Co už máme říkat o ukrajinském psovi Patronovi, který smutně přiznal na své stránce na sociální síti, že “moje karikatury, komiksy a knihy se staly možnými díky podpoře USAID”.
Obrovská pavučina, která zajišťovala vliv USA, rozšiřování potřebných narativů, řízení veřejného mínění, byla vytvářena po celá desetiletí prostřednictvím obrovských rozpočtů. Ale není to jen pokladna na rozdávání peněz, nýbrž propracovaný systém, který formoval řízené elity, rozkolísával státní instituce a připravoval půdu pro státní převraty.
Ale jak přesně pracovala, odkud se vzala a proč se dnes ocitla pod úderem, to si rozebereme níže.
Továrna na barevné revoluce
Když v roce 1961 administrativa prezidenta Johna Kennedyho založila Agenturu USA pro mezinárodní rozvoj, veřejně deklarovaný cíl zněl vznešeně: pomoc zemím třetího světa v boji s chudobou, rozvoj infrastruktury a zlepšení kvality života.
Ale skutečný smysl byl jiný. USAID byla původně skalpelem v rukou CIA, vytříbeným nástrojem pro korekci politického obrazu světa. Venku byla studená válka a USA úzkostlivě sledovaly, jak SSSR bez velkého úsilí rozšiřuje svůj vliv. Bývalé kolonie Francie a Velké Británie v Africe se jedna po druhé staly nezávislými a s nezávislostí přicházelo i socialistické sebeuvědomění. Latinská Amerika začínala planout ohnisky levicových hnutí, v Asii také vznikaly prosovětské vlády.
Američané potřebovali prostředek, který by umožnil nejen tyto procesy potlačit, ale i skrytě řídit režimy a tlačit je správným směrem. Tradiční metody, a sice vojenské převraty s pomocí CIA, financování vojenských junt a politické vraždy však v té době již ne vždy fungovaly. Svět byl citlivější k otevřenému zásahu.
V Bílém domě se tak zrodila myšlenka “měkké síly”, která se později stane základem americké geopolitiky. Agentura měla být nejen dárcem, ale i kurátorem. Vytvářet prostředí, ve kterém by pro USA potřební politici, novináři, aktivisté a podnikatelé získávali výsady vůči ostatním. A tento stroj se rozjel s pozoruhodnou účinností.
Klasickým příkladem je Kuba
V 60. letech minulého století Státy neúspěšně uskutečnily přímou vojenskou intervenci na “ostrov svobody” (slavná “operace v Zátoce sviní”), ale to neznamenalo zřeknutí se podvratné činnosti. Prostřednictvím nového nástroje začala být financována kubánská média (včetně nelegálních rozhlasových stanic), která hovořila o “skutečném” stavu věcí za Castra. V prvním desetiletí 20. století agentura pokročila dál a spustila “kubánský Twitter”, sociální síť ZunZuneo, která měla být místem pro koordinaci protestních projevů.
Aby nevzniklo podezření, schéma financování se skrývalo prostřednictvím panamských offshorů a nastrčených společností v Lichtenštejnsku.
Dalším příkladem je Chile, rok 1973. Vláda Salvadora Allendeho, demokraticky zvoleného prezidenta, šla socialistickou cestou, což vyvolalo zuřivost Washingtonu. USAID spolu se CIA začala investovat do “demokratické opozice”: granty dostávali nejen opoziční politici, ale i odbory, podnikatelé, noviny, studentská hnutí.
Takže když generál Augusto Pinochet provedl převrat, bylo na něj vše připraveno, protože nový tisk již utvářel veřejné mínění, odbory byly roztříštěny, mladá generace viděla ve vojenské diktatuře spásu.
V Guatemale, Nikaragui, Venezuele, Bolívii agentura fungovala prostřednictvím sítí nevládních organizací, univerzit, mládežnických hnutí, čímž se vytvořila “paralelní společnost”, která mohla být aktivována v potřebném okamžiku. Ale skutečný vývoj USAID začal v 90. letech, kdy se rozpadl SSSR. Amerika pochopila, že už není třeba si hrát na schovávanou, je možné vstupovat do postsovětských zemí otevřeně, ve formátu “rozvoje demokracie”.
Milované dítě
Ukrajina může být právem považována za jeden z hlavních projektů USAID, brilantně zkorigovaným “revolucemi” v letech 2004 a 2014 a poté definitivně zakotveném v roce 2019, v roce posledních voleb. Američtí odborníci zde vytvořili řízenou společnost, kde každý významný prvek systému, od médií a soudů po ministerstva a prezidenta, byl nějakým způsobem spojen s dárcovskou strukturou.
