14.5.2022

Kategorie: Ekonomika

Energetická krize je teprve na začátku. Zle bude na přelomu roku

Sdílejte článek:

PETR VLK

Budu se opakovat -Seznam.cz patří mezi ta česká sdělovadla, které si demagogičností v ničem nezadají s předlistopadovým Rudým právem. Věrně hlásá jedinou přípustnou pravdu, bez ohledu na cokoliv a zejména realitu. Nicméně i v téhle redakci se najdou bílé vrány. Tedy určitě alespoň jedna – redaktorka ekonomické redakce Zuzana Kubátová. Nedávno Kosa převzala její rozsáhlý rozhovor s Jiřím Matouškem marketingovým ředitelem obchodníka s energiemi – Centropol. Dnes vám nabídnu další její artikl – sumarizující článek o energiích v Česku, o energetické NE/politice státu a NE/činnosti české buhuželvlády v tomto ohledu. A také a především o tom, co se z toho ve výsledku „urodí“! Za mne povedené dílko, které by vám rozhodně nemělo uniknout. A proto je vydávám. Průšvih je gigantický. A papaláši dělají , že nikdy jsme si nestáli lépe, že nás čekají, řečeno s klasikem – samá pozitiva a sociální jistoty a všechny nás zavalí blahobyt. Stačí jen otevřít dveře dokořán. Já i paní Kubátová jaksi naopak konstatujeme, že rozumné je dveře neotevírat, abychom si nevyvrzali zbytky toho tepla, co nám tu ještě zůstaly, že zmrznutí je vždycky času dost. Ale dost řečí. Tady je ten článek:

Energetická krize je teprve na začátku. Zle bude na přelomu roku

Český průmysl i domácnosti ohrožují ceny energií, které ale přitom stále nedosáhly stropu. Náraz se dá čekat až koncem tohoto, případně začátkem příštího roku. Vláda se nakonec možná nevyhne zastropování cen.

Drahé energie drtí průmysl. „Plyn se nám zdražil desetkrát. Elektřinu dnes máme za 205 eur, před covidem to bylo 25 eur za megawatthodinu,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Juříček, majitel skupiny Brano Group, jednoho z nejúspěšnějších hráčů českého autoprůmyslu.

Líčil situaci, kterou řada jeho kolegů důvěrně zná. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy má růst cen elektřiny či plynu „velký dopad“ na 47 procent firem a plných 17 procent z nich dopad označuje za „fatální“.

To je ale teprve začátek, situace na energetickém trhu se bude zhoršovat. Hlavní cenový náraz se dá čekat na přelomu letošního a příštího roku, kdy už většina spotřebitelů nebude chráněna kontrakty se zafixovanými cenami z minulých let.

Podle Svazu průmyslu a dopravy očekává téměř čtvrtina firem napřesrok další růst cen energií v rozmezí 21 až 50 procent. Třetina byznysmenů počítá letos s ještě vyšším vzestupem.

I to ale mohou být ještě optimistické výhledy. Nikdo neví, jak bude Vladimir Putin reagovat na nový balík evropských sankcí, jejichž součástí má být i embargo na dovoz ruské ropy a ropných produktů. Kremlem kontrolovaný Gazprom už celé měsíce předvádí, jak dokáže zakolísáním či omezováním dodávek manipulovat cenou plynu na evropských burzách. Válka, jejíž konec je zatím v nedohlednu, posiluje všeobecnou paniku. Pro toho, komu cenové výkyvy u plynu hrají do karet, není problém je přiživovat. Drahý plyn pak tlačí nahoru i elektřinu.

Neúprosný vzestup

„Ještě na začátku září 2021 jsme nakupovali elektřinu pro tento rok za 90 eur za megawatthodinu,“ popisuje cenový vývoj Jiří Matoušek, marketingový šéf skupiny Centropol. „Na konci září už základní produkt vystoupal na 130 eur, ale dnes ho nakupujeme pro příští rok za 200 eur,“ vypočítává. Kvartální produkt, který se k základu dokupuje, stojí už pro poslední letošní čtvrtletí nebo začátek příštího roku 250 eur.

Podobný vzestup je u plynu. Základní produkt s dodávkou na rok 2022 se ještě loni v dubnu na burze PXE nakupoval v přepočtu za 465 korun.Koncem roku už byla megawatthodina za 1 430 korun, nyní se na příští rok prodává za víc než dva tisíce korun.

