Celoevropské volby zatřásly vládní mocí v členských zemích. Projeví se tyto otřesy na půdě EP?

HSP

Skončily dlouho očekávané volby do Evropského parlamentu. Jaké výsledky přinesly? Bude se rozložení sil v novém parlamentu měnit? Jak fungovala EU během období dosluhujícího parlamentu? Jaká jsou očekávání pro to následující období? Jak to viděli voliči? Jaké dopady mají volby do EP na politické dění v členských zemích EU.

Evropský parlament ve volebním období 2019-2024

Evropský parlament ve volebním období 2019-2024 ovládala tradiční seskupení. Lidovci (ELS) spolu s Progresivními socialisty (S&D) a Liberály (RE), kde patřili i naši 3 progresivci, měli spolu 417 křesel av 705 členném parlamentu dokázali pohodlně prosadit cokoliv.

Výsledkem jsou schválené velkolepé, nesplnitelné cíle z dílny Evropské komise pod vedením neúspěšné ministryně obrany Německa Ursuly von der Layen. Nejvíce kritizovaným se stal Zelený úděl:

• Klimatická neutralita do roku 2050, včetně cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55% ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. zahrnuje různé iniciativy, včetně renovace budov, podpory obnovitelných zdrojů energie a přechodu na oběhové hospodářství.

Toto období poznamenaly i skandály. V kauze Qatargate šlo o podezření, že někteří současní a bývalí europoslanci a jejich blízcí prosazovali v EP zájmy Kataru a také Maroka za finanční i jiné výhody. Ten druhý Pandemie Covid-19 a v rámci boje s ní společného nevýhodného nákupu vakcín, který potají dohodla s Pfizer přímo předsedkyně EK.

Kromě toho přestala být unie v tomto období mírovým projektem, když orwellovsky po spuštění Speciální vojenské operace Ruskem na Ukrajině mírový fond přeměnila na fond na nákup zbraní pro Ukrajinu a zapojila se do spirály eskalace válečného konfliktu na Ukrajině, který čím déle trvá, tím více obětí na obou zúčastněných stranách přináší a samotné Ukrajině stále větší ztráty území ve prospěch Ruska. Přitom Rusko spustilo ŠVO, neboť neutuchající aspiraci Ukrajiny stát se členským státem NATO vnímá ruské vedení jako existenční hrozbu a jím vyvíjené dlouholeté diplomatické úsilí nepřivedlo západní společenství k porozumění vůči těmto obavám.

Navíc unie přijala nové balíky sankcí vůči Ruské Federaci, kterými si sama podpiluje větev. V rámci sankcí se členské státy postupně odřezávají od levných zdrojů energií z Ruska. Energetické sankce v kombinaci se zeleným údělem vytvořily pro EU samovražednou kombinaci.

Další nezvládnutou oblastí je boj s nelegální migrací, který se postupně zaměnil za boj za její legalizaci, což se setkalo s odporem mnoha členských států, včetně Česka a Slovenska. Toto úsilí vyústilo ve schválení tzv. migračního paktu. Kompromisu, se kterým není spokojen nikdo. Nelegální migrační toky nezastaví a trestá povinnou solidaritou ty státy, které nelegální migraci odmítají od propuknutí migrační krize v roce 2015.

Politika dodržování Právního státu se stala nástrojem k trestání neposlušných států, jejichž ambicí je dělat suverénní zahraniční politiku i vůči Evropské unii. Takto unie postupovala vůči Polsku za vlády Práva a Spravedlnosti, když reformovalo soudnictví, jakož i vůči Orbánovu Maďarsku, které narazilo, když chtělo ochránit zákonem mládež před zhoubnou LGBTi ideologií. Náběh být tímto prostředkem káraný má po nástupu 4 vlády Roberta Fica už i Slovensko.

Evropská unie kritiku vnitřních problémů považuje za hybridní válku Ruska. Boj s dezinformacemi, tj. vytvoření bezpečného prostředí, ve kterém se budou k občanům EU dostávat jen ty jedině správné informace, považuje Evropská komise za klíčový pro zachování liberální demokracie. Svoboda slova jako základní hodnota demokracie dostává těmito snahami pořádně na frak.

Ukázalo se, že přijetí Lisabonské smlouvy byla past. Členské státy pociťují stále více, což znamená, že se v roce 2008 vzdali v mnoha oblastech práva veta. Unie se významným způsobem začala měnit z unie respektující zájmy jednotlivých států na unii, která státem diktuje. Na unii, kde o osudech členských států stále více rozhodují bruselští úředníci. Slovensko to pocítilo v otázce migrace, Istanbulské úmluvy a nově má ​​unie tendenci vzít na sebe navzdory odporu některých členských států závazek v souvislosti s novou pandemickou smlouvou WHO a postupně tuto vnutit všem jejím členům.

