Začátek konce globalizace

Takže co se vlastně děje? Dlouho se to očekávalo, široce se o tom hovořilo, ale teď je to tady. Světový řád, který byl založen na dělbě sfér globálního vlivu po druhé světové válce, byl svět bipolární, protože v něm soupeřily dvě velmoci. Železná opona, která je oddělovala od sebe, fungovala, ke škodě i užitku jednotlivých stran.

Všechno garantovaly Amerika a Sovětský svaz, ale s kolapsem SSSR a nenápadným vzestupem Číny přirozená rovnováha postupně zmizela. Přirozený stav světa byl narychlo nahrazen nerealistickou koncepcí jednostranné americké nadvlády bez ohledu na cokoliv. Říkalo se tomu unipolární moment, konec historie a bůhvíjak ještě, ale od začátku bylo jasné, že je to plán příliš agresivní a chamtivý, a jak se ukazuje dnes, zcela nerealistický.

A teď podle všeho tento triumfalistický projekt globálních liberálních elit pomalu končí. Není ho žádná škoda, byla to slepá ulička. Stíhá ho osud ne nepodobný osudu někdejšího největšího rivala, Sovětského svazu. Ten si také kdysi ukousl větší sousto, než jaké mohl pozřít.

Wall Street versus Main Street

To, co právě sledujeme, je pokus o nový začátek a nastolení nového řádu, který bude reflektovat nový poměr sil. Tak obrovský zásah do chodu společnosti bude logicky provázen porodními bolestmi a vůbec se nakonec nemusí podařit. Síly, které se budou zuby nehty držet starých pořádků, nelze podcenit. Proto ta obrovská nejistota. Ale pro Ameriku jiná cesta v tuto chvíli neexistuje, a pokud se chceme považovat za součást západní civilizace, neexistuje ani pro nás.

Hnutí MAGA, které Donalda Trumpa dovedlo k volebnímu vítězství, není žádná nová ideologie. Vychází z prostého faktu, že zemi v těžkých dobách drží při životě síla lidí práce, kteří dovedou z vlastních zdrojů vyrobit, co je třeba, a v krajním případě vzít do rukou zbraně na obranu vlasti. Symbolickým názvem pro tuto sociologickou skupinu je Main Street, tedy hlavní ulice, kde žijí, obchodují a baví se „obyčejní lidé“ převážně v malých městech na venkově.

Proti nim stojí současný kosmopolitní svět, který symbolizuje Wall Street, který nevyrábí ve skutečnosti nic, ale chce rozhodovat o všem. Tenhle konflikt má revoluční rozměry, protože představuje mocenskou změnu, jaká tu už dlouho nebyla. Legitimizaci té změny garantuje americký lid, který se vyjádřil ve volbách, tak prosté to je.

A tady je také hlavní kámen úrazu. Pokud totiž ten mytický pracující lid nepocítí jednoznačně blahodárné změny na vlastní kůži, a to tak, že velmi brzy, může přestat Trumpa podporovat, a to by byl konec.

Deglobalizace – jak se to dělá

Příběh, který právě prožíváme, formálně začal lednovou inaugurací nového prezidenta, ale nikdo nemůže tvrdit, že jde o překvapení. Vše probíhá dle plánu řádně oznámeného ve volební kampani, navíc náznaky současné politiky jsme zřetelně viděli už v prvním Trumpově volebním období po roce 2016.

Navíc lze říci, že Donald Trump jako politická figura je přímým důsledkem chybného vládnutí jeho předchůdců, od Clintona přes Obamu až po Bidena. Permanentní válčení na dluh, stagnující životní úroveň, inflace, zhoršující se pocit bezpečí a všudypřítomná migrace, covid, zničená Ukrajina, Sýrie i Palestina, to všechno jsou sudičky stojící u kolébky současného revolučního dění.

Když druhého dubna Trump vyhlásil na zahradě Bílého domu tzv. Den osvobození, byl to výstřel z Aurory, na který se čekalo. Amerika kolem sebe vztyčila obrovskou zeď ochranářských opatření, která si budou evidentně žádat nová pravidla hry. Jaká ona pravidla budou? To se teprve uvidí.

Kdekdo křičel, že je to chyba, a to s odkazem na učebnice ekonomie, kde je napsáno, že tarify jsou zlo. Označili Trumpa za hlupáka bez plánu a bez šance na úspěch. Rychle padající čísla akciového trhu to ostatně nepřímo potvrzovala.

Jenže stačil pouhý týden plný nejistoty a strachu a všechno bylo jinak. Donald si zmapoval své soupeře, kdo je s ním a kdo proti němu, a cla s okamžitou platností na tři měsíce pozastavil. S výjimkou Číny. Následně se čísla akciových trhů poslušně vrátila na původní hodnoty a jednání mohla začít.

Trump dosáhl svého a prostřednictvím svých ministrů oznámil světu, v čem spočíval smysl této šarády. Nešlo totiž vůbec o tarify, ale právě o ona jednání: O konci globalizace. A novém světovém řádu pro všechny, který by v multipolárním světě nahradil zastaralou a jednostrannou hegemonii, ať už Washingtonu, nebo Číny. Což je od americké vlády mimořádně vstřícný krok, nikoliv naopak.

DENÍK.TO