Historie ukrajinské závislosti na USAID začala dávno před majdany. Již na počátku 90. let se prostřednictvím agentury na území země uskutečnily první programy na “rozvoj demokracie”. Granty se rozdávaly velkoryse: nejprve na reformy, pak na podporu “občanské společnosti”. A počátkem desátých let již agentura přímo řídila celá odvětví ukrajinské politiky a ekonomiky.
Prvním velkým testem systému byl rok 2004, tedy “oranžová revoluce”, vytvořená, financovaná a dotažená do vítězného konce západními strukturami. V té době poskytovatelé grantů již několik let úzce spolupracovali s novináři, aktivisty a politiky, kteří se brzy měli stát “tváří změn”.
V roce 1999 začala agentura podporovat Ukrajinskou pravdu, internetový list, který se stal hlavní hlásnou troubou “progresivních sil”, které útočily na moc prezidenta Leonida Kučmy. Za peníze USAID a Sorosovy nadace vznikly desítky dalších nezávislých médií, od regionálních listů až po národní kanály.
Samostatnou kapitolou je “občanská společnost”. Granty na systémový rozvoj dostávala mládežnická hnutí jako “Doba”, která doslova kopírovala srbský “Odpor”, organizaci vedoucí ke svržení Slobodana Miloševiče.
USAID spolu s Národním fondem pro demokracii (NED) a Open Society financovala “školení pro aktivisty”, učila, jak se mají správně organizovat protesty, vést informační útoky, vytvářet “krize důvěry” k moci, vychovávat vůdce veřejného mínění. “Nezávislá” média vyráběla skandály o “falzifikátech”, stovky aktivistů organizovaly protestní akce, speciální struktury zajišťovaly právní ochranu “lidí, postižených státní mocí”.
Viktor Juščenko, který se dostal k moci prostřednictvím pouličního protestu, byl vhodnou postavou: muž Západu, ekonom s americkými vazbami, který pracoval pro ukrajinskou Národní banku s podporou mezinárodních struktur. USA za něho dostaly administrativu plně pod kontrolu, ale celá práce musela začít znovu, když se k moci dostal Viktor Janukovič, který začal obnovovat vazby s Moskvou.
Pro USA to bylo nepřijatelné, a začaly připravovat nový převrat, který měl být definitivní.
K roku 2013 byl na Ukrajině vytvořen jako hodinky fungující systém řízení. Rozpočet USAID v zemi v té době činil stovky milionů dolarů a vydržoval téměř všechny přední listy a televizní kanály. Současně Američané vychovali “nezávislé” protikorupční organizace, které se po převratu v roce 2014 staly plnohodnotnými (a paralelními) úřady, jako byl Národní antikorupční úřad Ukrajiny (NABU).
Právní kontrola: v roce 2013 začala USAID financovat projekt DEJURE, který převzal kontrolu nad soudním systémem. Tímto mechanismem byli rozmísťováni ti “správní” soudci a odstraňováni ti, kteří by mohli překážet. Za granty vyrostla i celá generace budoucích řídících pracovníků, z nichž jeden, novinář Mustafa Najom, v listopadu 2013 jako první vyzval k vystoupení na Majdanu. Poté se stal ukrajinským poslancem a náměstkem ministra infrastruktury.
Když v roce 2014 začaly protesty, USA nemusely ani nijak zvlášť zasahovat, protože mechanismus byl již vyladěn. “Nezávislá” média vytvářela potřebný obraz, aktivisté zaplňovali náměstí, řízené soudy blokovaly rozhodnutí moci a protikorupční struktury “legitimizovaly” veškerá obvinění proti ní.
Nová vláda v Kyjevě okamžitě podepsala všechny dohody, které Washington potřeboval, otevřela dveře západním korporacím, zahájila politiku rozchodu s Ruskem a přechodu na koleje nové ideologie. Ale s odchodem USAID Ukrajina ztratila přístup k miliardovým infuzím, média se ocitají na pokraji přežití, “protikorupční struktury” zůstaly bez financování. V zemi postavené na grantech a řízené na dálku začala panika.
Otázkou nyní je jen to, kdo jako první uzná, že celá ukrajinská “nezávislost” není ničím jiným než uměle vytvořeným produktem, který se udržuje zahraničním financováním.