Očekávání od voleb do EP v roce 2024

Analytici předpokládali, že tato očekávání a klíčové faktory by mohly ovlivnit výsledky voleb:

1. Euroskeptické a populistické strany, které kritizují EU a prosazují větší národní suverenitu, by mohly získat více hlasů. Tento trend je patrný v některých zemích jako Itálie, Francie, Němsko a Maďarsko i Slovensko.
2. Tradiční středopravé a středolevé strany mohou ztratit část své dominance ve prospěch nových politických hráčů, včetně zelených a liberálních stran, které získávají podporu zejména mezi mladšími voliči, ale i politických subjektů, které chtějí méně unie a více národní suverenity.
3. Očekávalo se, že otázky týkající se klimatických změn, udržitelnosti a zelené politiky budou mít na volby výrazný vliv. Zelené strany by mohly posílit svůj postoj, zejména v zemích s vysokým povědomím o ekologických otázkách. Posílit by mohly i strany, které vnímají dopady zeleného údělu na běžného občana EU a požadují buď jeho zrušení nebo přinejmenším revizi cílů.
4. Témata týkající se migrace, azylové politiky a bezpečnosti zůstávají důležitá a mohou ovlivnit voličské chování, zejména v zemích, které čelily vyššímu přílivu migrantů. Ambicí některých politických subjektů, včetně těch slovenských, kromě PS, je odmítnutí migračního paktu, který zavádí mafiánské vydírání těch členských států, které odmítají legalizaci nelegální migrace.
5. Vzestupu radikálních politických sil měly vést i přibývající hospodářské problémy, jako jsou inflace, nezaměstnanost a ekonomická nerovnost.
6. Větší podporu měly získat politické strany, které se soustředí na otázky související s digitalizací, technologickým pokrokem a ochranou osobních údajů, neboť tato témata nabírají na důležitosti. Některé politické subjekty zaměřily pozornost na rizika spojená s digitální identitou. Jsou i takové, které jsou přesvědčeny, že digitální eurem nám EU připravuje digitální gulag, který nás zbaví nás zbytků svobody, kterou ještě máme, jelikož zavedením digitální měny bude Brusel vědět o každé naší transakci. V kombinaci s měřením osobních emisí může dokonce určovat, co si kdo ještě bude moci za své digitální peníze koupit.
7. Klíčovým faktorem měla být i míra volební účasti. Vysoká účast může znamenat lepší reprezentaci různých politických názorů, zatímco nízká účast může favorizovat lépe organizované menší strany. Na Slovensku se tradičně nízká účast podepsala i pod vítězství PS.

Na konci volebního období byla lídrem EU představena zpráva Enrica Letta o transformaci jednotného trhu na takový, který by měl EU pomoci naplnit dlouhodobé závazky a cíle. Psali jsme o tom ( tady a tady ). Architekti nového jednotného trhu unie předpokládají více unie a méně národní suverenity. Prohloubení integrace by podle nich mělo zvýšit i konkurenceschopnost, zvýšit bezpečnost a umožnit další rozšiřování unie.

 Co si o těchto očekáváních myslí voliči

Bude parlament v novém období jiný? Jak rozdali karty voliči? První pohled na rozložení sil naznačuje, že se toho moc nezměnilo.

Přestože v něm oslabili liberálové a zelení (nespokojenost se zelenou dohodou a energetickou politikou unie), posílení byli lidovci. Progresivní socialisté neztratili ani jedno křeslo. To ve výsledku znamená, že v případě, že se vnitropolitické otřesy v jednotlivých členských státech neprojeví i otřesy v tradičních uskupeních na půdě EP tak, že z nich poslanci utíkají, i v tomto volebním období bude EP vládnout tradiční většina složená z Ludovců (ELS) , Progresivních socialistů (S&D) a Liberálů (RE), kterou vděčně posílí při hlasování i Zelení (ESA).

Otázkou je jak se bude chovat zbytek parlamentu. Zda se podaří vytvoření nové vlastenecké frakce z nezařazených poslanců a nováčků, o kterých se dnes ještě neví jaký poslanecký život si v EP zvolí. Ať jen rozšíří řady nezařazených, nebo posílí nějaké tradiční uskupení. Ani poslanci Směru jasně nedeklarovali, kde se po volbách zařadí. Poslušnost ve frakci Progresivních socialistů by byla v rozporu nastavením vládní koalice a suverénní proslovenské zahraniční politiky i na půdě EP. A tento rozpor mezi vnitřní politikou v členských zemích a aktuálním směřováním EU se může projevit i na fragmentaci tradičních uskupení.

Ačkoli nespokojenost a euroskepticismus v jednotlivých zemích během předchozího období vzrostl, v případě, že se tento neprojeví i na nastavení tradičních uskupení v EP, tak nelze očekávat nějakou významnou reformu směrem k posílení suverenity členských států. Naopak složení nového parlamentu naznačuje, že se v nastavených politikách, to znamená v tlaku na prohlubování integrace bude pokračovat.

