Čas nepracuje pro Zelenského

DENIS RAFALSKY

Ústřední článek nejnovějšího čísla amerického časopisu Time má nyní na rtech každý na Ukrajině. Novinář Simon Schuster, který pro tuto publikaci napsal od začátku rozsáhlé ruské invaze několik pozoruhodných příběhů o Ukrajině, popsal situaci v zemi a okolí po zářijové návštěvě prezidenta Volodymyra Zelenského ve Spojených státech. 

Při přípravě nového článku Šuster pozoroval ukrajinského vůdce ve Washingtonu, hovořil s ním a jeho vnitřním kruhem, včetně šéfa Kanceláře prezidenta (OP) Andrije Jermaka.

Někteří z účastníků rozhovoru mimo záznam byli k novináři extrémně upřímní. A říkali velmi skandální věci. Například to, že se Zelenskyj „cítí zrazen západními spojenci„, které je třeba stále více přesvědčovat o potřebě pomoci Ukrajině.

Samotní Zelenského spolupracovníci jsou přitom k této politice extrémně skeptičtí. A to jak na frontě, tak uvnitř země. Uvědomují si obrovský rozsah krádeží. Říkají, že ne všichni z prezidentova okolí věří v „konečné“ (to znamená, že by to mělo být chápáno s hranicemi z roku 1991) vítězství nad Ruskem a naznačují nedostatečnost prezidenta, který je stále přesvědčen o jeho nevyhnutelnosti. 

Kromě toho jsou popsány případy, kdy armáda odmítne splnit rozkaz politického vedení země k útoku s tím, že na to nemá ani lidské, ani materiální zdroje.

Důsledkem těchto neshod může být podle Šustera rezignace určitého nejvyššího vojenského velitele Ukrajiny do zimy, což již bude jasným důkazem zhoršení situace na linii „OP – vojenské“.

Článek již vyvolal velkou kontroverzi v ukrajinské společnosti a zejména v establishmentu. Jsou vedeny na téma možných zákulisních procesů a trendů, které Schusterův materiál naznačuje nebo naznačuje.

Co tedy článek v Time naznačuje a jaké následky může způsobit, zjistil „Strana“.

Jediný bojovník v poli

Celý text článku Simona Schustera a analýzu publikace, která se chystá na horkou práci, si můžete přečíst zde.

A zde je jeho shrnutí. Článek, který napsal novinář, který Zelenského dobře zná (prezident mu v srpnu 2022 dokonce udělil Řád za zásluhy III. stupně), hovoří o velkých problémech, kterým čelí ukrajinské úřady.

Podle Shusterových postřehů byla zářijová návštěva Spojených států pro ukrajinského prezidenta studenou sprchou. Na vlastní oči viděl, jak se mění postoj i hlavního spojence Kyjeva ve válce k potřebám země ve válce s Ruskem.

Cesty do jiných spojeneckých zemí jen potvrzují, že „globální zájem o válku opadl, stejně jako úroveň mezinárodní podpory“.

„Nejhorší je, že část světa je už na válku na Ukrajině zvyklá,“ řekl Zelenskyj autorovi článku. – Únava z války se valí jako vlna. Vidíte to ve Spojených státech, v Evropě. A vidíme, že jakmile začnou být trochu unavení, je to pro ně jako představení: „Nemůžu se na to dívat podesáté.“

Sám Zelenskyj přitom přiznává, že neztrácí víru ve vítězství Ukrajiny. „Nikdo nevěří v naše vítězství tolik jako já, nikdo,“ řekl prezident v rozhovoru pro Schustera. Snaha zprostředkovat tento pocit spojencům však „ubírá veškerou sílu, energii“.

Po ofenzivě, kterou Ukrajina zahájila v roce 2023 a která byla doprovázena obrovskými ztrátami, je stále obtížnější přesvědčit partnery. Situaci dále zhoršila nová válka na Blízkém východě.

Citát ukrajinského vůdce se objevil na obálce listopadového vydání časopisu Time s titulkem: „Uplynuly téměř dva roky (od začátku rozsáhlé invaze do Ruské federace – pozn. red.), Rusko stále kontroluje pětinu území Ukrajiny. Desítky tisíc lidí byly zabity. Globální podpora (pro Kyjev – pozn. red.) klesá.“

Samotný článek nese název „Osamělá bitva Volodymyra Zelenského“.

