Čas vzpour

Vposledních dnech jsem stále více překvapován tím, jak malý impuls stačí, aby se věci daly do pohybu. Lidé mají pocit, že musí přijít totální změna poměrů, či totální změna moci a ono ne, ono stačí málo, aby se rozjela lavina, kterou už nikdo nedokáže zastavit. Od eurovoleb ještě neuplynul ani měsíc a co jsem si vyslechl nářků, že se stejně nic nezměnilo ani nezmění… ale kdybyste prvního června odešli meditovat někam do jeskyně a vrátili se prvního července, v podstatě byste se vrátili do úplně jiného světa. Posuďte sami:

Mizerný výsledek v eurovolbách donutil Macrona k logickému, ale zpětně viděno k unáhlenému kroku. Rozpustil parlament a vypsal nové volby na co nejkratší termín v naději, že se jeho političtí soupeři nestihnou zkonsolidovat a díky tomu jeho centristické hnutí sice oslabí, ale neoslabí zase tak moc. Sice se bude muset spojit se socialisty a něco jim dát, ale ustojí to.

Houby s octem. Francouzská pravice trhá rekordy v průzkumech. Zároveň doteď platilo, že ve druhém kole voleb LePennovci spolehlivě prohrávali proti komukoliv. Teď to začíná vypadat, že kdokoliv spolehlivě prohraje proti LePennovcům. Stále více to vypadá, že Macronovi jeho kalkul nevyšel.

Ne, nevím, jak francouzské volby dopadnou, ale Andreji Babišovi to stačilo na to, aby přestal lavírovat mezi přítelem Emanuelem a přitelem Viktorem, bouchl do stolu a vsadil politickou budoucnost nikoliv na západní, ale na střední Evropu. Když včera Andrej ohlásil založení nové frakce – Patrioti pro Evropu, začal podobný liberální kvikot jako ve Francii. Zděšení začíná být zcela hmatatelné.

Ještě neskončil den a AfD už ohlásila, že je ochotna s tímto uskupením spolupracovat.

Mimochodem… tento Babišův krok nejen způsobí žaludeční vředy nejednomu libtardovi, ale i leckterým politickým hvězdičkám na naší národovecké politické scéně. SPD se nedávno vymezila právě vůči AfD a ejhle, oni budou chtějí spolupracovat s Orbánem. SPD se vymezila vůči Babišovi a ejhle, Babiš hraje první housle hned vedle Orbána. Jindra Rajchl měl spojení s Orbánem a Kicklem jako svou strategii a šup, jeho volební program si vzal Andrejko a rovnou ho i uskutečnil. Voliči budou přemýšlet, proč chodit ke kováříčkovi, když mohou jít rovnou ke kováři. Inu… říkal jsem, prostor je nalevo a ne napravo.

A já se zeptám… myslíte, že by Orbán šel do spolupráce s Babišem, kdyby si nebyl jistý jeho pozicí? Co je pravděpodobnější? Nechal se Babiš od Orbána přesvědčit a nebo se Orbán zbláznil? Neodpovídejte… přečtěte si nějaký libtardí rozbor včerejší tiskovky. Všichni politologové unisono mluví o tom, že ti zlí populisté začínají spolupracovat, protože mají společné zájmy (samozřejmě je za tím Putin). Nezaznamenal jsem nikoho, kdo by komentoval rozdíly mezi Andrejem, Herbertem a Viktorem a identifikoval možné třecí plochy. Liberálové nepochybují o tom, že se nám tu zrodila hydra, která jim řádně zasolí a oni nevědí, co s tím.

