Doučování (nejen) pro Danuši aneb jak to bylo s naším osvobozením

PAVEL J. HEJÁTKO

Na konci druhé světové války v Československu, konkrétně v roce 1944 a 1945, se situace stala pro mnohé Čechy a Slováky tragická z důvodu častého bombardování, které si někdy lidé vysvětlovali jako „omyl“, ale ve skutečnosti bylo součástí větší vojenské strategie. Američané, kteří měli na starosti letecké bombardování Německa a jeho okupovaných území, totiž „omylem“ až příliš často zasahovali i Československo, přičemž oběťmi byli hlavně civilisté.

„Omyl“, který nebyl omylem

V květnu 1944 došlo k po listopadu 1989 zamlčovanému bombardování českých, moravských a slezských měst, které byly zasaženy zejména kvůli jejich průmyslové výrobě, jako byly zbrojovky, chemičky a továrny na munici. Mezi města, která „omylem“ vybrali američtí piloti za cíl, patřila především Karlovy Vary, Praha, Kolín, Plzeň, České Budějovice, Pardubice, Ostrava, Olomouc, Brno, Jihlava, Sokolov, Hranice, Zlín, Uherský Brod​ a Kralupy nad Vltavou.

Není to jen příběh o tom, že Američané „nechtěli“ zasáhnout civilní obyvatelstvo. Mnohem spíše šlo o systematické bombardování, kde se vedl kalkul o tom, jak co nejvíce narušit vojenský průmysl, i za cenu civilních obětí. Plzeň, která byla klíčovým městem z hlediska výroby munice a vojenské techniky, se stala častým cílem. Příčinou těchto tragédií bylo, že americké velení vědělo, že v některých českých městech fungují zbrojovky, a rozhodli se je zasáhnout, i když věděli, že to znamená obrovské civilní ztráty. Plzeň byla bombardována několikrát, přičemž nejhorší škody vznikly v březnu a dubnu 1945. Američané na to často reagovali prohlášením, že „nebylo záměrem zasáhnout civilisty“, ale přitom se bombardování provádělo na základě informací o strategických vojenských cílech, o kterých měli plné vědomí. „Omyl“ to rozhodně nebyl.

Osvobození Plzně a západních Čech – jak to doopravdy bylo?

Další fikcí, kterou si mnozí rádi představují, je ta bájná „osvobozenecká“ jízda Američanů na západní Čechy. Po měsíce se v Československu pěstovala legenda o tom, jak se Američané stali zachránci, kteří přišli Československu na pomoc. Realita byla ale daleko složitější, a spíše než o oslavu osvobození šlo o praktickou vojenskou operaci, která měla své politické i vojenské pozadí.

Když v květnu 1945 Američané konečně vstoupili na české území, Plzeň už byla z velké části zničená bombardováním, a přestože to mnozí považovali za „osvobození“, pro civilisty to rozhodně nebyl žádný triumf. Osvobození Plzně a dalších měst Západních Čech Američany bylo spíše taktickým rozhodnutím v rámci širší vojenské strategie na západní frontě. Západní aliance se dostala na české území proto, že byla odhodlána pokračovat v ofenzívě proti Němcům. A to, že sovětská armáda už byla na východě, jen urychlilo rozhodnutí Američanů ve snaze vybojovat si lepší postavení před konečnou sovětskou dominancí.

Když přišli Američané, jejich vojenské cíle nebyly v žádném případě o humanitárním „osvobozování“. Vzali si to, co potřebovali – strategická místa pro zásobování a kontrolu, a to bylo vše. Skutečné osvobození přišlo až o něco později, když se po kapitulaci Německa na našem území rozběhly čistky a politické machinace, kdy bylo jasné, že Československo bude rozděleno mezi východní a západní mocnosti. Takže nakonec, ať už to bylo v Plzni, v Pardubicích, nebo jinde, americké bombardování a vojenská přítomnost rozhodně nebyly pro Československo žádným oslavovaným „osvobozením“.