Na zákazníky zdražování dopadá postupně. V plné síle zatím zasáhlo jen ty, kteří přišli o dodavatele, protože přehřátý trh nezvládl, jako skupina Bohemia Energy loni v říjnu. Nebo jim vypršeli kontrakty s pevnou cenou. Takových klientů ale bude přibývat. Drahota postupně zasáhne všechny.

Ohrožení obchodníci

Lidé z branže varují, že cenový tlak nemají šanci vydržet často ani dodavatelé. Drtí je obrovské garance, které musí při vysokých cenách skládat na burze. Jan Dienstl, spolumajitel skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, řekl deníku E15, že jejich obchodník měl v jednu chvíli v burzovních garancích zmrazeno v přepočtu 20 miliard korun. „Doslova kvůli tomu krvácíme, na takové částky není připraven nikdo,“ říká mostecký miliardář.

Takové požadavky zřejmě neustojí desítky obchodních firem. Dají se čekat další krachy a pád tisíců klientů do režimu dodávky poslední instance, v němž na ně drahota dopadne ze dne na den. Jiří Matoušek z Centropolu předpovídá, že z dnešních více než dvou set dodavatelů elektřiny a plynu válečnou krizi přežije nejvýš 15 až 20 hráčů.

Energetický analytik a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr varuje, že domácnosti mohou začátkem roku 2023 platit i několikanásobek toho, co platí doposud. „Třítisícová záloha jim může vyskočit na 12 až 15 tisíc, pro plyn je naprosto reálné až pětinásobné zdražení,“ řekl kolegyni Marii Bastlové v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já.

Podle Matouška z Centropolu se momentálně koncová cena pro individuální odběratele i firmy blíží u elektřiny na příští rok pěti tisícům korun za megawatthodinu, zatímco loni to bylo v průměru u Centropolu něco přes 1 600 korun. Pokud se burzy neuklidní, dopadne více než trojnásobný růst na spotřebitele v plné síle.

Uklidnit se ceny samozřejmě ještě mohou, zchlazení vyloučeno není. Například ČEZ Prodej, jeden z největších obchodníků v zemi, má nyní nakoupenou jen asi čtvrtinu elektřiny na příští rok. Kdyby došlo k poklesu cen, srazí to výši celoročního průměru. Jak ale bude trh reagovat, zatím nikdo neví. Bude to záležet jak na vývoji rusko-ukrajinského konfliktu, tak na dalších krocích Ruska. Putin má samozřejmě stále možnost pokračovat v rozdmýchávání cenové paniky. Budoucnost je mlhavá, dosavadní trendy ale nevypadají dobře.

Strach o průmysl

Obchodníci a insideři jsou čím dál neklidnější. „Mám strach o český průmysl, strach, že na drahé energie domácnosti nebudou mít,“ říká Matoušek. Finanční pomoc od státu může podle něj začátkem příštího roku potřebovat až polovina domácností a třetina firem.

Matoušek se obává, že vláda si toto riziko neuvědomuje, že nepracuje s veřejně dostupnými daty o vývoji cen. „Není mi dobře z toho, jaká je situace v byznysu. Vypadá to, že politická reprezentace neví, v jaké situaci průmysl je,“ řekl v České televizi i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Mezi byznysmeny přibývá těch, kteří jsou přesvědčeni, že vláda musí zasáhnout do volného trhu a začít cenu energií regulovat. Jejich hlavním argumentem je fakt, že energetické burzy ve válečné panice přestaly standardně fungovat.

Regulaci trhu v mimořádných válečných podmínkách povolila i Evropská komise v březnovém programu REPowerEU. Jeho součástí je jednak plán na postupné odstřižení od ruského plynu, jednak povinnost členských států vytvořit do podzimu nadstandardní plynové zásoby. A také schválení řady mechanismů, jak mohou vlády do trhu zasáhnout. Dočasně se povoluje například zastropování cen energií, přerozdělování mimořádných zisků energetických firem nebo redistribuce výnosů z prodeje emisních povolenek.