Po návštěvě Ameriky se ukrajinský prezident podle svých spolupracovníků cítil „naštvaný“. Po setkání se západními vůdci a jejich výzvách k boji proti další korupci v reakci na žádosti o další dodávky se Zelenskyj „cítí nejvíce zrazen spojenci“. Domnívá se, že ho Spojenci nechali bez prostředků k vítězství ve válce, ale pouze k jejímu přežití.

To však nic nemění na jeho plánech bojovat až do hořkého konce. Jeho víra v konečné vítězství Ukrajiny nad Ruskem se navíc uchytila „ve formě, která znepokojuje některé jeho poradce“. „Je neotřesitelná, hraničí s mesianismem.“ Podvádí sám sebe, říká novináři zklamaně jeden z jeho nejbližších spolupracovníků. – Nemáme žádné možnosti. Nevyhráváme. Ale zkus mu to říct.“

Zelenskyj v rozhovoru se Shusterem popisuje konfrontaci s Ruskem jako „válku vůlí“ a tvrdí, že pokud se Rusové nezastaví na Ukrajině, situace exploduje v jiných částech světa, jak se již stalo v Izraeli.

„Na rovinu se mě zeptali: co se stane, když vám nepomůžeme? – připomíná Zelenskyj. „Stane se to, že prohrajeme.“

„Pro mě zmrazení války znamená její prohru,“ řekl při jiné příležitosti.

A to je velmi důležitý signál. Prezident požaduje, aby armáda postupovala kupředu, ale jak článek naznačuje, v armádě kvůli tomu roste nespokojenost. Podle novinářských zdrojů z prezidentské kanceláře navíc někteří velitelé v první linii odmítají splnit rozkaz k útoku, i když přichází přímo z prezidentské kanceláře.

Šuster uvádí následující příklad: na začátku října politické vedení požadovalo operaci na znovudobytí Horlivky, která zůstala téměř deset let bez kontroly Kyjeva. Ale byla to armáda, kdo tento rozkaz v podstatě sabotoval, říká zdroj mezi vysoce postavenými vojenskými představiteli.

„Odpověď přišla v podobě otázky: ‚Čím? Nejsou tam žádní lidé, žádné zbraně,“ řekl policista. – Kde jsou zbraně? Kde je dělostřelectvo? Kde jsou rekruti?“

Prezidentova nespokojenost s nedostatkem vojenských úspěchů může vyústit ve „vážné změny ve vojenské strategii a vážné otřesy v prezidentově týmu“. Zdroje předpovídají odvolání „nejméně jednoho ministra, stejně jako vysokého generála, který má na starosti protiofenzívu„. Druhý bude zodpovědný za neúspěšnou protiofenzívu. Není vysvětleno, o jaký generál se jedná, ale teoreticky by to mohl být jeden ze tří nejvyšších ukrajinských vojenských velitelů – Zalužnyj, Syrskij nebo Tarnavskij.

Dalším problémem, který napjal Zelenského vztahy s jeho spojenci, byla situace kolem korupce na Ukrajině. Ukrajinské vedení je stále častěji žádáno, aby zintenzivnilo boj proti korupci. Zelenskyj v rozhovoru s autorem článku uznal „vážnost (situace – pozn. red.) a hrozbu, kterou představuje pro morálku Ukrajiny a její vztahy se zahraničními partnery.“

Někteří partneři Ukrajiny však podle prezidenta mají tendenci problém korupce zveličovat, aby poskytli důvod k zastavení finanční podpory země.

Autor zároveň uvádí příklad zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Rostislava Šurmy, který dohlíží na ekonomický blok, který se objevil v novinářských investigatikách. Šurma v rozhovoru s novinářem řekl, že „obvinění proti němu jsou součástí politického útoku placeného jedním z vnitřních nepřátel Zelenského“. Ale pokud bude suspendován, „zítra budou všichni členové týmu terčem,“ řekl Shurma.

Ať je to jakkoli, Zelenskyj neopustí svůj kurz války až do hořkého konce, uzavírá Shuster.

Reakce úřadů a opozice

Reakce úřadů na článek byla poměrně ostrá.

Původně ji doporučil k přečtení šéf prezidentské kanceláře Jermak na svém kanálu Telegram, ale poté oznámení okamžitě smazal.

Mychajlo Podoljak, poradce šéfa prezidentské kanceláře, označil Shusterův materiál za „subjektivní úhel pohledu“ a vyjádřil údiv nad mnoha odkazy na anonymní zdroje v materiálu.

„Na některých místech jsou těmito anonymními zdroji lidé, kteří nemají přístup k určitým informacím, ale jsou někde poblíž, a chtějí zvýšit svou váhu a vydávat své vize za axiomatické znalosti,“ uvedl v komentáři pro média poradce šéfa prezidentské kanceláře.

