Až bude moc ležet na ulici …

Jednoho dne se definitivně projeví to, co už je zřetelně vidět teď – že Evropa tuto válku prohrála úplně nejvíc. Že tato válka pomohla Rusku najít nové kamarády, navázat nové byznysové toky a cena energií pro nás neklesne ani po válce, protože Rusko už nemusí dávat za hubičku. I přes ponížené prosby všech těch Charlesů Michelů a Franzů Timmermansů (i Petra Ignoroviče Fialenka), cena prostě neklesne, protože Putin bude mít jiné zákazníky.

Jednoho dne se v naší zemičce ukáže, že všechno máme drahé, že jsme přišli o úspory díky inflaci nebo měnové reformě, že velcí kluci se někde domluvili a nás k tomu samozřejmě nikdo nepřizval, že jsme v těžké krizi a nevede z ní žádná snadná cesta ven. Budeme tu mít znemožněné mileniály se svými představami o líbodémo, kterým ale už nikdo nebude věřit, možná dokonce dojde i na nějaké to krveprolitíčko a nakonec bude moc ležet na ulici a kolem bude plno zprofanovaných panáků, kterým už nikdo nesvěří ani koště. Už to není nějaká vzdálená chiméra, už bychom se pomalu mohli sázet, kdy to přijde.

Víte, já vlastně ani nemohu mít z takové revoluce radost. Protože její potenciál bude jedině v tom, něco zbořit, rozbít a zapálit. Podobně jako za arabských jar. Nikde není něco, k čemu by se dalo přimknout a co by nás z krize vyvedlo. Naše republika bude i za revoluce stále uprostřed Evropy, stále bude všechno v cizích rukách, stále nebudeme mít žádnou použitelnou armádu a na našem území nebude žádná špičková výroba či špičkový výzkum. Začít za těchto okolností revoluci, to jen otřese naším světem, někoho to zavalí, ale na konci nebude žádné východisko. Pořád tu bude řádit cizí kapitál, pořád bude záležet na globálních hráčích. Jen velká náhoda to zaonačí příznivě pro náš národ.

Za Vidláka říkám, že za těchto podmínek nemám žádnou chuť nějakou revoluci zahajovat.

Ale na druhou stranu, až na ní dojde, až se rozpadne všechno to, čemu věří Pekarová Adamová i Jan Lipavský, až bude moc ležet na ulici a pár obětních beránků se bude houpat na kandelábrech, rád bych byl mezi těmi, co tu revoluci ukončí. A čím dříve, tím lépe.

Přiznejme si ale, že Alternativa v této chvíli není žádnou relevantní silou. Nejsme nijak zorganizovaní a pokud ano, tříštíme se i na malých rozdílnostech. Nejsme žádné muslimské bratrstvo, které si umělo počkat na správnou chvíli a v Egyptě jim to málem vyšlo. Naše prsty nesahají nikam. Pár politiků se k nám sice hlásí, ale že by budili nějaké všeobecné naděje, to moc ne… ale třeba se to ještě zlepší.

Pokud by teď přišla revoluce (a já v diskusi často vidím, jak se po ní volá), tak se té moci chopí kdovíkdo, ale je skoro jisté, že my u toho nebudeme, jen pak budeme muset přijmout výsledek, ať jím bude cokoliv.

Proto se ptám… neměli bychom už konečně něco dělat? Neměli by mi napsat všichni ti, co mají peníze a jsou to vlastenci, abychom spolu začali dělat České bratrstvo? Nejde ani tak o politiku, ale měli bychom prostě začít dělat organizaci, která jednou převezme moc. Měli bychom mít svůj český Aspen institut. Měli bychom mít pobočku v každé obci.

Nedávno jsem tu psal, že i Robejškovi někdo zaplatil kampaň… Tak vás vyzývám, abyste tentokrát zaplatili organizaci Českého bratrstva. Pokud Vidláka čtou skuteční vlastenci, kteří nemají hluboko do kapsy, měli bychom to spolu zkusit. Jinak nám hrozí, že historického znemožnění našich soupeřů využije někdo úplně jiný.