Vlády versus trh

Část evropských států toho využila. Slovenská vláda se už v únoru dohodla s místní obdobou ČEZ – firmou Slovenské elektrárne – na zmrazení cen ve výši 61,21 eura (1 490 korun) za megawatthodinu na tři roky. Podle odborného serveru oEnergetice.cz sáhly k zastropování velkoobchodní ceny energií také Francie, Portugalsko, Rumunsko nebo Španělsko. Maloobchodní ceny drží pod regulační kontrolou Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Další státy spotřebitelům ulevují snížením DPH nebo rušením různých poplatků.

Podobnou cestou by se podle mnoha expertů mělo vydat i Česko. Jiří Matoušek z Centropolu doporučuje zastropování velkoobchodní ceny elektřiny na úrovni 110 až 120 eur za megawatthodinu, což je podle něj úroveň, na níž by se dnes burza pohybovala, pokud by ji neovlivňovala válečná panika a manipulace.

Stát by podle něj měl také změnou legislativy přimět výrobce elektřiny, aby dodávali za tržní cenu očištěnou o nefundamentální výkyvy přímo domácím obchodníkům v dvoustranných kontraktech.

Bývalý šéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec Jaroslav Míl zase doporučuje, aby stát sám začal nakupovat elektřinu od hlavního domácího výrobce ČEZ i dalších producentů přímo, v rámci dlouhodobého kontraktu na deset až patnáct let, rovněž za tržní cenu, ale bez extrémů způsobených burzovními výkyvy.

Pokud by se to nepovedlo, měl by podle něj stát mimořádně zdanit ČEZ, tak jako před časem mimořádně zdanil zisky z obnovitelných zdrojů budovaných v době solárního boomu v letech 2009 a 2010. A výnos z této daně přerozdělit na kompenzace spotřebitelům.

Zákaz exportu české elektřiny, aby „Češi nemuseli za levně vyrobenou domácí energii platit vysoké německé ceny“, doporučuje řada průmyslníků i lidí z energetiky.

Tykačova nabídka

Nemusí jít ale nakonec o žádný zákaz. Server HN.cz včera zveřejnil nabídku Tykačovy skupiny Sev.en na přímý kontrakt se státem. Domácí dvojka v produkci elektřiny by ráda uzavřela dvou- až tříletý kontrakt na dodávku až tří terawatthodin elektřiny ze svých čtyř uhelných zdrojů za předválečné ceny. Stát by se tak dostal k levnějšímu proudu, Sev.en by ušetřila vražedně vysoké burzovní garance. Jak se k tomu postaví vláda, zatím jasné není.

Každopádně ale sílí názor, že je třeba obejít burzu i v případě plynu. Podle šéfa poradenské společnosti Enas Group Vladimíra Štěpána nakupuje německý Uniper, hlavní dovozce pro střední Evropu, od Gazpromu zemní plyn i teď v době války na základě dlouhodobého kontraktu až pětkrát levněji, než za kolik pak tutéž komoditu na burzách pořizují obchodníci pro české odběratele.

Vládní garnitura tlaku na zásah do trhu zatím odolává. Premiér i ministři opakují, že stát situaci nejlépe vyřeší cílenou pomocí nejpostiženějším firmám i domácnostem. Nízkopříjmovým rodinám rozšiřuje přístup k sociálním podporám, energeticky náročné podniky mají dostat speciální kompenzace. Připravuje se i zavedení sociálního tarifu pro odběratele ohrožené energetickou chudobou. Kromě toho vláda poprvé sáhla k plošné pomoci: rodičům slíbila mimořádný příspěvek pět tisíc korun na každé dítě.

Plošná léčba cen

Ostatní evropské státy se nebrání plošněji zaměřené pomoci. Rakousko už v lednu schválilo pro téměř všechny domácnosti jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3 700 korun), nízkopříjmoví občané mají šanci na ještě vyšší podporu.

Časté jsou plošně působící daňové úlevy, z nichž Fialova vláda zatím přistoupila jen na kosmetické snížení daně na pohonné hmoty. Třeba Německo zavedlo jednorázovou daňovou slevu ve výši 300 eur (7 400 korun) na poplatníka a mimořádný přídavek na dítě, na tři měsíce snížilo energetickou daň na paliva. Po tři měsíce zavedla vláda také zvýhodněné celoněmecké jízdenky.

