Buď inflace, nebo banky
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ
Takzvaný index ekonomické nálady ZEW je velmi dobrým, spolehlivým předstihovým indikátorem, který umí dobře předpovídat budoucí vývoj ekonomiky. Podobným, byť jinak zjišťovaným indikátorem, je indikátor Ifo.
Každopádně tento významný indikátor ZEW klesl ve srovnání s minulým měsícem o 15,1 bodu na 13 bodů. Předtím se hodnota indexu pět měsíců po sobě zvyšovala. Je to výrazně horší hodnota, než se očekávalo. A není vůbec záhadou, co tento pokles způsobilo. Jednoznačně to je náznak bankovní krize, která vypukla ve Spojených státech, ale která se v podobě problémů dnes již převzaté banky Credit Suisse přelila i do Evropy.
Záhadou důvod poklesu nálady ekonomických analytiků a investorů sice není, sarkasticky zdvižené obočí si ale přesto zaslouží. Jistě si vzpomínáte, že na tomto místě dlouhodobě mluvíme o tom, že prudké snížení úrokových sazeb centrálních bank a jejich následné zvýšení musí nutně mít za důsledek zhoršení kondice bank prakticky po celém rozvinutém světě. A když k prvním náznakům takového vývoje dojde, je to spíš důvodem pro sebereflexi centrálních bank a vlád a připuštění si, že takové snižování a zase zvyšování úrokových sazeb vždy zákonitě dopadá špatně – ať už v roce 2008, nebo v roce 2023. Namísto sebereflexe těch, kdo situaci spískali, tu však máme spíš všeobecné nechápavé překvapení.
Ale nehledejme viníky, spíš se podívejme na ryze praktické záležitosti. V posledních hodinách slýchám otázku, zda už jsou akcie bank zase zajímavé pro investici, když nyní v důsledku posledních událostí tak výrazně zlevnily. A moje odpověď zní: NE. Ne, ještě nenastal čas investovat do bank.
Musíme si uvědomit, že toto je s největší pravděpodobností spíš začátek turbulentnějšího dění v bankovnictví. A důvod je zřejmý. Stav bankovních bilancí dosud nebyl v Evropě ani v Americe plně demaskován. Už jen to, že řada klientů stále splácí své úrokové sazby na fixovaných úrovních. Vždyť zvyšování úrokových sazeb po světě zatím trvá jen zhruba rok. Teprve až klientům skončí jejich fixace úrokových sazeb, ukáže se, jak to je s jejich schopností splácet. A nejen to. Také inflace se bude snižovat mnohem pomaleji, než se dosud všeobecně předpokládalo (například my se domníváme, že letos nebude kolem 10 %, jak zní oficiální verze, ale nad 10 %). A vyšší a delší inflace bude znamenat výraznější chudnutí spotřebitelů. Kombinace razantnějšího chudnutí a vyšších splátek hypoték mnoho lidí přivede do platební neschopnosti – ale ne hned. A teprve až v horizontu měsíců se ukáže, jak na tom banky skutečně jsou.
Druhá častá otázka zní: Mohou být všechny problémové banky zachráněny? Tady je nutno říci, že státní autority – tedy vlády a centrální banky – budou mít na výběr v podstatě ze dvou možností. Buď rezignují na inflaci a budou zachraňovat banky snížením úrokových sazeb. Anebo rezignují na banky a budou zachraňovat inflaci pokračujícím stahováním peněz z oběhu a vyššími úrokovými sazbami.
Jakkoliv se to zdá být bezvýchodné dilema, je to ještě o trochu horší. Obojí totiž nejspíš nakonec povede k témuž, jen v jiném časovém horizontu.
Pokud totiž státní autority rezignují na inflaci a budou zachraňovat banky, znamená to, že se do oběhu bude opět dostávat víc peněz, což znamená vyšší a delší inflaci, neboli větší chudnutí spotřebitelů, tedy jejich neschopnost splácet. Nakonec i v tomto případě na to doplatí banky.
A pokud si státní autority vyberou, že rezignují na banky (což si asi nevyberou, až dojde na lámání chleba) a budou zachraňovat inflaci, začnou mít problémy banky, lidi budou vybírat peníze z bank a utrácet je za vše možné, aby je zachránili – což vyvolá inflaci. Tento scénář se píše již od roku 2008 a v podstatě dobré řešení již neexistuje. Nakonec tak v konečném důsledku jenom hrajeme o to, kolik času si koupíme na dobu, po kterou si ještě budeme hrát na to, že vlastně nabalující se sněhovou kouli problémů před sebou valíme dál.
