30.5.2024
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Daj-li medaili …

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Ve čtvrtek udělí president Pavel generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi Řád TGM III. třídy. Slavnostní akt má proběhnout na Pražském hradě, v rámci schůzky ministrů zahraničí členských zemí aliance, které by měl šéf NATO předsedat. Otázkou ovšem je, za co tu medaili dostane. Zmíněný řád totiž  bývá, podle Wikipedie, udělován osobám, „které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv…”

O humanitu a lidská práva se Jens Stoltenberg zasloužil zhruba tak stejně, jako jeho předchůdci ve funkci náčelníka NATO. Od dob památného bombardování Srbska, přes „válku s terorismem” na území Orientu, až po dnešek. Nelze se proto zbavit myšlenky, že jeho aktuální vyznamenání od české vlády, plní dvě funkce. Pro něj osobně, jakožto největšího jestřába Západu, má být povzbuzením, aby ve svém tlaku na plnohodnotnou válku s Rusem neustával.  Současně má ten akt také signalizovat našim vzdáleným, zaoceánským mentorům, že česká vláda zůstává pevnou, pravověrnou a že stanovenou línii drží s nadšením.

Podívejme se na tu medilovačku v kontextu. Byl to právě Jens Stoltenberg, který před pár dny vykopl míč směrem k přímému zapojení NATO do války s Ruskem. Svým prohlášením, že “právo na sebeobranu zahrnuje zasažení legitimních cílů mimo Ukrajinu,” zvýšil sázky o několik levelů. Jenže… ne všichni členové Aliance jsou jeho politikou „hrrr na Rusa, on stejně zase couvne” bůhvíjak nadšeni. Nálada v NATO vypadá, v této chvíli, zhruba takto:  Velká Británie, Litva, Švédsko, Polsko a Finsko jsou jednoznačně pro. Francie s Macronem jeho plán také podporuje a ještě jezdí popichovat otálející, aby se přidali. Asi si myslí, že jsou dost daleko a že případná odveta zasáhne jen ty slovanské untermeschen na východě….

Hyperaktivní Macron proto vyrazil do Německa a tak dlouho hučel do váhajícího Scholze, až jej přiměl alespoň k tomuto prohlášení: “nechceme eskalaci, ale Ukrajina by mohla zaútočit na vojenská místa, ze kterých jsou odpalovány rakety”. Víc souhlasu z něj nevymáčkl. Něco podpory se podařilo vtlačit i do prohlášení Parlamentního shromáždění NATO, které se konalo o víkendu. To vyzvalo své váhající a nesouhlasící členské státy, aby “podpořily Ukrajinu v jejím mezinárodním právu na sebeobranu tím, že zruší některá omezení týkající se použití zbraní poskytnutých spojenci NATO k úderům na legitimní cíle v Rusku”. No a borec nakonec – veliké, převeliké nadšení pro věc projevil, podle očekávání náš premiér Fiala.

Ale to, že uvnitř Aliance zaznívají velmi kritické hlasy a místy dokonce otevřený nesouhlas, se utajit nepodařilo.  Italská premiérka Georgie Melonsová, sice korektně zdůraznila italskou podporu Ukrajině, ale Stoltenbergovy výroky tvrdě odmítla kvůli neúnosnému riziku eskalace, které přinášejí. Její ministr zahraničí, Antonio Tajani, pak prohlásil, že „Stoltenberg  by měl být obezřetnější; není na něm, aby činil rozhodnutí tohoto typu..”  I ten Macronem napůl zlomený Němec si postavil hlavu. Odmítl další Stoltenbergův návrh – společnou NATOvskou protivzdušnou obranu Ukrajiny. Podle mluvčího vlády, Steffena Hebestreita,  by to bylo „…zapojení, přímé zapojení do tohoto konfliktu. A to je něco, o co neusilujeme.” A co je vůbec nejpodstatnější – zatím jsou proti útokům do hloubi Ruska i samotné USA.

No a co druhá strana? Putin se k situaci vyjádřil během své návštěvy Uzbekistánu. Varoval Západ, že členové NATO v Evropě si zahrávají s ohněm. Údery do hloubi Ruska by, podle něj, mohly vyvolat globální konflikt. Jakoby mimochodem pak zmínil, že mnoho členských zemí NATO má poměrně malou rozlohu a husté osídlení. Což je “faktor, který by měli mít na paměti, než začnou mluvit o úderu hluboko na ruské území”.

Zajímavé také bylo, co řekl o Stoltenbergovi. „Když byl předsedou vlády Norska, komunikovali jsme s ním a řešili složité záležitosti ohledně Barentsova moře a další, a obecně jsme se mohli dohodnout. V té době, jsem si jistý, netrpěl žádnou demencí. Pokud teď mluví o možnosti zasáhnout ruské území přesnými zbraněmi dlouhého doletu, pak jako člověk, který stojí v čele vojensko-politické organizace, je sice civilista, jako já, ale přesto by měl vědět, že přesné zbraně dlouhého doletu nelze použít bez prostředků ve vesmíru….” A dále pak rozvedl, že užití podobných zbraní předpokládá družicové zaměřování cílů a programování příslušné zbraně západními odborníky. Tedy přímé zapojení zemí NATO do konfliktu. Se všemi důsledky.

Takže jsme to dostali pěkně po lopatě. Zahráváme si s velikou, možná světovou válkou. A povšimněte si – největší nadšení pro věc jeví především malé a méně významné země. Promiň Polsko. Jsou jak čivavy, hecované na medvěda. Veliké státy, typu Německa váhají a vyčkávají. Další těžké váhy, typu Francie a Anglie, hlavně popichují tu postradatelnou drobotinu na východě. A šéfové? V USA se věnují vlastním záležitostem a přímé zapojení do konfliktu striktně odmítají. Ještě totak! Snažte se sami. Oslabte Rusa, a když přežijete, no tak vám zase nějaký Marshallův plán poskytneme. Ten minulý nám zajistil desetiletí prosperity…

No ale medailovačka v Praze bude. A taky přípitky a vznešené řeči o demokracii a o tom, jak porazíme Rusa a zahojíme se na jeho reparacích.  Další z veselic na palubě Titanicu.  Nikdo nebude kazit náladu a připomínat, že právě tahají kaštany z ohně za své západní „přátele”. Za velmoci, které se svou hloupostí, ziskuchtivostí a ideologickou slepotou vmanévrovaly do situace, že dopředu to nejde a vycouvat, bez ztráty tváře, taky ne.

Redakce

Sdílejte článek:
29 votes, average: 5,00 out of 529 votes, average: 5,00 out of 529 votes, average: 5,00 out of 529 votes, average: 5,00 out of 529 votes, average: 5,00 out of 5 (29 votes, average: 5,00 out of 5, rated)
Loading...
42 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)