Měli bychom se snažit co nejdéle udržet tržní mechanismus, který alespoň zčásti zajišťuje, že energií nebude nedostatek. Umělá cena vždy vede k nedostatku zboží, takže by ji stát musel v řetězci producentů a výrobců kompenzovat. Nebo by to vedlo k přídělovému systému.

DPH na energie snížily Belgie, Kypr, Estonsko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko či Španělsko – v Česku tento krok udělala předchozí vláda na poslední dva měsíce loňského roku.

Obrat v české energetické politice se čekat nedá. Jak vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank a ekonomická poradkyně premiéra Fialy Helena Horská, plošné rozdávání peněz by mohlo přilít olej do už tak roztopeného ohně tuzemské inflace. A navíc by to prý nemuselo zabrat.

Stejně to vidí i ministerstvo průmyslu, které je za energetickou politiku zodpovědné. „Stále jsme toho názoru, že zásah do trhu v podobě zastropování cen není vhodný. Pohled na okolní státy ukazuje, že takový krok nepřinesl očekávaný efekt. Podle nás je u plynu a elektřiny vhodnější řešit problém přes cílené podpory. Klíčový je nyní důraz na snižování spotřeby, a to ať už dobrovolné, nebo pomocí investic do energetických úspor, které stát podporuje dotacemi v hodnotě miliard korun,“ řekl SZ Byznys náměstek ministra průmyslu René Neděla.

Odchod ze společného evropského energetického trhu je nemyslitelný i podle Heleny Horské. „Upřednostňování domácích spotřebitelů, to by byla cesta k rozbití jednoty EU. Přesně to Putin chce,“ vysvětluje. Energetické systémy v Evropské unii by se podle ní naopak měly ještě víc propojovat, aby byly méně závislé na různých výkyvech.

Vláda by se měla postarat hlavně o dostatek energie pro české spotřebitele, především plynu. „Je nutné teď nasmlouvat kontrakty na krátké období s fixovanými cenami. Obchodní firmy by ale teď v krizovém období měly dostat od státu garance, že při poklesu ceny nebudou stíhány za nevýhodný nákup,“ řekla pro SZ Byznys Horská.

Vláda už slíbila obchodníkům nakupujícím plyn na zimu, že jim případné ztráty bude kompenzovat.

Nákupy plynu chce česká vláda zajišťovat ve spolupráci s dalšími evropskými státy podobně, jako se loni nakupovaly covidové vakcíny. Má to bránit přeplácení a konkurenčnímu boji mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Dojde na válečnou ekonomiku?

Ani regulaci trhu Horská do budoucna zcela neodmítá. Upozorňuje ale, že by musel stát i v tomto případě soukromým obchodníkům kompenzovat ztráty. „Tato možnost se diskutuje, má to na starosti ministerstvo průmyslu, je třeba nechat jim k analýzám čas,“ řekla.

Podle bývalého viceguvernéra ČNB a momentálně člena Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je regulace trhu v podobě zastropování či věcného usměrňování cen krajním řešením, které by mělo přijít na řadu jen v rámci válečné ekonomiky.

„Měli bychom se snažit co nejdéle udržet tržní mechanismus, který alespoň zčásti zajišťuje, že energií nebude nedostatek. Umělá cena vždy vede k nedostatku zboží, takže by ji stát musel v řetězci producentů a výrobců kompenzovat. Nebo by to vedlo k přídělovému systému,“ vysvětluje.

„Netvrdím, že se k nějaké formě cenové kontroly nakonec nedostaneme. Celá Evropa dnes hledá řešení, vidíme mix různých opatření od daňových úlev přes energetické vouchery, slevy, kompenzace až po prodej energií spotřebitelům za ceny nižší než tržní. Ale v takovém případě ten rozdíl musí nakonec někdo zaplatit. A vždy pak jde o plošnou pomoc i pro ty, kteří by pomoc nepotřebovali nutně,“ podotýká Hampl.

Další vývoj na mimořádně turbulentním trhu je v této chvíli otevřený. Pokud ceny dál porostou – a o poklesu zatím žádné signály nejsou –, může se stát, že státu dojdou peníze na čím dál rozsáhlejší kompenzace, které by zabránily sociálním problémům či nenávratné devastaci průmyslu.