Takže abychom se do toho nezamotali: akcie bank ještě u většiny titulů nekupovat. A inflaci taky ještě neodpískávat.
Ta Markéta Šichtařová
(* 29. října 1976)
si furtum hraje na všeználka.
Ve svém věku 46 let tato odkvétající kytka se stále na svých pózerských vyumělkovaných fotkách stylizuje do fazóny 18-ti leté mladice.
Už mě to dávno nebaví sledovat ty její nekonečné grafomanské univerzální „hlody“ kde všude na netu.
no, ale díky ní vím, že mám vyčkat s nákupem bankovních akcií a můžu si raději dopřát o jeden rohlík denně navíc.
Kdepak naši soudruzi udělali tu pověstnou chybu? Deme ekonomicky zvolna tam, kam slunko nikdy nesvítí a ještě u toho chrochtáme blahem.
Vládnou nám novodobí evropští bolševici, kteří vymýšlejí za nehorázný peníze jednu koninu za druhou. Třeba Euro 7..
třeskutý humor
madam měla zůstat u žvýkání kůží
Já se obávám,že na Vaši odpověď Vám každej SERE,nemilostivá,protože ty Vaše prognózy stojí za velký kulový🖕
Banka v euroatlantickém prostoru je podvod a podfuk na občana.
Je to dědictví bezcharekterního Žida .
Promluvil nácek, obdivovatel Hitlera I jeho následovníka 🐗 Putina.
co si pícháš?
No a co teprve nová zelená guma na hradě?!
To se poserete..
https://www.michalapetr.com/map-1633-sok-usa-vcera-priznaly-6-dalsich-bank-v-rezimu-mria-dokonce-i-kolos-vw-muze-podle-analytiku-zkrachovat/
cituju: „Evropa v pojetí Petra Pavla tak má být nekonkurenceschopnou USA, a východní Evropa dokonce nekonkurenceschopnou Západní Evropě! Češi, Slováci, Poláci, Maďaři, Rumuni a Bulhaři tak mají podle českého prezidenta být nově donuceni, aby převzali roli čínských kuliů, kteří v letech 1975 až 2015 levně pracovali pro blaho amerických spotřebitelů, protože jim nic jiného nezbylo, aby se uživili. Vskutku tak hluboko před Hitlerem neklesnul ani Emil Hácha, aby mu navrhoval, aby Češi pracovali ještě více a ještě levněji, než k tomu jsou Gestapem donuceni. „
….. lidi budou vybírat peníze z bank a utrácet je za vše možné, aby je (ty banky?) zachránili – což vyvolá inflaci…. finanční spekulanti nepřináší žádnou hodnotu……
Ma v tom nejak bordel, kdyz se zvysi uroky lidi to pritahne do bank s vkladama..
Nic se prudce nesnizovalo. Naopak.
Od 2008 se drzely uroky ve FEDu okolo O%.
To znamena 1-2% pro jiny..
Z duvodu covidu a naliti asi miliard od lidi abyznysu dobank a 8 trilionu do ekonomiky pro pracujici ,coz sezrali miliardari, ,zacal inflace a tim se musel a vyskocil urok na 5%.
Ted banky , je tezky je ted nazyvat banky ,maji velky oddeleni Risky Management. Ty hlidaji , kde se neco sustne aby nespadly do pruseru.
Ale v tom oddeleni meli jiny zajmy LBGTQ a komu budou rozdavat bankovni miliony a komu ne.
To znamena, ze nehedgovaly. Hedge je, ze neco nekde investuju a jinde si pojistim ,kdyby to krachlo ,vydelam na tom jinde. Takova pojistka..
Ted velkopruser nastal ,ze kdyz ted snizi uroky vyleti inflace a kdyz je zvysi jako obvykle , zacnou padat dalsi banku a houfne..
Ted soud tech co se zajimaji o tohle este nerozhod , je brzo , jestli se tohle deje samo /zpitomelejma idiotama porad zvanema bankerema/ a nebo jestli je zatim umysl..
Konec a absolutni , duvery zapadnim bankam.
A fin.organizacim atd..
Neni zadna jistota ,ze zase banky nahle nespadnou ,ale naopak se to da predpokladat..
Dalsi vec. Ted lidi na zapade s penezma vedi, ze je asi 5-8 mega bank a ty nesmeji spadnout.
To by byl uz definitivni konec, defintivni..
