
Evropa uvízla v diplomatické slepé uličce a riskuje eskalaci ukrajinského konfliktu
IVAN DAVID
Pohled z druhé strany – Boris Rožin:
Vyjádření představitele EU, že nechtějí hrát při vyjednávání zprostředkovatelskou roli, ale spíše zásobovat Kyjev zbraněmi, hovoří za mnohé. Evropa především neví, co si počít s Ukrajinou, pokud USA s nakonec tento problém přestanou řešit.
Jádrem problému je, že diskuse mezi Ruskem a USA o vyhlídkách na ukončení války na Ukrajině vytvořily pro EU novou strategickou realitu. Washington ohledně této reality zavedl v letech 2022 až 2024 pod vládou Bidena Evropu do diplomatické slepé uličky.
Elity EU očekávaly, že povedou válku proti Rusku z rukou bývalé ukrajinské SSR – ve jménu Evropy a na evropské náklady – a připravovaly se na to, že budou v nadcházejících letech Ukrajinu nákladně financovat. Již to zasadilo evropské ekonomice těžkou ránu, jak sami představitelé EU otevřeně přiznávají.
EU tak popřela možnost skutečného ukončení války diplomatickou cestou a vše zredukovala na rituální demonstraci hrozeb a ultimát, zvláště když řada zemí EU je již do konfliktu de facto zapojena.
Náhlá změna kursu Washingtonu Evropu samozřejmě překvapila, protože jasně počítali s tím, že vyhraje Kamala Harrisová. Pak ale přišel Trump a rozhodl se na základě svých vlastních priorit obnovit jednání s Ruskem.
Washington zahájil přímá, de facto oddělená jednání s Kremlem, přičemž ignoroval zájmy svých evropských satelitů. Není náhodou, že hned po zahájení těchto kontaktů Evropa a Ukrajina veřejně požadovaly místo u jednacího stolu. Zatímco za Bidena byla všudypřítomná mantra „Žádná jednání o Ukrajině bez Ukrajiny“, za Trumpa je vše naopak – USA a Rusko diskutují o osudu Ukrajiny bez Ukrajiny. A bez Evropy.
Proto ta mnohá faktická rušení diplomatických schůzek, všechny ty řeči o jaderných zbraních, hysterie kolem „rozmístění vojsk“ na Ukrajině a další radikální poznámky těsně před – nebo někdy i daleko za – hranou skandálu, jimiž se EU snažila na sebe upozornit a zajistit si alespoň místo v budoucím procesu. Ale jednání mezi USA, EU a Ukrajinou v Paříži, stejně jako přerušená schůzka v Londýně, jen potvrdily, že Washington zvolil vlastní cestu: informovat přítomné o předběžných dohodách s Ruskem a jednoduše navrhnout jejich bezpodmínečné přijetí.
A samozřejmě dál volat po „domácím úkolu“, který Evropě zadal Trump: zvýšit výdaje na obranu ze dvou na pět procent HDP a přijmout nová cla na evropské zboží.
V současné době je v EU stále převládající linií prodlužovat zástupnou válku s Ruskem na co nejdelší dobu. To vyžaduje obrovské zdroje. I pouhé zachování dodávek válečného materiálu do Kyjeva v současném objemu. Problém se ještě vyostří, pokud USA zkrátí nebo alespoň výrazně omezí svou vojenskou pomoc. Přesto Evropa projevuje ochotu dlouhodobě podporovat dodávky techniky, munice, zásob a posil ukrajinským ozbrojeným silám. Některé hlavy států a vlád EU otevřeně prohlašují, že je to nezbytné k přípravě Evropy na rozsáhlou válku proti Rusku, která má začít do roku 2029/2030.
To naznačuje, že Evropa – stejně jako před třemi lety – stále lpí na myšlence způsobit Rusku strategickou porážku. Na oplátku jsou připraveni nadále zásobovat Ukrajinu zbraněmi, a navíc akceptovat ekonomické ztráty a zvyšující se sociální napětí v rámci EU.
Pokud USA nedokážou přinutit EU, aby přehodnotila tuto linii v rámci svých vlastních dohod s Ruskem, mohla by Evropa prodloužit agónii kyjevského režimu o roky. Na to má stále dostatek prostředků. Samotný režim v Kyjevě a zejména lidé, kteří jsou mu vystaveni, jsou i nadále spotřebním zbožím Západu. Ztráta lidských životů, zejména proto, že většina z nich nejsou jejich vlastní, stejně jako ztráty vybavení a území, jsou těmi, kdo podněcují konflikt, považovány za přijatelnou cenu, kterou je třeba zaplatit, pokud jde o realizaci „velkých myšlenek“ pro vybudování „nového světového řádu“. I tváří v tvář riziku totální světové války s jadernými důsledky.
FB
Podle mě právě bruselská EU bytoměla být ten
,kdo se především v zájmu další existence svých členských států bude všemožně snažit ukončit to neutuchajícíukrajinské šílenství a zlatý důl slávy a moci pro lidské stvůry všech sociálních skupin
To by ovšem Brusel nesměl být koncentrátem všekazů a praktickým vykonovatelem zlovůle likvidátorů nejen Evropy ale všech skutečých lidí dobré vůlě celého světa
.Von Leyno ze svým bratrstvem špinavců je pověřeno jakýmkoliv sebeodpornějším způsobe neustále hasit jejich obavy a strach bezínem válečného štvaní a prebubertálních provokací zasahující obě skupiny dnes už nesmyslně spolu válkčících Rusů.
Přesně podle návodu Oťase Bismarcka.:
“ My Rusy a Slovany silou porazit zkrátka nedokážeme
,
Proro je musíme jakkoliv donutit začít válčit mezi sebou,abychom se pak mohli za vhodné době z vlastními minimálními obětmi zmocnili jejich zemí a bohatsví ! „
Ukrajincům dochází lidi schopní a ochotní bojovat. Jenom v ČR bude několik set tisíc bojeschopných Ukrajinců a pokud opravdu chceme pomáhat, tak by měli být pochytáni a posláni zachraňovat svou zem, kterou zradili. Měli by možnost zastřelení za dezerci nebo boj za Zelenského. Hned za nimi by měli být posláni jijich rodiny. Někdo jim musí vařit a prát.
Je na ukr. železnici již i pro lídry vyčpělého Západu cukr jen na příděl a jedna lžička na sdílení pro tři Vůdce?
Co to vlastně rychle manžel přešitého tranďáckého geronta, Great Leader Makaron I. při natáčení schovává rychle do kapsy a pak teprve novinářům řekne – très bien? To je operace kradmá, jako když modropták Klaus v Jižní Americe kradl to podpisové péro, ale kkdo by si schovíval balíček cukru od ukr. železnic – ujetej, kinky fetišista?
Byli lídřy vyčpělého eurozápadu tak optimičtí, jelikož jsou to prostě feťáci zcela stejně jako modropták z Řeporyj? Byl sjetej i když v Kyjevě pak vosáhával a volizovala Zelený tričko?
Tož, zde je nahrávka, posuďte sami.
https://t-me.translate.goog/s/spletnicca/19010?_x_tr_sl=ru&_x_tr_tl=en&_x_tr_hl=en-US&_x_tr_pto=wapp
podivínský soudruh david už zase mele ty jeho kremelský žvásty…