Co se stane s Ukrajinou, pokud Západ zastaví svůj penězovod Kyjevu?

Hraní hry s čísly

Jedním z důležitých faktorů, který komplikuje diskuse o budoucí pomoci, je široce rozšířená nejistota ohledně toho, kolik peněz v USA ještě zbývá spálit na Ukrajině do konce roku.. Senátor Mark Warner (D-Va.) v říjnu řekl , že i Kongres se občas potýkal s problémy získat přímou odpověď na termín pro nové financování.

Minulý měsíc Bílý dům uvedl, že utratil zhruba 96 % z více než 100 miliard dolarů, které Kongres vyčlenil pro Ukrajinu. Účetní chyba Pentagonu způsobila, že ministerstvo obrany získalo několik miliard dolarů navíc pro tzv. „prezidentské pravomoci k čerpání“, což umožňuje Bidenově administrativě posílat zařízení z amerických zásob. Na výměnu těchto zbraní ale zbývá jen asi 1 miliarda dolarů ve financování a podle Marka Canciana z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia se Bílý dům zatím zdráhá posílat zbraně bez slibů, že je nahradí.

Dopad přerušení financování by nebyl okamžitě patrný, zejména vzhledem k pomalému tempu bojů během zimy, ale vedl by k postupnému snižování ukrajinských operací, řekl Cancian RS. Podle jeho odhadu tempo pomoci „již klesá“ ve srovnání s počátky války, i když stálý proud dodávek zbraní bude pokračovat roky vzhledem k časové ose potřebné k výrobě nových zbraní.

„Jak tento tok klesá, vojenská schopnost Ukrajiny se  s ním snižuje,“ řekl Cancian. „V určitém okamžiku, pravděpodobně v lednu, nebudou schopni zahájit protiofenzívu v plném rozsahu a pak možná v únoru nebudou schopni  provádět vůbec žádné útoky.“

„Možná, že později na jaře bude mít Ukrajina velký problém, aby Rusy zdržela,“ pokračoval. „Není to tak, že nebudou mít žádné [zbraně], ale nebudou mít přísun, který je potřebný k udržení operací na vysoké úrovni.“

Bidenova dodatečná žádost by přidělila přibližně 59 miliard dolarů ve fondech souvisejících s Ukrajinou. Jedna třetina z toho jde na humanitární pomoc a přímou ekonomickou podporu, zatímco většina jde na různé potřeby vojenského financování.

Z vojenské pomoci ve výši 38,7 miliardy dolarů je zhruba 30 miliard dolarů vyčleněno na nákup zbraní k odeslání na Ukrajinu nebo na čerpání amerických zásob. Zbývajících 8 miliard dolarů by podpořilo rozšířenou přítomnost amerických jednotek v Evropě v reakci na ukrajinskou válku, přičemž malá část prostředků šla na pomoc při dohledu.

Cancian poznamenal, že velká část těchto finančních prostředků by měla být chápána jako investice do ekonomiky USA vzhledem k tomu, jak velká část bude směřována americkým dodavatelům. Tento argument, který také učinila Bidenova administrativa, vyvolal kritiku odpůrců zvýšených vojenských výdajů, kteří poznamenávají, že dolary na obranu vytvářejí méně pracovních míst než mnoho jiných forem vládních výdajů.

Z ekonomického hlediska by náhlé přerušení financování ze strany USA bylo méně drastické než ukončení vojenských výdajů vzhledem k tomu, že velká část rozpočtové pomoci Ukrajiny pochází z Evropské unie. I když i toto financování by mohlo zablokovat Maďarsko, které za pravicového premiéra Viktora Orbána často frustrovalo své evropské partnery. (Zelenskij a Orbán se zřejmě dostali do ostrého sporu na okraji prezidentské inaugurace v Argentině minulý víkend.)

Politické dozvuky

Konec americké pomoci by byl ostrým pokáráním Bidenově administrativě, která dlouho tvrdila, že americká podpora Ukrajině bude trvat tak dlouho, jak bude trvat, než Kyjev dosáhne svého deklarovaného cíle, dobýt zpět celé své území, včetně Krymu.

Mnozí věří, že evropské státy by také stáhly své financování, pokud americká podpora skončí, včetně Canciana. „Logika je stejná jako v USA,“ vysvětlil. „Mají politické síly, které nalevo i napravo stojí proti vysokým nákladům a nedostatku úspěchu. Pokud se Spojené státy zastaví finance, pak na to mnoho jejich kritiků ukáže a řeknou: ‚Spojené státy skončily. Proč posíláme peníze za neúspěšné úsilí?’“

Vzhledem k tomu, že možnost přerušení pomoci roste, někteří analytici tvrdili, že je čas, aby Bidenova administrativa změnila svůj přístup k válce a stanovila realističtější cíle – krok, který by mohl utlumit obavy v Evropě a zároveň reagovat na domácí problémy Bílého domu. kritici, kteří tvrdí, že prezident nemá pro válku jasnou strategii.

„Bílý dům by se měl snažit vybudovat nový příběh: že toto je obranná válka  Ukrajiny s možností  strategické porážky  Ruska, a že USA mohou Ukrajinu podpořit a zároveň uznat, že existují další priority národní bezpečnosti, které možná budou muset mít přednost,“ argumentovala Emma Ashfordová ze Stimsonova centra v The Guardian. „Tento příběh je méně ambiciózní, ale více pragmatický.“

„A co je nejdůležitější, pokud bude Bidenova administrativa znovu zvolena v listopadu, tento přístup by ji postavil do mnohem silnější pozice pro jednání o příměří koncem roku 2024,“ napsal Ashford.