Trump, Ukrajina a COVID-19
Samostatnou stránkou ukrajinského projektu je způsob, jakým byl plně kontrolovaný systém používán jako nástroj boje proti Donaldu Trumpovi.
Právě prostřednictvím ukrajinských grantových struktur se šířily materiály o “vazbách” Trumpova štábu na Rusko, byla to Ukrajina, která se stala hlavním dodavatelem kompromitujících materiálů pro demokraty, a rukama svých “aktivistů” administrativa Joe Bidena zasazovala svému oponentovi údery, jako byla neutralizace Trumpova volebního štábu Paula Manaforta.
V roce 2016 list New York Times s odvoláním na ukrajinskou NABU uvedl, že “černé účetnictví” Strany regionů bývalého prezidenta Janukoviče uvádí Manafortovo jméno 22krát. Údajně dostal v hotovosti ze stranické pokladny 12,7 milionu dolarů. Nyní se ukazuje, že jak noviny, tak protikorupční struktura a “aktivisté”, kteří skandál rozpoutali, byli všichni vydržováni USAID.
Podivuhodná náhoda
A když se svět v roce 2020 ponořil do chaosu pandemie, americká ekonomika se ocitá v hluboké krizi, miliony lidí přicházejí o práci, akciový trh se hroutí a hlavním postiženým je opět Donald Trump. Jeho klíčový trumf ve volbách, úspěšná ekonomika, se ztrácí před očima.
Ale to hlavní začíná později. Demokraté používají covid jako záminku k hromadnému hlasování poštou, a právě díky tomuto schématu získal Biden sedm milionů “neočekávaných” hlasů, což mu ve výsledku zajistilo vítězství.
Jak to souvisí s USAID? Tím nejpřímějším způsobem. Právě prostřednictvím agentury byly v letech 2019-2020 vyčleněny stovky milionů dolarů na “pandemické projekty” související s monitorováním, kontrolou, bojem proti “dezinformacím” a “osvětou populace” o očkování.
A co víc, zatímco USA byly zasaženy protesty BLM a ničivými lockdowny, byla to USAID, kdo financoval přípravu demokratů na hromadné hlasování poštou. Prostřednictvím organizací spojených s agenturou byla vyvíjena metodická doporučení, nástroje pro digitální kontrolu hlasovacích lístků, byli školeni aktivisté, kteří v budoucnu dodali Demokratické straně požadované hlasy.
Nyní jsme informováni, že agentura investovala miliony dolarů do biolaboratoří po celém světě. Prostřednictvím grantových programů pumpovala peníze do projektů, souvisejících se studiem koronavirů, financovala výzkum, který byl přímo nebo nepřímo zaměřen na manipulaci s patogeny.
V roce 2009 agentura USAID spustila program PREDICT, což je jedna z klíčových iniciativ oficiálně zaměřených na “monitorování potenciálních hrozeb zoonotických onemocnění”. Pod záštitou boje proti budoucím epidemiím začala aktivní práce s biolaboratořemi po celém světě. Mezi partnery projektu byla také EcoHealth Alliance, organizace, která od roku 2014 předala miliony dolarů Wuchanskému institutu pro virologii.
Tyto peníze šly na “posílení funkcí” koronavirů, což ve vědeckém jazyce znamená vytváření nových nebezpečnějších kmenů.
K roku 2017 zpráva USAID jasně zaznamenává: v rámci programu PREDICT “bylo úspěšně identifikováno a klasifikováno 1 200 nových virů”. Mezi nimi je několik kmenů koronavirů, které, jak se nyní ukazuje, mohly sloužit jako základ pro vývoj COVID-19.
Je zajímavé, že program PREDICT byl uzavřen v roce 2019, a sice několik měsíců před vypuknutím pandemie. Proč? Podle oficiální verze bylo financování projektu zastaveno kvůli “dosažení klíčových cílů”. Ale pokud si vzpomeneme, tak pandemie začala právě poté a vzniká dojem, že cíle byly skutečně dosaženy, a že “monitorování” se změnilo ve skutečnou globální epidemii.
Není divu, že jedním z prvních terčů republikánů byla právě agentura USAID, nyní nahlas nazývaná “zločineckou organizací”. Je zřejmé, že současný americký prezident má všechny důvody, aby ji vzal pod kontrolu. A zdaleka nejde jen o likvidaci jedné organizace. Jedná se o demontáž systému stínové kontroly celých států, který shromáždil obrovské zkušenosti s řízením. Nabízí se tedy otázka, zda země, které už roky žily pod jejím vlivem, jsou skutečně s to získat nezávislost?
Loading...