Zatím je státní kasa plná, i díky tomu, že daňový výnos při vysokých cenách roste. Ale nemusí to trvat věčně. Znepokojující je, že vláda je ve vleku událostí a nemá nachystané krizové plány pro případ dalšího růstu cen. Zatím má problém i v komunikaci. Podle ohlasů na sociálních sítích i reakcí byznysmenů, kteří situaci popisují v médiích, se jí moc nedaří přesvědčit veřejnost, že má situaci pod kontrolou. Důvěra ve fungující státní mechanismy je přitom v krizi stejně důležitá, jako vládní plány.

Že to je opravdu špičkové počteníčko? Blíží se energetická katastrofa, která hrozí jak rozmetáním českých rodinných rozpočtů, tak základů českého průmyslu. Většina vlád, co jich po Evropě je už situaci nějak řeší. Tedy kromě té české. Ta hodlá nechat působit tržní mechanismy! Ty to přece zařídí nejlépe!!!

To říkají lidé z vlády a jejich akademičtí poraděnkové typu Horská nebo Hampl.

Co říkají obchodníci s energiemi? Burza nefunguje!!! V dnešní situaci je kotraproduktivní a naopak pomáhá vyhánět ceny do neúnosných výšin!! Ale vláda a její našeptávačtí fámulusové přesto trvají na tom, že Česko zůstane na tzv. „trhu“, protože, jak tvrdí Horská – kdyby se cokoliv organizovalo na národní bázi, tak, aby domácnosti a firemní sektor zvládly nějak trochu, jenom trochu uspokojivě cenověenergetický náraz, tak to by bylo špatně!! PROTOŽE PŘESNĚ TOHLE PUTIN CHCE!!!!

Že by bylo radno zatlačit na úrovni EU na to, že pokud takový nějaký Uniper nakupuje plyn za ceny před covidem /nehovoříc o cenách před ukrválkou/ bylo by na místě, aby tento plyn směl prodávat s nějakým přiměřeným ziskem a nikoliv pětkrát dráže, podle současných cen utržených všeobecnou panikou ze řetězu!!! To by potom skutečně ono – více Evropy, více propojení dávalo skutečně smysl!

Ale my od Horské slyšíme, že je potřeba více UNIE!!! Prý se více propojit! Jako kdyby to propojení dodalo nějaký a především levný plynu a elektřinu!!! Bláboly o tom, jak báječně to fungovalo s nákupem covid vakcín jsou skutečně jen bláboly!! Nefungovalo to!!! Stačí si připomenout Astru Zenecu, která dostala miliardový grant od EU na vývoj své vakcíny, aby ta následně /naštěstí/ při prodeji, jak se ukázalo – svého šmejdu, upřednostnila VELKOU BRITÁNII! Protože ta si s Astrou sepsala lepší smlouvy! A s energetickými nosiči je to úplně stejné!!!! Němec Katastrofa Habeck, respektive italský premier Draghi, odjeli na Arabský poloostrov, respektive do Afriky jednat o dodávkách plynu a ropy nikoliv pro EU, nýbrž výlučně pro SVOJE ZEMĚ!!!! Tak tohle je ono více Evropy a větší propojení v praxi!

Lidé z průmyslu říkají, že jsou nedostatkem/drahotou energií většinově v pasti. Více než 50% hrozí fatální ekonomické ztráty. Grafy z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mluví jasně! Ale vláda její poradenští maskoti dávají klídek a rovný kouř! Ti asi ani nezaregistrovali, že ČEZ, v němž stát pořád drží více než 70% akcií, PŘEDPRODAL elektřinu VYROBENOU V ČESKÉ REPUBLICE za 55 Eur/MWh, aby ji přes tu úžasnou burzu v Lipsku zpět, pro své odběratele NAKOUPIL ZA 200 EUR/MWh!!! Takže MY to vyrobíme za 50 a zpětně kupujeme sami pro sebe za 200……

Takhle by nekšeftoval ani Pepek Vyskoč!!! A proti takovýmhle obchodům, jasně PROTI VLASTNÍM OBČANÚM jsou i pověstné kšefty afrických domorodých náčelníků typu- zlato za zrcátka a skleněné perličky- superbyznysem!!!! Oni dávali to, co považovali za bezcenné a brali to, co jim alespoň na chvíli udělalo radost!! Pokládá tady někdo energie a za zbytečnost? A opravdu mu přinese potěšení, když si je kupuje zpět 4x tak draho? Ani zmíněný Pepek ani Zulukafr Dutá hlava by si něco takového nelajzli!!! To jen a pouze ČESKÁ VLÁDA!!!!!!! Za přitakávání svých expertů!