Je zajímavé sledovat, že i přesto, že nastaly posuny i ve velkých státech unie, v Německu skončila AFD hned druhá za Křesťanskými demokraty a Scholzova SPD zaznamenala historický propad, ve Francii zvítězila výrazným způsobem Národní fronta Marine Le Pen, v Rakousku zaknihovala vítězství FPÖ , v Itálii Bratři Itálie, tradiční frakce to momentálně nijak neoslabilo.

Pravdou ale je, že protestní, zda reformní hlas bude znít v novém parlamentu hlasitěji. Vždyť i ze Slovenska jde do EP dokonce silnější 8:7 než ten, jemuž vyhovuje současné nastavení a směřování unie.

Jaký hlas bude znít z V4?

Polsko se veze na vlně vítězství strany Donalda Tuska z loňských parlamentních voleb. A Donald Tusk to může považovat za vyjádření spokojenosti s jeho politikou. Druhá skončila Právo a Spravedlnost. Do EP posílá Polsko i 8 poslanců Konfederace, která by mohla vytvořit s naší Republikou vlasteneckou frakci.

V Maďarsku zvítězil podle očekávání Fidesz Viktora Orbána. Jeho 10 poslanců skončí momentálně mezi nezařazenými. Zatímco druhá na pásce Strana Respektu a svobody posílí 7 poslanci frakci lidovců a 2 hlasy z Maďarska jdou i ve prospěch Progresivně socialistické frakce.

Česko vystavilo volbami známku Fialově pětikoalici. Její hrůzovládu odmítá stále větší voličská základna. Avšak v případě, že Babišovo ANO nezmění své nynější nastavení na půdě Evropského Parlamentu a setrvá ve frakci s našimi Progresivci, v tom případě se z jejich vítězství na domácí půdě potěší liberálové v EP (7 poslanců). Třeba připomenout, že z řad Babišova ANO je současná komisařka pro jedině správný názor, která cepuje i naši nynější vládní garnituru za jeho nedodržování, Eva Jourová.

Slovensko posílí tradiční uskupení 7 hlasy a opozici poslal slovenský volič 8 hlasů. Z toho 2 hlasy pro Republiku mohou skončit v nové frakci evropských vlastenců. Memoorandum o jejím vzniku podepsali uhříkovci s vlasteneckými stranami napříč EU před volbami.

Dopady voleb do EP na vnitřní politiku v zemích EU

Výsledky eurovoleb na druhé straně už dnes mají dopad na politickou mapu v jednotlivých zemích. A některé po nich mohou projít politickým zemětřesením. Jedním z takových příkladů je Francie, kde Macron na drtivou porážku jeho strany zareagoval tak, že okamžitě rozpustil Národní shromáždění a vypíše nové volby na přelomu června a července.

I v Německu se bude Scholzovi po historickém propadu v eurovolbách vládnout mnohem obtížněji. Výrazné vítězství opoziční CDU a 2. místo AFD naznačuje, že i německá vnitřní politika projde v krátké době změnami.

Eurovolby zatřásly i Belgií. Premiér avizuje podání demise. Tam v neděli spojily parlamentní volby s regionálními as volbami do Evropského parlamentu. A ve volbách do belgického parlamentu zvítězila Nová vlámská aliance (N-VA). Vládnoucí strana premiéra Alexander De Croo skončila až na 6 místě. V EP bude mít Belgie 12 poslanců v tradičních seskupeních. Do nové vlastenecké frakce k Republice posílá Belgie 3 poslance na kandidátce strany Vlámský zájem. Vítěz belgických parlamentních voleb posílí frakci ID třemi poslanci.

Jaké bude rozložení sil v novém europarlamentu?

Výsledky erorovoleb naznačují, že i přes vzestup suverenistů napříč celou EU, k významnému přerozdělení sil na půdě Evropského parlamentu by dojít nemělo a tento nadále zůstane odtržen od reality od života běžného občana EU. Navíc nejen u nás jsme si zvykli, že jiné dělají politici doma a jinak se chovají při hlasováních v evropském parlamentu, zejména jsou-li součástí nějaké parlamentní frakce. Na to, zda se tyto prognózy naplní a jaké bude skutečné rozložení sil v novém parlamentu si musíme počkat, dokud nedojde ke konečnému utřesení jednotlivých poslanců v jednotlivých frakcích. Je jen málo pravděpodobné, že nový parlament ve frakcích fungovat nebude.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ČERVEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jitka Kudělásková 200,- Kč, Jindřiška Parmová 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Lubomír Štěpán 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, Anonym 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Miroslav Hujer 50,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jan Petr 250,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Jiří Linhart 300,- Kč, Jindřich Hobl 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Duda 150,- Kč

Celkem za měsíc: ... 12 990,00 Kč

Vybráno 29.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Zelenského čas u moci se chýlí ke konci. Washington zvažuje nahradit ho Valerijem Zalužným - 23.6.2024
• Česko letí do vesmíru (satira) - 23.6.2024
• Mohou cokoliv - 23.6.2024

(12 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...