Co si myslí američtí muslimové?

KN

Rok poté, co teroristé z Hamásu v Gaze napadli Izrael, znásilnili ženy a povraždili více než 1 100 lidí včetně kojenců, a poté, co se videozáznamy masakru rozšířily po celém světě, šokující procento amerických muslimů tyto skutečnosti popírá a vykazuje silně antisemitské postoje, ukazuje nový průzkum Heritage Foundation.

Více než třetina (39 %) popřela, že by Hamás vraždil a znásilňoval, zatímco pouze 31 % to připustilo. Dalších 30 % uvedlo, že „neví“.

Mezi širokou americkou veřejností 64 % lidí zločiny Hamásu uznalo, zatímco pouze 7 % je popřelo a dalších 29 % uvedlo, že neví.

Na otázku, proč Hamás 7. října zaútočil na Izrael, vybralo 59 % muslimů odpověď „protože Hamás chtěl prosazovat palestinskou věc“, zatímco pouze 14 % vysvětlovalo terorismus tím, že „Hamás chtěl zabíjet Židy a je zaměřen na zničení Izraele“. Naproti tomu většina Američanů (51 %) vysvětlila 7. říjen tím, že Hamás chtěl zabíjet Židy a zničit Izrael, a pouze 17 % uvedlo, že cílem Hamásu bylo prosazovat palestinskou věc.

Dva ze tří vysokoškolsky vzdělaných muslimů (67 %) uvedli, že Hamás útočil s cílem podpořit palestinskou věc. Ukázalo se, že nejméně pravděpodobné je toto vysvětlení u černošských muslimů (39 %).

Stejně tak mnoho amerických muslimů (43 %) uvedlo, že „Izrael nemá právo na existenci jako židovský stát“, zatímco mezi širokou veřejností to uvedlo pouze 11 %. Třetina amerických muslimů (33 %) uvedla, že „Izrael má právo na existenci, zatímco mezi Američany obecně to byly dvě třetiny (66 %).

Ukázalo se, že mladší muslimové (ve věku 18 až 29 let) a muslimové arabského původu častěji tvrdí, že Izrael nemá právo na existenci.

Průzkum se amerických muslimů také ptal, zda „mají Židé příliš velkou moc, příliš malou moc nebo přibližně normální moc“ v amerických médiích a ve federální vládě USA.

Většina muslimů (58 %) uvedla, že Židé mají „příliš velkou moc“ v médiích, a přibližně stejný počet (57 %) uvedl, že Židé mají „příliš velký vliv“ ve federální vládě.

Naproti tomu mezi širokou veřejností je mnohem méně těch, kteří tvrdí, že Židé mají „příliš velkou moc“ nad médii (22 %) a politikou (17 %), zatímco více Američanů tvrdí, že mají „přibližně normální moc“ nad médii (41 %) a politikou (45 %).

Ukázalo se, že starší muslimové (67 % osob starších 65 let) a muslimové s vysokoškolským vzděláním (64 %) častěji tvrdí, že Židé mají příliš velkou moc nad médii.

Nadpoloviční většina Američanů (57 %) uvedla, že po 7. říjnu vzrostl antisemitismus spíše než že ve stejném období vzrostla protimuslimská nevraživost (44 %). Třetina Američanů tvrdí, že protimuslimská nevraživost se za tu dobu snížila, zatímco pouze 20 % tvrdí, že antisemitismus se od té doby snížil.

Průzkum provedený v září, tedy předtím, než Írán vyslal rakety na Izrael, se muslimů i širší populace ptal, co by měly USA dělat, kdyby Írán zaútočil na Izrael.

O něco více než třetina amerických muslimů (37 %) uvedla, že by USA „neměly Izrael podporovat vůbec“, zatímco čtvrtina (25 %) uvedla, že by USA měly „podporovat pouze diplomaticky“. Menší skupina uvedla, že by USA měly „podporovat Izrael pomocí a vojenským vybavením, ale ne posílat vojáky“ (14 %), a pouze 9 % uvedlo, že by USA měly podporovat Izrael americkými vojáky.

Naproti tomu Američané v drtivé většině Izrael podporují: 17 % respondentů uvedlo, že by USA měly vyslat vojáky, 35 % podpořilo Izrael vojenským vybavením a pomocí bez vojáků a 20 % uvedlo, že by USA měly poskytnout pouze diplomatickou podporu. Pouze 8 % respondentů uvedlo, že by USA neměly Izrael podporovat vůbec.