Nebo jsme fakt všichni ta spodina společnosti, co přemýšlí jinak, protože na nás u globalizačního stolu nezbylo?

A i kdyby mi nikdo nenapsal a ukázalo se, že jsme na to opravdu sami, tak bych se přimlouval především za jedno – nechci se nijak chlubit, ale spojují nás Vidlákovy kydy. I když se tu úplně neshodneme, dokážeme spolu žít. Měli bychom si toho vážit.

Dám jeden příklad. Nedávno se v diskusi objevil příspěvek od Kláry Samkové. Ano, od té Kláry Samkové – právničky, která už delší dobu na Kydy odkazuje na svém Fejsbůku. Čte můj blog už delší dobu (a byla u mě na návštěvě).

Nebudu nikoho jmenovat, protože to není důležité a i toho pisatele si vážím, ale první odpověď na její komentář byl v tom, že je Samková vlastně nepřijatelná, protože kdysi obhajovala jakéhosi Roma, který si to podle pisatele nezasloužil a prováděla nátlak na protistranu, která byla v právu.

Sakra… i kdyby k tomu byl stokrát důvod, pokud někdo přijde sem, čte Kydy a postuje v dobrém zdejší články, TAK JE NÁŠ!!!

I kdyby k nám zítra zavítal Vítek Rakušan a začal na svém fejsbůku odkazovat na Vidlákovy kydy s tím, že je to dobré čtení, tak ho prostě přijmeme. Berte to jako prostý fakt, který je v souladu s křesťanskou tradicí naší země, že existuje Obrácení. Lidi prostě mění názory a někdy je mění tak extrémně, že změní celý svůj život. Někteří to udělají naráz, některým to trvá. Někteří z toho mají radost, jiní těžce nesou, že kdysi bojovali na druhé straně.

Nezáleží na tom, čím byl člověk, než přišel sem. Důležité je, že teď už není proti nám. Ano, takhle to budeme dělat. Kdo není proti nám, ten je s námi. To je minimální začátek, i kdybychom nikdy žádné bratrstvo neudělali. Kdo má na Fejsbůku Žáčkovu báseň, že naše země rodí kacíře a uhrančivě krásné plavovlásky, ten k nám prostě patří. Kdo je ochoten číst Kydy, kdo je ochoten bez nenávisti a rozesírání diskutovat, ten je náš. Pokud se nepřeneseme ani přes tuto jednoduchou věc, tak prostě budeme jen koukat, jak si moc vezme pro sebe nějaký další Aspen.

Takže abych to shrnul… potřebujeme České bratrstvo. Ne pro volby, ale pro každou obec. Ne jako politickou stranu, ale jako sjednocující platformu pro Alternativu. Nepotřebujeme ho, abychom vyvolali revoluci, ale abychom byli kompetentní vzít si moc, až bude ležet na zemi. A to minimum, co teď máme společného, jsou Vidlákovy kydy, které už jednou přežily vlastní smrt. A náš je každý, kdo je zde na Kydech s námi ve svornosti, i kdyby ještě včera líbal čižmy Kalouskovi.

Nikdy jsem nemyslel, že někdy řeknu něco takového, ale asi budete muset věřit ve Vidláka, protože nic lepšího nemáte. Kdybyste měli, už byste to volili a byli tam pečení vaření. A nebo si doprdele najděte nějakého lepšího lídra a jděte za ním.

Jo, a měli bychom spěchat… Události se řítí tak rychle, že to nemusíme stihnout, i kdybych zítra dostal slíbený první milion, abych mohl dělat Vidláka na plný úvazek.

Jisté je ale jedno… pokud nic neuděláme, budeme tu mít brzy další rektální alpinisty nachystané pro novou velmocenskou řiť.