Tedy zatim muze bejt umysl ,posilit jen ty hlavni a znicit ty mensi konkurencni..
Do tech hlavnich si ted penize schovavaji..Kdyz vedi..
Na nic nečekat, vybrat všechny prachy, zrušit a vybrat všechna spoření, prodat akcie, obligace a veškerou takové produkty. Nakoupit zlato, stříbro, potřebné věci, popř, nemovitost. No a možná, kdo ještě nemá zbroják, pořídit k tomu nějaké zbraně, střelivo. Jízda může začít každou chvíli……
Před Covidem, na konci roku 2019, se vklady u SVB ztrojnásobily, z 62 na 189 miliard dolarů, díky explozi technologických start-upů. Velkou část těchto prostředků banka investovala do státních dluhopisů, které vynesly průměrně 1,79 %. Když loni v březnu Federální rezervní systém začal zvyšovat sazby, aby omezil inflaci, způsobilo to dva velmi negativní dopady: za prvé, hodnota dluhopisů v portfoliu Svb klesla, což způsobilo značné ztráty na papíře; za druhé, technologické společnosti, které tvořily většinu jejich klientely, se dostaly do problémů a začaly stahovat. Během dnů předcházejících Černému pátku (10. března) došlo k pokusu o záchranu Goldman Sachs, která spočívala ve snaze překlenout propast mezi likviditou získanou prodejem státních pokladničních poukázek v držení banky a poptávkou po likviditě ze strany vkladatelů. „Záchrana však nebyla řízena dobře, zpráva o díře se dostala ven, společnosti rizikového kapitálu doporučily zákazníkům, aby stáhli své peníze…. i to řešení a důvody tam zajimavé, pokrač viz
zdroj
https://www.machina-deriveapprodi.com/post/do-you-remember-lehman-brothers
Nizozemská centrální banka míří do miliardové ztráty 23-3-2023
Očekává se, že De Nederlandsche Bank (DNB) letos utrpí obrovskou ztrátu více než 3 miliardy eur. DNB očekává, že ztráty budou pokračovat až do roku 2028.
Vyplývá to z dnes ZDROJ zveřejněné výroční zprávy centrální banky. Prezident-ředitel Klaas Knot odhaduje, že ztráty budou v následujících letech činit celkem asi 10 miliard eur.
Je ironií, že očekávané ztráty jsou přímým důsledkem její vlastní politiky zvyšování úrokových sazeb. Tím Evropská centrální banka začala v polovině loňského roku agresivně omezovat inflaci. DNB byla od počátku jedním ze zastánců velkých úrokových kroků.
Ale za to je třeba zaplatit. Dokud centrální banky nezačaly zvyšovat úrokové sazby, byly úrokové sazby roky záporné. Aby centrální banky podpořily ekonomiku, nakoupily tisíce miliard vládních a podnikových dluhopisů, což způsobilo, že úrokové sazby u nich byly extrémně nízké a často dokonce záporné.
ECB
Přečtěte si také:
ECB pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb navzdory turbulencím na finančních trzích
Oficiální úrokové sazby se rovněž dostaly do záporných hodnot. V důsledku toho bylo půjčování peněz pro banky zdarma, ale za uložení peněz v centrální bance musely platit. To vygenerovalo peníze pro DNB.
Čerpejte z rezerv
Takzvaná depozitní sazba se nyní zvýšila z -0,5 procenta na +3 procenta. To stojí tuny peněz a na oplátku není žádný rostoucí příjem. Všechny ty miliardy státních dluhopisů, které má DNB v rozvaze, nevynesou v příštích letech prakticky nic.
My jako daňoví poplatníci si zatím nic z toho nevšimneme. DNB si vytvořila 11 miliard rezerv, které může chvíli čerpat. Pokud ale úrokové sazby v příštích letech porostou dále, než DNB aktuálně očekává, mohou se ztráty také dále zvýšit.
Tak ještě jinak! Buď to zaplatíme my všichni jak je nyní zvykem, aby nemusela ke dnu špatná banka, nebo ji necháme padnout!! Ale Banky si už zvykli, že nemusí dodržovat žádná pravidla, pustí se ze řetězu a pak zjistí že jsou v prdeli. Pak začnout kňučet u fašistické vrchnosti státu, aby je zachránil tak, že lidem všechno pořádně zdraží!!!! No není to skvělé dělat v bance, může to dělat kdejaký debil a ještě k tomu za 200 tisíc měsíčně se zárukou, že nikdy nezkrachujete!