Američtí muslimové při rozhodování o tom, jak budou volit ve volbách v roce 2024, vysoce hodnotí izraelsko-palestinský konflikt.

Průzkum se jich ptal: „Co je pro vás z následujících možností v příštích volbách nejdůležitější?“. Mezi širokou veřejností pouze 4 % zvolila „izraelsko-palestinský konflikt“, který se umístil daleko za inflací a ekonomikou (29 %), imigrací (25 %), ohrožením demokracie (9 %) a potraty (9 %). Dokonce i změna klimatu se umístila výše (5 %).

Ovšem 34 % muslimských respondentů zvolilo jako hlavní problém izraelský konflikt (pouze 25 % zvolilo ekonomiku a 11 % imigraci).

Průzkum rovněž zjišťoval postoje amerických muslimů k demokratické prezidentské kandidátce, viceprezidentce Kamale Harrisové. Téměř polovina z nich (47 %) uvedla, že Harrisová je „příliš proizraelská“, zatímco 29 % uvedlo, že „má vyvážený postoj“, a 7 % ji označilo za „příliš propalestinskou“.

Ukázalo se, že muslimové s vysokoškolským vzděláním (53 %) a muslimové asijského (62 %) a arabského (66 %) původu častěji označují Harrisovou za „příliš proizraelskou“. Muslimové černoši (37%), běloši (41 %) a Hispánci (52 %) – s větší pravděpodobností uvedli, že Harrisová je vyvážená.

Průzkum se amerických muslimů a široké veřejnosti ptal na různé politické postoje, které by islámu zajistily zvýhodněné místo v americké společnosti a právu. V každé otázce se ukázalo, že američtí muslimové to podporují více než americká veřejnost jako celek.

Ukázalo se, že muslimové častěji než široká veřejnost (14 %) podporují trestnost zobrazování proroka Mohameda (50 %). Ukázalo se, že častěji než široká veřejnost (9 %) podporují vznik muslimské politické strany (46 %). Podporují zavedení práva šaría (39 %) více než široká veřejnost (10 %). Podporují také vyhlášení islámu americkým národním náboženstvím (33 %).

Mnoho muslimů ale bylo proti – 31 % bylo proti zavedení práva šaría a 32 % proti vyhlášení islámu národním náboženstvím). Američané jako celek se ale proti nim stavěla mnohem razantněji (56 %, resp. 68 %).

Ačkoli se ukázalo, že američtí muslimové častěji vystupují proti právu Izraele na existenci, popírají, že by se Hamás dopouštěl vražd a znásilňování, a přisuzují 7. říjnu pozitivní motivy, nepodpořili protesty na vysokoškolských kolejích zaměřené proti židovským studentům.

Průzkum se ptal, který ze dvou výroků se nejvíce blíží názorům respondentů: „Židovští studenti na univerzitních kampusech, kteří otevřeně podporují Izrael, nejsou oprávněnými cíli protestů na univerzitách“, nebo ‚jsou oprávněnými cíli‘.

Téměř polovina muslimů (46 %) se shodla s téměř polovinou široké veřejnosti (48 %), že tito židovští studenti nepředstavují legitimní cíle.

Pouze 23 % muslimů a 23 % široké veřejnosti označilo tyto studenty za platné cíle, zatímco zbytek uvedl, že neví.

Průzkum, který provedla společnost J.L. Partners z pověření nadace The Heritage Foundation, se týkal 1 000 Američanů, kteří byli dotazováni online mezi 9. a 13. zářím, aby zjistili postoje široké veřejnosti. Studie se dotazovala 500 amerických muslimů prostřednictvím různých metod – pevných linek, mobilních telefonů, textových zpráv a online panelu. Chybovost je plus/minus 3 %.

Konzervativní noviny

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc ÚNOR 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Zdenka Rýznarová 250,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Včelka 1500,- Kč, Radek Bláha 300,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jaroslav a Dana Berkovi 1000,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Pavel Barvínek 91,23 Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Anonym 70,- Kč

Celkem za měsíc: ... 10 111,23 Kč

Vybráno 22.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Zákaz žárovek, aut a kotlů. Jaký klacek nám hodí EU pod nohy příště? - 7.2.2025
• Bruselská komise a povinné přimíchávání larev “moučných červů” do potravin - 7.2.2025
• Křesla na příděl. Jak se v koalici SPOLU rozhořel boj o kandidátky - 7.2.2025

(10 votes, average: 3,50 out of 5)

Loading...