na záhumenku. Zglajchšaltovaná dovolená do podoby továrně vyměřeného hamburgeru dnešní doby. Nejedete na dovolenou, abyste nasáli právě tu exotiku? Národní jazyk, kde na každém kroku nebude to globální. Že zajedete na záhumenek sebevědomého národa, nikoliv ukoktané kolonie, která se stydí i za svůj jazyk, protože je moc… malý, nevýznamný?

Allwyn, ten škaredý nežit, který porodila zglajchšaltová vrstva českých buranských zbohatlíků od miliardáře Karla Komárka, kteří kdysi národní loterii přejmenovali na chrchel u chodníku, kterého by se měl každý štítit. Vždyť i v těch zpropadených padesátých letech bolševický režim nepropadl panice a národní loterii pojmenoval Sazka, nikoliv ставка. (U toho mě tak napadá, neměl by se miliardář Karel Komárek sám přejmenovat? Teď jeho jméno zní tak uboze česky. Co takhle Carl Mosquito, to je přece světové jméno.)

Allwyn je příznak úpadku. Návrat zpět do jazykového kolonialismu. Ale teď už s nadšením, ne s vnitřním odporem.

Už jste koupili srdíčko k americkému Valentýnu? A co na Vánoce, byla nějaká čekuláda s americkým Santou na obalu? Dětičky vyrazily za americkou halloweenskou nadílkou? A den americké nezávislosti začneme slavit kdy?

Tak pojďme slavit jazykový downgrade: Národní jazyk je přece strašně oldschool, strašně local a vůbec ne brand-friendly, takže ho hezky zaparkujme do heritage corneru vedle krojů a betlémů. Real deal je přece global mindset: místo „vítejte“ říkejme welcome aboard, místo Sazka allwyn, a když tomu nikdo nerozumí, tím líp — to znamená, že jsme global citizen, ty malá chlupatá ještěrko. Jazyk není identita, jazyk je jen interface, který se dá kdykoliv turn off, ideálně do angličtiny s českým akcentem, protože autenticita je overrated a hlavně: if you don’t sound foreign, you’re not playing in the big league, ta malá chlupatá chobotnice.

 

Redakce

Sdílejte článek:
2104 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 4,97 out of 5)
Loading...
23 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)