Pokud jde o údajnou nespokojenost Kyjeva s problémy s přijímáním západní pomoci, Podoljak poznamenal, že ukrajinská strana vyjadřuje své požadavky „otevřeně a veřejně“.

Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov zase vyzval zvláštní služby, aby zjistily, kdo přesně z prezidentova okolí nevěří ve vítězství Ukrajiny. „Pokud máte postoj, pokud věříte, že naše země nemůže vyhrát, pak nemáte právo být s naším prezidentem. Tento anonymní tajný člověk způsobuje velkou škodu především naší zemi,“ řekl médiím Danilov.

Danilovův jestřábí postoj však nepřekvapil. Je však třeba říci, že mnoho veřejných osobností z Bankovy bylo známo nelichotivými recenzemi na sociálních sítích o Shusterově článku. V komentářích se rozvinula diskuse o tom, kdo jsou anonymní zdroje v Zelenského okolí, které v komunikaci s novinářem Shusterem hovoří tak kriticky.

Mezitím v kruzích oponujících Zelenskému byly podle Stranových pozorování patrné dva trendy v diskusích o materiálu Time. Například aktivisté, politici a další osobnosti útočící na západní ambasády se v článku okamžitě chopili teze o korupci.

Komentáře lze shrnout do jediné věci: úřady ignorovaly výzvy uvnitř i vně k tvrdšímu boji proti korupci a nyní sklízejí plody.

„Pokud velmi dlouho ignorujete přání partnerů, na kterých jste závislí například v boji proti korupci, pak je jaksi divné, že vás urazí, když vám nevyskočí z kalhot, aby vám pomohli. Pokud partneři neustále mluví o korupci a vidí, že nejsou vyslyšeni, unaví se. A jsou unavení mnohem víc, než by mohli,“ napsal na své facebookové stránce Serhiy Fursa, blogger a specialista na prodej dluhových cenných papírů společnosti Dragon Capital.

Samozřejmě, že Petro Porošenko také věnoval pozornost tomuto článku. Pro ně se článek stal záminkou k tomu, aby požadovali vytvoření „vlády národní jednoty“ podobné Izraeli, kde premiér Netanjahu uvedl zástupce opozice do „válečného kabinetu“.

Charakteristický příspěvek napsal bývalý generální prokurátor Jurij Lucenko, který má blízko k Porošenkovi.

„Život před válkou i během ní ukázal, že Zelenskyj není schopen provádět systémové reformy. Jeho tým nemá plán, jak mobilizovat společnost a ekonomiku k vítězství. Proto se domnívám, že prezident by se měl soustředit výhradně na plnění ústavních povinností vrchního velitele a řízení zahraniční politiky… Zároveň je nutné konečně vytvořit koalici jednoty všech proukrajinských stran v Nejvyšší radě a novou profesionální vládu, kterou nebude tlačit šéf prezidentské kanceláře a shromáždění jeho poradců, kteří také rozhodovali o rabování. Protože současná imitace kabinetu ministrů nemůže rozpoutat problémy země, je to problém. V čele vlády by měl stát nestranický technokrat s právem samostatně sestavit tým odborníků,“ napsal Lucenko na své facebookové stránce.

Nejtvrdší teze ale vyslovil bývalý poradce Úřadu prezidenta republiky Oleksij Arestovyč, který opustil Ukrajinu a v poslední době stále tvrději kritizuje ukrajinské úřady a podle zvěstí se chystá vybudovat vlastní politickou sílu.

Arestovyč vlastně přímo nazval Zelenského diktátorem.

„Zpočátku se někdo chová jako diktátor a místo toho, aby šel normální cestou zrychleného rozvoje, volí stagnaci. Pak někdo plodí masivní korupci. Pak někdo pěstuje nenávist k jakémukoli názoru, který se liší od jeho vlastního. A pak, o rok a půl později, přichází podzim, a to jak ve vztazích se Západem, tak s jeho vlastními lidmi. A bez ohledu na to, jak moc popíráte realitu, nikam to nevede… Simon Schuster (autor článku v časopise Time – ed.) ve svém článku mistrně vykresluje nepříjemný a nejasně povědomý obraz: všemi opuštěného diktátora, bloudícího zákoutími bunkru, neochotného čelit realitě a hystericky vykřikujícího o blížícím se vítězství, kterého není schopen dosáhnout. Autoritářský vůdce, kterému se jeho okolí bojí říct pravdu. Ne, to není přímá paralela s Hitlerem. Se Šimonem jsem několikrát osobně mluvil, nikdy by takovou paralelu neudělal,“ napsal Arestovyč.