Celý svět viděl, že americký prezident je dementní stařík, který neudrží ani meč ani moč. Tuto katastrofu nezařídil nikdo od Trumpa ani nikdo od Putina. Tohle zařídil Bidenův tým sám a dobrovolně. Pamatujte si, v politice si člověk ty nejhorší průsery vždycky zařídí sám. Poté, co demokraté tvrdili, že videa, kde prezident zdraví jeřáb, jsou hoax udělaný pomocí umělé inteligence, najednou všichni viděli, že to žádný hoax nebyl. Amerika rázem zapomněla na celý svět a začala řešit, co s tím. Do voleb je přece jenom ještě půl roku, do prezidentské inaugurace ještě déle a do té doby má na hentom jednotném skvělém západě poslední slovo člověk, který si nejspíš vůbec nepamatuje, kde je a co tam dělá. A také má možnost zmáčknout jaderné tlačítko…

Jak napsal včera Pavel Šik, kdy jindy začít nějakou vzpouru proti Americe, než teď? Britové mají volby, Francouzi mají volby a ani v jednom případě se nedá čekat, že by uklidnily situaci. Jen napomohou dalšímu chaosu. Izrael se chystá zaútočit na Libanon, protože z Libanonu lítá tolik raket, že mu docházejí střely do Iron Dromu.

Íránci se podívali v televizi, jak na tom děda Biden je a hned začali Izraeli hrozit vyhlazovací válkou.

Dominik Ticháček hlásí, že na ukrajinské frontě končí Rusům operační pauza.

Severokorejci ohlásili, že posílají do Ruska (prozatím) ženijní jednotky (ty většinou staví ubytovací kapacity pro další jednotky)

Bělorusové začali mluvit o tom, jak se u jejich hranic hromadí ukrajinské síly. Baťka Lukašenko to říkal tónem, že jako teď už bude muset do té války jít.

Nad Černým mořem přestaly lítat americké průzkumné drony.

Číňané neříkají nic, ale na jejich slova dojde.

Kdy jindy se do toho pustit, než teď? Kdy budou mít všichni nepřátelé Ameriky lepší příležitost? Kdy budou váleční jestřábové v Evropě takhle pěkně zbaveni jistoty, že jim americký orel kryje záda? Kdy bude Izrael bez svého největšího spojence? Teď jsou tam ve Washingtonu všichni rozhození až běda, ale jak dlouho jim to vydrží? Co když se seberou a začnou přemýšlet racionálně?

Největší jaderná velmoc je v třesoucích se rukou člověka, který nepoznává své blízké. Jediné dvě evropské jaderné mocnosti mají volby, které ještě prohloubí jejich problémy. Izrael má svých starostí dost a jsou to větší starosti, než to vypadá podle novinových titulků. „Populisté“ a konzervativci v celé Evropě zvedli hlavu a začali se přidávat k Orbánovi. Lidovci, socialisté, liberálové a zelení sice mají pořád ještě v ojroparlamentu většinu, ale ta stačí jen na to, aby zvolili Leyenovou, která má lví podíl na tom, že jde EU do kytek a Babišové a Orbánové jsou na vzestupu.

Leyenová je ta, která NEZAŘÍDILA přechod EU na válečnou ekonomiku.

Něco mi zároveň říká, že změnám v evropském parlamentu ještě není konec. Kromě Babiše, Orbána a Kickla přijdou ještě další hřebíčky do rakve. Tentokrát zleva. Ne každý levičák je duhový, teplý, zelený a migrační. Někteří chtějí zachraňovat průmysl a řešit ochranu pracujících.

Každopádně, pokud se nepřátelé Ameriky domluvili na nějakém společném postupu, tak teď přichází jejich chvíle. Na společném postupu se totiž už domluvili i (bývalí) lokajové Ameriky. Na společném postupu se domluvila alternativní média, influenceři a jiné osobnosti veřejného života.

Začíná čas vzpour. Ty nikdy nepřicházejí, když je režim tuhý a pevný v kramflecích. Ty přijdou ve chvíli, kdy se ukáže, že král je nahý, nebo alespoň, že přišel o první knoflíček. Je to nebezpečný okamžik, protože právě teď začínají mocipáni tohoto světa zjišťovat, že jim jde o všechno, protože o všechno mohou přijít. Liberální obzor se v poslední době stále více zatmívá.