Mýtus „zakázaného“ amerického osvobození Prahy

V roce 1945, když už bylo jasné, že se nacistické Německo bl​íží k porážce, začal být problém s tím, kdo bude v Československu hrát hlavní roli po válce. Američané, kteří v té době byli na západní frontě, si byli vědomi své síly a přítomnosti v Evropě, a tak se rozhodli, že i v Československu by mohli mít určitou roli. Ve skutečnosti to byla snaha o to, aby západní mocnosti – tedy Spojené státy – měly v post-nacistickém uspořádání Evropy co největší vliv. Praha, jako hlavní město Československa, byla klíčovým bodem. A americký plán? Dostat se do Prahy dřív než Sověti.

Tento záměr byl, jak se ukázalo, naprosto absurdní. Američané měli v té době na českém území minimální vojenskou přítomnost. Generál Patton tu operoval s jednotkami čítajícími 1600 vojáků, což je opravdu poměrně dosti americké, chtít s tímto počtem osvobozovat od jihozápadu celou republiku včetně Prahy. Zatímco na západě, například v Německu, působili v několika významných vojenských oblastech, jejich síly ve střední Evropě byly slabé (cca 30 000 vojáků). Sovětská armáda byla naopak už daleko na východě a její přítomnost na českém území byla nevyhnutelná. Bylo tedy nejen politicky, ale i vojensky nerealistické, aby se Spojené státy dostaly do Prahy dřív než Sověti. I přesto, že byla Praha v sovětské sféře vlivu po válce fakticky definována, Američané si zkrátka v některých chvílích představovali, že si Československo pro sebe ukradnou. Toto politické přání bylo nejen absurdní, ale i neuvěřitelně krátkozraké.

Jak vypadalo „osvobození“ Československa?

Když přišlo skutečné „osvobození“ Československa, přišlo na něj především díky sovětské armádě, která do země vtrhla z východu a pomalu se posouvala směrem na západ. Američané, kteří byli tehdy na západní frontě, byli součástí širší aliance, ale jejich přítomnost na českém území byla naprosto marginální. Praha byla nakonec „osvobozena“ sovětskou armádou a jejich spojenci – čsl. vojenskými jednotkami – dne 9. května 1945.

A to je právě moment, kdy dnes začíná určitý mýtus. Historii totiž začali liberálové přepisovat tak, že jakýkoli zvrat, který nebyl v souladu se západními zájmy, se automaticky přičítal „zločinnému“ vlivu Sovětů. Válečné „osvobození“ Prahy bylo rychlé, ale bylo to především díky těžké sovětské ofenzívě.

Američané se dostali do Čech, konkrétně do Plzně, až o několik dní později. Přesto se později začalo tvrdit, že „osvobození“ Západu přišlo právě díky Američanům a že východní část Československa byla jakýmsi “předáním moci Sovětům”. V některých médiích a politických kruzích se tento zjednodušený pohled stal doménou propagandy.

Zvláště pak v kontextu post-válečného vývoje Československa je třeba si uvědomit, že USA a Sovětský svaz měli v tomto období zcela jiný pohled na rozdělení Evropy. A i když se po válce vytvořil určitý příběh o „osvobození“, ve skutečnosti šlo o tvrdý geopolitický zápas, kde vítězem nakonec nebyly ideály demokracie, ale pouze mocenské zájmy supervelmocí.

A to zde nikdo nemluví o únoru 1945 a​ Jaltě, kde se o tomto všem výše popsaném dohodl Roosevelt se Stalinem a Churchill u toho Stalinovi zapaloval трубкy.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Anonym 330,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 3 780,00 Kč

Vybráno 8.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Pro USA má být 2. duben 2025 Dnem osvobození - 2.4.2025
• Nová doba nebo Belle Époque 2.0? - 2.4.2025
• Vláda pokračuje v manipulaci veřejnosti pomocí strachu z války a vytváření hysterie, aby zakryla vlastní neschopnost - 2.4.2025

(26 votes, average: 3,54 out of 5)

Loading...