Co se v článku píše?

Co může naznačovat vzhled takového článku v časopise Time?

Mnozí si okamžitě všimli, že poprvé od začátku války je přiznána existence neshod mezi Zelenským a jeho spolupracovníky ohledně scénářů dalšího vývoje – i když anonymně. Ukázalo se, že prezidentovu víru v úplné a konečné vítězství nad Ruskem nesdílejí všichni.

Jsou kolem něj lidé, kteří věří, že vítězství se stává nedosažitelným. A prezident nechce slyšet o zmrazení konfliktu – nemluvě o uzavření míru.

Kromě toho byly samostatně zaznamenány ostré neshody mezi politickým a vojenským vedením Ukrajiny.

Již jsme psali, že to již vyvolalo diskuzi o tom, zda takový článek není pokusem dotlačit Zelenského k souhlasu se zmrazením války podle „korejského scénáře“ (více o tom zde).

Odborníci zároveň upozorňují na další aspekt tohoto materiálu – pracuje na změně Zelenského obrazu na Západě.

„Nyní, s těmito publikacemi, západní média snižují vliv prezidenta Zelenského na Západě, aby nemohl vyvíjet tlak na západní elity, aby udržely podporu Ukrajině. Je to ale také nepřímý projev určitého zklamání z průběhu událostí na Ukrajině, snaha distancovat se od něj v případě, že se události vyvinou negativně. Jako, když nic jiného, tak to nejsou naše chyby – Západ – ale ukrajinské vedení,“ komentoval politolog Ruslan Bortnik pro Stranu.

Obecně je podle něj Schusterův článek symptomatický: Zelenského autorita na Západě klesá.

„Politické síly a vlivové skupiny vycítily blížící se volby a přetahují přes sebe deku. Na Sikorského ulici (kde sídlí americké velvyslanectví na Ukrajině – pozn. red.) stála fronta těch, kteří chtěli nabídnout své služby jako protistrany: říkají, že jsme připraveni být efektivnější než Zelenskyj. Teď je slyšíme,“ řekl politolog Kost Bondarenko.

Je pravděpodobné, že hlasy kritiků vládnoucího týmu budou znít silněji, pokud se objeví podobné nelichotivé články, říká expert.

„Západ do Zelenského vážně investoval. Měla ukazovat konkrétní vítězství na bitevním poli, charismatickou politiku. Společnost a moc, kterou reprezentuje, měly být protipólem ruské verze. Protiofenzíva se ale nezdařila, západní peníze byly rozptýleny, Zelenskyj neposlouchá rady spojenců – především Američanů – navíc se snaží kontrovat. Tak mu ukázali, že jde špatným směrem, naznačili, že to není Che Guevara nebo Alexandr Veliký a neměli bychom očekávat žádné zvláštní pocity,“ řekl Bandarenko.

Nyní bychom měli počkat na odvetné kroky ze strany Kanceláře prezidenta republiky, abychom pochopili, jaký způsob chování tam byl zvolen. Personální rozhodnutí nebo jejich nedostatek budou nejvíce orientační. V případě velké „čistky“ v prezidentově okolí bude jasné, že Zelenskyj je připraven přizpůsobit se požadavkům alespoň části svých západních partnerů.

Pokud se naplní Shusterovy předpovědi o odvolání nějakého ministra a generála, znamená to, že se prezident jako obvykle rozhodl nepodlehnout tlaku a dělat věci po svém. Z toho samozřejmě kolektivní Západ vyvodí závěry. Není pravda, že je ve prospěch Zelenského.

Takové články, jak je patrné z reakce ukrajinské politické elity, navíc vzbuzují u odpůrců současného prezidenta naději na oslabení jeho pozice. Což samo o sobě vytváří pro Zelenského velká rizika. Například v případě vojenských propuštění, o kterých psal americký časopis. Na pozadí těchto nálad se armáda, jejíž autorita ve společnosti je velmi vysoká, může pokusit veřejně vzdorovat takovému personálnímu rozhodnutí a ukázat prezidentovi svou sílu a důležitost.

Zelenskyj a jeho tým proto s největší pravděpodobností v blízké budoucnosti podniknou kroky, aby „přerušili“ negativní účinek ostře sledovaného článku a přepnuli pozornost veřejnosti. Může se jednat jak o demonstrativní „věznění“ některých významných postav na Ukrajině (například oligarchů), tak o některé aktivní akce na frontě nebo v týlu Ruska.