Co je horší? (Dez)informace nebo propaganda?

Praha – Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se na okraj zasedání šéfů diplomacií členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Praze ve čtvrtek setká s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Podepíší memorandum o spolupráci v boji proti dezinformacím, oznámilo v dnešním avízu ministerstvo zahraničí. Setkání šéfů diplomacií se uskuteční ve čtvrtek a v pátek.

Piráti navíc připravili program „boje proti dezinformacím“. Tento program velmi podrobně komentuje Jan Ferenc (například zde). Program Pirátů je zabalen podle komentátora do mašličky „Právo nebýt manipulován“. Ferenc uvádí, že neexistuje definice dezinformace i definice manipulace. Cituji: Jsme jí (manipulaci) vystaveni každý, resp. všichni. Intuitivně chápanou manipulaci falešnými nebo neúplnými zprávami z tisku, webů, sociálních sítí můžeme rozšířit na mnohá další veřejná sdělení. Manipulativní jsou politická prohlášení, předvolební sliby a hesla a povolební prohlášení. Manipulací jsou reklamy téměř na cokoliv. Už například oblíbené slogany „opravdoví specialisté“, případně „skutečný originál“, jsou manipulativní, protože nám napovídají, že ostatní specialisté či originály jsou neopravdoví, tedy falešné, i kdyby opravdoví a skutečné byli. Manipulativní a dezinformační je název smetanového taveného sýru, stačí si přečíst jeho složení.

A i závěr komentáře stojí za citaci: Právo nebýt manipulován už je zcela ve sférách fikce. I kdyby bylo většinově odhlasováno, nikdy nebude naplněno. Manipulace nevězí jen v novinách, rádiu nebo sociálních sítích. Namísto práva nebýt manipulován by se měli lidé učit používat vlastní hlavu. Na to právo mají. Už ve školách se učí výchova občana ke zdraví, informatika, čtenářská gramotnost. Nechť se už v útlém věku studenti dovídají, že lhát lidem je trestné. V politice ještě k tomu nemravné. Že politika není věda o pravdě a mravnosti, ale o uchopení, udržení a provozování moci. Že v reklamách je asi tolik pravdivých informací, jako jahod v jahodovém sirupu. Že v Miss AI nesoutěží opravdové dívky. Tolik Jan Ferenc.

Nicméně, ještě je k výše uvedenému třeba dodat docela podstatnou věc. Spousta (dez)informací je de facto nástrojem propagandy. Wikipedie uvádí: Propaganda (lat. propagare = rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat) je vnímána jako rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou, která dané mase vládne pomocí ideologie. Propaganda je nejčastěji systematické vytváření společenského ne/vědomí za účelem ovládání pod/vědomí davů pomocí prezentování systematicky uspořádaných, idejí (ideologie), teorií, názorů a doktrín.

Podle mého názoru se v současném světě poznamenaném válkou na Ukrajině a na Blízkém východě velmi daří nikoliv dezinformacím, ale právě propagandě. Propaganda vybírá ty „správné“ (dez)informace právě s cílem ovlivnit názory veřejnosti. Hitlerovské Německo vypracovalo propagandu téměř k dokonalosti s využíváním od počátku lživých zpráv. Právě z tohoto prostředí se traduje výrok „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ .

Dnešní propaganda nemusí a většinou nepoužívá lživé informace, ale informace posuzuje selektivně a „politicky“. Ty, které se hodí, jsou informace, ty, které se nehodí, jsou dezinformace. Navíc, doba notně pokročila a internet je „informacemi“ doslova zaplaven. Každý má příležitost najít si co se mu líbí a co mu konvenuje. A zde je právě onen prostor, o kterém píše Ferenc – zapojit vlastní hlavu. Bez prostoru pro vlastní názor je totiž každý člověk odsouzen k tomu být manipulován, reklamami počínaje a politickými názory konče. Propagandě se tak daří zejména tam, kde lidé věří tomu, co se na ně hrne z médií jako těm „správným“ informacím. Samozřejmě, nejvíce se jí daří s režimech autoritářských či diktaturách a nejméně v demokraciích. A i v prostředí formálně demokratickém se může člověk setkat s parádní propagandou, pokud naslouchá buď „progresivním“ nebo „konzervativním“ vysílacím kanálům. Obávám se, že v takovém prostředí je na společenský konflikt také zaděláno (markantní zejména v dnešních Spojených státech a propagandou pro Bidena nebo pro Trumpa).

Nezaměňujme proto pojmy a nepleťme si tak zvaný boj s dezinformacemi s obyčejnou propagandou. Nicméně, právo na to nebýt manipulován je zřetelně v rovině každého člověka ve společnosti. Nelze ho zajistit žádným zákonem, ale „jenom“ tím, že informace nebudou v rozporu s realitou. A pak mohou nastoupit komentátoři či politici , kteří tyto informace budou komentovat a vytvářet „názor“. Je na každém z nás, jakému hodnocení dáme přednost. Protože právě v tom je největší síla i slabina demokracie.

Propaganda je dle mého soudu mnohem větším nebezpečím než chybné nebo lživé informace samy o sobě. Jako příklad vždy uvádím teorii o globálním oteplování vlivem kysličníku uhličitého, která zcela ignoruje vliv Slunce (prohlašuje ho za konstantní!) a albedo Země (rovněž „konstantní“). A má to zásadní vliv na ekonomiku Západu, který je touto teorií doslova „fascinován“ – viz „Green Deal“.

Jan Bartoň