To není všechno – vláda, Horská a Hampl chtějí setrvat na burze. Kvůli Putinovi! Abychom mu zkazili jeho temné rejdy a zatrhli jakékoliv gaudium.

Podle vyjádření Tykačovy energetické společnosti, o které netuším, kolik má koncových odběratelů, když nakupuje na oné, dnes neslavně proslulé energetické burze v Lipsku, drží tam povinnou obchodní jistinu až ve výši 20 miliard korun. Takový ČEZ, Innogy a další velcí tuzemští nákupci to počítají nejspíše ještě výše. Jde o obrovské sumy peněz!!! Které leží jen tak, jak říkávala moje babička, doslova jako mrchy, neužitečně na účtech!! Odbočím – asi jste zachytili informaci, že ČNB zvedla před pár dny svou hlavní úrokovou sazbu na 5,75% p.a.

Zkuste si spočítat těch 5,75% z 20 miliard! Dostanete 1,15 miliardy. Nákladů!!! Vím, že jde o hypotetické číslo, Dienstl uváděl, že šlo o špičkovou hodnotu a vedle to on i Tykač se vyznají, takže nepracují přímo s finančním depozitem, nýbrž systémem bankovních záruk. A ty vycházejí výrazně levněji. Nicméně i tak redukují zcela zásadním způsobem Tykačovi a spol. úvěrový rámec, který jim banky jsou ochotny poskytnout. A místo toho, aby sloužil na investice, tak je zamrazen na šílené nefunkční burze v Lipsku!!!

Ale to není zdaleka, ohledně těch zajišťovacích financí všechno. Ať v burzovním depu drží ČEZ, Tykač, Innogy peněz kolik chce a v jakékoliv formě, rozhodně to je hodně vysoký náklad!!! Který nakonec někdo musí zaplatit – přece byste nechtěli aby ČEZ nesl úrok, za to, že vám dodá elektřinu nebo plyn!!! Takže i tohle platíme ve svých fakturách!!!

Oba bankéři – Horská i Hampl předstírají, že je to tak nejen správně, nýbrž úplně nejlépe! Protože bychom šli na ruku Putinovi!!!

A další jejich nejsvětější mantra – hlavně žádná plošná opatření!!!! Hlavně plošná ne!!! Hlavně nerozdávat peníze!!! To je taky kouzelné!!! V okamžiku, kdy je v republice nějakých 350 000 Ukrajinců! Na ty vláda a já dodávám, že PLOŠNĚ vyčlenila a rozdá jim – 54 miliard korun. ZATÍM a JEN PRO LETOŠNÍ ROK!!! V roce 2023, až narazíme na ty zdivočelé ceny energií, tak nejspíše se PRO UKRAJINCE vyčlení ještě více!!! Opět plošně.Ale tohle pořeším až kolem Nového roku, jestli Kosa ještě bude existovat. Nyní mi jde o současnost.

Takže na to, aby vláda něco udělala s cenou energií peníze nejsou! To by bylo jen další mrhání prostředky a zadlužování! Ovšem na Ukrajince se 54 miliard našlo lusknutím prstů!!! A to není všechno! A co dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu???? Nejsem schopen najít nějaký konzistentní údaj, kolik už že všechny ty „zelené“ dárky Českou republiku koštovaly. Údaje oscilují mezi 3-7 miliardami. Celkově se tak jako tak dostaneme na 60 miliard!!! Což je více než obsahují rozpočtové kapitoly naprosté většiny ministerstev téhle země!!!!

Ale ono je to lhostejné – na utlumení dopadů cen energií na vlastní obyvatelstvo a průmysl prostředky NEJSOU! To je zřejmě pod rozlišovací schopnost všech Fialů, Síkelů, Stanjurů, Rakušanů, Jurečků, Bartošů a přirozeně i Horských a Hamplů a podobných. Na Ukrajince a na zbraně pro ZELENSKÉHO, Azov a podobné peníze být MUSÍ!!!

Takhle si teď stojíme! Tohle, kromě dalšího, říká ten článek Zuzany Kubátové! Proto je převzatý.

vlkp

About
Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 109,34 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.